Přemluvení rodičů

Tvůj přítel je divný. V 21 letech je člověk mentálně úplně někde jinde než ve čtrnácti. Takže jediný důvod, proč s tebou asi chodí je, že máš božské tělo a on se na něj těší. Jasně, jsou i výjimky, kdy je ten mladší mentálně předčasně vyzrálý, ale myslím, že tohle nebude ten případ. Nevím, jak je přemluvit... asi to nebude lehké. Pro jistotu si kup kondomy... kdyby náhodou... (a doufej, že má "přítel" dost rozumu, aby počkal ještě těch pár měsíců).

Mimochodem - to si s tebou začal, když ti bylo 13?

jako otec bych te nepustil, jinak mi ten vek problem nedela

ještě vnesu jiný pohled: To, aby měl instruktor vztah s tábornicí je velmi neetické a často je to ošetřené i ve smlouvě. I pokud by to ve smlouvě ošetřeno přítel neměl, může mít později problémy. A to i v případě, že se na táboře nestane nic špatného, jen prostě z faktu, že má s tábornicí vztah. Problémy by mohli nastta i v případě, že by se vším byl obeznámen organizátor a hlavní vedoucí předem, a to na nátlak rodičů jiných táborníků. Stačí jeden zlý jazyk a je pak celkem jedno, kde byla pravda.

Osobně tedy myslím, že abyste jeli na tábor oba je skutečně velmi hloupé. Navíc pokud se tam k sobě jako pár chovat nehodláte, bude to pro vás vlastně o ničem.

Chápu, že si to přejete, ale jak říkám, nedělala bych to.

Na tábor bych nechala jet spíše přítele, je to pro něj přecijen práce, ne-li dokonce praxe. Ty můžeš jet ve stejném termínu na tábor jiný. Zbytek léta můžete trávit dle možností společně, bez nutnosti tvářit se jako cizí lidé.

Budu ti držet palce, aby ses rozhodla dobře.

A k tomu, že to není práce: pokud se nepletu, odměna na táborech bývá minimálně formou ubytování a stravy zdarma. navíc práci můžeme definovat volně - nemusí jít o placenou pozici, ale o činnost, při které máme zodpovědnost. A to rpozhodně pozice táborového vedoucí obnáší.

Jasný
Jinak čím víc o tom přemýšlím, a že to není zas až tak dávno, co mi bylo tolik co tobě a byla jsem po uši zamilovaná, energii, kterou vynakládáš k přemlouvání rodičů bych si ušetřila na něco jiného. Jak říkám, tohle je podle mě jen cesta do problémů. I pokud se budete chovat sebeopatrněji. Navíc pokud se k sobě nebudete celý tábor znát, nebude to pro vás oba více nepříjemné, než být každý jinde a pak si užít část prázdnin nějak skutečně spolu?

+ mám ještě jeden úhel pohledu, který se ti asi nebude líbit, ale život mě naučil :D Vím, že jste hrozně zamilovaní, vím, že určitě máte velké plány a že nemáte sebemenší pochybnost, že spolu budete dlouho štastní, ne-li navždy. Jenže víš jak to je... Někdy se věci stanou, ani nevíš jak. A teď si představ, že rodiče přemluvíš, na tábor tě pustí, on tam taky pojede, a před táborem se rozejdete. Dovedeš si představit ta muka?

Já vím, já vím, říkáš si "to se nám nestane". Taky jsem si to říkávala. A pak jsem stornovala zaplacenou dovolenou.

Ono - řeči se vedou a voda teče. Tisíckrát si říkáš že se nic nestane, ale nastane hezký vlahý večer, někdo zabrnká tklivou píseň na kytaru, rozněžní vaše srdce a už je dítě na světě... taková je praxe. Dceru bych taky nepustil a to jsem nejtolerantnější otec jakého znám . Nešlo by to udělat tak, že by s vámi jel jeden z rodičů? Asi ne, to už by nebyl bezva tábor. Pustil bych tě na jiný - lepší - tábor. Ale na tenhle určitě ne!

Nebudu psíát o tom, zda bych pustila dceru, protože fakt nevím. Ale k otázce - jak přemluvit rodiče.

Byla jsem o rok starší a milovalla jsem hory, vandr, běžky, prostě vše mimo velkoměsto. Byla jsem v partě nejmladší a problém nastal, když jsem s nimi chtěla jezdit na víkend do hor. Rodiče - zásadně NE!

