Nejste přihlášen/a.
Ahoj, je tu opět můj další problém s ex...
Nejsme spolu 3 měsíce, sice jsem za tu dobu doufala, že se třeba chytne za rypák a uvědomí si, o co přišel (o mě) ale zatím se tak nestalo.Dneska mi napsal.. psali jsme si a já mu napsala,aby o me zas nemohl říct, že mu lžu (což mi vždycky vpálil,aby měl nějaký důvod semnou nebýt), že jsem byla s jednim chlapem na večeři, což je pravda, prostě nezávazná večeře, možná jem myslela, ze z toho neco bude, ale naprosto mě ten chlap neřpitahoval,takze nic... No a ten muj ex, který na mě takto dlabe celé týdny mi odepsal, že tohle sem posrala.. že už mě nikdy nechce vidět, že vymaže moje číslo, a že sem si vybrala...
Nechápu, kde má tu drzst dělat si nároky, když on semnou být nechtěl...abych seděla doma a čekala, až mu budu dobrá... Když on si chodí s kámošema, hospoda, disko a včera zrovna ples...a já šla s chlapem na večeři, to je strašnééé... On prý nikde s žádnou nebyl... jako umí mi někdo vysvětlit, co si v hlavě ten kluk myslí...?
Zdravím. Nikdo z nás mu do hlavy nevidí. Připadá mi to, že si oba dva děláte tak trochu naschvály a domluvit se nedovedete. Žijte si svým životem a on ať si žije také ten svůj. Už spolu nechodíte, tedy máte každý právo žít si po svém. Proč si vzájemně pořád něco vyčítáte? Proč spolu vůbec komunikujete, když Vy ho nechcete a on Vás také ne? Co je mu do Vašeho života a co je Vám do toho jeho? Udělejte za tímto tlustou čáru, odpoutejte se od toho, co stejně nikam nevede a nemá mezi vámi žádnou cenu. Nemyslím to ve zlém, ale jinak nenajdete klid a budete se v tom patlat do nekonečna...
doplněno 24.02.13 19:00:Ty nároky si tedy děláte spíš Vy na něj... Pořád po něm chcete rozhodné slovo, nepřestáváte doufat...Copak Vám nedošlo, že je to srab, který se rozhodnout nedovede? Pohrává si s Vámi jako kočka s myší a Vy mu na to vždycky skočíte...Již jednou jsem Vám to psala - než se rozhodne, bude z Vás stará baba...!
Mě právě zajímá... ráda bych s ním byla.. ale už jednou jsem tu psala, že si vybral kámoše, hospodu a disko... Jenže pořád píše že mě miluje... jasně že jsme se rozešli.. ale pořád nevím,jestli on to nebere jako konečný..nebo nevím.. Věřte mi,že já bych s ním ráda byla..ale on pořád řeší co bylo...a vím, že je to blbý... ale mám blbý svědomí, když jdu někam s jiným..i když ani nevím,jak se chová on... Ráda bych se toho pocitu zbavila a žila svobodně... Já se domluvit rozumně dokážu i jsem chtěla kompromis,ale on prostě ne a řeší porad dokola co bylo, když už mi napíše... Je to začarovaný kruh...napíšu mu, že ho miluju, ale at uz mi teda neublizuje a nepise..napise ok jak chces..a stejne za pár dní napíše...a neřekne vám s jistotou je konec.. Proste sem se ho zeptala ve čtrvtek(už sem vedela o te veceriú, ze se ho ptám naposled, zda semnou chce byt... ze sem nekoho potkala.. a chci to vedet s jistotou( abych nelitovala) a on mi napsal, ze me miluje,ale nemuze mi ted odpovedet... Je mu prosim 28...
já vím já vím...Nároky si nedělám.nevnucuju se, nepíšu, pouze odepíšu... no prostě chlap je srab no...co se dá očekávat.
Asi si myslí, že máš v hlavě pořádný zmatek. Jediné, co ti nechybí, je sebevědomí.
doplněno 24.02.13 19:03:Když je něco ex, tak je to konec, ende, šlus. Konec kontaktů, komunikace. Ty jsi doufala, snažila se ulovit někoho jiného, ale nevyšlo to. Svého ex obtěžuješ SMSkami a snažíš se mu vsugerovat, že přichází o něco nenahraditelného.
Mně nechybí sebevědomí..?To nevím,z čeho soudíš... Z toho co jsem napsala, spíš bych psala,že mi asi chybí ne..?
Především byste měla absolutně přestat řešit, co si myslí nebo co říká nebo dělá Váš ex. Jednou jste se rozešli, ne? Proč Vám záleží na tom, co o Vás snad řekne? Jak se Vás vůbec může dotknout cokoli z toho, co Vám napíše? Nebo Vás to pořád zajímá? Pak to zřejmě s tím vaším rozchodem nebude tak horké.
Když jsem se s někým rozešla, bylo to definitivní. Ne že bychom se nepozdravili, když jsme se potkali, ale ať šel s kým chtěl a kam chtěl, nezajímalo mě to, a nezajímalo mě, co si myslí on o mém doprovodu nebo o mně. Očividně se necítíte ani nechováte jako svéprávná a svobodná bytost.
