Neplacení statních svátku

bude záležet, jakou smlouvu jste s agenturou měl. pod pojmem zbylá dovolená ai představujete co?

Teoreticky ano. Měl jste s agenturou uzavřenu pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ)?

V případě DPČ by nevznikl na náhradu mzdy za svátek ani na dovolenou nárok, pokud byste si jej výslovně nesjednal v písemné dohodě.

___ Další část odpovědi se vztahuje k zaměstnancům s pracovní smlouvou.

Náhrada mzdy za státní svátek náleží pouze zaměstnanci, kterému kvůli státnímu svátku odpadla naplánovaná pracovní směna.

Přestože by zaměstnavatel neměl dělat rozdíly mezi kmenovými a agenturními zaměstnanci, dochází často k určitému znevýhodňování agenturních zaměstnanců.

Stává se, že zaměstnavatel agenturním zaměstnancům plánuje směny pouze na pracovní dny. Protože jim žádná směna kvůli svátku neodpadne, nemají na náhradu mzdy nárok.

Odpracuje-li agenturní zaměstnanec pro zaměstnavatele pouze část roku, vznikne mu nárok pouze na poměrnou část dovolené - na jednu dvanáctinu roční výměry za každý celý odpracovaný měsíc.

Nárok na dovolenou může zaměstnavatel krátit o jeden až tři dny (rozhodnutí je na zaměstnavateli) za každý den neomluvené absence (sčítají se i části zameškaných směn).

___ V praxi také někdy dochází i k tomu, že zaměstnavatel agentuře sice zaplatí vše, co zaměstnanci náleží, ale agentura zaměstnanci peníze nevyplatí.

K posouzení situace byste však musel uvést více informací. Takhle nelze posoudit, zda byl postup zaměstnavatele a/nebo agentury v pořádku.

___ Tato část odpovědi se vztahuje na všechny zaměstnance.

Domníváte-li se, že Vám zaměstnavatel nebo agentura nevyplatili vše, co Vám náleželo, ůžete svůj nárok uplatnit soudní cestou, a to i zpětně (mzdové nároky se promlčí až po 3 letech).

Můžete také podat podnět ke kontrole na inspektorát práce, ale to Vám nepomůže v řešení problému. Inspektorát může zaměstnavateli vyměřit pokutu za porušování zákoníku práce, ale neřeší problémy jednotlivých zaměstnanců.

Ano, o duplikáty všech výplatních pásek můžete požádat bývalého zaměstnavatele.

___ Já na rozdíl od dnešní další rady (23. 2. 2013 ve 12.43) následující rady doporučuji se o svá práva a mzdové nároky brát. Soud dává ve většině případů za pravdu zaměstnancům (roli zde hraje i ochrana slabší strany sporu).

Soudní poplatky by soud v případě zániku bývalého zaměstnavatele mohl i prominout, rozhodně není pravidlem, že by je předepsal k úhradě zbývající, (zpravidla již tak poškozené) straně.

Sepsání výzvy ani žaloby není nikterak obtížné, pokud si nemůžete dovolit právníka, můžete se obrátit na některou bezplatnou občanskou poradnu, v níž Vám mohou se sepsáním pomoci. Obrátit se můžete i na některou odborářskou poradnu, (odbory nyní pomáhají všem zaměstnancům, nejen svým členům).

U soudu můžete vystupovat sám, soud v takovém případě příhlédne k tomu, že nemáte právní zastoupení. (Náklady by tedy mohly být velmi nízké.)

Kromě toho se mi zánik pracovní agentury, zejména její odchod do zahraničí, nejeví jako příliš pravděpodobný. MPSV má na tyto agentury před udělením povolení činnosti dost vysoké nároky. Povolení se uděluje na dobu určitou, pro jeho obnovení musí agentura splnit stejná kritéria jako při zahájení činnosti.

