Pálení čarodejnic

Miro já tedy nesouhlasím , že dnes se obnovuje. Bydlím v menším městě v podkrkonoší (cca 10 000) a "čarodejnice" jsme slavili každý rok. Ve městě bylo zhruba 5 velkých ohňů a vždy se soutěžilo kdo bude mít největší. Dnešní ohně jsou spíše vatry na opékání. Rozhodně tradice upadla a ne že se obnovuje. Stejně tak jsou na ústupu velikonoce.

K otázce. Pálení ohňů 30 dubna se dělo už za keltů a svátek byl vítání jara. Jmenoval se Beltain.

Beltain či Beltine je keltský svátek jara slavený 30. dubna. Jako každý keltský den začíná večerem.
Oslavuje příchod jara a tepla, zrození a lidé se připravují na to, že budou po zimě zase hospodařit na poli.
Tento svátek je spjatý s bohem Belenem a také s ohněm. Beltine v překladů znamená zářící oheň či Belenův oheň. Zapalovaly se velké ohně a oheň symbolicky očistil lidi i zvířata od neduhů a nečistých myšlenek, které se nashromáždily v temném zimním období. Ohně na návrších měly také ochranný smysl. Ohně v domácích krbech se uhasily a zapálily se nové.

V předvečer Beltainu se milenci vydávali do lesů, květen potom byl svátkem milostných her a z této doby možná také pochází líbání pod rozkvetlým stromem na 1. máje.

Zdroj http://cs.wikipedia.org/wiki/Beltain

Katolická církev převzala mnoho pohanských Keltských svátků a vymylsela pro ně svůj "důvod".

Imbolc = Hromnice

Meán Earraigh = Velikonoce

Beltaine již zmíněno

Samhain = dušičky

Meán Geimhridh = Vánoce

"ar", díky za odkaz. je to pěkně vysvětlené, obzvláště ten konec, kdy poslední dubnová noc přechází do máje, který je lásky čas. - pt

Ano souhlas. Proč se ale tento svátek oficiálně nazývá Pálení čarodějnic, nikoliv Bedlím, Belenův oheň, Svátek milostných her, či Vítání jara a podobně? Co tedy tento oficiální název pojmenovává, případně proč tento oficiální název si propůjčil právě Bedlím? Snad nejen z důvodů očisty, lidí a zvířat od neduhů. miro

Původní pohanské svátky probíhaly tak, že se na kopcích zapalovaly ohně, a lid se v noci kolem nich bavil. Církev se pak snažila tyto pohanské oslavy zakázat, ale lid v nich pokračoval. Církev to tedy ve středověku vyřešila tak, že jim dala jiný výklad (význam), a lidu je ponechala. Přenesla je na Valpuržinu noc, noc filipojakubskou, na 30. duben. Tehdejší lid se velmi bál čarodějnic. A právě této noci nejvíce řádily zlé síly a čarodějnice létaly na košťatech. Pálení čarodějnic představovala hořící košťata, které chasníci vyhazovali co nejvýše do vzduchu. (Byl to vlastně jakýsi předchůdce dnešních ohňostrojů).

Myslí, že WIKI dává uspokojivou odpověď...

*myslím...

Pánbůh zaplať na jičínsku jsme měli štěstí na "rozumné" soudruhy a nic nezakazovali. Tradice se tam každoročně dodržovala, jak jsem psal dnes se tradice už v okolí téměř nedrží a jsou to jen malé vatry na zahradách pamětníků,kteří tyto tradice ještě pamatují právě z doby minulé.

Dnes mladí nejsou schopni pořádný oheň připravit, snad možná proto, že to nejde udělat od klávesnice.

Teda, "babko", teď jste mně pobavila s tím vejcem, to jsem neznala...- pt

Dovoluji si poděkovat všem za diskusní příspěvky k mé otázce.
Potvdil jsem si, jak se tendenčně tyto tradiční zvyklosti, událost, svátky vysvětlují, vykládají i zkreslují. Na jedné straně se opomíná připomenout významné zneužití svátku Bedlím, Inkvizicí ve středověku a na straně druhé, velmi vehementně a důsledně se připomíná zneužívání npř. svátku Práce a MDŽ, komunisty apod. Osvobození 1945, vykládáme dnes jako Konec války . Válka Sever proti jihu z druhé poloviny 19. stol. Je dnes válkou - Jihu proti severu a mnoho dalších, aniž bychom hovořili o původních významech a tradicích uvedených událostí. Oficiálně se cílevědomě znehodnocují výsledky předcházejícího režimu a glorifikuje současný stav, aniž bychom aspoň připoměli i opačné pohledy..Podobných využití a zneužití historie je vždy nepřeberně, podle toho kdo historii vykládá a komu se hodí či nehodí ke svému prospěchu. Toto ujasnění si, bylo motivem k mému položení otázky. Děkuji.

Přeji hezký Máj, se všemi jeho tradičními tradicemi a zvyklostmi. miro