Jsem milenka

My chlapci rádi říkáme jak je to doma na houby a že nám žena nerozumí. A užívat si bokem je taky naše přirozenost, takže nevím je-li do vás zamilovaný, ale já mít malé dítě, tak chci být hlavně s ním a myslet jen na něj, i kdyby mi žena nedávala co pro život potřebuju. Odejděte dokud jste mladá a můžete si najít jiného jen pro sebe!

Já ani vlastně nechci tomu malýmu brát tátu, žít s takovym pocitem se mi ani trošku nezamlouvá.. Nechápu jak sem se do toho všeho tak moc zamotala.. já hlavně na začátku ani nevěděla že spolu mají dítě protože sem o jejich vztahu nechtěla a ani teď nejak moc nechci nic vědět.. Vím že rozhodnout se musim sama a vím že nejrozumnější je ho nechat jít, ale je to tak těžky.. :/

Dávám bod

proč? Vždyť to přece řekla: staršně ho miluje

Když ono asi neni uplně jednoduchý ze dne na den odejít od člověka s kterým si tak dlouho ať chces sebe víc, znám to z vlastní zkušenosti než sem se rozešla z bývalým trvalo mi to 4 měsíce a to sem po celou dobu věděla že s ním vlastně být nechci.. :/ Nevím jestli lže v tom co řiká a jestli jo tak je zatraceně dobrej lhář.. Ale zas na druhou stranu s tim přišel první on a neměl to zapotřebí protože sex sem s nim měla i bez toho aby mi řikal jak mě má rád a hladil mě a bůh ví co všechno..

Já dala ano

Řídím se heslem:Kdo chce kam,pomozme mu tam!

Tak zjistíte nejlépe,že takový vztah je založen už od začátku na lži a tudíž se v tom budete motat dalśích pár let,ať už po boku člověka,kterému bych už neveřila,když to udêlal jednou,nebude mít problém to zopakovat nebo neustálým čekaním kdy na Vás dojde řada.

Pár let..? Na to Vážně nemám a tak naivní taky zase nejsem myslím že počkám ještě tak dva měsíce a kašlu na něj, to už sem jednou zvládla tak to v nejhorším případě zvládnu znova.. Moc dobře si uvědomuju že by mě mohl taky podvádět a na jednu stranu vím že to není ideální chlap, ale vysvětli to srdci že jo.. :/

Od začátku, váte, že má přítelkyni, nedávno jste se dozvěděla, že spolu žijí už 8 let, a že spolu mají syna.

Vy jste do toho (vztahem se nazvat nedá) neměla vůbec vstupovat. Nač chcete čekat, na to až opustí svého syna?

Dokázala byste si ho pak vůbec vážit?

Píšete, že nechcete jeho synovi brát tátu. Tak s tím přestaňte (nic jiného totiž neděláte)!

ale tak je docela možný, že se dočkáte. až jeho manželce jednou rupnou nervy a natvrdo ho vyrazí z baráku. ovšem pozor, ne nadarmo se říká: chceš se pomstít milence? přenechej jí svého manžela

Ona to není jeho manželka jen přítelkyně.. Taky se bojím že by mě po nějaké době třeba taky podváděl, ale láska je slepá jak víme.. :/

Manželka teda není,ale jenom přítelkyně asi taky ne určitě s ní i sexuálně žije,takže je to jeho minimálně i milenka a dále žena s kterou má dítě jak píšete,takže je to i matka jeho dítěte a také žena s kterou sdílí společný domov,ale určitě ne pouze přítelkyně.

Tak mají spolu dítě, tak "jen" přítelkyně to není, je to jeho družka, matka jeho malého dítěte. Což je tak nějak víc, než jenom "jen přítelkyně".

Já bych takový vztah ani nezačla, ale když už je na světě ... tak mě napadlo, co kdybyste si našla přítele a ve volných chvílích, když se oba budete nudit doma se sv ámi partnery , si s milencem odskakovali z domova k prožití příjemných chvilek? Říká se, že ve trojce se žít nedá, ale ve čtverce?

