Nejste přihlášen/a.
Ahoj, chtěla bych znát nestranný názor na moje ,,kamarádství´´.
Mám kamaráda, dřív jsme byli spíš známí - asi 4 roky, poslední rok jsme se ale začali vídat víc. Často spolu chodíme na různé akce, kde trávíme 99 procent času spolu bez ohledu na to, kolik tam máme jiných kamarádů. Občas spolu podnikneme i něco jinýho - kino, kolo, procházka,...Když jsem s nim, nemám potřebu kouka po jiných a myslím si že on taky ne. Chováme se jako pár a spousta lidí si to o nás myslí. Jsem většinou první, komu píše, jestli někam nechci jít. Ale z toho přídou dny, kdy si ani nenapíšeme...Nikdy jsme spolu nic neměli, ani pusa, nic...Ale obejmeme se docela často a tancování bych taky nepovažovala za úplně nevinné. O možnosti vztahu jsme se už dřív bavili a říkal že se toho bojí kvůli mé škole a jeho práci - každé v jiném městě a vzdáleném od našeho bydliště - to máme stejné + rozdílný věk, mně je 20, jemu 29. Už mě tahle situace docela ubíjí, mám pocit, že na jednu stranu oba chceme, ale na druhou je hrozně těžké udělat ten krok ven z kamarádství. Pořád mi to vrtá hlavou, opravdu si hdoně rozumíme a dá se říct, že se k sobě hodíme.
Co myslíte, jsme spolu v kamarádské rovině, nebo už to je něco více? Má cenu něco zkoušet, více se o něj snažit?
Děkuji za všechny názory.
Ještě bych dodala, že si v žádném případě nedokážu představit, že by si našel nějakou jinou. Jsem zvyklá mít ho jen pro sebe, hlavně na těch akcích, kde jsme spolu. Opravdu jak se říká se tam bez sebe nehneme. Zvykla jsem si být pro něj tou první, ikdyž samozřejmě nemůžu vědět, jak se chová, když nejsem nablízku.
Těžko říct. Když jste vzdálení bydliště, škola, práce, tak jak se často vidíte? O nic víc bych se nesnažila, to by měl on. A když se nesnaží, našla bych si lásku a jeho bych považovala opravdu jen za kamaráda.
Nemá, je sám. A on asi i chce, ale jak jsem psala, myslím, že je pro nás oba tězké udělat ten krok z kamarádství...on je hodně stydlivý, což už mi říkali i jeho kamarádi a já taky nejsem z těch abych se odhodlala udělat první krok. Zvlášť, když je to dobrý kamarád. Bojím se, že se něoc pokazí a přijdu o něj i jako o kamaráda.
Je to tak. Spousta kluků je ještě nesmělých. Co si s ním o tom promluvit? Naznačit, že takhle vám to už nevyhovuje, že chcete víc. Třeba se ho zeptejte jak to s vámi je, že o vás má někdo zájem, ale vy byste radši jeho, tak se ptáte. A nebo ho natvrdo sveďte. Z toho už se nevykecá že je stydlivý.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.