Pro kontrolu, zda má Vaše agentura povolení pro svou činnost potřebné povolení, si můžete z webu ÚP stáhnout seznam agentur s platným povolením (ZIP, 208 kB). Je to komprimovaný (ZIP) hypertextový dokument (HTML), který po rozbalení otevřete v internetovém prohlížeči.

___ Citovaná rada uvádí i nerelevantní údaje ohledně možné neexistenci nároku na dovolenou a/nebo o nároku v délce 16 dnů.

Po odpracování 60 pracovních směn vznikne všem zaměstnancům bez ohledu na to, v jakém typu provozu pracují, nárok na dovolenou v délce minimálně 4 týdnů (v některých případech 5 týdnů).

Nepřesný údaj o 16 dnech (počet je jiný) se nevztahuje k dovolené (=omluvené volno od zaměstnavatele), nýbrž k náhradě mzdy za dovolenou (za dovolenou nenáleží mzda, ale náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku).

Pro přesný výpočet náhrady mzdy za dovolenou by bylo potřeba znát délku pracovních směn a celkový počet pracovních směn za každý kalendářní rok.

Např. při dvanáctihodinových (dnes asi častější než 10 hodin) směnách a čtyřtýdenní výměře dovolené náleží náhrada mzdy odpovídající cca 14 až 14,5 dvanáctihodinovým pracovním směnám (u pětitýdenní výměry by šlo o náhradu mzdy za 18 až 18,5 dvanáctihodinových směn).

Čerpat dovolenou však lze v plném rozsahu, tedy 4 nebo 5 týdnů.

Vycházím z toho, že jste měl s agenturou uzavřenu pracovní smlouvu.

___ Po doplnění dotazu:

Za práci přesčas, v sobotu, neděli i ve svátek máte nárok na příplatky, nárok máte i na proplacení nevyčerpané dovolené.

Příplatky se sčítají. Pracoval-li jste např. v sobotu, na niž připadl státní svátek, a současně šlo o práci přesčas, vznikl nárok na všechny 3 příplatky. (Náhradní volno za svátky již vynechám, protože to po skončení zaměstnání čerpat nemůžete.)

___ Vyzvěte (nežádat!) agenturu písemně k doplacení veškerých dlužných příplatků a k proplacení nevyčerpané dovolené. Stanovte rozumný termín (cca 14 až 21 dnů od data odeslání) pro výplatu, uveďte i způsob a nejzazší datum, do kdy Vám má být dlužná částka zaslána.

Můžete-li dlužnou částku vyčíslit (neznáte nějakou mzdovou účetní, která by Vám s propočtem pomohla?), vyčíslete ji. Máte-li k dispozici kopie docházky, přiložte je.

Bylo by dobré přiložit i kopie výplatních pásek (originály si ponechte!), z nichž bude zřejmé, že jste v průběhu zaměstnání téměř žádnou dovolenou nevyčerpal, a že Vám nebyly vypláceny žádné příplatky.

V případě převodu na účet uveďte číslo a název účtu, kód a název banky, a to i v případě, že by je zaměstnavatel měl mít k dispozici (ať se nemá nač vymlouvat).

Můžete (nemusíte, ale já bych to udělala) agenturu informovat o tom, že se v případě nutnosti budete svého nároku domáhat soudní cestou, případně že se obrátíte na inspekci práce.

Zašlete agentuře doporučeným dopisem s dodejkou. Uchovejte od všeho kopie, podací lístky a dodejky.

___ Poměrně často už tato písemná výzva stačí k nápravě. Pokud by však agentura dlužnou částku neuhradila, musel byste ji žalovat.

V případě úspěchu (který se mi jeví velice pravděpodobný) byste měl navíc nárok na úrok z prodlení a samozřejmě i na úhradu nákladů, které by Vám v souvislosti s vymáháním vznikly (např. za právní zastoupení).

