Jak postupovat s bývalým ohledně alimentů?

Dobrý den, alimenty, jejich výše i termín měsíčního zasílání jsou jistě určeny soudem. Pokud exmanžel posílá alimenty po vyměřeném čase, můžete se opět bránit soudní cestou, i Vám jako k bývalé manželce by měl mít určeno výživné (to si ale nejsem úplně jistá). Když soudu doložíte příjmy a výdaje, můžete samozřejmě zažádat o zvýšení alimentů.

K dětem - pokud k němu jezdit nechtějí (a soud to neurčil), nepůsobte jim trauma a neposílejte je k němu. Dětem sdělte, že pokud budou otcem něco domlouvat, vždy to půjde přes Vás - a jemu sdělte to samé.

A k Vám - co bylo, bylo, to už nezměníte. Nemá smysl brečet, proč udělal to či ono, někteří lidé, jak chlapi, tak ženské, jsou holt takový svině, až škoda mluvit. Dívejte se dopředu, k ukončení školy, k lepší práci, ke spokojeným dětem. Nehrabte se v minulosti, kde se nic nevyřeší. Děti potřebují mámu, která má hlavu vztyčenou a nesrazí ji na kolena nějaký párek debilů.

Já pokaždé nejvíce lituju ty děti ...

pravděpodobně máte v ruce rozsudek o výši a temínu placení výživného. Jestli ho protistrana neplní, pak u soudu podejte návrh na exekuci. Jestli protistrana neplatí dobrovolně, bude platit nedobrovolně srážkou ze mzdy, kterou vám bude zasílat mzdová účtárna vašeho ex.

Jestli je to podnikatel a tvrdí že pobírá minimální mzdu, pak soudu navrhněte, ať mu pošle kontrolu na účetnictví. To je velmi nebezpečná věta. Prostě neberte ohledy na někoho, kdo je nebere na vás.

Neváhejte a domáhejte se dodržování rozsudku.

Podotýkám, že doma měl vše... perfektní sex, navařeno, postaráno, jezdili jsme na výlety, opravdově jsme žili. On měl svého koníčka, kterého zbožňoval a já ho v tom podporovala, i já měla svého koníčka, kterého měl rád.

tohle si myslej všechny ženský,ale chlap si myslel úplně něco jiného . Jestli vám platí pozdětak se obraťte na svého právníka a on vám nejlépe řekne co dělat. Jinak také sohlasím s tím , že je lepší se neohlížet, ale jde to špatně ,protože s ním jste se měla mnohem lépe a nic vám nechybělo

Kdyby sem něco napsal její bývalý manžel ... vsadim se že by tvrdil uplně něco jiného : reakce na odpověd viz. výše by třeba byla - sex stál za prd, neuměla vařit, nepostarala se a výlety byla jedna velká nuda ...

jj, to by se pak musel pozvracet, kdyby to sem napsal... , ale díky za názor...

neohlížím se, jen jsem konstatovala... mám se krásně a spokojeně, (prostě s dětmi musíme vystačit s tím, co máme, to je realita a člověk se naučí i žít s dost málem a prát se s věcmi, které jdou) co se týká bývalého... nerýpu se v minulosti, prostě byla... bývalý mi pěkně zavařil...finančně... byla jsem na mateřské a on přestal pracovat,protože se preci zamiloval...dluhů, jak želez a všechny je nechal mě... , můj táta mi koupil byt ve kterém jsme bydleli, jeho rodina nikdy nepomohla... a to ho měli pomalu radši než mě...život je přeci tak krátký a i s osudovou bolestí, která prostě patří bohužel k životu, nádherný, stojí za to jít dál...je zajímavé, čím a jakými životními osudy procházíme...

Mnohokrát děkuji za radu...

Nicoll

Musí k němu, i když jsou tam na ně ( dle jejich slov je nemají rádi) hrubější, tvrdší? Probíhá to tak, že dětem zavolá a ptá se jich zda k němu pojedou nebo nepojedou... když řeknou, že neví, tak jim sdělí, že zavolá v domluvenou hodinu a již se neozve. Já jim vysvětluji, horem dolem, že je to prostě jejich táta, a ať s ním zkusí najít společnou řeč, jenže pokaždé, když přijedou pokopané, poškrábané a pokousané od jejich syna, mají toho dost. Bolí to, když je potom poslouchám, čím musí procházet...

On je schopný je tím začít týrat psychicky... jako , že prostě k němu pojedou, i když nemají zájem... 16 letá dcera a 10 letý syn...

Dobrý den,

6 let jsou spolu malému budou 4 a bohužel pravda to je. A když se děti ohradí, ještě dostatnou vynadáno. Je to jako boj s větrnými mlýny. Ale já tam s nimi nejsem, jen co vypráví, a jak jsou rozčilení, když se vrátí. Kolikrát přemýšlí, jak dlouho to ještě budou muset trpět. Syn u nich spí v obýváku na gauči, což bych neviděla jako problém. Ale že čeká dle jeho slov až někdy do půlnoci, až se dokoukají dospěláci na film, je smutné... Ale bohužel, já tam s nimi nejsem. Na toho malého se nesmí pomalu ani špatně podívat. Nevím, jak je tam nasazená laťka. Ale tím, co předvádějí mě a co předvedli před mou advokátkou bych jejich vyprávění věřila. I když do jejich vyprávění dávám meziřádky... někdy je úplně zabrzdím, že je to pořád dokola a že jestli si náhodou nevymýšlí.

Když spolu začínali, my s bývalým spolu podnikali a to co se dělo potom, si nedokážete představit... a postarala se o to jeho současná žena, a já se z toho nepoložila a to je prostě úplně nejvíc štve. Když s někým začnu chodit, už mám papír od soudu, že nežiji sama a že žádá o snížení alimentů, ( dětí se na mě pořád vyptávají - dostali zákaz, že o mne nemají nic říkat, ať klidně řeknou, že jsem jim to zakázala ) prostě úplní cvoci. Ach jo... (jen pro vysvětlení jeho nové ženy - která mi před rozvodem posílala sms typu : Jdu o**kat ještě tvého manžela ty p*ndo. atd. až, když jsem jim pohrozila policií dali pokoj)

krásnou velikonoční neděli...

To jsem zvědavej co si z tohodle "bordelu" vezmou Vaše děti do budoucna ... a pak se někdo může divit, že jejich dítě začne chlastat, drogovat ...

Je to hrozné, ale mám pocit, že když přijedou dom, jsou zase ty super děti, které v pátek odjízděli. Mají kroužky, co je baví, ve škole fajn. Ani si nedokážete představit, jak je to bolavé, znám to velice dobře, já to ustála jen díky tomu, že mě spíše vychovávali babičky a táta, máma se mě kvůli chlapovi skoro zřekla... u nich je to obráceně... Je mi jich líto, snažila jsem se mu odpustit, ale bohužel, už jsem nevěřila... a udělala jsem dobře... podváděl mě a až po třech letech, co jsme byli od sebe, jsem zjistila jak moc. Měl založený druhý účet, o kterém jsem nevěděla, našla jsem ho zapadlý, když jsem vyklízela jeho věci. Chtěla jsem chlapa na celý život, proto jsem si ho vzala... nabídku jsem dostala po 7 letech, a pro děti úplnou fajn rodinu. Bohužel to nevyšlo... ale život jde dál a teď jen dětem vysvětlovat stále dokola, že rozvod pořád(tedy z mého pohledu) není normální. Nemůžu vědět, jak to s nimi dopadne, ale budu se snažit, abych je do života vychovala, jako fajn lidičky.