Vydědění nezdárných dětí

Od: Datum: 11.03.13 15:14 odpovědí: 11 změna: 11.03.13 20:59

Dobrý den,po rozvodu jsem se přestěhoval z čech na moravu před 13 lety,kde jsem koupil byt,mám přítelkyni ,děti spolu nemáme,moje dnes již dospělé děti o mě za celou dobu o mě nejeví zájem,nejezdí nepíšou,nevolají,absolutní nezájem,já se snažil telefon mi nebrali,jsem už 2 krát dědkem vnoučata jsem ještě neviděl,soudně to dávat nechci,když není zájem,nemá cenu to lámat,mohu je vydědit a všechen můj majetek napsat na přítelkyni,která se o mě léta příkladně stará a je mi oporou,aby z toho vůbec nic neměli,díky


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 11.03.13 15:23

ano muzete, butete ovsem muset vase tvrzeni prokazat. Jinak pokud nejste s pritelkyni sezdani tak ji to darujte jeste za zivota. nemusite nikoho vydedit.

doplněno 11.03.13 15:25:
Vydědění
Právní vymezení vydědění
Vyděděníje upraveno v ustanovení § 469a občanského zákoníku (dále jen OZ). Institut vydědění slouží k tomu, že zůstavitel (ten, který zemře a je nakládáno s jeho majetkem) má určitou možnost, jak zamezit tomu, aby jeho zhůvěřilý potomek, který ze zákona má dostat část majetku, tento tzv. nerozházel.Děti totiž patří mezi tzv. neopomenutelné dědice, kteří na základě ustanovení § 479 OZ musejí z majetku zůstavitele dostat svůj zákonný díl (v případě, že ještě nejsou zletilí), nebo alespoň polovinu zákonného dílu (v případě, že jsou zletilí). Vydědit lze tedy pouze své potomky příp. svá vnoučata či pravnoučata, jelikož vydědění lze vztáhnout i na potomky našich potomků. Jak jsme se totiž dozvěděli v předchozím článku s názvemDědění ze zákona, tak v první dědické skupině mohou dědit až naše pravnoučata a vydědění lze vztáhnout i na ně pro případ, že by již naši potomci či vnoučata nežili.

Vydědit můžeme pomocí tzv.listiny o vydědění. Pro její formu zákon uvádí, že platí obdobně ustanovení § 476 a 480 OZ, které platí též pro formu vzniku a zániku závěti. Jediný rozdíl oproti závěti je ten, že v listině o vydědění musí být uveden důvod vydědění. A to je v podstatě i to nejdůležitější, co je potřeba v listině ošetřit.

4 důvody pro vydědění
Zákon nám dává jediné čtyři důvody pro vydědění, které musíme v listině zdůvodnit a kterých se musíme přidržet.

První důvod pro vydědění
První důvodje uveden v § 469a odst. 1 písm. a) OZ. Zde nám zákon říká, že zůstavitel může vydědit potomka v případě, žev rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech. Zde je důležité zmínit, že onu neposkytnutou pomoc zůstavitel skutečně potřeboval a nesmí zde být dána situace, že zůstavitel nepřijal nabídnutou pomoc nebo sám se choval tak, že z jeho jednání vyplývalo, že pomoc nechce či nepotřebuje. Také je potřeba zmínit, že pomoc musí potomek být schopen poskytnout. Pokud bude např. sám vážně nemocen, stěží může poskytnout pomoc jinému. A co se týče pojmu dobrých mravů, tak jeho výklad mnohdy skýtá spoustu zákoutí, nicméně každý si asi dokážeme představit dle svých morálních hodnot, co by mohlo být proti dobrým mravům.

Druhý důvod pro vydědění
Druhým důvodemuvedeným v § 469a odst. 1 písm. b) OZ je to, žepotomek o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl. Zde již není dán důvod oné závažné situace na straně zůstavitele, jako je potřeba v případě důvodu prvého. Opět ovšem zde nesmí být dána situace taková, že kontakty jsou přerušeny i z důvodu chování zůstavitele, tedy že schválně se rodině vyhýbá, nezvedá telefony, odmítá setkání apod. Co je asi takový běžný kontakt mezi rodiči a potomky, je opět na subjektivním posouzení každého jednotlivce, ale obecně to bývá občasný telefonický či osobní rozhovor, pravidelná setkávání v době svátků či jiných příležitostí a další.

Třetí důvod pro vydědění
V pořadítřetí důvod, který je v § 469a odst. 1 písm. c) OZ je ten, žepotomek byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku. Zde není potřeba nějakého hlubokého zdůvodňování. Stačí, že je zde dán objektivní fakt, že potomek byl pravomocně soudem odsouzen. Ten se jednoduše uvede do listiny o vydědění a je to. Nic ani nemění fakt, že byl potomek z výkonu trestu předčasně propuštěn či mu byla poskytnuta amnestie. Taktéž z dikce zákona nevyplývá nějaké rozlišení mezi trestem podmíněným a nepodmíněným, proto se domnívám, že toto v tomto důvodu vydědění nehraje roli.

