Pálení čarodejnic

Miro já tedy nesouhlasím , že dnes se obnovuje. Bydlím v menším městě v podkrkonoší (cca 10 000) a "čarodejnice"jsme slavili každý rok. Ve městě bylo zhruba 5 velkých ohňů a vždy se soutěžilo kdo bude mít největší. Dnešní ohně jsou spíše vatry na opékání. Rozhodně tradice upadla a ne že se obnovuje. Stejně tak jsou na ústupu velikonoce.

K otázce. Pálení ohňů 30 dubna se dělo už za keltů a svátek byl vítání jara. Jmenoval se Beltain.

Beltain či Beltine je keltský svátek jara slavený 30. dubna. Jako každý keltský den začíná večerem.
Oslavuje příchod jara a tepla, zrození a lidé se připravují na to, že budou po zimě zase hospodařit na poli.
Tento svátek je spjatý s bohem Belenem a také s ohněm. Beltine v překladů znamená zářící oheň či Belenův oheň. Zapalovaly se velké ohně a oheň symbolicky očistil lidi i zvířata od neduhů a nečistých myšlenek, které se nashromáždily v temném zimním období. Ohně na návrších měly také ochranný smysl. Ohně v domácích krbech se uhasily a zapálily se nové.

V předvečer Beltainu se milenci vydávali do lesů, květen potom byl svátkem milostných her a z této doby možná také pochází líbání pod rozkvetlým stromem na 1. máje.

Zdroj cs.wikipedia.org/...

Katolická církev převzala mnoho pohanských Keltských svátků a vymylsela pro ně svůj "důvod".

Imbolc = Hromnice

Meán Earraigh = Velikonoce

Beltaine již zmíněno

Samhain = dušičky

Meán Geimhridh = Vánoce

Původní pohanské svátky probíhaly tak, že se na kopcích zapalovaly ohně, a lid se v noci kolem nich bavil. Církev se pak snažila tyto pohanské oslavy zakázat, ale lid v nich pokračoval. Církev to tedy ve středověku vyřešila tak, že jim dala jiný výklad (význam), a lidu je ponechala. Přenesla je na Valpuržinu noc, noc filipojakubskou, na 30. duben. Tehdejší lid se velmi bál čarodějnic. A právě této noci nejvíce řádily zlé síly a čarodějnice létaly na košťatech. Pálení čarodějnic představovala hořící košťata, které chasníci vyhazovali co nejvýše do vzduchu. (Byl to vlastně jakýsi předchůdce dnešních ohňostrojů).

Děkuji za tuto otázku a ještě více za odpovědi. Až do doby nedávné jsem o pálení čarodějnic vůbec neslyšela. Asi jsem vždycky bydlela tam, kde se nic takového nedodržovalo. Znala jsem jen smažení vajíček na Boží duch(-do vody buch). No vida, ono je to o něčem úplně jiném.

No, od Svatého duch a zmažení vajíček se mohlo koupat. Do té doby byla voda zakázaná. Teda v přírodě. :D

Myslí, že WIKI dává uspokojivou odpověď...

*myslím...

Všechny zvyky měly své tradice a své opodstatnění.

Noc filipskojakubská, nebo také Valpuržina noc se traduje už někdy od dob pohanských. Najdete to v mnoha knihách. Tento zvyk se držel proto, aby zlé mocnosti nemohly uškodit dobytku a celému statku. Tuto noc měly možnost ublížit.

Před touto nocí bylo třeba dobře poklidit. Celou stáj, chlévy, dobytek mít čistý a dobře nakrmený. Na práh chléva se daly vyryté drny trávy, čím hustší, tím lépe. Tradovalo se totiž, že čarodějnice nesmí do chléva škodit dobytku dřív, dokud nespočítá po jedné všechnu travičku na prahu. Proto čím hustší, tím déle jí to počítání trvalo. Dveře chlévy se dobře uzavřely.

Hnojiště se muselo dobře umésti, uklidit a celé pokrýt větvemi se zelenými lístky.

Ten večer se také práskalo nově zhotovenými pasáckými biči. Čím větší rány se ozývaly, tím více lidé věřili, že se žádná čarodějnice neopováží přijít škodit.

Nakonec, nebyl to až tak nesmyslný zvyk. Vedl lidi k pořádku a čistotě, aby dobře opatřili svá zvířata a uklidili si na svém hospodářství.

A vše nakonec to vrcholilo pálením hranic, křikem, rejem, aby se čarodějnice vylekaly a neopovážily přijít blíž. Jak vidno, vše mělo tehdy svůj význam, i když dnes se občas jen shovívavě usmíváme.

Bylo to ale určitě daleko lepší, pramenící z pověstí, tradic a zkušeností. Dneska je den čarodějnic jen vítanou akcí pro supermarkety. Přišly mi letáky, kde nabízejí kvůli "čarodějnicím" zlevněné pivo, alkohol, uzeninu, slané pečivo, různé stusené omáčky a dochucovadla. A pak není divu, že se píše o nejrůznějších nehodách a tragédiiích v souvislosti s pálením čarodějnic.

Lidé dneska už jen zřídka vědí, co tento obyčej znamenal, ale mnozí se ochotně ožerou a pak mají zachranáři práci. O tom ale tento zvyk vůbec není. Jaga.

Ještě doplním: za totality soudruzi toto pálení čarodějnic zakazovali. Aspoň v našem okolí. Místo 30. dubna posunuli pálení na 8. května /tedy v předvečer 9. května - osvobození/ a nazvali je Ohně míru. Na oslavu 9. května.

Je zajímavé, že při pálení čarodějnic se kdysi sešla celá obec, při pálení Ohňů míru se tam motalo pár jedinců, lidé změnu termínu dost okatě sabotovali.