Máma si myslí, že jí nemáme rádi

Od: Datum: 29.05.13 21:19 odpovědí: 13 změna: 30.05.13 09:40

Moje máma si myslí že jí vůbec nemáme rádi. Co mám udělat?


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Od: milacek3*
Datum: 29.05.13 21:25

milé slovo,občas kytička,čokoláda a bude ok :)

Ohodnoceno: 3x
 
Datum: 29.05.13 21:27
avatar

Jít za ní, obejmout ji a hlavně zkusit zjistit, PROČ si to myslí. Podle toho se zařídit dál. ;)

Ohodnoceno: 3x
 
Od: fino97*
Datum: 29.05.13 21:27

Zacit ji mit rad?Pokud je to jen momentlani dojem,tak to vyresi usmev,mile slovo,kyticka../jak uz tu zaznelo/,pokud je maminka uz v duchodovem veku a tyhle veci se ji proste vysvetlit nedaji,budete se muset pres to nejak prenest...

Ohodnoceno: 3x
 
Od: ron*
Datum: 29.05.13 21:28

A proč si to myslí? Dáváte ji k tomu nějakou příčinu? Pokud ano, tak se polepšete. Chovejte se k mámě slušně, pomáhejte jí, neodmlouvejte. A co vy? Vy máte pocit, že Vás máma má ráda? A nezapomeňte, mámu máte jen jednu.*houpy*

Ohodnoceno: 1x
 
Od: nikdo1111111111
Datum: 29.05.13 21:33

Děkuju za rady skusím to.;)

Datum: 29.05.13 21:38
avatar

Možná by to od vás občas potřebovala i slyšet...Kdypak jste jí naposledy řekli, že jí máte rádi a dali jí najevo, že si vážíte všeho, co pro vás dělá? Možná by to pomohlo, aby se cítila být milována svými nejbližšími..

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 29.05.13 21:42
avatar

Nemá cenu sedět mamce neustále na klíně a hubičkovat ji. Spíš vynést koš s odpadky, pověsit prádlo, vyluxovat, utřít nádobí. Když jí budeš pomáhat, pozná, že jí chceš ulehčit práci, že ji máš ráda.

Nevím, jak jsi stará, ale pomazlit se k ní občas přijít můžeš. Pochválit jí třeba nový účes či halenku. Když půjdou s taťkou třeba do divadla, říct jí, jak jí to sluší. Nezapomínat na její svátek a narozky.

Kontrolní otázka: Zdalipak jsi jí před 3 týdny popřála k Svátku matek a dala jí aspoň 1 kvítek a čokoládku? *pusa* Jaga.

Ohodnoceno: 2x
 
Datum: 29.05.13 21:53
avatar

Jednou jsem viděl film, kde si máma myslela že jí synek nemá rád. A on ji měl rád tolik, že jí schovával ve sklepě na kopci, pod kterým byl motel.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: wamp®
Datum: 29.05.13 22:08
avatar
Ernie:Hitchcocka sem,to je napad:-DAno,pekny horor,a ta matka v tom sklepe nebyla jiz mezi zivymi...
Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 29.05.13 22:27
avatar

Mno... Jestli byla nebo ne... Norman Bates s ní normálně komunikoval. Matko, matkooo!

Ohodnoceno: 0x
 
Od: hop®
Datum: 29.05.13 22:06
avatar

Opravdu jsi přesvědčen(a), že si to vážně myslí?! *hej**sok*

Anebo to jen někdy řekne, třeba ve chvíli, kdy ji někdo z vás zrovna moc "nepotěší" nějakým průšvihem...

Ohodnoceno: 2x
 
Datum: 29.05.13 23:06

No, a pak je tu úplně jiná možnost a to ta, že Vaše maminka je tak trochu "citová vyděračka". Kdo se s tím setkal, tak ví o čem píši. Kdo to v životě nepoznal, tak tomu se to těžko vysvětluje. A dělat se s tím nedá vůbec nic.

Ohodnoceno: 4x
 
Od: bonie*
Datum: 30.05.13 09:40

Souhlas se Sebod, měla jsme mámu moc ráda, dělala jsem jako dítě, co jsem jí na očích viděla, kupovala za kepesný kytičky, chodila na fialky, doma jsem se snažila uklízet (vím, že jako dítě je něco jiné jak dospělá), chodila každé ráno do krámu a dělala bráchovi snídaně, vodila ho do školy i se s ním učila... podle mého jsem pomáhala jak to šlo... Chtěla jsem jí tu a tam pochovat - to nešlo, říkala jsem, že jí mám ráda... a nic...

Nakonec se rodiče rozvedli, máma odešla a my zůstali s tátou.

Pak jsem dospěla, snažila se dál sice už jinak a méně často (200km je dálka) ale pořád to bylo špatně... Jednou jsem nevydržela a ruply mi nervy. Dozvěděla jsme se že kdybych místo blbý vázy jí koupila k narozeninám košilku, udělám líp, že kdybych místo blbejch kytek v krabičce koupila chleba tak to aspoň k něčemu bylo... Prostě nikdy nic nebylo dobře. A navíc jsem dostala bonbonek ve smyslu - tys mi zkazila život, nechtěla jsem tě...

Překousla jsem to, chápala jsem jak to myslela, sama jsem měla děti, ale máma až do smrti zůstala ve stylu - nikdo mně nemá rád, nikdo mi nerozumí, nikdo si se mnou nechce hrát.

Mně se osvědčilo brát jí jaká byla, ona mi vlastně neubližovala úmyslně, ona to prostě jen jinak neuměla. Druhého nepředěláš, lze pozměnit jen svý myšlení. Stálo mně to hodně slz, vždy jsem jí měla moc ráda, ale lásku jsem dokazovala jinak než ona potřebovala. A ona jí vnímala jinak, než jsem potřebovala já.

Ohodnoceno: 1x
 

 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.