Nevím kde se ve mě vzala ta drzost či odvaha a sdělila jsem rodičům. Nevidím důvod se s někým vyspat v lese s holým zadkem v jehličí, když mohu denně třeba v polední pauze u nás doma, kde nikdo není a to ještě v rodičovské manželské posteli. Nadarmo se neříká, že dcera je neuhlidatelná, ale já o milování zájem nemám a nebudu každý víkend sedět ve městě. Dlouho bylo doma ticho a otec povídal - to mě nikdy nenapadlo, že když budeš chtít udělat hloupost, že máš k tomu volný zařízený byt, vždyť do práce chodit musíme. Na toto nemusíš jezdit do hor.

A tak jsem od 15 jezdila a jezdila, viděla mnoho krásného ... a první dětě jsem měla v 25 letech. Takže o tom to není.

Obávám se, že rodiče nepřesvědčíš.

I když pokud je ten Tvůj kluk rozumný, bude vědět, že pokud by se něco stalo "mimo tábor", je samozřejmě trestně odpovědný. Ovšem kdyby se něco stalo na táboře, jsi "osoba svěřená do jeho péče" a tam jsou trestní sazby vyšší.

Z toho co píšeš si myslím, že jsi rozumná holka, a že by Ti rodiče mohli důvěřovat, ale jejich rozhodnutí nijak ovlivnit nemohu, jejich případné NE bude prostě konečné rozhodnutí.

Ale přeji Ti, aby se Ti podařilo je přesvědčit!

Nevím, co je na tom, že se pokouším rodiče přesvědčit, špatnýho. Když mi to bude jedno, přijmu to, řeknu že teda fajn, nebudu odporovat, tak sice bude taťka rád, protože "vyhraje", ale já ne. Za pokus to stojí. Možná vám můžu připadat jako umíněné děcko - a možná taky jsem, ale tyto věci nerada vzdávám.

"Vyhraje"? Ani v uvozovkách to není "hra". Promiň, ale rodiče chápat nemůžeš, jsi ještě dítě a ani si neumíš představit, co vše se jim honí hlavou. Pokud iž několikrát řekli ne, nemá smysl do nich klavírovat, akorát je otrávíš a budeš opravdu vypadat jako umanuté děcko, co si nepřipouští, že "nevyhrálo".

Důležité na tom je, že se rodiče bojí oprávněně a oprávněně tě nechtějí pustit... 21letý kluk si těžko rok vystačí s chozením za ruku a líbáním... a vše další je bohužel mimo zákon.

Samozřejmě, že to není hra, ale nenapadl mě jiný výraz jak to vyjádřit.

Nevím jak bych vám vysvětlila to, jak to mám v hlavě, ale to je asi jedno, díky.

Až jednou budeš mít sama děti,pochopíš jejich dnešní postoj.netrap se a přijmi to.

IVZEZ: pokud rodiče o vztahu vědí a jsou s ním srozuměni (nebudu říkat že z toho jsou radostí "na větvi) a souhlasí s tím, že se oba (už rok!) stýkají v místě jejího bydliště, pravděpodobně by už mohli mít v oba tolik důvěry, že by společný tábor třeba povolili. Protože dosavadní "rozumný a odpovědný přístup" je tu markantní, třeba už v tom, že tazatelka svoji známost netají a s rodiči se baví férově!

Ne rok, 4měsíce... A ještě jednou děkuji.

Aha, špatně jsem to z dotazu pochopil, ale na mém názoru to nic nemění!

Kdybych byl na místě Tvého otce,nepustil bych Tě.Být Tvým chlapcem a vědět to,nepřemlouval by Tě a jel sám.Být na Tvém místě,pochopím to a nepřemlouvám rodiče.Jeslti to mezi Vámi za něco stojí,vydržíte to těch 14 dní.

Není co dodat.

děkuji.

Oni si všichni rodiče vždycky myslí, jak mají všechno pod kontrolou.. měla jsem s těmi svými vždy ty nejlepší vztahy a považuji je do dnes za nejlepší na světe, ale když jsem něčeho chtěla dosáhnout, muselo se i zalhat.. Spát k příteli bych oficiálně nikdy nemohla, tak jsem šla spát "ke kamarádce". Byla to součást nádherného dětství a dospívání, tahle dobrodružství a "lumpárny" mají dodnes své kouzlo..

Když mi bylo 15, přítel byl o deset měsíců mladší a taťka si ze mě dělal legraci, že je ještě pod zákonem, tak ať z toho nemám průšvih :D

Napadlo mě, když už rodiče Vašeho přítele znají a jemu na Vás tolik záleží, že by mohl jít s Vámi za rodiči a společně byste si s nimi mohli rozumně promluvit. Pokud je oblomnšjší mamika, zkuste jí slíbit hory i s horákama a pomáhat doma, dobře se učit.. Řekněte mamince v klidu, jak je to pro Vás důležité.. Bohužel, pokud si i přesto budou rodiče trvat na svém, nic nezmůžete..

Každopádně kondomy s sebou, protože nikdy neříkej nikdy, tak ať z toho není malér..