Právo na odstupné

Je otázka, proč Vás zaměstnavatel vyhodil. Mrkněte do zákoníku práce, protože odstupné náleží pouze při určitých důvodech výpovědi. Je možné z těchto důvodů odejít i dohodou a nárok na odstupné zůstane.

Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v

odst. 1 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, náleží při skončení pracovního poměru odstupné ve výši dvojnásobku průměrného výdělku. V kolektivní smlouvě, popřípadě ve vnitřním předpisu lze odstupné podle předchozí věty zvýšit o další násobky průměrného výdělku, popřípadě stanovit další podmínky, za nichž zaměstnanci přísluší zvýšené odstupné. To se vztahuje i na zaměstnavatele, kteří neprovozují podnikatelskou činnost.

V kolektivní smlouvě lze sjednat, popřípadě ve vnitřním předpisu stanovit, že zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v

odst. 1 písm. d) nebo dohodou z týchž důvodů, náleží při skončení pracovního poměru odstupné za podmínek a ve výši násobku průměrného výdělku stanovených kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem.

Pro účely odstupného se průměrným výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek

.

Odstupné vyplácí zaměstnavatel po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy, pokud se se zaměstnancem nedohodne na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty.

Pokud zaměstnanec po skončení pracovního poměru nastoupí opět do zaměstnání u dosavadního zaměstnavatele před uplynutím doby určené podle počtu násobků průměrných výdělků, z nichž byla odvozena výše odstupného podle

odst. 1 a 2, je povinen tomuto zaměstnavateli vrátit odstupné nebo jeho poměrnou část.

Poměrná část odstupného se stanoví podle počtu kalendářních dní od nového nástupu do zaměstnání do uplynutí doby podle odstavce 1.

Odstupné nenáleží zaměstnanci

a) u něhož při organizačních změnách dochází k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na jiného zaměstnavatele,

b) který koná u zaměstnavatele práci ve vedlejším pracovním poměru.

Ve Vašem případě by bylo nejlepší ukončit pracovní poměr dohodou k datu, které vyhovuje oběma stranám, přičemž je třeba v dohodě uvést jako důvod ukončení nadbytečnost podle §52 písm. c zákoníku práce. Pak budete mít nárok na odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku.

Přesně tak, na uvedení důvodu trvejte, možná se tomu totiž bude zaměstnavatel bránit. Proto bych před ním neprojevovala, že se vám ten termín odchodu taky hodí

Zde jsou poměrně podrobně popsána pravidla a rady pro ukončení pracovního poměru dohodou, jak doporučují kolegyně. Hlavně je zde upozornění, čeho se vyvarovat, aby dohoda nemohla být napadnutelná. Jistě se to bude třeba i hodit pro další tazatele:

mesec.cz/...