Jooo, přesně tohle je ten případ.Taky jsem zamilovaná i přes to všechno,bohužel.. Jenže já ani nikam nejdu,kam chodí on, kor na ples u nas ve vsi... vím, že by mi tohle hned vyčetl.. Já už vážně nevím,jak z toho ven.. každý dává rady a nebo názory, že se vnucuju, přitom já jen reaguju a odepíšu. Stydím se už když to tady píšu, pravda..
Dobry den,kolik je vam let?Takhle se spatne radi jinak to resi zena ve 40 jinak ta v 18 a deti mate ano nebo ne?
Tak těd se stydím ještě víc, že tohle řeším v 27 letech..
děti nemáme
plánovala jsem spíš já... ale vzít si mě chtěl..dostala jsem i prstýnek zásnubní po čtvrt roce,nebo nějak tak... Pak sem mluvila o dětech a to už mi řekl, že je ještě brzy... to bylo asi když sme spolu byli 10 měs., řekl,že tak v roce..v roce to posunul do neznáma...že prý není připravený...asi fakt není, protože žije život, který žil predemnou, disko a vysedávání v hospodě.
Kačko,
nebylo by lepší tohle trápení ukončit (myslím si, že ten vztah stejně perspektivu moc nemá), nechat dotyčného jít a najít si někoho, kdo vás bude brát takovou, jaká jste (v dobrém i ve zlém)?
Tento vztah by asi bylo dobré odložit do historie vztahů, které jste prožila a zažila a už víc se k němu nevracet. Protože stálými návraty se jen trápíte a i pokud se vám povede ten vztah třeba zas dát dohromady, stejně vám hrozí recidiva rozchodů a dohadů, navíc k tomu třeba budete muset ještě řešit dítě nebo rozvod.
Prostě jděte dál...
Nečekala jsem, že bude žárlit, on žárlí..) On je trochu zvláštní osoba... není semnou ale žárlí na vše živé,co se kolem mě pohne...
Asi jo, půjdu dál, i když je to hodně těžký..
Jinak k tomu dítěti, ano mluvili jsme o něm po 10 měs.. Nejsem jediná mám spoustu přátel...a mám dokonce sestru,která otěhotněla po 3 měs.vztahu..a jsou dneska spokojeni... Na co čekat...po roce, kdy vám partner řekne, že nechce dítě... přitom vás celou dobu udržuje v tom, že ho chtít bude... ale to je zas na jinou debatu a každýho názor podle priorit. Každopádně děkuju všem co se zapojili do této diskuze..
tomu co na vás zkouší, se říká manipulace. Manipulátor se snaží dotlačit vás do postavení, kdy vy budete mít výčitky svědomí a vy si budete myslet, že vy jste všechno zkazila.
*
Příklad : v práci podáte výpověď, protože si najdete lepší místo. V tu chvíli si na vás všichni šéfíci vzpomenou a začnou vám tvrdit, že se na vás zapomělo a zrovna teď vám chtěli přidat, ale když už odcházíte, tak se nadá nic dělat.
Příklad 2 : Rozejdete se s někým, kdo na vás visí a on začne : já jsem tě tolik miloval, ale teď už tě nechci ani vidět, protože ty jsi to všechno zvorala.
*
Tak vám radím, nenechte se oblafnout. Váš ex na vás zkusil primitivní manipulační fintu, kterou lidi (a hlavně šéfíci) běžně používají a nepochybně se s ní ještě v životě ještě mnohokrát setkáte. Možná v jiné variaci, ale schema je vždy stejné. Doufám, že mi rozumíte.
Výkřiky svého ex ignorujte a jděte na večeři s někým dalším. On se nakonec nějaký sympaťák objeví.
Jo jo přesně tak manipulátor.. ale říká to o mě.. aby nebyla vina na něm... pokaždýýýý, když sem něco zvorala... třeba jsme byli domluvený, že v sobotu někam pojedeme... ráno sem se ho teda v tu sobotu zeptala, jestli to plati a on mi napsal, platilo, kdyby ses pořád neptala... takže se kvuli tomu rafneme a nejede se nikam... Vlastněje to on kdo by mohl všechno a já nic..
Jak může být člověk tak sobecký a doufat, že vy budete doma, mezitím se on baví na disko...
Já nevím, co to pořád řešíte... jak mohl mohl být takový, jak to, jak to...
Jednou jste se rozešli, tak proč přešlapujete na místě, neustále vzpomínáte, litujete sebe a staráte se o to, co dělá on?
Telefony nezvedejte, na sms neodpovídejte, ani je nepište (!), prostě konec, šlus, tečka, hotovo.
Čím víc se v tom budete patlat a vymýšlet, tím hůře.
doplněno 25.02.13 16:24:Ale no jo, dyť my se snažíme... přece se ženská musíte vzpamatovat. Kopněte ho do sedele a rozhédněte se kolem, kolik úžasných chlapů je na světě. A pamatujte: Lásku vyléčí jen větší láska. Tohle zaručeně pomůže. Jako mladé 18 - 19leté tele jsem byla šíííleně zamilovaná do takového manipulátora. Přestože můj vrstevník, vychhytralý byl jak liška. Dva roky jsem sebou nechala orat a vláčet a často jsem plakala, protože jsem ho milovala. (Docela zcestné.) Pak jsem jeden den někoho potkala a v tom okamžiku jsem byla od závislosti osvobozená.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.