Nerozumíme si

Od: Datum: 28.04.13 23:00 odpovědí: 8 změna: 29.04.13 20:35

Dobrý den,

s přítelkyní žijem cca 10 let, máme 4letého klučinu. Poslední dobou je náš vztah v krizi. Začalo to cca před 2 lety když jsem skončil v práci. Přítelkyně na rodičovský a já doma. Přítelkyně dostala nabídku od zaměstnavatele, aby nastoupila na poloviční úvazek. Tzn na 2 dny v týdnu odjede do Prahy, nebo zaskakovala za dovolené, dítě ještě nemohlo do školky. Po rodičovské, když mohl syn chodit do školky pořářád marodil. Jeden týden ve školce 2-3týdny doma. A tak to bylo skoro pořád. Přítelkyně dále odjížděla za prací do Prahy většinou na 2 i více dní, ostatní dny dělala z domu. do toho ještě obšas služební cesty do zahraničí. Jelikož žiji na malém městě, s prací je to bída. Dojíždět do většího města by znamenalo odjet brzy ráno a přijet pozdě odpoledne. Ale kdo dá syna do školky, kdo ho bude hlídat, když byl často nemocný? Byl jsem doma, vařil jsem, pral, uklízel, žehlil, staral se o dítě, atd...Já byl bez příjmu ale přítelkyně vydělávala nadprůměr. Tzn. to co vydělávaji tady dva, ona měla v čistém.V tu dobu občas naše komunikace zaskřípala. Když jsme se o něčem začali dohadovat, skončilo to vždycky tím, že nepracuji a ona táhne finančně celou domácnost, a kdy začnu konečně já pracovat, abych začal taky finančně přispívat.

Trvalo mi cca 1,5 roku než jsem si našel práci, kde moho přizpůsobit pracovní dobu, abych mohl syna odvést do školky a zase ho přivést. Bohužel přítelkyně toho moc nechce využívat. Dítě si odvádí ráno sama do školky a po obědě si ho vede domů sama, nebo vždycky hledá někoho, kdo jí ho vezmě domů, aby tam nemusel spát. Když nemusí nechá ho doma. Ona pracuje dítě se nudí, kouká na televizi, a tak jí otravuje. Do práce moc toho neudělá, až když dojdu já z práce tak si syna beru aby se mohla soustředit na práci. Potom většinou s přestávkama dělá dlouho do noci. Můj plat není žádná sláva, ale alspoň přispívám na chod domácnosti a je tady ta možnost abych mohl syna odvést do školky a zase ho přivést. Teď se hádáme hlavně kvůli tomu, kdo ho vyzvedne a kdo ho bude hlídat. Jednu babičku máme na druhé straně republiky a druhá není, většinou hlídají tetičky, ale ty taky nemohou pokaždé. Vadí ji, že vydělávám málo, syna po obědě nevyzvedávám ze školky. Já nechápu, proč tam nemůže spát, jako 90% ostatních dětí. Naše hádky probýhají většinou tak, že je vlastně ticho. Něco blbě řeknu, nebo od někud příjde z drbu a přestane komunikovat. Když se zeptám co se děje, tak mi neodpoví. Za to nekomunikování mohu nakonec prej já. Po 2-3 dnech se pak zhádáme. Většinou hádka skončí agumentama, že málo vydělávám, dítě nevyzvedávám ze školky, nepomáhám s hledáním, kdo bude hlídat. po obědě, nebo když je dítě nemocné, a pokaždé nezapomene mi říci, že můžu od ní a syna odejít. Pravda je taková, že dítě mohu klidně vyzvednout, ale když tam bude spát. když příjdu z práce jsem se synem většinou já a když je nemocné, tak k doktorovy jezdím někdy já a někdy přítelkyně. Potom ho hlídají tetičky, nebo když je cca 3 dny v týdnu doma přítelkyně tak ona. Syna mám moc rád a i on má rád mě.

Problém také je v tom, že syn nechodil cca měsíc do školky, i teď občas pokašlává. Doktorka zjistila, že má alergii, (doktorka je i homeopatka, ale když je to špatný napíše i antibiotika) Když přijedu od doktorky, řeknu přítelkyni, co bylo, jaké léky má brát atd. Když přijede přítelkyně, neřekne mi skoro nic. Nakonec léky nebere a léčí ho kapkama od dr Jonáše, Diagnozu řeší v tomto případě s paní, která není ani doktorka po telefonu. Kdo tuto léčbu znáte víte, že kapičky se dávají na základě nějakého měření. Proto nezabírají jak by asi měly a syn se nemůže toho pokašlávaní zbavit. Přítelkyně tvrdí, že je to v hlavě a objednala nás k dětské psychiatričce. Vůbec nevím, co se tam bude dít a kam to nakonec povede. Obávaám se toho, že nakonec mě vyhodí z bytu a syn to těžce odnese, hlavně psychycky.

