Vztah ochladl

Dobrý den všem. Jsem žena a mám již přes rok přítelkyni. Vše klapalo, tak jak mělo. Až poslední dobou se to začlo hroutit, jenže Já stále nevím proč a nevím, co mám dělat. Jsem kousek od zhroucení. Něco podobného se Mi již stalo v předchozím vztahu a začalo se Mi vše vracet a jsem v nejistotě a žiji s pocitem, že Mě již nemiluje a neváží si Mně.

Takže... Vše bylo super, rozumněly jsme si, milovaly se. Bydlely spolu, jenže pak nastaly fin. problémy, přišly jsme obě o práci, a tak jsme se museli každá vrátit k rodičům. Ale což, řekly jsme si, že to zvládnem, vše bylo oka. Vídaly jsme se každý den, přespávaly u Sebe, když To šlo. Rády jsme se chodily bavit, posedět s přáteli. Nikdy nebyl sebevětší problém. Snažila jsem se a dokazovala jsem Jí Svou lásku, kterou k Ní ještě stále pociťuji. Jenže poslední dobou nevím, co se děje. Začala se ke Mně chovat chladně a odtažitě ( pokud milujete, tak To poznáte ). Tak jsem se jí zeptala zda-li se něco děje. Samozřejmě Mi odpověděla, že nic. Také jsem se ptala, zda má někoho jiného, či zda už ke Mně nic necítí. Řekla, že nikoho nemá a že Mě miluje, atd.. Jenže hádaly jsme se za poslední měsíc snad každý den, ale říkala jsem si, je to jen nějaká menší krize, to bude dobrý, neboť jsme se hádaly kvůli zbytečným a malým věcem, až primitivních... Za několik dní později začala být chladná i do sms - což nikdy nebyla, vždy jsme si psaly "romány", jakmile jsem Jí neodepsala déle jak 10 minut, už se bála, že je něco špatně... Jenže přestala psát, začala bejt zlá. Zvyšovala na Mně hlas, když jsme byly spolu. O pár dní později, kdy jsme se spolu měly sejít a měla se mnou jet na prac. pohovor, tak Mi napsala: " Já zaspala, promiň". Říkám si oká a napsala jsem Jí, že na Ni počkám, že pojedeme o hodinu později, jenže neodepisovala.. A za dvě hodiny Mi napsala, že opět usnula. Byla jsem moc naštvaná, neboť jsem čekala přes dvě hodiny, tak jsem Jí slušně vysvětlila, že to se prostě nedělá. Ale na to Mi už neodepsala a celý den se neozvala, až večer Mi napsala, že potřebuje čas, že chce bejt sama, že si potřebuje pročistit hlavu a ať Jí nechám. Hodně Mně to dostalo, celou noc jsem probrečela a psala Jí dlouhé a zamilované sms, jenže asi jsem To neměla dělat. Nevím. Druhý den se Mi neozývala. Tak jsem jí nechala být. Ale Ten další den jsme se již sešli, Já jsem Jí na schůzku přinesla prstýnek, moc jsem chtěla, aby to bylo vše, jako dřív. Ona měla radost. Tak jsem byla zase na chvíli šťastná. Jenže pak jsme odjeli každá domu a zase nic, a když už napsala, byly to sms se dvěma slovama. Ale tak nějak jsme se dohodli, že další den se půjdem odreagovat a popít. Ale asi jsme chodit neměly, neboť jsme se šíleně pohádaly, začala se do Mně navážet, že celý večer se tvářim, jak kakabus, že se nebavim. Jenže už jsem měla něco upito a byla jsem unavená, a nedokázala to pochopit, tak vyvolala konflikt. Přišly jsme domu. Já si lehla na jeden kraj postele, ona na druhej. A bylo To. Ráno jsme každá odjely domu, a zase nic. Když už napíše, tak je to sms o dvou slovech, že neví, kdy se udivíme, že jde do práce, atd.. ( Jenže vždy když chodila do práce nedělalo jí problém se se Mnou po práci sejít .) A nyní Ji To vadí, že bude unavená a že prostě neví, atd .Už nevim, co s tím, píšu Jí denodenně sms. Ale marně, prosím Ji, ať Mně neopuští, ale asi také marně. Chci si s Ní vše vyříkat, ale ona prý neví, kdy bude mít čas. Jsem tk strašně zoufalá, nevím, co dělat.

Poradí Mi někdo? Mám to nechat být, či mám bojovat, o člověka, kterého miluji?

Děkuji, přeji hezký den.