Čtvrtý důvod pro vydědění
Čtvrtýa poslednídůvod, pro který lze potomka vydědit, je uveden v ustanovení § 469a odst. 1 písm. d) OZ. Potomka lze vydědit proto, žetrvale vede nezřízený život. Tento široce pojatý pojem se nejčastěji vykládá ve spojení s tím, že se potomek chová tak, že ohrožuje sebe či svou rodinu. Jedná se např. o to, že potomek je alkoholik, bere drogy, podlehl gamblerství či dalším škodlivým a sociálně odsouzeným činnostem. Podmínka je také i zde dlouhotrvající stav takového chování.

Ohodnoceno: 2x
 
Datum: 11.03.13 19:12

!ale pozor, pokud zvolíte vydědění právní cestou, musíte zároveň vydědit i děti Vašich dětí tzn. vnoučata, protože majetek automaticky po vydědění jen Vašich dětí přechází na ně.!

Ohodnoceno: 1x
 
Datum: 11.03.13 15:33
avatar

Dobrý den.

Vydědit potomka není vůbec jednoduché a lze to pouze z důvodů, které předkládá občanský zákoník. Těmi jsou:

- neposkytnutí zůstaviteli v rozporu s dobrými mravy potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech,

- potomek trvale neprojevuje o zůstavitele opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl _ zde se ale musí zkoumat, zda potomek vůbec měl možnost zájem projevit, zda o takový zájem vůbec zůstavitel stál, zda mu sám nebránil; jestliže mu byl nezájem ze strany potomků lhostejný, pak tento důvod použít nelze,

- potomek byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku _ může jí i o trest podmíněný; důležité je též vědět, že potomek, který je mladší 15 let sice svým jednáním může naplnit znaky trestného činu, ale trestný čin to nebude, neboť není trestně odpovědný,

- potomek trvale vede nezřízený život _ např. nadměrně požívá alkoholické nápoje či jiné omamné látky, hraje hazardní hry, ve kterých utrácí značné finanční prostředky apod.

-

Každý svéprávný člověk může za živote se svým majetkem nakládat libovolně. Takže jej můžete své přítelkyni darovat. Ovšem zde je na místě i opatrnost, takže doporučuji myslet na zřízení věcného břemene pro všechny případy.

Více info ohledně vydědění potomka zde: http://obcanske.juristic.cz/544639/

Ohodnoceno: 2x
 
Od: pt®
Datum: 11.03.13 16:04
avatar

"cabas", já bych polovinu bytu darovala družce. Pak bych napsala poslední vůli, kde odkazujete vše družce, po Vaší smrti. Zatím by z poslední vůle dědily i děti, ale již jen z Vaší poloviny, která by se dělila, a děti by dostaly ze svého dílu polovinu. To si myslím by nebyl takový majlant a měl byste čisté svědomí, že jste děti pouze nezplodil, ale také jim něco nechal. Je to Vaše krev a pokud to nejsou kriminálníci, tak jim to dopřejte. Záleží na Vás. - pt

Ohodnoceno: 0x
 
Od: matemateju
Datum: 11.03.13 16:23

Já bych jim tedy rozhodně nic nedával..Pokud nemají potřebu mě vídat, natož aby se ujali řádného pohřbu, pak nemusí mít nic...Vše bych daroval taky za svobodna. Myslím, že má vejít v platnost přednost závěti před neopomenutelnými dědici, ale na to bych zatím nesázel... Zkuste po tel poptat u právníka zda již náhodou ta šance není

Ohodnoceno: 0x
 
Od: jirbar*
Datum: 11.03.13 16:38

To je logika. V čem má dnes jistotu. Vždyť nemusí mít ani jistotu že je to jeho "krev"

doplněno 11.03.13 16:39:

Někde jsem viděl statistiku že až 30% dětí je "kukaččích". No s tím se "kukačky" nechlubí.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: pt®
Datum: 11.03.13 17:10
avatar

Tazatel nepíše, že to nejsou jeho děti, ale vždy je možnost nechat udělat rozbor DNA, aby měl pán jistotu a pak by se zde nemusel ptát, jak vydědit děti. - pt

Ohodnoceno: 0x
 
Od: jirbar*
Datum: 11.03.13 19:08

Test DNA je mu k prdu i kdyby měl doma černouška (no pokud byl ve stavu manželském)

Ohodnoceno: 0x
 
Od: ladaadal*
Datum: 11.03.13 17:50

Budeš mít jednodušší, jak píšou nade mnou, přepsat vše ještě za života na přítelkyni. Ovšem, zemře-li dříve, budou dědit její ratolesti, takže si doživotní bydlení ošetřit klauzulí v darovací smlouvě.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: emanuel
Datum: 11.03.13 19:02

Rozvody nejsou jednoduché téma, ale položil jste si otázku, zda vy jste zájem měl, když Vás Vaše děti potřebovaly? Ptám se proto, že někteří otcové zapomínají na svou rodičovskou povinnost a vlastní děti je začnou zajímat až v situaci, jako je ta Vaše.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 11.03.13 20:59
avatar

uplne jednoduse za sveho zivota muzete dat jako dar komu chcete a co chcete a po vasi smrti nebude co resit.Akorat,bych to nechal sepsat u advokata s podminkami + bremeno do katastru jako je napr:dozivoti v domku a pece o vas a co chcete dal poradi nejlepe pravnik,protoze dnes nekomu neco date a zitra se ten dotycny muze zmenit.Ale je to kratsi a levnejsi cesta nez zdlouhave vydedeni pres soud a tahanice s tim spojene *ee*

Ohodnoceno: 0x
 

 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.