Nejste přihlášen/a.
Dobrý den, mám dotaz ohledně domovních práv. Moje babička (a nevím jestli i děda) mě měli svěřenou do péče. Je mi už 18 let a sociální dávky chodí na moje jméno. Na denním pořádku jsou hádky s dědou, je hrozně agresivní, cholerický, kritický ke všemu a všem krom sebe, psychicky nás všechny tyranizuje a týrá. Moc bych se chtěla odstěhovat ale nemám kam a taky se bojím, že bych o dávky přišla a musela skončit se školou.
Ale k dotazu: neexistují nějaké pravidla společného soužití nebo něco, co bych mohla proti dědovi použít? Dům je psaný na tetu, nevím jak je to s těmito věcmi ale bydlí v něm prarodiče a já se sestrou. Za peníze z brigády se snažím koupit si co potřebuju, abych si nemusela říkat o peníze, ale je pravda, že mě více méně živí (pracuje), ale na úkor toho, že mi zakazuje chodit ven, vadí mu že se stýkám s přítelem, kontroluje kdy chodím ze školy, když si koupím pití nebo svačinu vynadá mi proč utrácím, denně musím poslouchat jeho výtky a nadávky, zaplatila jsem si řidičák a zakazuje mi řídit, protože jsem začátečník a neřídím jak by si on představoval. Mám kvůli němu psychické problémy, navštěvovala jsem nějkolik psychologů ale nesměl to vědět, protože by nadával. Všichni v rodině se ho bojí, musíme tajit že chodím do kroužku i že jedu za druhými prarodiči.
(A jak je to s těma dávkama nevíte, když půjdu do obecního bytu s tím, že trvalé bydliště budu mít stále u nich přijdu o dávky?)
Dědek asi jiný nebude.To by nešlo se domluvit všichni na něj?Babi je tak ušlápnutá,že raději je ticho?Tři proti jednomu je snad dost velká přesila.Nebo říci babi,jestli nic neudělá tak odejdeš pryč.Měli by být rádi,že okolo sebe mají vnoučata.Aby pak nesplakali nad vejdělkem a zůstali na staré kolena opuštěný.Takhle bych to babi řekl
babi si dupne za sebe, ale když máme dostat já nebo segra tak to schytá za nás. může nás být kolik chce, přesila nejsme žádná. on to spíš než jako radost bere tak, že bysme měly být vděčné, že si nás vzali a my nemusely do děcáku. několikrát jsem babi řekla, že chci pryč, vyhrožovala jsem, přemlouvala, brečela, ale na to abych prostě utekla jsem moc velký srab a taky vím, že si to zase odnese ona.
Dokud studujete, jste nezaopatřeným dítětem a budete se pro účel státní sociální pomoci i pomoci v hmotné nouzi posuzovat spolu s ostatními členy společné domácnosti.
Dokud budete mít trvalý pobyt u prarodičů (dokud máte kde bydlet), nepodaří se Vám získat nájem v obecním bytě.
Na přídavek na dítě budete mít nárok i v případě, že se odstěhujete, podaří-li se Vám sehnat byt s nájemní smlouvou psanou na sebe, budete mít pravděpodobně nárok i na příspěvek na bydlení.
___ K tomu, jestli byste o další dávky přišla, se nemohu vyjádřit, protože nepíšete, o které dávky jde.
Obecně: Neměla byste přijít o dávky, které se přiznávají osobám (přídavek na dítě). (Některé dávky se váží na domácnost, další na osobu.)
nevím jak je přesně právně, ale už jsem sama za sebe, jen bydlím u nich, říkala mi to paní na sociálce, když mi bylo 18. na obecní byt ve vedlejší vesnici jde kamarádka, a já bych chtěla jít s ní, jen právě nevím, jestli když budu nájemník jestli mi tam dají trvalé bydliště, a jestli jo tak jestli přijde o ty dávky. které se do mých 18 let vyplácely babičce jako opatrovníkovi. teď už se vyplácí mě jako dospělé osobě, a já je buď můžu dát do společných financí v domácnosti, nebo si platit u našich bydlení, nebo si je nechat s tím, že mě budou "plně" živit.
jiná kamarádka získala obecní byt ve vedlejším městě, má sociální dávky i příspěvky na bydlení, je jí 19 a od 17 let se stěhovala od rodičů k prarodičům, pak k příteli, k prarodičům, znovu k příteli a teď na ten byt.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.