Dobrý den, je mi 14 let mám takový problém. Asi před týdnem jsem si nahmatala v podpaží takovou asi 3-5mm velkou kuličku. Původně jsem myslela, že je to nějaký pupínek po holení, ale po chvíli jsem zjistila, že je to i uvnitř. (jako¨že to není jen nějaký pupínek na povrchu kůže ale je i pod kůží). Pořád to nezmizelo a naopak se tam objevila i ještě jedna ale menší. Může to být rakovina? K jakému doktorovi mám s tím jít? Děkuji za rady. A mám tady ještě jeden zdravotní problém co se týče psychiky. Většinu času jsem v pohodě ale vždy tak po měsíci mi najednou přeskočí v hlavě a já reaguji až moc přecitlivěle na cokoliv. Např. před pár dněmi mi přítelkyně táty řekla ať jdu ven. Jenže to mě naštvalo, protože jsem si uvědomila že ani mamka mi přesně nenakazuje kdy můžu chodit ven a kdy ne a mě naštvalo že ta přítelkyně táta je na mě furt hnusná nepomáhá mě ani mladší ségře se školou apod. a přitom si vynucuje u táty pravomoc pomalu nám nakázat jakou šťávu si máme dát do pití. A tak jsem začala být nepříjemná zatvrdila se (což nikdy nedělám jen v těchzmiňovaných dobách) a měla jsem pocit že mě nikdo nemá rád a začala jsem brečet. V tu chvíli jsem najednou zcvokla vylezla do okna a chtěla z něj vyskočit. Naštěstí me návštěva zastavila. (jeden náš známej, kterej mě jako jedinej chápe a má mě rád) Je sice pravda, že ten pocit, že mě nikdo nemá rád a že mě něco pronásleduje, že život je na nic že furt jenom já mám smůlu a zákony schválnosti, že mám neskutečně nervozní povahu(při čtení slohu jsem se zhroutila) atd¨. mám pořád. Ale nepřijde mi normální ty moje záchvaty vzteku a breku. Třeba když mě něco štve: trhám papíry, strhávám záclony z oken, ničím oblečení, podpaluju věci co mi připomínají moje problémy atd. Najednou jako bych byla prostě úplně jiná osobnost. Na internetu jsem četla že by to mohla být schizofrenie akorát, že nějaký vzácnější typ kdy je člověk v pohodě a jenom někdy se objeví ta schizofrenie ale člověka to trvale a hluboce poznamená. Je sice pravda, že když jsem ještě byla v péči u mamky nikdy se mi to nestalo zatímco u táty ano takže to na to má asi taky vliv ale stejně: Poraďte mi prosím: jsem hodna zajít rovnou k psychiatrovi a nebo stačí psycholog? děkuji za rady.
2x
Hledej spíš příčinu svých problémů a tu se snaž odstranit. Psychiatr tu příčinu asi hledat nebude, nemá k tomu důvod. On bude spokojený, pokud získá dalšího stálého pacienta. Prostě Ti dá prášky na uklidnění, takže Ti potom bude všechno víc jedno dokud je budeš brát, budeš pasivnější, pravděpodobně po nich ztloustneš a to potom přinese další psychické problémy. Každopádně jsem zatím nepotkal nikoho, komu by takový postup skutečně dlouhodobě pomohl. Všichni na práškách skončili na PL. Ve Tvých letech to může být taky trochu bouřlivější pubertou, já jsem taky v pubertě dělal plno blbostí. Dřív se to tolik neřešilo, nikdo mě za psychology netahal, prostě jsem akorát dostal pár facek a byl klid 
Pokud Ti bydlení u otce nevyhovuje a chceš i můžeš bydlet u mamky, možná by to šlo zařídit. Dnes už se k tomu, co chce dítě, přihlíží víc. Nebo další možnost - pokud Tě pobyt ve společnosti otce a jeho přítelkyně štve, snaž se s nimi být co nejmíň. Máš vlastní pokoj? Můžeš třeba chodit do nějakých zájmových činností se svými vrstevníky, chodit do knihovny, na brigády, něco se uč. Kdo má hodně zájmů a práce, ten nemá čas se zabývat vlastními nepříjemnými pocity a problémy.
Okolí Ti může pomoct, ale stejně se se všemi svými problémy budeš muset vypořádat sama. Přehazovat je na psychology, otce, jeho přítelkyni, to nikam nevede. Zkus si najít něco, co Tě uklidní. Třeba choď do přírody běhat. Máš pocit, že Tě nemá nikdo rád? Když nemáš ráda ani sama sebe, není se čemu divit. Tak začni dělat něco pro sebe. Když budeš sama se sebou spokojenější, budeš víc v pohodě a okolí Tě začne brát jinak a i ta budoucnost se bude zdát světlejší než teď. Taky strava hodně ovlivní. Kdo jí zdravě, ten většinou je více v klidu. Moc cukru, kafe, ostrá jídla, to je špatně.
Dobrý den, toto je určitě na doktora, jak je již uvedeno. Jenom si nejsem jistý tím obvodním. Podle toho věku by to byl možná ještě dětský nebo pro dorost. Ale, v systému našeho zdravotnictví se neorientuji, tak se nebudu přít. Jinak, rakovina to asi nebude, ale spíše to bude tukové. To se ukáže až po vyšetření.
A psycholog zde nebude stačit. Hodně štěstí a jděte tam rychle. Zdravím!
0x
Ty psychické potíže, kdy zapaluješ věci a skáčeš z okna, již nejsou na psychologa, ale psychiatra. Promluv si s otcem nebo matkou, ať tě vezme k takovému lékaři, protože to už není legrace.
doplněno 01.05.13 20:11:Stavy, co máš, by se měly dát zvládnout za pomoci léků nebo speciálních sezení.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.