Čeho jste ochotni se vzdát kvůli partnerovi?

Nepíšete jakého koníčka,upřesněte.

Myslim si ze neni dulezite se neceho vzdavat - zacnes s timhle a zacne si urcovat dalsi pravidla - pritel te musi chtit takovou jaka jsi jestli te chce omezovat a menit / predelavat tak bych to NEDELAL - kdyz to neprebere tak to neprebere.

Taky bych se nevzdávala... Třeba můj přítel by se nikdy nevzdal fotbal a ani bych neměla tu drzost mu ho zakazovat, protože vím, že tím žije, v té době by mi asi řekl, že si vybral fotbal...) Jinak odstěhovat se za jiným, to bych udělala, kdybych ho opravdu milovala... obarvit taky...vrátit se to dá vždycyk, když nejde o oholení hlavy..

Proč bych se měla nějak měnit kvůli němu- jakou mne poznal takovou mne má - jistě můžu si sama chtít na sobě něco změnit - ale to je úplně něco jiného.

Osobně já myslím, že bych se žádného koníčka nevzdala.Nikdy jsem neměla koníčka ,který by výrazně zasáhl do chodu naší rodiny. Lidé by se měli vzájemně tolerovat a naučit se spolu žít. Jakmile nastane to, že jeden druhého se snaží omezit...není to dobré znamení.

Pokud by trval bych na sobě něco změnila- raději bych mu řekla, aby mne s nikým nesrovnával a pokud se mu nelíbím jaká jsem ,aby se rozhlédl jinde.

Otázka mi přijde úplně naruby. Proč bych se měl čehokoli vzdávat, nebo chtít po protějšku, aby se on něčeho vzdal? S tím jsem ho poznal a musím to tolerovat a respektovat. Něco jiného by bylo, kdyby po 10ti letech začal protějšek dělat něco, co dříve nedělal a mě se to nelíbilo, pak by to stálo za úvahu, ale tohle mi přijde jako postavené na hlavu. Píšeš, že sportuješ. Promiň, ale pokud se to tvému příteli nelíbí, měl si hledat děvče na diskotéce a né v tělocvičně. (obrazně samozřejmě). Je-li to tak, jak to popisuješ, nevzdal bych se ničeho, maximálně toho protějšku.

Koukám, že než jsem se vyvoslil, tak to tu už pár lidí napsalo.

Moje nynější žena se za mnou přistěhovala přes celou republiku, kde má i rodinu a místo recepční v hotelu šla do fabriky na směny. Dokonce jsem jí to rozmlouval.

Ovšem pokud s přítelem zůstanete, myslím si, že budete později litovat. Tohle by po vás chtít neměl, pozor na to.

Když mi bylo 18 a přítel mi navrhl, abych zkusila blond vlasy, že by mi slušely, zkusila jsem to. Pak jsem se s ním odstěhovala z Prahy na Slovensko, k hranicím s Polskem, kde lišky dávaly dobrou noc... sice to nakonec mezi náma nedopadlo, ale nebylo to tímhle... myslím, že podstatné je, jestli i vy s tou změnou souhlasíte - jestli vám to nevadí, tak proč ne... ale jestli po vás žádá vzdát se něčeho, co je pro vás důležité a on ví, jak důležité to pro vás je, tak do toho bych nešla a v hlavě by mi zvonil alarm...

A mohu se zeptat, jaký důvod uvedl v argumentaci, abyste se vzdala volejbalu?

Když píšete, že času na sebe máte dost.

mel by Vas mit rad takovou, jaka jste, i s Vasimi konicky... pokud je netoleruje, pak myslim, ze je to minimalne podivne a nemela byste ustupovat... Žádost Vaseho pritele by se dala pochopit v pripade napr.prestehovani se daleko, kde by nebyla moznost se konicku dal venovat, ale to Vas pripad zrejme neni, nebo kdyby Vam konicek prilis zasahoval do rozpoctu, nebo byl-li by to nejak spatny konicek - alkohol atp Jinak se nedejte...

Teď mu vadí sport, za chvilku mu bude vadit, že chodíte do práce (nebo studujete), po chvíli Vás zmlátí za to, že se za Vámi někdo otočí na ulici ...

Podle mne jde o touhu Vás vlastnit, kterou zatím vyjadřuje "nenápadně" ...

U spousty věcí by záleželo na okolnostech. Nevidím důvod, abych kvůli partnerovi měnila barvu vlasů. Se stylem oblékání už je to komplikovanější - rozhodně bych neměnila to, co nosím ve volném čase, ale pokud by např. bylo potřeba partnera doprovázet na nějaké vysoce společenské akce, samozřejmě bych si do šatníku doplnila patřičné kousky a na takovéto akce se řádně oblékala a upravovala. I se stěhováním je to sporné - kdyby se teď z plezíru nějaký chlap rozhodl, ať s ním jdu kdo ví kam, samozřejmě mu na to kašlu. Kdyby se stěhovat chtě/pořeboval, a mě by se dané místo skutečně líbilo, proč ne. (I když těžko najít v Čechách místo, kde bych žila raději, než žiji, takže to stěhování by patrně muselo být za hranice.) Práce bych se nevzdala, kdyby to chtěl. Samozřejmě jsou i záludné životní situace, jako třeba to stěhování se daleko, nebo nutnost postarat se o nemocného partnera, to je jiná... Koníčků bych se nevzdala, pokud bych sama nechtěla a sama nebyla přesvědčená, že partnerovi ubližují. Ovšem nenapadá mě, jaký koníček by to musel být. Možná tak, kdybych měla zálibu ve swingers párty (což nemám), chápala bych, že se mu to nezamlouvá. Skutečně ale nechápu, proč chce, abyste se vzdala sportu. Jaké k tomu uvedl důvody?