Nenarozený bráška umřel

V pubertě jsem zažil stejnou situaci, takže vím, jak se cítíš. Vlastně ani nevím, jak ti na první otázku odpovědět, spíš bych řekl, že ne. U té druhé je to jen na tobě, ale já to bral tak, že nemám. Vysvětlovat, proč jsem měl a najednou nemám se mi nechtělo a vlastně po tom mohlo být každému prdlačky. Dodnes to víme jen naši a nejsbližší rodina. To je život, takové věci se prostě stávají. Skončili jsme nakonec tři sourozenci, tak hlavu vzhůru a hurá do života.

To je mi moc líto. To by se nemělo stávat, ale bohužel stává se.

Na vaše otázky odpověď není lehká a odpovědět si nejspíš budete muset sama. Záleží jen na vás jak to bude chtít vnímat. Je sice možné polemizovat o tom, jestli už to byl hotový člověk, nebo ne, či jak se na to dívá litera zákona. Všechno je to ale k ničemu, brášku už nic nevrátí. Pomožte hlavně mamince, aby na to nemusela myslet. Třeba bude další bráška

Toto je velmi smutná a bolavá záležitost jistě pro celou rodinu. Když se Vás někdo zeptá, zda máte sourozence, odpovězte, že ne. Více to s nikým prostě nerozebírejte...

Je to sice smutné ale:
- i nasciturus má práva, ale když se nenarodí... práva nenabude
- fakticky přece ne, nenarodil se, budeš říkat že jsi měla počatého bratra?
Nejlépe je zapomenout.

Kdysi mamce chvíli před porodem umřela holčička, o pár let později se narodil brácha. Takže já mám bráchu, sestru nemám a nikdy jsem neměla - nestihla se narodit, ani jméno nebylo vybrané. Když se o tom s někým bavím, říkám, že jsem mohla mít ségru.

Je to moc smutné. Moje tchyně kdysi nemohla otěhotnět, podařilo se jí to, až když jejímu 1. chlapci bylo 10 let. /nyní můj manžel/. Malý se narodil, bylo to týden před Vánoci, měl se jmenovat Jirka, ale druhý den po svém narození zemřel. Prý měl vážnou srdeční vadu. Tchyni pustili domů právě na Štědrý den, tak si dovedeš představit, jaké to byly Vánoce. Potom začala psychicky stonat, ani se nedivím, a přestože se časem jakž takž ze všeho dostala, další děcko už nikdy nebylo a můj muž byl tedy jedináčkem.

Bráška to ještě nebyl, když se nenarodil. Tak o tom ani s nikým nemluv, lidem po tom nic není a někteří jsou až nemístně zvědaví a touží po senzacích. Když se někdo bude ptát na sourozence, řekni, že ZATÍM nemáš. Spíš pomoz mamce, aby se co nejdřív trochu zotavila. Nezapomene nikdy, ale aby to časem kapánek přebolelo. Třeba toho Marečka ještě budete mít.

Jedné rodině u nás umřela malá Libuška a paní se to jméno tak líbilo, že když se za čas narodila nová holčička, zase to byla Libuška.

Přeji Tobě i Tvé rodině hodně zdraví a mamince časem pěkného zdravého klučíka nebo holčičku. Musíš se ale smířit s tím, že to nebude hned. Zatím jsou tu určité psychické i fyzické překážky. Ale jednou se jistě dočkáš. Jaga.

cau emmik,

bracha se jeste nenarodil, takze se neda primo rict, ze to byl tvuj "bracha". Tvuj bracha by to byl, az teprve kdyby se narodil a umrel nejaky cas po porodu = az kdyby byl nekde opravdu pohrben.