Říkejme mému kamarádovi G.
Je to už skoro půl roku,co mi umřel nejlepší kamarád.Znaly jsme se od 1.třídy na základní škole.Byl to takovej ten kamarád,s kterym sjte probraly všechny ženský,vzájemně si pomáhaly ve všem,rozumně si povídaly o životě,budoucnosti,trápoení atd.Můžu s jistotou říct,že to byl přesně kamarád jak z filmů.Měl rád holky,každá se mu líbila,každé psal atd.Začalo to tak,že si začal psát s "fejk" holkou na facebooku.Jezdil všude po ČR za nima a nikdo tam nebyl,začal přibírat na váze,hulit trávu,chlastat(to už dělal dřív,ale teď to bylo za hranicemi).Nicméně,začal si myslet,že je tygr.Chodil zvláštně oblíkanej,řikal,že je hubenej,že bude hrát extraligu v házený(sport,který provozoval),koupí si bmw a různý věci 
.Byl už takový,ale teď to přeháněl a byl fakt divnej,každej se mu smál,nadával atd.Přiznám se,že jsem mu taky nadával,ale v dobrym.Vždy jsem k němu přišel,řekl co si upřímně myslim a co by měl dělat,ale odmítal to a měl svůj svět.Štve mě na tom ta věc,že mi nikdy nic neřekl,co přesně ho trápí,jestli chce pomoct.Vždy se tvářil a choval,že je vyrovnanej a nejvíc šťastnej kluk.
Jel jsem domů z práce a volá mi známej,že G. skočil z SHD Komes,je to největší budova v Mostě,kolem 40m.Zasmál jsem se,nevěřil jsem,pomalu mi vše docházelo a druhý den jsem byl doma,nechápal jsem co se stalo,kápla slza.
Po čase jsem zjistil,že od malička bral antidepresiva a trpěl tzv. "psychickou paranoiou".Je to nemoc,která se nedá vyléčit,jen utlumit.Člověk má velké deprese,útlum,pocit štěstí a pocit vyhoření.Stavy se každym dnem,týdnem mohou měnit.
Uvědomil jsem si také,proč jsme se tak dobře znaly atd.Trpím malou schizofrenií a to je něco podobného.Jenomže nemoc mám kvůli dobám "hulení".Když jsem někdy znova hulil trávu,cca po 4 měsících,hned se to vrátilo.Skončil jsem s tím a je to lepší,až úplně normální,skoro 
.
Chtěl jsem se vyzpovídat,nechci to v sobě dusit.Je divný,když si někdo ve 20 letech vezme dobrovolně život a vy nemáte žádný odpovědi,neznáte důvody,nevíte naprosto nic a občas se zepotáte"Proč?".
Chtěl bych se "někdy" pokusit o vyvolání ducha či nějaké malé znamení,nebo prostřednictvím někoho,spojit se s kamarádem,prozumět jeho,jeho smrti a rozloučit se s nim.Pokud o něčem takovém víte,budu rád za odpověď.
Svět je zlej,uspěchanej,každý den nám lže.Jen nejsilnější zůstává.
2x
Dobrý den,z Vaší otázky cítím bolest,nemohoucnost něco udělat s tím co se stalo.Začnu odzadu.Nepokoušejte se vyvolávat duchy,někde jsem četl krásné přirovnání,že vyvolávat duchy je jako jít ve tmě a držet se někoho za ruku a slyšet od něj že je to váš přítel.Ale víte určitě že to Váš přítel je? Co když se tak jen tváří? Moh byste vyvolat někoho úplně jiného.S tím si nezahrávejte.Rozlučte se s kamarádem stylem jak jste to měli oba rádi.Jděte na nějaké společné místo kde Vám bylo spolu fajn,já nevím na hokej,do báru a tam se rozlučte. Hlavně si Vy potřebujete uvědomit že už není a nechat ho jít dál.A hlavně sebe..Pokud nějaský druh existence po smrti opravdu je,jednou se potkáte.Sám si vybral cestu po které šel a vaše cesty se bohužel rozdělily.Svět není zlý,zlí jsou lidé kteří po něm chodí.Takoví co se ženou za mamonem a ziskem.Ale jsou tady i takoví co Vás zvednou,pomohou když jste na dně.Jen se rozhlédnout.Přeji Vám ať se Vám daří a je líp. Honza.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.