Dobrý den,
asi potřebuju znát názor více lidí, protože nevím, jak dál. S manželem jsme spolu 10 let, z toho svoji 2 roky. Děti nemáme.Přestěhovala jsem se s ním k jeho matce. Máme společný vchod, ale samostatný byt. Manžel začal pít a to skoro každý víkend do němoty, někdy i v týdnu do nálady. Pokaždé je sprostý a agresívní. Nereaguje na prosby ani výhružky. Jeho matka je 2x z alkoholu léčená. Otec mu zemřel. Máte někdo podobnou zkušenost? Umíte poradit? Přemýšlela jsem o rozvodu, ale mám holý zadek a nemám kam jít. Mám sice psané trvalé bydliště, ale dům patří skoro celý tchýni, manželovi 1/3 domu. Moje jméno nefiguruje nikde. Nevím, jestli mám např. nárok na nějaké vyplacení nebo alespoň na náhradní bydlení. Z toho, co si vydělám, nedosáhnu na hypotéku a ani sama nedokážu zaplatit nájem... Je to patová situace 
5x
Moje rada je odejít. Alkoholismus a z něj vyplývající agresivita je regulérní důvod k rozvodu a soud může manželce přiznat i nárok na výživné. A i kdyby ne - osamocených žen s holým zadkem je spousta a všechny se nějak protlučou - proč ne ty? Pokud nejsou děti, tak tím spíš. Jsi snad méně schopná?
5x
Dobrý den. Přesvěčte manžela, aby se začal léčit. Aby si uvědomil svůj problém s alkoholem i to, že si rozbíjí manželství. Nabídněte mu svoji oporu. Musí chtít sám, dejte mu vybrat. Pokud s problémem nebude chtít dělat nic, pak s alkoholikem budete mít život čím dál těžší a agrese se bude stupňovat. Odejděte, dokud nemáte děti. S nimi se odchází mnohem hůř a mnohem hůř se činí rozhodnutí. Trvalé bydliště je jen evidenční údaj a nezakládá Vám žádná práva. Takže si musíte najít své bydlení a postavit se na své vlastní nohy. Popřemýšlejte o tom, zda je Vám milejší holý zadek a klidný život, nebo se držet manžela zuby - nehty a zaplatit za to psychikou. Máte nárok na vypořádání SJM a tomu podléhá pouze to, co jste nabyli společně za trvání manželství.
4x
Alkoholismus je nemoc ... a je to nemoc léčitelná - narozdíl od jiných ...
Nějak nechápu rady ostatních - pokud mi manželka onemocní - at už je to fyzická či psychická nemoc, tak první na co mám myslet je vzít co nejdřív roha a opustit jí, protože to přece nemá cenu se zaobírat mou nemocnou manželkou s kterou jsem strávil podstatnou část svého života?!
Svědčí to asi o tom jací jsou lidé neuvěřitelní sobci zaměření jen na své potřeby ...
Moje rada zní : pokuste se svému manželovi pomoci, pokud ho máte ráda a diskutujte s ním o možné léčbě a postupu ... až když všechny možnosti selžou, tak jednejte jak myslíte ...
1x
Ano, podobnou situaci jsem zažila a ani já neměla kam jít. Bydlela jsem s manželem u jeho rodičů, přistavěli jsme si patro. Sama tchyně mi často radila, ať od něj odejdu, že z něj už nic nebude /a byl to její jediný syn/, že se jen utrápím. Ale já neměla kam. Moje mamka, vdova, sice žila sama, ale nechtěla mě tam. Právě se totiž seznámila s vdovcem, vše se slibně rozvíjelo, on se stěhoval k ní a tak jsem nebyla v hnízdečku vítaná.
Manžel odmítal léčení. Až ho náhle jeho psychiatrička poslala do léčebny i přes jeho protesty. Bylo to poté, co v lednu upadl opilý na dvoře a zůstal ležet. Nebýt toho, že jsme s tchyní byly doma, umrznul by tam. A doktorka řekla, že tohle si na triko nevezme, prostě mu tu léčbu nařizuje. Skuhral, sliboval, ale nic platné. Ve čtvrtek rozhodla, v pondělí jsem ho vezla na detox do HB. Odtud ho¨po týdnu převezli do populární Želivi. Tam pobyl půl roku. Vrátil se mi úplně jiný člověk. Je to už 6 let a stále abstinuje. Vím, že nikdy nebude úplně vyléčený, spouštěcí moment může nastat kdykoli, ale zatím se drží. Vážím si ho za to. Klopýtnout může každý z nás, ale vstát dokáže jen málokdo.