Co mám dělat?


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Od: bonie*
Datum: 29.04.13 07:43

Já se vůbec nedivím, že si nerozumíte, já tomu taky moc nerozumím. Mate mně, že jste rok a půl hledal práci aby jste syna mohl vodit do školky.

Syn je třeba do té školky odvést pouze 2x v týdnu.

Navím matka dítěte je schopná syna do školky odvést i v tyto dny. Tak já se ptám, proč jste spíš nehledal tu práci, protože váš zásadní problém - odvod dítěte do školky dle toho, co píšešte řešení měl.

Tím vznikly vaše problémy, že jste se vyloženě zahrabal do něčeho, co řešení mělo a to důležité kolem vás prošlo aniž jste si všimnul. Tomu už pomůže jedině poctivý rozhovor a snaha se podle něj zařídit.

Každá žena potřebuje vedle sebe hlavně oporu...

Ohodnoceno: 1x
 
Od: guest*
Datum: 29.04.13 16:05

To, že jsem byl 1,5roku bez práce neznamená, že jsem jí nehledal. Problém byl mimo jiné spíš v tom odvést a zase přivést syna ze školky. Ráno ho teoreticky mohla odvést ale zase ho někdo musí přivést. Školka je otevřena od 6.30 do 16.00. Kdybych pracoval mimo město tak to nestíhám. Bydlíme v malém městečku. Navíc přítelkyně odjížděla do Prahy i na víc než jen 2x týdně. Někdy to bylo i vícekrát, někdy celý týden a někdy odjížděla služebně do ciziny. Kolikrát to, kdy pojede do Prahy a které dny jsem se dozvěděl i jen den přetím, takže něco plánovat bylo těžké. Navíc, syn byl často nemocný. Jeden týden byl ve školce a 2-3 týdny marodil. To by se asi novému zaměstnavateli líbyt nebude, když bych byl pořád doma na paragrafu.

Dneska ho nechce nechávat ve školce po obědě, proto malému slibuje, že tam spinka nebude a že ho vyzvedne ona, nebo někdo jiný, koho sežene. Toto já nechápu. Ráno ho mohu odvést já a odpoledne, pokud tam bude spinkat tak bych ho mohl vyzvednout a nemusí řešit žádné hlídání. Bohužel takhle to ona nechce.

Datum: 29.04.13 19:06
avatar

Vyzvedávání syna ze školky hned po obědě vidím jako velmi rozumné. Mé děti, děti mých příbuzných i známých, byly mnohem častěji nemocné, v případě, že ve školce po obědě spaly.

Moje děti navštěvovaly postupně 3 školky a ve všech jsme se s rodiči dalších dětí na tomto poznatku shodli. Je-li to možné, je pro dítě ze zdravotních ohledů lepší ve školce nespat.

___ Něco jiného je léčba dítěte na základě tel. konzultací. Tam by zaurčitých okolností mohlo jít o ohrožení zdraví dítěte.

___ V ostatním souhlasím s předešlými názory: Vaše přítelkyně i dítě potřebují oporu, kterou jim bohužel (alespoň podle textu dotazu) moc neposkytujete.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: wamp®
Datum: 29.04.13 11:22
avatar
Dobry den.Domnivam se,ze vase nelibe souziti neni pouze o nejasnostech co se tyce syna.Vase pani evidentne ve vasem vztahu vevodi a dominuje.Dela si co chce,a Vy se podrizujete...Myslim si,ze asi ma nekde nejakou spriznenou dusi,a bude to zrejme jen otazkou casu,kdy Vam opravdu rekne,aby jste odesel.Byt Vami,tak si zacnu to bydleni hledat,a predejedete tak neprijemnostem...Nebudete prvni ani posledni...Je to smutne,ale je to asi tak...Nez takove souziti,tak to radeji zadne.Syna si zkratka budete pujcovat.I on jiste citi napeti mezi Vami,a to pro nek jiste neni dobre!
Ohodnoceno: 0x
 
Od: guest*
Datum: 29.04.13 16:39

Spřízněnou duši si myslím, že nemá. I když, jak se říká "čert nikdy neví."Moc dobře si uvědomuje co by to udělalo se synem, kdybych tam s nimi já nebyl. A to ona nechce dopusti. Je pravda, že ve vztahu je dominantní. Byt ve kterém bydlíme je její, vydělává nadprůměr, takže často jsou věci tak jak řekne ona. Můj názor jí moc nezajímá a udělat kompromis se jí taky nechce.

