Potize v mladi

Od: Datum: 01.04.13 20:02 odpovědí: 8 změna: 03.04.13 08:09

ahoj ja uz mam delsi dobu takovy problem jednoho dne jsem omdlela ve skole s dehydratace a od te doby se moc bojim ze se mi to stane znovu uz nevim jak tomu mam zabranit a uz je to dost otravne..take me casto picha u srdce bojim se infarktu mrtvice a podobnych nemoci a uz me to dost optezuje me mladi. vubec nevim s ceho to muze byt ale myslim si ze je to stresovy..presto se toho neumim zbavit potrebuju nutne pomoct abych si uzivala mladi a zivot bez techto podivnych predstavach o smrti atd...dekuji


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 01.04.13 21:52

Tvůj problém vyřeší návštěva psychologa, nebo hospody. Na obou místech se ti budou s radostí věnovat.

Vypij za den 2,5 l vody - zbavíš se obav o případném kolapsu. A vyhneš se následným potížím.

Navštiv praktického doktora, který tě v případě podezdření pošle k psychologovi, a popřípadě na EKG.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: hop®
Datum: 01.04.13 22:11
avatar

Souhlasím s touto trošku "nadsazenou" odpovědí. Není dobré podceňovat pitný režim, ale ani věk, psychology, hypochodndrii, gramatiku českého jazyka...

Ohodnoceno: 0x
 
Od: domca288*
Datum: 02.04.13 21:20

u psycholozky jsem uz byla nic mi neni piju az moc vody to ja nemam proble ale jak rikam ja si myslim ze toto je stresovi nebo jak se rika hypochondrie...al zato clovek nemuze tak ho prece hnedka neodsoudim nebo pak netusim naco tady ta poradna je..ja se omlouvam ze mam problemy jen jsem chtla skusit zda mi naka dobra duse pomuze...nepomuze jen urazi

Datum: 02.04.13 22:16

Neurážím tě ani neodsuzuji. Pokud si myslíš opak, dokaž to a velmi rád se ti omluvím.

Neznáme tě a na základě pár vět nedokážeme porozumět tvým problémům natož objektivně stanovit diagnózu. Na to jsou doktoři, nebo osoby tobě blízké, které ti rádi pomohou.

Osobně se domnívám, že za tvými potíži stojí vnější elementy - rodinné problémy, osobní..

Začni žít aktivním životem, navštiv kamarády, podnikněte něco, začni rozvíjet záliby... a problémy vymizí. Neznám nikoho kdo se strachováním a sebelitováním někam posunul. Jinými slovy, hoď svoje problémy za hlavu.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 01.04.13 22:07
avatar

Ohledně toho píchání u srdce a obav ze smrti... to jsem měla asi před dvěma lety, plus minus. Víš, kdy to přestalo? Když jsem začala opravdu pracovat a neměla jsem čas řešit, že mě zrovna teď píchlo tady. Zkus se něčím zabavit, koníček, nejlépe sport, protože celodenním přemýšlením nad nemocemi a pícháním v těle si vypěstuješ akorát pořádnou hypochondrii a paranoiu, kterou, bez urážky, už nejspíš stejně máš. Takže - za kamarády, za sportem, za sluníčkem... trochu ti to zabaví hlavu.

Popřípadě za doktorem, pokud chceš mít aspoň trochu jistotu, že se srdcem nic nemáš.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: domca288*
Datum: 02.04.13 21:22

to mas pravdu ze tyto obavy nemam kdyz jsem zabavena ale to nebude vzdy. vzdy je den kdy budu doma a zacnu nad tim zase dumat. samozrejme se chodim bvit a vse mozne v techto situacich na to nemyslim ale druhy den bohuzel zase jo...a do prace zatim nechodim jsem ve skole...a s tou hypochondrii taky se bojim ze ji mam...

Datum: 02.04.13 22:25
avatar

Já mám nízký tlak a řízla jsem sebou ve škole několikrát, takže to dost dobře znám. Samozřejmě, stejně jako Tebe mě to hrozně vystresovala a pak jsem se pořád jenom sledovala, jestli se mi náhodou nemotá hlava a nevidím mžitky a kdo ví co všechno. Tohle je nejlepší cesta si to vsugerovat! *stop* *smich* Tohle se prostě musí překonat. Já jsem obešla všechna možná vyšetření, aby se prokázalo, že mi fakt nic není. To je hned. Jenže s hlavou je to horší, tam to trvá dlouho... výsledek není hned.

Pomohlo mi vědomí, že jsem fakt zdravá a je to jen ten tlak, něco na upoutání pozornosti, abych se nesledovala... a v krizi "rituál", který mi zaručeně pomáhá - doktorka mi ukázala bod na ruce, který při stisku má těm mdlobám zabránit. Nevím, co je na tom pravdy, ale přinejhorším se za něj opravdu chytnu a přímo cítím, jak se mi ulevuje a myslím na to. Možná placebo, ale hlavní pro mě v tu chvíli je, že se mi uleví a zase někde neomdlím. ;)

Držím Ti palce. Pokud nemáš jiný problém (což Ti může snadno potvrdit nebo vyvrátit doktor), tak je to v hlavě. To se odstraňuje nejhůř, ale jde to. *hej*

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 03.04.13 08:09
avatar

Já myslím, že tímhle si projde v určitém věku každý...

Jako děti, žijeme většinou bezstarostným životem, nevíme nic o vraždách, válkách, korupci v politice a i když už víme, že když někdo umře, bude navždycky pryč, zatím si to ještě tolik neuvědomujeme. Ale většina z nás v dětství i tak propláče několik nocí ve strachu, že se něco stane s našimi rodiči a ta představa je pro nás nepřekonatelná. Časem to ale přejde..je to součást vývoje.

A až časem si začneme uvědomovat, že na tomhle světě máme jen vymezený čas i my, navíc z médií na nás chrlí informace o infarktech, rakovinách, mrtvicích a jiných nemocech a my se začneme o sebe bát. Vždyť jsme ještě nestihli tolik věcí a chceme mít život ještě před sebou.. O to víc, pokud nám někdo zemře v nejbližším okruhu rodiny.. Pamatuji si, že kamarádce zemřela maminka, když byla malá - mamince bylo asi 25 let.. a ta kamarádka celý život vyrůstala s obavou, že se jí stane to samé. Racionálně věděla, že je to hloupost, ale tam někde v hlavě se toho nemohla zbavit.. to přešlo až když hranici 25ti let překročila..

Abys předešla omdlení z dehydratace, tak dodržuj pitný režim. A na to ostatní - nejlepší je, zaměstnat hlavu, aby na to nemyslela. Pokud se opravdu bojíš, tak se klidně pro vlastní klid nech vyšetřit. To píchání u srdce může být úplně klidně od zad a pomohlo by nějaké cvičení. Výborné je také věnovat se sportu..při tom se uvolňují endorfiny, kterým se jinak také ne nadarmo říká hormony štěstí, protože se uvolňují do mozku a způsobují dobrou náladu, pocity štěstí a tlumí bolest.

Někdy pomůže si o svých pocitech popovídat..tak pokud máš dobrý vztah s mamkou, klidně si s ní zkus o tom promluvit a nebo navštiv psychologa.

Ohodnoceno: 0x
 

 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.