Nejste přihlášen/a.
Dobrý den mam takový problém a to jen ten že se neumim bavit s klukama... už jsem byla venku s tolika a prostě tomu vždycky něco chybělo... a nejspíš je to moje chyba. Vždycky se moc stydim a nedokážu vymyslet žádný téma... když už nějaký téma navrhl on tak to bylo na chvilku dobrý jenže pak zase bylo ticho a všechno bylo na něm... připadam si hrozně jenže s tim nic nedokážu udělat. Vždycky jdu s klukem maximálně dvakrát ven pak ho začnu nudit a nic z toho neni :/ přitom já jsem jinak celkem vtipná jsem pro každou srandu jenže to mi těžko někdo koho neznam uvěří...
Zdravím. Helčo, pokud máš už předem strach z mluvení, stydíš se cokoliv říkat a máš trému, chce to trénovat a trénovat. S kýmkoli a kdekoli. Projevovat zájem, nebát se ptát a odpovídat se zájmem. Ten zájem musí být z rozhovoru cítit, ostych časem odpadne. Musí se zkrátka vždy sejít ti, kteří si "sednou" ať již v řeči, nebo různých akcích. Když se sejdou dva, kterým je spolu dobře, dokáží spolu i mlčet. Dokáží se vzít za ruku, procházet se a jen vnímat příjemnou blízkost toho druhého. Někdo prostě na mluvení moc není a přece to může fungovat..Jinak komunikovat se dá hodiny a hodiny, vždy se najde téma (koníčci, kamarádi, rodina, co má kdo rád, či nerad, co komu chutná, či nechutná, oblíbený zpěvák, hudba, pořady, čím kdo chtěl, či chce být a proč, historky a zážitky z dovolené, s kamarády, s rodinou...). Také téma a názory na dnešní dobu, zlozvyky, přátelství, různé situace, v kterých se člověk může ocitnout...V neposlední řadě co koho trápí, jak se s tím nejlépe poprat, vyrovnat...Je toho opravdu hodně, z rozhovorů si uděláš o druhém úsudek, naučíš se k němu podle toho chovat, naučíš se naslouchat, či poradit, nebo se svěřit...Není důvod se stydět, vždyť jde jen o popovídání, o to, projevovat zájem o druhé a něco se o nich dozvědět... S komunikací má hodně lidí problémy, nejsi v tom sama. Chce to jenom prolomit ten ostych. Tak se to snaž překonat. Jen můj názor a Tobě přeji hodně štěstí.
To je normální, jestli jsi trochu introvert, tak se dokážeš uvolnit až před přáteli. Možná by ti pomohlo jít ne jen s dotyčným, ale třeba s partou, se kterou už se uvolnit dokážeš - ve více lidech se ticho přerušuje snadněji. Já měla podobný problém. A pak se prostě našel kluk, který mě dokázal rozmluvit... a jsme spolu dodnes.
Prostě to chce si sednout. A klidně tu nervozitu přiznat, aspoň uvidí, že ti na tom záleží. Klidně na tom může být navíc stejně a uleví se mu, že v tom není sám.
Nepíšeš kolik Ti je let -všechno má svůj čas a se všemi si člověk nemůže povídat celý den a to platí i u nás dospělých. Buď budeš krafat nesmysly a opakovat se, nebo se můžeš s klukem jen dívat po okolí a hodnotit, co je kde hezké co ošklivé. Nejlepší je ale říct, že nevíš žádný další téma a je lepší mít připravenou nějakou akci-jít na zmrzlinu, kafe, pizu, colu, ZOO a podobně (finanční stránka). Zatluče se tím hodně času. Každý jsme jiný...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.