Přítelkyni nepřitahuji. Co dál?

Dobrý den.

Je mi 27 let a mám o dva roky starší přítelkyni. Známe se jenom krátce _ bude to půl roku. Seznámili jsme se na víkendových kurzech pro děti, kde oba pomáháme. Vím, že upoutala mou pozornost svým vzhledem a povahou hned při našem prvním setkání. Tím nechci říct, že jsem se do ní bláznivě zamiloval. Nezamiloval jsem se do ní a ani teď, myslím, nejsem zamilovaný. Netáhne mě k ní vášeň, ale mám ji rád. Vyhledávám její společnost, protože mi s ní je dobře. Máme společné zájmy, rádi si spolu povídáme a dokážeme spolu blbnout a smát se jako náctiletí. Během toho půl roku co se známe, se naše přátelství pozvolna změnilo _ posunulo spíše k partnerskému vztahu. Už jsme spolu párkrát spali a i během dne si rádi sem tam vzájemně vyměníme něžnosti jako je obětí či polibek, které mi říkají, že už mám vedle sebe skvělou ženu a jinou hledat nemusím.

Proč sem tedy píši, když vše zatím popisuji pozitivně? Důvod jsem vložil již do názvu. Fyzicky ji nepřitahuji. Sama mi to řekla. Domýšlím se tedy, že se mnou těch pár nocí spala čistě z potřeby po sexu. Jak sama přiznala, má sex hodně ráda a v minulosti se již párkrát vyspala s více méně neznámými muži, jen aby sex měla. Před několika dny jsme spolu vedli vážný rozhovor. Navzdory svým dřívějším slovům mi řekla, že fyzická přitažlivost pro ni už není to nejdůležitější, že jí je se mnou dobře a to je hlavní. Víte, opravdu nevím, co si mám o těch slovech myslet, když je vyslovil ten samý člověk, který pár měsíců nazpět tvrdil, že si vztah bez fyzické přitažlivosti neumí představit. Zároveň mě štve, že ji víc nepřitahuji, ale to nedokážu změnit lusknutím prstů _ respektive ze sebe těžko udělám egocentrického sobce, když jsem empatický dobrák.

Rád bych budoval dlouhodobý, šťastný, partnerský vztah, kde bych se časem nebál stát otcem. Myslíte si, že vztah, který jsem Vám právě teď popsal, by takový jednou mohl být?

Za Vaše názory předem děkuji.