Nejste přihlášen/a.
Asi tě moc nepotěším, umím si to živě představit. S tchýní jsem měl věčné problémy s jejím vyjadřováním před našimi dětmi, když byli malí. A co je nejhorší - v jejím věku už to lepší nebude, naopak, buď to bude stagnovat, nebo to bude čím dál horší. Takže jediná rada - obrň se proti jakýmkoli výlevům, neodmlouvej, to je stejně prd platný. Prostě to ignoruj, jednim uchem dovnitř, druhým ven, dělej, že neslyšíš. Můžeš si postěžovat mamce, ale myslím, že to moc nepomůže. Jinak tchýně nadává a remcá pořád, ale sprostě se odnaučila mluvit hned, jak ji poprvé syn poslal do hajzlu a argumentoval tím, že ho to naučila ona, tak proč by tak nemohl mluvit. :D
Protože jsem měla doma podobnou situaci s mámou (naštěstí se to už uklidnilo), poradím jediné - mlč a nevšímej si toho. Ono sebemenší obrana nebo věta bábu naštve a ty zase budeš špatný. Takže si mysli svoje a buď nic neříkej, nebo běž rovnou pryč, je-li to možné. Jistě, není to zrovna nejuctivější řešení, ale kecy "seš jako tvůj otec" apod. jsem sama zažila a nesnáším je. Jedna věc je tolerance, a druhá je nechat si všechno líbit. To, že je ti!jen"15, neznamená, že musíš vše útrpně poslouchat a snášet (většinou ano, ale jsou prostě věci, co by se neměly říkat). Navíc mnozí dospělí mívají ten samý nešvar, který dětem vyčítají a trestají za něj - skákání do rozhovoru jiným a řešení toho, co se jich vůbec netýká. Dodnes, když něco řeším s bráchou, má mamka pocit, že k tomu taky něco musí říct.
A co se týče bráchy a toho překvapení, takové věci děláme ve školce běžně - když dítě nemůže něco najít, má pak velkou radost
Jo tak tohle znám,bydlí s námi v domě tchýně a neustále se navážela do manželky a dětí.Stále se jí něco nelíbilo,chytrá byla jak rádio,všemu nejlíp rozuměla a denní hádky byly na světě.Zasáhl jsem občas.Nechtěl jsem se do toho moc míchat když je to matka mé ženy.Jednoho dne mi praskly nervy a bylo točo.Seřval jsem jí na tři doby.Probrečela noc a dnes je v domě celkem klid.Tchýni potkávám jen když se jí nepodaří se mi vyhnout .Pouze se pozdravíme a dost.A děti?Pohoda jakmile jsem doma nereaguje na jejich blbnutí atd.Pokud nejsem doma prý jen prohodí ach bože a jde k sobě.
Takže si zkus promluvit s rodiči ať si s ní sednou a prodiskutují to a když to nepůjde(a to mi věř že to nešlo) tak tatík bude muset zakročit!
Dafe,dnes se Ti to zdá možná neúnosné,ale za 10let se tomu zasměješ.V naši domáctnosti ve dvou pokojovém bytě nás bylo 5.Já s manželem,2děti a babička.Babička s dětma byla v pokoji 3,5 x 3,5metrů.Někdy bylo opravdu veselo.Když jsem přišla z práce tak si děti stěžovaly na babičku,babička na děti a manžela a postupně pořád něco.Někdy jsem měla pocit,že se zblázním.Vždy jsem je vyslechla a seřvala/i babičku/ a nějakou dobu byl klid.Řešili jsme ty samé problémy,které řešíš i Ty.Dnes už jsou děcka z domu a vždy když přijdou na návštěvu jdou prvně za babičkou , něco dobrého ji přinesou a vzpomínají jak je ta babka kdysi vytáčela.Tož vydrž mamina
Ahoj, je těžké tady odpovědět. Neznáme vás, vaší rodinu dopodrobna, řekl bych, že je vše o toleranci a pochopení jeden druhého, o úctě k druhému. Nevím, jaké jsi nátury, ale mě to připadá nevhodné, kedyž malej něco hledá a ty to najdeš a děláš fóry, víc upřímnosti a lásky, važ si všech příbuzných, kterých máš.
Tvoje babička je sice svéráz /ta vulgární slova/, ale je to dáno částečně i tím, že ji mamka napruží, pak si odejde, babča pění a schytají to nakonec děti. Nic si z toho nedělej, staří lidé mívají všelijaké mouchy.
Mám daleko horší babičku, tedy tchyni. je jí 88 let, silná demence, pomatlá se vlastními výkaly, na talíře v dřezu nalije obsah záchodové židle, zapálila gauč. To bys teprve měl nervy.
Jo, je to tak, že dneska už jsou některé babči pěkné mrchy, vím to, jsem babka už 14 let.
Dneska je už nedostatek babiček, které přijely na Staré Bělidlo, přivezly koťata a kuřata a perníčky. Byla to krásná romantika, dneska je všechno jinak. Tak se s tím popasuj, stejně to nepředěláš. Babča je jako motorka, chytne na našlápnutí a Ty to pak odneseš. Ale kdybys o ni jednou přišel, vsadím se, že se Ti bude po ní stýskat a budeš na ni vzpomínat. takový už je život. Co máme, toho si neceníme a až když to ztratíme, vidíme, o co jsme přišli. A to už je pozdě. Jaga.
To si nezažil naši babičku na stáří
té se nelíbilo vůbec nic, vše se podle ní dělalo špatně a dávala to náležite hlasem najevo
Nic moc s takovým stářím neprovedeš,každý je na stáří jiný, vyvaruj se konfliktům,nebo promluv bokem s mámou.
Jo a škádlení mezi sourozencema je normální, no tak si brášku trošku napínal,copak to nedělají i dospělí dětem?
Tak se netrap ,třeba nebudeš na stáří jiný
Já taky poslouchala,že jsem celý táta, ale ne v nejlepšim! Mama si taky vyslechla svoje,ale nejlepší vždy bylo jít ji z cesy
a nebývala za mlada taková.
Zkus třeba po dobrém,uvař jí čaj,kafe,zeptej se jí jak se cítíjstli nêco nepotřebuje...a tak.To mají babičky v oblibě a neoponuj vydrž.
Že budeš jiný si někam napiš a dobře uschovej. Pak zkus svým dětem říct, že až začneš být podobný, ať ti to hned řeknou, to funguje (někdy).
Třeba budeš nerudný starej děda v teplácícha vnoučata se budou radit co s tebou,že jseš nervní i z blosti.
Vem si z toho pozitivní pohled na věc a trénuj dále sebeovládání a toleranci,
čus
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.