Nebude dlouho trvat budete každý sám, bez přílele/přítelkyně, bez milence/milenky. Otevřete oči a úprkem pryč, zabouchtěte vrátka.

Taková varianta moc nepadá w úvahu, kdybych si někoho našla tak nechci začínat wztah tím že budu lhát to mi wůči tomu člowěku nepřijde fér, zatím jsem já osobně swého partnera nikdy nepodwedla a nehodlam s tim začínat, ale děkuji za snahu.. asi to stejne zkončí tím úprkem.. :/

Máte asi prawdu w tom že se to snažím nějak omlouwat a hledat způsob jak si to osprawedlnit.. Je to odeme hnusný že s ním sem já to wím, ale jak už sem řekla nedá se tomu poručit.. Je jisté že by se se mi to z druhý strany taky nelíbilo an se mi nelíbí že to dělám, ale sem w tom až po uši.. Asi to stejně dopadne tak že ho opustím, protože ne, tahle role mě neuspokojuje a nelíbí se mi.. Ani nevím jakou odpowěd hledám možná jen potřebuju aby mi někdo řek že to nemá smysl aby pro mě nebylo tak těžký to ukončit. Za vaší odpověď moc děkuju wážně mě zaujala..

Ano, nemá to smysl, ukončete to, dokud jste ublížili jen sami sobě, ne ještě dítěti a jeho mámě.

co sám nechceš, nedělej druhému... tím bychom se měli řídit všichni...

dobré je vždy situaci otočit a zkusit si představit sebe v kůži těch druhých - vy nechcete nikoho podvádět, proto si milence nenajdete, ale váš milenec je tak nemorální, že podvádí vás obě, kdybyste byla jeho žena taky by vám to nebylo po chuti a byla byste naštvaná nejen na svého muže ale i na jeho milenku (a na tu ještě víc)

Jste mladá, život před sebou... Někde určitě čeká pořádný chlap a ne zbabělec a lhář kterého právě milujete...

Hodně štěstí!

Problém je zde : konečně zase cejtila takovej ten zvláštní pocit v břise
a těmto pocitům se těžko odolává. Takových žen je kopa, stačí vlíldné slovo, pohlazení po duši, (ale i opačně, chápavá žena)... a kde je rozum. A své zkušenosti by měli psát ti, co do toho spadli a dostali ase z toho. Nebo kdo odolal ve skutečné situaci. A lidi nepatří zrovna mezi věrné tvory. A někteří jsou vyloženě přelétaví. Ale to je na psychologa.
Podívejte se na sebe, když jste byli "zamilovaní", jak na vás působily rady jiných (a co jste si vzali ač varováni). Nezatracuji, třeba je to nemoc...

Píšete, že už podruhé jste pouze v roli milenky zadaného muže. Píšete, že to bolí. Nyní máte příležitost, má o Vás zájem nezadaný člověk, na co čekáte? Že se zadaný přítel vzdá přítelkyně, syna a domu? A i kdyby, tak Vám to bude jednou tak vyčítat, že byste jen litovala. Buďte ráda, že už jednou jste se rozhodli milenecký vztah ukončit, tak to dotáhněte do konce a jděte vstříc svému novému štěstí. Zadané muže nechejte plavat, mohlo by se stát, že jednou budete v roli té podváděné Vy. - pt

Nevím, co k tomu již řečenému dodat. Snad je to stručné: KOMU NENÍ RADY, TOMU NENÍ POMOCI.

Nic ve zlém, ale vzpamatujte se.

Jsem sice už stará, ale mám stejnou zkušenost. Ve 30 letech jsem se strašně zamilovala do ženatého muže, který se samozřejmě nerozvedl, ale táhli jsme to spolu 12 let, kdy to jeho manželku přestalo bavit a rozvedla se. Sice teď žijeme spolu, ale ztracené mládí nám už nic nenahradí. Pokud jsi mladá a máš ještě šance - pryč od takového vztahu!