Partnersky život... s kym?

Od: Datum: 04.04.13 22:03 odpovědí: 11 změna: 11.04.13 19:37

Dobry den, je mi 25 let, memu priteli je 32... spolu jsme 7 let. Momentalne jsme v podobné krizy uz asi 3.x

Muj partner totiz az chorobne žárlí, podezrívá v neveru, skládá si vlastní scénář kde jsem kdy co s kym mohla dělat,kdyz nejsme spolu ... Z jedne strany ho chapu, jelikoz jsem ho podvedla pred 5-tima lety... Co mam také stale na talíři,ikdyz mi slibil, ze mi to vyc itat nebude...
Vim, ze to bude znit mozna sebecky, ale byla to jeho volba se ke mne vratit i po tom, co se stalo... a jestli teda chce být semnou, nechapu proc mi to stale hadže pred oci!

Zijeme spolu asi rok... Deti nemame...delam čisnicku v baru, takze mam volno v jednom tydnu 2 dny a v druhem 5dni ... Ve volne pouklizim cely baracek, ktery jsme zrekonstruovali a zaridili spolecne... a cekam nez prijde z prace po 18h on...navečeríme se spolu , vykoupe se...sedneme si k tv a za hodku tam i zaspí ... Tak to bylo pravidelne...Kdyz jsem se ho zeptala, jestli bychom nesli vecer treba do baru za kolegyní, tak mi odpovedel, ze ho to tam nebavi a ze si tak vecer nepredstavoval... Spolecne zajmy mame...jezdime na lyze, na kolach, chodime na chatu, stanovat s prateli a jednou rocne k moři na dovolenou. Je obetavy a dokaze sa postarat o rodinu, kteru jsme uz planovali v temto obdobi ...

Problemy zacali, kdyz nechtel jit semnou posedet s kámošema... a sla jsem sama s nimi... Jelikoz jsem zvykla chodit spat az po 1h rano, protoze v baru kde pracuji je zaviracka o 2h rano, mam prohodený system oproti mojemu partnerovi, ktery je zednik a vstava pred 6h rano...

Mozna to zni jako banalita, ale kvuli tomu, ze mi muj partner neveri a byl by spokojen jen kdybych byla v jednom kuse s nim ...a ja sla par krat do mesice sama bez nej ven, zacal mit blbe poznamky, vylozene jenom rypal...a tak jsme se zacali hadat cim dal tim vic... trvalo to mesic v kuse, kdy sem se nad nasim vztahem zamyslela a sama sebe jsem se zeptala,jestli takovy vztah vubec chci!? Ja k se bude chovat, kdyz budeme mit mimino a ja budu chtit jit ven trochu se s prateli odreagovat jednou za cas...? I to mi uz vycital dokonce: Ze jak to bude? Kdyby jsme meli malé, ci bych mu ho nechala hlidat kazdy vikend a sla pařit s kamosema! On me vubec nechce a nedokaze pochopit... Po techto vsech hadkach s nim nemam naladu a ani chut absolutne spát...

Takze nevim, co dal...uz to trva skoro pul roku... uz ani nevim jake to je, kdyz mi nekdo veří... vim, ze jsem udelala chybu kdysi...ale uz to je 5 let... bude mi to vycitat do konce zivota?


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 04.04.13 22:14
avatar

Dobrý den. Důvěra je ve vztahu hodně důležitá. A pokud v tom vašem chybí kromě důvěry i tolerance a vstřícnost, pak svůj vztah pomalu ale jistě bouráte.Sama píšete, že nemáte náladu, ani chuť s ním spát. Tak co si od takového vztahu slibujete? Když to mezi vámi nefunguje již nyní, nebude to zřejmě dobré ani později. Nejste - li spokojená, pak se rozejděte a najděte si jiného partnera. Pokud jeden z vás žije s pocitem viny a ten druhý s pocitem křivdy, nemá smysl spolu být. Sama cítíte, že takovýto vztah nechcete. Tak není proč ho udržovat...