___ Dále doporučuji podat podnět inspektorátu práce, přestože Vám to v řešení konkrétní situace příliš nepomůže. Zaměstnavatelé si totiž k zaměstnancům mohou dovolit jenom to, co jim sami zaměstnanci dovolí. A zaměstnavatelé by měli vědět, že si nemohou dovolit všechno, co je napadne.

K dovolené:

Zaměstnavatel, ke kterému Vás agentura přidělila, byl povinen Vám přiznat stejnou výměru dovolené, jako kmenovým zaměstnancům.

Dovolená za odpracované dny přichází v úvahu pouze v případě, že zaměstnanec v kalendářním roce neodpracuje 60 pracovních směn. V takovém případě mu náleží jedna dvanáctina roční výměry za každých odpracovaných 21 pracovních směn (max. 2/12).

Po odpracování 60 pracovních směn vzniká nárok na roční výměru dovolené. Nejnižší možná výměra je 4 týdny dovolené, řada zaměstnavatelů však zaměstnancům poskytuje 5 týdnů.

Při roční výměře 4 týdny dovolené činí jedna dvanáctina 1,67 dne, při výměře 5 týdnů činí jedna dvanáctina 2,1 dne.

Jestli jste u zaměstnavatele, k němuž jste byl přidělen, vyčerpal za dva roky jenom 4 dny dovolené, pak Vám při roční výměře 4 týdny zbývá k proplacení 36 dnů dovolené. Pokud jste každý rok vyčerpal 4 dny dovolené, zbývá k proplacení 32 dnů.

Plný nárok na dovolenou vzniká po 60 odpracovaných směnách. Pokud neodpracujete 60 směn, vzniká nárok na dovolenou po odpracování 21 směn a to v délce 1 dvanáctiny. Teď je otázkou, zda jste to s agenturou neměl tak, že by vám dali smlouvu na 3 týdny a jak by vám skončila, dali vám zase smlouvu na 3 týdny, abyste nestačil odpracovat 21 směn a tudíž neměl nárok na dovolenou. Tam by byla ta právní klička, že by vám neprodlužovali smlouvu, ale dali vždy novou smlouvu. Podle zák. práce vám smí být dána smlouva na dobu určitou maximálně 3krát, ale zase je v tom ten háček, že se to netýká pracovního poměru mezi zaměstnancem a agentrurou práce u uživatele. Dovolená je ze zákona 4 týdny. To znamená, že pokud byste měl pracovní dobu ve smlouvě např. 40 hodin týdně s tím, že denní pracovní doba by byla 10 hodin, mohl byste mít v roce 16 dní dovolené, ale za den dovolené by vám museli zaplatit, jako kdybyste byl 10 hodin v práci. Pokud máte pracovní dobu ve smlouvě rozloženou rovnoměrně od pondělí do pátku na 40 (37,5) hodinách týdně, náleželo by vám 20 dní dovolené.
Co se týká státních svátků, tak v případě, že jste v práci, pokud vychází na všední dny, musí vám za něj poskytnout náhradní volno, které budete mít placené nebo vám dát příplatek ve výši 100%. Ve vašem případě bych doporučoval se obrátit na oblastní inspektorát práce a případně podat písemně návrh na kontrolu. Tam vám řeknou, že jediným řešením je soud, protože zde můžete dlužnou částku vymáhat pouze soudně,ale inspektorát může agentuře za porušení zákoníku práce udělit pokutu.
Já bych soud nedoporučoval, protože i kdybyste vyhrál, soudní náklady by přesáhly částku, která by vám náležela. Další otázkou by bylo, zda by ta agentura za 2 roky ještě existovala, protože pokud by se její majitelé přestěhovali někam do zahraničí a agentura už by neexistovala musel byste i v případě vítězství platit veškeré soudní výdaje. Platí pravidlo, že platí prohrávající, ale v případě, že není možné, aby prohrávající uhradil veškeré soudní výdaje, tak platí veškeré náklady žalující.