Takže, buď trvat nekompromisně na pobytovém léčení /nevím, odkud jste, ale návyková léčebna je třeba v Praze, Havl. Brodě, Nechanicích, Kroměříži, Kosmonosích.../. V Želivi už byla zrušená /finance/.
Nebo opravdu odejít. Najdete si klidně třeba i ubytovnu, nebo nějaký levný podnájem, ale budete mít klid a nikdo Vás nebude trápit. Navíc, když je léčená i matka, určitě ty geny nějak zafungovaly a bojím se, že to dobré nebude.
Odejděte, dokud je čas. Plus je, že nemáte děti. Ať už budete žít sama sebeskromněji, bude to bez hádek, řvaní, opileckých výstupů. A to stojí za hodně.
Proto si svého manžela za to nesmírně vážím. Málokdo se dokáže vrátit do slušného života. Jaga.
doplněno 18.04.13 13:06:Ještě se zamýšlím nad jednou věcí. S manželem jste už 10 let, z toho 2 roky po svatbě. Za tu dlouhou dobu jste nic nepozorovala? Jeho pití, změny chování...Pochybuji, že by to trvalo tak půl roku, to musí být záležitost dlouhodobá. Tak nechápu, proč jste si podobné "štěstí" brala. Troufám si tvrdit, že přede 2 lety problémy už určitě byly. Teď byste mohla sbalit kufr a tradá...Chlapa alkoholika nemá nikdy cenu si vázat na krk. Žena si myslí, že ho polepší, že on kvůli ní přestane. Právě naopak - bývá to ještě horší. Vím, o čem mluvím.
Děkuju za radu... Víte, samozřejmě manžel pil i zasvobodna, ale to bylo spíš výjmečně, ikdyž domrtva. Co říct, když člověk miluje, bývá slepý... Agresivita vůči okolí nastala cca před 4 lety, když mu zemřel otec. To bylo náročné období... Před dvěma lety se manžel ošklivě pořezal na pile..., hodně to s jeho sebevědomím zahýbalo... Ovšem: byl doma rok a půl a byl docela OK a hodný... Pak ale zase nastal zlom... Zatím jsme se tedy domluvili, že to zkusí bez pití. Pokud si dá jedno pivo, sklenku, panáka... odcházím. Tohle je poslední šance, ale spíš pro mé svědomí a můj osobní pocit. Potřebuju to. Pak odejdu. Přes kamarádku bych si mohla pronajmout byt, ovšem druhé zaměstnání mě nemine. Nevadí, zvládnu to. K rodičům jít nemůžu, mají 1+1byt a v něm místo pro dalšího dospělého opravdu není... Děkuju a ozvu se vám sem...
0x
tady na této poradně mě fascinuje jedna věc: ať má kdokoliv jakýkoliv problém v partnerském vztahu, vždycky dostane radu ať rychle utíká.. copak se všechno řeší rozchodem? neměla by to být až poslední možnost?
ale máte pravdu.. v dnešním světě už se dlouhodobé vztahy nepěstují. takže každý problém vyřešte rozchodem 
0x
Můžete jít do podnájmu, známá taky tak odešla od manžela,ale ten když pil, tak ji i fyzicky napadal. Ted´ je v podnájmu sice vzhledem ke změně bydliště to má o něco dál do zaměstnání, ale je ráda.
Takže pokud´ se sám od sebe manžel nebude chtít dostat z alkoholového marasmu, tak asi odejít a vzít malej podnájem, sice krutá rada,ale co víte, třeba potkáte někoho jiného a život půjde dál...
doplněno 17.04.13 15:52: Ještě k té známé, ona odešla a on přestal pít,asi myslel, že se vrátí... je to přessoused, takže to všichni vidíme,vypadá úplně jinak , už jsou to 3 roky.
Nepije, synové dospěláci za ním jezdí, ale ona už nee, má svoje , svůj klid, občas ji potkávám.
doplněno 17.04.13 16:00:Je to patová situace ---píšete,
tak to ještě patová situace zatím rozhodně není, si představte, že by se v tom ještě muselo řešit jak se odstěhovat i s dětma...a podobně,takže hlavu vzhůru!J
ste dospělá žena, prozatím bez závazků k dětem, máte tolik možností ještě v životě, postaráte se o sebe sama, nejste dítě!
Držím palce.
0x
Máte dvě rozumné možnosti: buď se bude léčit, nebo odejděte. Domluvte se s doktorama ať je na něj tlak z více stran. Odchod může být lepší ve stylu "vypařit se", někoho při oznámení odchodu chytne rapl a manželku zmlátí... Zůstávat s alkoholikem, věřit slibům a jen doufat že se to samo zlepší je nesmysl...