doplněno 04.04.13 23:15:

Ano, možná je to těžké, ale je to především takové, jaké si to sami děláte. Již mockrát jsem zde psala - jaké si to člověk udělá, takové to prostě má. A každý si k Vám dovolí jen tolik, kolik mu sama dovolíte...Nikdo jiný, než Vy sama to za Vás nevyřeší. Nemá smysl ztěžovat si na nespokojený vztah a neudělat s tím prostě nic a setrvávat v něm. On si člověk vždycky najde důvod, proč věci nakonec neřešit, když doopravdy nechce. Je to pohodlnější. Hledejte způsob, jak to řešit. Ne důvod, proč to nejde...A to nemyslím ve zlém. Je to jen můj názor, Váš je to život a postoj...

Ohodnoceno: 4x
 
Od: anavi17
Datum: 04.04.13 22:30

Je mi lito tech 7 let jen tak zahodit v podstate, barak sme vlastnorucne oba predelavali 3 roky a kdyz uz v nem konecne zijeme tak, ze nam tam nic nechybí, tak mame takovouhle krizy ... mam ho rada a v podstate si nevim ani predstavit zit bez nej... A nemam ani kam jit... je to tezke...on se ted snazi chovat o 100% lepe .. ja vim, ze je to asi docasne, ale nemam tu silu odejit. Uz sme podobnou krizy mneli i predtim ... taky jsem nemela chut s nim spat, ale po case se to dalo do spravnych koleji... Jenomze se bojim, aby se to zas po nejakem tem roce ,,pohody,, neopakovalo!

Asi mate pravdu...ja to vim...jenom nemam to odhodlani

Datum: 04.04.13 22:29
avatar

No to je fakt divný že když jsi mu zahla a teď je na prášky z toho, že jdeš pařit s kámošema. A ještě k tomu, že ti to vyčítá. To je úroveň.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: anavi17
Datum: 04.04.13 22:50

tuto odpoved som nepochopila...

Datum: 04.04.13 22:59
avatar

To nič. Vy slovenky máte svoje špecifiká. Jednu podobnou jsem taky znal.

Pozri, chcel som povedať, že sa nemôžeš čudovať, že ti chalan nedôveruje.;)

Ohodnoceno: 0x
 
Od: anavi17
Datum: 04.04.13 23:50

Ja sa necudujem, len to az privela prehana... by si ho musel poznat,aby si pochopil...

Datum: 05.04.13 00:05
avatar

Proč si to od přítele necháte líbit? Jasně, udělala jste chybu, ale 5 let je podle mne dostatečná doba na to, aby měl přítel jasno.

Každý máte trochu jiné zájmy a odlišný způsob života. Nemůžete-li trávit čas společnými zájmy, nedivím se, že za svými jdete sama (bez přítele). On má přece stejnou možnost - buď může trávit čas s Vámi neb o si jít za svými zájmy sám.

Ve vztahu je potřeba důvěra a tolerance. Jestli Vy berete svého partnera takového, jaký je, a tolerujete-li jeho zájmy, byť nejsou shodné s Vašimi, měl by se on k Vám chovat stejně.

___ Já bych nastavila jasná pravidla, tohle ano (až sem můžeš), tohle ne (to už ti nedovolím). Buď by je přítel bude akceptoval, nebo bych vztah ukončila. Vztah bez důvěry, plný podezírání a bez tolerance je jen trápením obou partnerů.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 05.04.13 06:42
avatar

Všechno má svá pro i proti.

Život se žárlivcem je peklo. Neznám to naštěstí z vlastní zkušenosti, ale známou dovedla manželova žárlivost až k rozvodu. Navíc to bylo bezdůvodné. Sledoval ji po městě, když šla nakoupit a běda, zda prohodila cestou slovo s jakýmkoliv mužem. I když se jen s nějakým pozdravila, byl oheň na střeše. A to přesto, že mu byla věrná. Už se to prý nedalo snést.

