Jak poznat sám sebe?

Takové věci se člověk vždycky dozví až ex post, na základě životních zkušeností. Nejde to říct dopředu. Mimochodem, nemyslím si, že se každý člověk narodil "pro něco". Nicméně, nějakou životní dráhu si člověk vybrat musí. Někdo si vybere dobře, někdo méně dobře a někdo špatně. Takový je holt život.

Každý člověk se narodil pro něco, ne každý to během života pozná co o má nebo mělo být

http://hledani.gnosis9.net/vi…ew.php?cisloclanku=2011040011

Uz par let ziji a myslim,ze tu jistotu nebudete mit nikdy nikdo vam ji dat nemuze.Jak se tady,uz pise jestli jsem se pro neco narodili,tak stejne nevime pro co?Kdyz si v zivote zvolite obor nikdo nerekne to je ten spravny,kdyz potkate partnera i kdyz mate moznost vyberu,ktery je ten pravy,kdo to vi?atd..Clovek je tvor chybujici a je to i o stesti o nahode atd..ani kartarky a pod.vam v tom na 100%nepomohu o kdyz slibuji zaruku nedavaji

Jak si být jistý svým životem? Dělat to co mám rád? Já nevím kolik vám je, ale řekla bych to takhle. Třeba u ženy. Některá touží po penězích, kariéře, jiná po rodině, dětech. Ta co touží po kariéře, bude šťastná v pozici, kde bude mít možnost osobního vzestupu do doby, než jí okolí začne říkat "ty jsi divná, že nechceš děti" - resp. říkat jí to může, ale ona se nesmí nechat zviklat, znejistit. Pak bude nešťastná. U muže třeba - je typ, co rád vaří, stará se o děti, o rodinu. Naplňuje ho to štěstím. A zas, dokud mu ostatní nezačnou vnucovat myšlenku, že je trouba. A on tomu nepodlehne. Říká se tomu seberealizace. Dělat to co mám rád a ne to, co mi nutí druzí. Zní to jednoduše, ale v životě to tak jednoduché není, stačí parádní láska, zamotá vám rozum a polevíte. A přitom si vás ta láska ze začátku našla právě takové, jaké vás pak nechce mít a chce vás předělat.

Taky se říká, že nejhorší je litovat věcí, které jsme neudělali. Toužíte po rodině? Postavte dům, zasaďte strom a zploďte syna. Láká vás cestování? Vykašlete se na majetky co by vás držely a cestujte. Život je krátký.

Jednou mi jeden psycholog řekl. Nejhorší je, když člověk hledá štěstí. To je jak hledat Boha, taky neexistuje. Štěstí i Bůh je v každém z nás. Buď si je v sobě vybudujeme, nebo celý život půjdeme za přeludem.

jestli má být zvyklat - to vypadá líp tak omluva

Obávám se, že původní "zviklat" bylo dobře. Vyjmenované to snad není a předložka "vy-" nejspíš taky ne. "Vyviklat" už by ovšem byl jiný případ.

Nejlepší je pro tebe to, co máš rád. Co chceš, to víš taky sám nejlépe. Pokud nevíš, tak nechceš nic. A v životě si ničím jist být nemůžeš, kromě toho, že jednou skončí.