Neříkám, že to je tak pořád. Normálně fungujeme jako kterékoliv rodina. Pusa, když příjdu z práce, na dobrou noc, sex, popovídáme si co v práci a tak. Ale pak najednou se něco stane, i třeba blbost a přestane se mnou komunikovat. Když se zeptám co se děje, tak mi nic neřekne a až po 2-3 dnech vybouchne a nastane hádka, které končí argumenty, že vydělávám málo, neřeším hlídání syna, aby mohl po obědě ze školky. (kdyby tam spal, tak nemusíme nic řešit) a jestli nechci s nima žít, tak ať odejdu.

I když v té době je mezi náma komunikace omezené na minimum, tak před synem to nedáváme najevo. Ani se před ním nehádáme. To se děje až když s námi není.

Ani nevím, jestli si přítelkyně uvědomuje, co by to pro ní znamenalo, kdybych s nimi nežil. I kdybych finančně přispíval na dítě ty peníze, které dávám do rozpočtu domácnosti by jí chyběly. Spoustu věcí nemusí teď řešit, protože je zastanu já (uklid, hlídání, vaření, opravy, atd...)

Upřímně si myslím, že kdyby si měla najít jiného chlapa, musel by to být ještě větší blbec než jsem já. Nejlépe aby do práce chodil až syna dá do školky po obědě vyzvedne, uklidí, uvaří, vypere, vyžehlí, a každý měsíc přinese 30tisíc na výplatu.

Datum: 29.04.13 11:47
avatar

Dobrý den. Ono je vždycky třeba začít u sebe...Na vztahu musí pracovat oba dva. Ztěžovat si na někoho, s kým člověk žije a chce žít dál, nemá smysl Buď máte svoji rodinu rád a pak je to otázka komunikace, tolerance, respektu, nebo vidíte jen to špatné a pak je třeba snažit se o to, aby se věci změnily. Ale k tomu je třeba oboustranný zájem. Snaha na jedné straně nestačí.Nepíšete nic o tom, zda se máte stále ještě rádi, zda spolu trávíte volné chvíle, zda když se pohádáte, hledáte cestu zase k usmíření atd...Hledejte řešení společně...Obáváte se, že Vás vyhodí z bytu...Co děláte oba dva proto, aby se to nestalo? Popřemýšlejte...

doplněno 29.04.13 19:26:

Na názor má právo každý . Vy jste přesvědčený o své pravdě a možná je chyba právě v tom, že se ženě snažíte svůj názor a svojí pravdu vnutit a vyvracet jí její názory. Píšete, že si to žena zbytečně komplikuje. Tak to vidíte ale Vy. Ona má možná pocit opačný...Píšete, že se často musíte podřizovat její vůli. Nemusíte. Ale děláte to. Z vlastní vůle a z vlastního rozhodnutí. Tak proč to zazlíváte jí? Již 2x jste zde zmínil fakt, že vydělává nadprůměr...Mám dojem, že toto vadí hlavně Vám, ne jí...Ujasněte si oba, co vlastně chcete a zda si vůbec jeden druhého dokážete ještě vážit...

Na závěr cituji Vaši větu: Upřímně si myslím, že kdyby si měla najít jiného chlapa, musel by to být ještě větší blbec než jsem já...Abyste se nespletl! Pokud se obáváte, že by Vás mohla vyhodit a žít docela dobře bez Vás, máte k tomu zřejmě důvod. Nepodceňujte svoji přítelkyni a nepřeceňujte sám sebe...

Ohodnoceno: 0x
 
Od: guest*
Datum: 29.04.13 16:53

Svou rodinu mám rád. Fungujeme jako normální rodina, dělámě všechno spolu, komunikujeme, všechno je v pořádku ale pak příjde něco, často ani nevím co a Komunikace vázne. Když se snažím o navázání komunikace, tak bez úspěchu, a po nějaké době dojde k výbuch, hádce a i když hledáme řešení, tak poslední dobou ho nalézáme hodně obtížně, skoro vůbec. Spíše mi příjde, že přítelkyně si to zbytečně komplikuje. Ve vztahu je dominantní a často se musím podřizovat jejímu názoru i když s ním nesouhlasím. I když vím, že mám pravdu a ostatní kolem mi to potvrdí, tak si svůj názor nenechá vyvrátit.

Od: bonie*
Datum: 29.04.13 20:35

On někdo dominatní být musí a já se obávám, že jí nic jiné, než převzít otěže, nezbylo :(

I když vím, že mám pravdu a ostatní kolem mi to potvrdí, tak si svůj názor nenechá vyvrátit.

tuhle větu,považuji za katastrofu, tohle je to, čím si pod sebou řežete větev :(

Ohodnoceno: 0x
 

 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.