To není malér, ale naopak úspěch ... být abstinujícím alkoholikem 5 nebo 10 let je naopak obdivuhodné a spusta lidí, kteří si myslím, že s alkoholem problém nemají by jsi mělo vzít z toho příklad ...
Souhlasím s první částí Vaší odpovědi - bud se bude léčit a nebo odejít ...
Nesouhlasím z druhou částí odpovědi - "vypařit se" : to dělají jen srabi, sobci a slaboší, kteří jsou někdy ještě horší než-li ti alkoholici ...
doplněno 18.04.13 13:12:babajaga - taky by mi zajímal důvod pití jejího manžela - pokud začal pít až během manželství ... mince má vždy dvě strany ...
Je lepší být za sraba, než mít rozbitou hubu nebo být kuchnutý nožem... "Když tě nebudu mít já tak nikdo" - pokud to je agresivní alkoholik tak k tomu nemusí být daleko, a ženská co má 50kg se těžko ubrání dvoumetrovýmu chlapovi... Pokud předem tušim že hrozí napadení, tak je hloupost do jít do rizika a je lepší být ten srab, sobec a slaboch. Stejně tak v noci v parku postává skupina týpků v mikinách - taky nepůjdu k nim, ale "zbaběle" park obejdu - je to to samé...
A důvod je vedlejší, zásadní je že začne chlastat a je jedno proč...
Manžel má nízké sebevědomí. Pokud se napije, chová se sebejistěji, umí být středem pozornosti a bavit se. Ovšem do doby, než si dá pivo ( panáka ), co už by neměl... Později se z něj stává vlezlý, slizký a sprostý člověk... Ptáte se na důvod? Asi je to narážka, jestli za to nemůžu já... To samozřejmě nemůžu vědět 100%, ale troufám si tvrdit, že ne. Doma má pohodu, uklizeno, navařeno... Jsem milá a pozorná. Je pravda, že jsem nabrala 15kg, za poslední 2 roky, ale to je asi jediné, co by mu mohlo vadit na mě... Já se chovám pořád stejně a před svadbou jsme spolu i 7 let žili, tak nemyslím, že by byla např. vina v mém chování ve společné domácnosti..
Putuska, vůbec na takové věty jakože měl důvod k pití a kdo ví proč, nereagujte a ani o nich nepřemýšlejte. Pije, protože existuje alkohol a protože má nastavený program alkoholika. 
Znám spousty lidí, kteří jsou v bezvýchodné situaci a ve srabu a nepijí! Nikdo si totiž nedovede představit, jaká trýzeň je pocit, že za něco mohu já. Co jsem udělala špatně, že je raději v hospodě? Ptát se na něco, co nemá odpověď. 
Několik lidí tady říká, že je potřeba ho podpořit. Moc by mě zajímalo, jak si takovou podporu a oporu představují. Zvláště pak, když tento stav trvá několik let, proběhlo mnoho debat, rozhovorů, při kterých uznal, že je škoda času, peněz, zdraví a slíbil, že už se to nestane. A druhý den zase přišel jako číko. Posraté gatě, poblité triko a wecko. Peníze na nájem v hajzlu. Láska? Moc ráda bych kdyby někdo z těch, kdo mluví o podpoře napsal konkrétní radu, popsal konkrétní situaci a vyvaroval se rad všeobecných, jako jsou, všecho, laskavost, ale důslednost, pochopení, láska, podpora. Prosím o jednu jedinou konkrétní modelovou situaci! 
0x
Moje životní zkušenost je ta, že je třeba utíkat co nejrychleji a co nejdál. Už několikrát jsem tady psala, že neznám živého napraveného. Mám hrozné zkušenosti a vím, že to nevede k ničemu. Než se člověk naděje, zjistí, že má spoustu vrásek, zahojená zranění a jizvy od agresívního ožraly, život v háji, stejně holý zadek jako na začátku a východisko už vůbec není. Vůbec žádné. 
Ti, kdo snad napíšou, že máte vytrvat, ať se ohlédnou a podívají se na ztracené roky v slzách, hanbě, studu za někoho, kdo by měl být naší oporou, pevným ramenem ve chvílích potřeby. Naprosto zbytečně ztracený čas! Čas hrůzy. 
