Potřeboval bych nasměrovat správným směrem

..."Je reálné se odprostit a prostě s batohem na zádech někam vyrazit?"... Je to reálné - jsi-li přesvědčený o takové potřebě, klidně vyraž, kamkoli tě myšlenky táhnou a na jak dlouho se ti zamane...

Jenom nerozumím, proč potřebuješ nějaké "směrování" - celý tvůj dotaz mi připadá jako náborově-marketingový canc nějakého jehovisty (nebo podobného ´zjeva´)...

Sorry - ten smile se mi tam ´vylíhnul´ z apostrofu a závorky - bláboly mi úsměvné nepřijdou.

Na takto položený ´dotaz´ ti odpovědět můžu - ano, osobně znám kluka, který se několik měsíců toulal po světě, zejména jižní a jihovýchodní Asii (>rok), mimojiné pobýval v budhistickém klášteře (rozjímal o sobě i bytí ´obecném´). Ale ten nepotřeboval nějaké "směrování" - prostě cítil takovou potřebu a ´naplnil´ ji. V tom problém není - a může to udělat kdokoli a kdykoli.

Jen - pak se vrátil, domnívám se že rád - a opět žije životem relativně běžného středoevropana.

Sááákra - zase nechtěný smile!

Chci jenom vědět, jestli někdo něco podobného udělal. Nebo jsem si jenom vysnil pitomost... Lidé kolem mě si myslí, že jsem se zbláznil, což na jednu stranu chápu. Třeba mají pravdu, třeba mám jenom hezký sen, který se nedá zrealizovat. Chtěl bych vědět o někom, kdo se opravdu sebral, vykašlal se na společnost a cestuje.

Ten film znám... To je přesně ono. Ten kluk si vysnil život v divočině. Vysnil si, jak tobude krásný a zaplatil za to životem...

Je mi 26 let, nemám přítelkyni, docela dlouhou dobu, nemám špičkovou elektroniku, nemám ani auto, nejezdím na dovolenou, a pomalu vnitřně chcípám.

Teď ti řeknu proč, když máš přítelkyni, a víš že je to ta pravá, tak ti bije druhá půlka srdce a neotupuješ. Je to poklad, který dostřehnout ti, kteří ten poklad nemají.

Špičková elektronika, záleží jak je to myšleno. Počítač, mobil mám dokonce tři abych se neztratil ale abych ti řekl pravdu, nepotřebuji to, nějak nemám k tomu potřebu, mít nejmodernější dotykový mobil a mít tam vše od srovnávače cen přes navigaci po jiné různé věci. Nějak to nepotřebuji.

Co se týče tvé otázky, jsi materiálně zajištěný ale hledáš duchovno? Něco co ti ukáže zda za tou klecí bez střechy je něco lepšího než máš doma... ano i ne. Někteří jezdí na pobyty do zahraničí, pracují třeba v Africe, rok bez peněz a potom se vratí, jsou už ale jiní, minimálně obohaceni o to, aby poznali zda ta materiální stránka ji k něčemu je...

Nebo jsou lidé, před krizí jezdili do anglie, tam si vydělali...slušně si vydělali a pak se zbalili a brouzdali kolem světa, na lodi, letadlem...poznávali lidi, někteří je okradli a někteří jim nabídli i přístřeší a jsou z nich přátele dodnes.

Jaký na to názor má tvoje milující přítelkyně?

Jak moc jsi samostatný?

Potřebuješ automatickou pračku a myčku?

Potřebuješ být v zimě v teple?

A co jídlo, nejsi vybíravý? Uživí tě popelnice?

Umíš somrovat?

Kouříš? Piješ?

Snad by pomohlo uvědomit si,o co vlastně vlastně jdeTedy obecně.

Na tento problém žádný spolehlivý lék prostě není. Když jsem se snažil uvědomit si "vo co go",narazil jsem na pána se jménem Erich Fromm. A trochu se rozsvítilo...

--------------

Myšlenky Ericha Fromma se zřejmě asi moc nelíbí většinové populaci, kterou zde tak úžasně popsal, ale jsou klíčové pro pochopení toho, jak se stavíme k životu. (Net)

http://www.lepsi-firma.cz/mit-nebo-byt

Útěk do divočiny jsem taky chtěl zmínit.

Třeba to jde, viz třeba tu a tu.

"Mít", nebo "být" je klasika no.

nevím čemu říkáte lepší život. Si uvědomte, že na světě bude nejméně šest miliard lidí, kteří jsou na tom výrazně hůř, než vy. Z těch šesti miliard je nejméně pět miliard, kterým se o dosažení vašeho životního standartu ani nezdá.

Kamaráde, vy nehledáte duchovno nebo smysl života. Vás pálí dobré bydlo.

Ahoj,

odpovím. Byl sem v Indii. Pravda je, že nikdo k životu jako takovému nepotřebuje mobil ani nový ani starý, stejně tak je to s autem, nepotřebným majetkem. Milující přítelkyně, to může být dost dočasná situace. Ale odjet někam nebo utéct někam není řešení. Určitě je lepší hledat smysl života a například se věnovat seberealizaci, což může dělat úplně každý kdekoli ať v Indii tak i mimo Indii. Určitě není smyslem někam utíkat ať pod záminkou cestování nebo nějakou jinou výmluvou. Fakticky by se do 50ti let mělo pracovat a vést rodinný život. Hledat smysl života až po 50ti letech. Ovšem, doba je taková jaká je a to chápou pouze osoby, kterým se například říká mudrc (v Indii - pandita nebo muny) . Oni znají větší časové období než je pouze pět nebo deset tisíc let dozadu. Takže doba je taková jaká je a proto je dobré se věnovat tomu o čem máš pocit, že by se tomu měl člověk věnovat co nejdříve. V dnešní době je doporučena velice jednoduchá metoda, která vypadá tak strašně jednoduše, že to nikdo nebere vážně. A je jednoduchá právě proto, že dnešní doba je taková, že jiná metoda nemůže fungovat. Ta jednoduchá metoda je Mahamantra. Dále si můžeš sehnat literaturu a začít se řídit podle ní. Hodně štěstí .

Řešením je vybudovat co nejrychleji kvalitní zázemí, zaopatřit se na zbytek života a následně pracovat už jen "na pohodu", dělat věci co člověk chce a ne co musí. Věnovat se rodině a dělat pouze to, o čem je člověk přesvědčen, že to má smysl.

Vyrazit někam do světa na roky? Sobecké a zbytečné. Osobně za skutečně hodnotné považuji pouze lidi. Věci, majetek, zážitky, to je podružné a dá se bez toho žít. Vy byste klidně nechal milující přítelkyni doma a utekl? Jako člověk momentálně bez přítelkyně říkám - pěkná blbost. Můžete ztratit něco, co už nikdy nenajdete. A co až Vám dojdou peníze? Budete žrát z popelnic? Nebo si myslíte, že na Vás všude čekají a budete se mít na druhém konci světa tak dobře jako tady?