"Psychiatři říkají, že každá čtvrtá osoba má nějakou mentální poruchu, takže pokud jste se třemi přáteli a nepozorujete nic zvláštního, pak ten blbec jste vy."
Někdy mi přijde, že všeci jsou v pohodě, vyjma mě. Nebo se taky usmívají a hrají šťastné a přitom nejsou uvnitř až tak spokojení- vlastně jsou třeba i hluboce nešťastní? Někdy si říkám, že pokud člověk není slepý a hluchý, tak v dnešní společnosti vlastně ani nemůže být až tak šťastný. Leda by jeho štěstí bylo založeno na penězích a těch měl nadbytek. Vždyť zkušenosti nás naučili, že "sousedovi" máme důvěřovat méně a méně. Celá společnost je jedno velké divadlo bez hrdinů, osobností, které by mě samotnou dokázaly nadchnout, inspirovat k hrdinským činům, k něčemu, co by mě a mou sobeckost přesahovalo. Všude jen image, prestiž, lež, závist, méně schopnosti i ochoty k sebeoběti. Všude víc a víc antidepresiv.
Skoro bych řekla, že jsme všichni mentálně nemocní, protože jsme zaprodali lidskost, morálnost a vztahy za respekt a obdiv, za užívání si blahobytu, byť nás tyto stály naše svědomí.
Je těžké plavat proti proudu.
Není Vám z toho našeho stavu taky smutno?
4x
Dal jste si neobvyklý "nick", který ve mně evokuje slova z Nového Zákona a to slova u Matouše, kde Ježíš říká: "Ne jen chlebem, bude člověk živ, ale každým slovem, které vychází z Božích úst". cz.bibleserver.com/...
Pravděpodobně uznáváte i jiné, čili duchovní hodnoty, ne jen ty materiální. Jenže většina lidí si těch duchovních hodnot vědoma není, neumí je pojmenovat a jejich nedostatkem umět je uplatňovat, v životě trpí. Proto se někdy chovají na oko šťastně, ale uvnitř jim pláče srdce. Myslím si, že média nám vnucují nějakou realitu pomocí různých filmů, či zpráv, které člověka ovlivňují v myšlení i jednání. - pt
2x
Duležite je nepropadat mediim, reklamam a všem tem masivnim vlivum na naší osobu a neotačet se za minulostí. Hodně lidí si dnes velebí v minulosti. De facto si neumíme představit lepší život než v době, jakou již jsme zažili kdysi. Proč? Minulost je totiž pro nás osahanou jistotou. Ať byla sebehorší, my se bojime jakekoli nejistoty. Na každou dobu, ve které právě žijeme, nadáváme. Dříve bylo líp, říkáme. ...To co ale tady píši, to je sebedestruktivní myšlení.
Je totiž pravdou, že kdo věří, že jeho nejlepší dny jsou už za ním, doklepe život v neštěstí a depresi A ZBYTEČNĚ.
Blíží se jaro, vše bude ožívat, radujte se.! Nebudte smutná a usmívejte se. Pokud vám a vaší rodině sloužíí ZDRAVÍ a máte kolem sebe lidi, které máte ráda, tak není jediný důvod k tomu, abyste byla nestastná!
heli, ten první odstavec je pravda pravdoucí. Ale nebylo to režimem nebo něčím jiným. Bylo to tím, že jsme byli mladí a měli jsme jiné priority, žili jsme snadněji, radostněji, smysluplněji. Teď už funguje vzpomínkový optimizmus a my se mylně domníváme, jak bylo dobře. 
Tazateli lze jen poradit:"Život je jako vánočka a voní, podle toho, co nasypeš si do ní." A: "Jaký si to uděláš, takový to máš"
2x
Mnohdy, když na mně podobné pocity a myšlenky , o kterých píšete,jdou, mám chuť jít žít někam do lesa, do malý chaloupky, žít bez lidí, přetvářky, intrik, bez tohodle hnusnýho světa.Ale co s tím naděláme, nic.Všechno se valí kolem nás a na nás a tak si tady odžijeme ty naše životečky a kdoví, co bude dál, jak budou žít příští generace, pokud nějaký budou zachovaný...Je to všechno tak rozjetý, že to asi nic a nikdo nezastaví a neřekne:" Lidi, dost..."
Souhlasím,před sedmi lety jsme po špatných zkušenostech s některými příbuznými a nezájmem společnosti (kamarádi,známí), řešili kam půjdem po exekuci(najivně jsem ručil nemovitosatí bratrovi a on záměrně neplatil úvěry).Zhodli jsme se s manželkou a koupili si domeček na skoro samotě u lesa,10km od okr.města,dobrodružný život,jen pár lidí,neměnil bych...
0x
Ta první věta mi připomíná, jak v hospodě čte chlap noviny a je tam psáno - každý desátý čech je větnamec. Zvedne se, spočítá hosty v lokále a zavolá. Tak čtyři z nás jsou Větnamci - chlapi přiznejte se, kdo to je.
A jak zůstat v dnešním chaosu vyrovnaný? Jednoduše. Nepřipouštět si ho, nebrat život tak vážně, stejně ho nemáme na věky. Ve volném čase se stýkat jen s těmi, s kým mi je dobře, blbce v práci nebo ve škole ignorovat, pouštět to jedním uchem dovnítř a druhým ven (nemluvím o krumpáči). Prostě si k sobě nepustit špatnou náladu. Žije se pak mnohem líp a nemáš pak důvod, aby ti bylo smutno.
Bohužel z tvé otázky už čiší stav, že možná jsi ten čtvrtý z toho chumlu se třemi přáteli.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.