A nedejbože do toho přivést na svět děti. Putuska, naházejte do tašky své prádlo a zdrhejte! Jen na tom vyděláte. Zachráníte si život a nějaký ten šifoner klidně oželte. Pořídíte si časem nový, lepší s někým, kdo bude o vás a o vaši lásku stát a bude si ji vážit. S tím budete mít pěknou rodinu, děti, chvíle strávené spolu. Ten váš se nezmění a vaše láska k němu nezmůže vůbec nic! Nezachráníte, nezměníte! A to proto, protože chce. Kdyby to tak nechtěl, změní to. Čas jste mu na to dala. Věřím, že už jste řekla a udělala všechno pro to, aby se změnil. A vidíte, nezměnil. Nevyhrožujte, ale promyslete a pryč! Držím vám všechny palce a přeji sílu a štěstí.
Mike, pomocná ruka u alkoholika není nic platná. V mozku, který funguje kapku jako pc, má zavedený alkoholový program, který neumí sám ani vymazat, ani ho nahradit něčím smysluplným. Jedině hlavu restartovat po vymazání. A to také nelze. Nemyslete si, že v průběhu cca 20ti let, jsem nezískala dostatek informací. Mezi nimi i tu, že pomocná ruka funguje jako povolení k pití. Celá rodina pomáhá, platí, zatajuje před okolím, omlouvá, hledá důvody, proč pije. Málokomu dochází to, že důvod je jen jeden. Špatný program. Všichni okolo se omezují, tratí čas a peníze, které mohli investovat do pěkného života, jenom proto, aby to všecko skončilo v hajzlu. Alkoholik v opilosti nechápe, za střízliva je plný dobrých předsevzetí a když má možnost, tak si řekne: jen jednu, naposledy. Vůbec mu nedochází, že nesmí už do smrti ani jednu, protože ten program aktualizuje jen jedinou kapkou. Které není ani schopen, ano ochoten se zříci. Je nutné dovolit alkoholikovi nést zodpovědnost za své činy! Žádná pomocná ruka! Nic tady nefunguje! Vůbec nic! Musí sám chtít, bez pomocné ruky. Heslo: dobří holubi.
Víte, že Babajaga sháněla recpt na vánoční cukroví bez rumu? A víte proč? Protože by tam mohla být ta kapka, která program restartuje.je to tak! Tak to funguje!
Babkazov má pravdu.
Ten můj začal plíživě. Doma byl spokojený, dobře jsem vařila, byla mu věrná, měli jsme 2 zdravé děti. Dalo by se říct, že neměl důvod.
Ale: začal pracovat v autoservisu, nejprve jako přejímací technik, později vedoucí. Bylo to v 70-80. letech, dílů málo, dodací doby dlouhé, každý druhý zákazník přišel s flaškou. Co k tomu napsat víc? Právě tím to začalo. A nevybíral si. Dovedl vypít flašku rumu stejně jako ferneta, zelenou, vermut nebo víno. Ke konci i ovocné a krabicové. Hlavně, když něco bylo. No fuj.
Důležitá byla podpora rodiny v léčebně. Pokud to ten Váš zkusí, je třeba stát při něm. Hodně manželových spolupacientů nemělo rodinu, nemělo se kam vrátit, nikdo o ně nestál, nikdo jim za celý pobyt neposlal pár řádek, měli dluhy.
V tom měl manžel výhodu. Dluhy neměl nikdy a vrátit se měl kam. Rodina se od něj neodtáhla, psala jsem mu dopisy, posílala balíčky s jídlem, telefonovala mu pokaždé, když to měl povoleno. Jezdila jsem za ním já i dcera s rodinou, občas i syn, který to nesl ale daleko hůř. Přesto se s tím časem srovnal.
Psala jsem manželovi i úplné hlouposti, jak jsem byla se psem na houbách, jak jsem trhala třešně, jak jsem byla v lese na konvalinkách, abych natrhala kytku na hřbitov...Jak pojedeme na dovolenou, až se vrátí. Přesto jsem tam uvnitř měla strach, zdali to opravdu zvládne a pít nebude. Co udělám, když se to vrátí? To jsem nevěděla.
Když se vrátil, vypravoval mi, že právě ty naše dopisy a telefonáty ho moc podržely. Že se těšil domů, věděl, že se má kam vrátit, vážil si toho a nechtěl nás zklamat.
Vím, je to moc těžké, ale musí se to vydržet. Jsme navíc malá vesnice, lidé se ptali.Nic jsem nezalhávala, řekla, co a jak. Než nějaké dohady a pomluvy, tak raději pravdu. Nikdy jsem se nesetkala s opovržením, známí mu naopak drželi palce.
Takže - pokud tam půjde, podržet ho. Pokud bude odmítat, bič a pryč. Z takového člověka už nikdy nic kloudného nebude. Jaga.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.