Ale - Vy si s tím ohněm i sama zahráváte. Byli jste spolu jenom 2 roky, takže ještě dá se říct v období větší zamilovanosti a Vy jste ho podvedla. Kde má záruku, že mu to neuděláte zase? Takže jste tu žárlivost v něm nejspíš spustila sama svým nevhodným chováním. A tak si za to hodně můžete sama.

Práce zedníka je fyzicky velice náročná. Proto se nesmíte divit, když přijde domů strhaný, unavený, sedne a usne. A Vy jdete pařit. I já se ptám, jak by to bylo, kdyby přišlo malé? Nechala byste ho unavenému zedníkovi a šla za zábavou?

Představujete si všechno dost jednoduše a chtěla byste všechno jen pro sebe. Občas si zahnout, mít ale manželství, děti, ale nechat to občas na krku chlapovi a jít pařit jako zamlada. A to všechno se dohromady skloubit nedá, věřte mi.

Musíte se rozhodnout buď pro svobodný a volný život s pařbami, zábavou a občasnými partnery, nebo pro spořádanou rodinu, kdy se postaráte o manžela i děti. A věřte, že když pak dáte občas děcko třeba k babičce, také se budete moci spolu jít pobavit, abyste o nic nepřišla.

Nechci Vám prorokovat nic zlého, ale myslím si, že se k sobě se svými odlišnými názory a prioritami moc nehodíte. Když už teď jsou problémy, co by bylo třeba 10 let po svatbě?

Věřte mi, mám tu svatbu za sebou už 38 let /s jediným mužem/. Společný život - to je obrovský kus porozumění, tolerance a občas i sebezapření. Jaga.

doplněno 05.04.13 06:43:

A pokud si budete žít podle svého a půjdete si za svými zájmy a radovánkami a on také, to bývá začátek konce.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: anavi17
Datum: 11.04.13 19:37

Dobry den, takze jenom abych to uvedla na spravnou míru... Ano, podvedla jsem ho, ale bylo to pod vplyvem alkoholu, nechci se na to vymlouvat, ale bylo to kvuli temu.

Zarlivy on byl vzdy, jeste nez se to stalo me sledoval v baru z venku pres okno, kdyz jsem byla uvnitr s kamoskou ...napriklad.

Dost dobre vim, ze je prace zednika hodne narocna, to mu taky prece nevytykam! Jenom kdyz uz teda prisel z prace, nemusel jit jeste delat kazdy den na baraku venku...potrebovala jsem trochu jeho pozornosti, aspon jednou za tyden, aby se venoval mne...

Za tou zabavou jsem chtela jit s nim, ale on nechtel, PROTO jsem sla teda sama! Nepotrebuju mu zahybat, jak jste to napsala vy!

Jinak vaš nazor beru ... Konec vaseho nazoru sedí... :( bohuzel...

Datum: 05.04.13 11:24
avatar

Zdravím, s chorobným žárlivcem se nedá žít. Jak říká mediálně známý dr. Šmolka, žárlivec a alkoholik jsou pro manželství naprosto nevhodní partneři a je lepší vzít před nimi nohy na ramena...

Pochybuji, že by se Váš přítel v manželství "polepšil" - pokud to v něm je, lepší to nebude, spíš naopak...

Když je pro Vás neúnosná představa od něj odejít teď, jak by se Vám odcházelo třeba za 5 let s malým dítětem? Toto si představte...

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 05.04.13 13:09
avatar

"Muj partner totiz az chorobne žárlí, podezrívá v neveru, skládá si vlastní scénář kde jsem kdy co s kym mohla dělat,kdyz nejsme spolu."

Tím bylo vyřčeno vše, od takového nemocného člověka utíkejte co nejdál. Lepší to nebude nikdy, chorobný žárlivec je navíc nebezpečný tím, že jeho útoky a vymýšlení si scénářů se leckdy stupňují, následuje sem tam facka, domácí vězení apod. Chcete takový vztah? Chcete v takovém duchu vychovávat děti?

Ohodnoceno: 0x
 

 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.