Deprese - co mám dělat?

Od: Datum: 28.05.13 14:57 odpovědí: 7 změna: 29.05.13 10:34

Zdravím, potřebuju poradit. Je mi 16 let, už snad 2 roky mě trápí deprese. Ze začátku jsem spíš bývala jenom smutná. a myslela jsem si, že to je jen špatné období, ale postupem času se to zhoršovalo. Vždycky jsem byla veselá a vtipná holka. Ale teď změnilo se toho hodně. Věci, které mě předtím bavili, už mě tolik nebaví. Začínam být hodně otrávená každou hloupostí, třeba když jsem v pokoji, a rodiče se příjdou dívat na televizi. Prostě chci být sama a někdy mě to hodně vytáčí. Měla jsem i sebevražedné sklony a chtěla jsem se sebepoškozovat, a po večerech jsem několikrát brečela. Poslední době nedokážu mluvit ani před třídou, jednou jsem se dokonce rozbrečela, jak jsem byla na dně. Všichni si mysleli, že jsem brečela jenom proto, abych to nemusela dělat, ale já jsem už prostě nemohla to všechno vydržet. Někdy jsem i vyjela na moji kámošku, rodiče a i dokonce učitelé. Všichni si myslí, že jsem prostě jenom drzá a příliš citlivá, ale nikdo se příliš nezájimal, jak mi doopravdy je. Kdo by si to o mě pomyslel, ta veselé holka a v depresích? To nejde dohromady. A takle to je už 2 roky, takle se cítím už 2 roky, někdy sice mi bylo líp, ale pak se to zase vrátilo. Moje otázka teda je. Myslíte si, že jsem ve velké depresi, nebo je to jen únava, vyčerpání z toho všeho nebo něco jiného? Kdyby to trvalo pár týdnů, čí měsíců, tak pochopím, ale už jsou to 2 roky :/ Chtěla jsem jít k psychiatrovi, ale nevím jak to říct mamce, nevím, jestli mi bude věřit, protoře jak jsem říkala. Všichni si myslí, že jsem prostě jenom drzá a citlivá... jak to teda říct mamce? Měla bych tam opravdu jít?


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 28.05.13 15:06
avatar

Možná, že si to myslím špatně, ale tohle deprese nejsou. Toto je ošklivé období dospívání, puberty, kdy se hormony mlátí mezi sebou strašlivým způsobem. Dále si myslím, že byste se měla naučit zacházet se svými náladami, emocemi. Nepoddávat se tak něčemu, o čem ani nevíte, jestli to existuje a jak to funguje. Neměla byste své nálady takto řešit. Měla byste začít žít mezi přáteli, sportem, společenskými událostmi. každopádně si uvědomte, že takovým rozjímáním tratíte čas, který vám už nikdo nevrátí. Přestaňte dumat nad sebou, začněte žít, mít radost ze spousty maličkostí, které vás potkávají mnohokrát za den. Nebuďte škarohlíd! *slunce*

doplněno 28.05.13 15:20:

pt, naprosto přesně! *palec*

Ohodnoceno: 1x
 
Datum: 28.05.13 15:07
avatar

Ahoj, nezbyde ti než to říct mamce, přece jen tě i dost (ikdyž se to nezdá) ubíjí to, že to držíš v sobě. Svěř se mamce a určitě ti bude chtít pomoct.

doplněno 28.05.13 15:32:

Děvčata my víme prd jak je to v reálu, snad máte pravdu. Já vidím problém v této pasáži:

Všichni si myslí, že jsem prostě jenom drzá a příliš citlivá, ale nikdo se příliš nezájimal, jak mi doopravdy je.

Nejspíš ti chybí právě ta pozornost druhých, proto ty nálady.

Ohodnoceno: 2x
 
Od: pt®
Datum: 28.05.13 15:13
avatar

K psychiatrovi zatím ne, ještě do tebe bude cpát prášky. Já to vidím tak, že to patří k věku. Možná by to chtělo mít s mamkou pěkný vztah a prostě se k ní přitulit a obejmout se, seš ještě mládě a potřebuješ máminu lásku, pocit jistoty, že tě mají doma rádi a mamce se vypovídat a udělat s ní nějakou blbinu. Mysli na pěkné věci, něco doma mamce uvař nebo upeč, uděláš tím rodině radost a bude se ti to jednou hodit, můžeš také vyžehlit, nebo se nauč plést, háčkovat, co já vím. Hlavně svou mysl odvedeš od takových myšlenek. - pt

Ohodnoceno: 2x
 
Od: monika23
Datum: 28.05.13 15:39

Přesně jak píší ostatní. Toto není deprese. Patří to k věku. Chce to jen se k někomu přitulit, cítit lásku a taky lásku dávat. Taky nějaký koníčky. Něco co ti vyžene z hlavy negativní pocity a myšlenky. Nebo nějakou brigádu. Vyděláš si penízky a příjdeš na jiný myšlenky. Nebo můžeš jít třeba předčítat starým lidem do nemocnic, domovů seniorů apod... Uvidíš jak ti budou vděční. Staří lidi si taky rádi povídají, takže se můžeš svěřit i tam pokud doma nechceš a uvidíš, že ti bude líp.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: vlasatec*
Datum: 28.05.13 15:43

Myslím, že při troše snahy s tím dokážeš bojovat sama, hledej nové koníčky, nové přátelé a zkus se občas úplně vymlátit nějakým sportem. Nejhorší je sedět a zabývat se sama sebou, utápět se tím jaká jsem chudinka. Na to se vykašli a užívej si života. Pro sebe jsem našel odpověď z depresí v bibli.

doplněno 28.05.13 15:50:

Jinak pokud ti chybí pozornost druhých, zkus je jim dát trochu své pozornosti a určitě se o Tebe někdo zajímat začne.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: kr*
Datum: 28.05.13 16:03

Pokud půjdeš k psychiatrovi, a ten ti dá léky, počítej s tím, že po antidepresivech se tloustne, můžeš přibrat klidně třicet kilo. Navíc záznam od psychiatra budeš mít ve svojí zdravotní dokumentaci a všichni doktoři kam kdy přijdeš, budou mít tendence odbývat jakékoli zdravotní problémy s tím, že je to jen psychikou.

Ohodnoceno: 1x
 
Datum: 29.05.13 10:34
avatar

Na rozdíl od ostatních si myslím, že může jít i o nemoc. Důraz na slovo nemoc, tedy ne náladovost, rozjímání, dospívání a puberta, nebo jak to ještě bylo nazýváno.

Diagnózu však může vyslovit pouze osoba znalá, lékař specialista. Pokud máte tu potřebu a věříte, že vám pomůže, klidně si psychologa/psychiatra "obstarejte".

Ohodnoceno: 0x
 

 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.