Přítel se mnou chce být furt

Od: Datum: 13.02.13 20:15 odpovědí: 13 změna: 03.02.14 21:29

Brý jitro vážení. Mám přítele, s kterým máme trochu jiný pohled na to, kolik času bychom spolu měli trávit. On mě chce vídat co nejčastěji a vůbec by mu nevadilo, kdybychom se viděli každý den. Já na to mám však jiný názor. Ráda lenoším, sama(!) v pokoji, u počítače, skouknu film, čtu knížku nebo jen tak něco píšu, no nejčastěji to skončí u toho pc... Jinak jsem docela sportovní typ, si nemyslete že jsem gaučák ;) Nicméně, přítel si pak stěžuje, že stejně nic nedělám, když s ním nikde nejdu, tak proč nechcu být s ním...Chodíme spolu skoro půl roku, avšak přítel si na to stále nezvykl. Dospělo to k tomu, že jsem mu 3týdny(!) předem oznamovala, že od toho a toho data budu každý pátek chodit plavat a jeden víkend v měsíci chci strávit s taťkou(rozvedení rodiče), aby to za tu dobu stačil prostě přijmout, no byla z toho diskuse na 2 hodiny, ale nakonec ok. Nechci mu lhát, a tak prostě vždy, když chci zůstat doma a jen tak si lebedit, tak řeknu že chci mít čas pro sebe a že se mi prostě nikam jít nechce...dřív jsem mu říkala, že se musím učit, což byla nehorázná lež, měla své opodstatnění, protože vždy, když tohle řeknu, začne mi vyčítat, že se mi nechce čím dál tím častěji a blablabla...Jeden den jsem šla s kámoškou kamsi, tak on, že klidně půjde s náma.. No když jsem řekla, že nechci, tak vyrukoval s tím, že se za něj stydím(není to pravda), nakonec ok. Jde o to, že vždycky to přijme, ale až po 2hodinách vysvětlování, že ho mám ráda a trávím ráda čas s ním, ale prostě necítím tu potřebu s ním být furt... Jinak jsme úplně v pohodě, když už dojde na nějakou hádku, tak se to týká pouze tohoto tématu...no ještě jednoho, ale netřeba rozebírat zde.. Chtěla bych se poradit, jak jinak mu to mám vysvětlit, aby to přijal líp nebo aby to KONEČNĚ pochopil, ne akceptoval, ale chápal a já se necítila jako ta nejhroznější a nejsobečtější osoba v jeho životě. Vysvětluju mu to zhruba dvakrát měsíčně, když na to přijde řeč a pak jsme oba uražení...já že on je sobec, že mi nedopřeje dost času, on na mně, že já jsem sobec, že s ním nechci trávit čas... ne že bychom spolu pak nemluvili, během půl hoďky jsme zase v pohodě, ale myslím, že to je zcela zbytečný problém, který by se dal vyřešit a pochopit... Děkuji za názory

Ono je tu ještě jedna věc...je mi jasné, že přítel mě miluje víc než já jeho... znamenám pro něj vše, dává mi to patřičně najevo nejen sloyv, ale i činy, což ho velice cení, já občas pochybuju jestli to je láska nebo něco málo víc než kamarádství, ale obecně jsem ve vztahu trochu pomalejší a vždy se city dostavují později, tak jestli by ten problém nemohl pramenit z tohoto?


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 13.02.13 20:43
avatar

Dobrý večer. Vaše city nejsou vyvážené. On Vás chce mít pro sebe co nejčastěji, Vy byste uvítala více volnosti. Povězte mu, že oba potřebujete prostor i výhradně každý sám pro sebe. Je to přece normální, nejste ničí majetek a proto ještě nemusíte být sobec. Prostě si oba trochu představujete vztah jinak. Všechno je to jen o toleranci a vstřícnosti. Vysvětlete mu, že s ním trávíte čas ráda, ale také potřebujete prostor a čas sama pro sebe a být i chvíli bez něho. Pokud mu na Vás záleží, měl by to respektovat. Pokud se to nenaučí, může o Vás přijít. Vy se nechcete cítit pod pantoflem a omezována, na tom není nic špatného. Přesvěčte ho, že se o Vás nemusí bát, ať Vám prostě důvěřuje, že když s Vámi chvíli nebude, je to v pořádku, nic se neděje a Vy to prostě občas potřebujete. Potřebujete si od sebe také chvíli odpočinout, aby jste si nezevšedněli a neomezovali jeden druhého. Vy to neděláte, požádejte ho, ať to nedělá též, jinak Vás ztratí. O stíhačky, které má druhý neustále za zády, nikdo moc dlouho nestojí...Je to můj názor, Váš je to život...

Ohodnoceno: 0x
 
Od: martiini
Datum: 13.02.13 20:57
Moc hezky jste to napsala ;) j je to romanticke ;) myslim ze pokud si s pritelem promluvite a vysvetlite mu ze jste proste jine povahy jak on coz neni spatne kdyz to co jste napsala je uprimne tak kdyz je chlap pochopi to a buse vas milovat jaka jste a mel v tom hledat prave tu vasi jedinecnost
Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 13.02.13 21:04
avatar

No nevím, ale toto nevypadá na vyvážený vztah. Podle psaní jste asi ještě hodně mladá. Váš přítel vaše potřeby pravděpodobně hned tak nepochopí. Jakou bych vám dala radu? Už se o tomto tématu s přítelem prostě nebavit. Normálně suše oznamte, dneska jsem doma a ležím na gauči a čtu si. Nelíbí se ti to? Tak to ale není můj problém. Jsem unavená, nechce se mi nikam chodit. Chci mít klid. Čím více budete vysvětlovat, sebe ohajovat, tím více se do toho budete zaplétat. A ano, myslím si, že problém asi pramení z toho, že nejste doopravdy zamilovaná. Ale to není vaše chyba, prostě to tak je a váš přítel by neměl tlačit na pilu, nebo se vám úplně zprotiví.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 13.02.13 21:13
avatar

Já nejsem tak optimistická, jako kolegyně přede mnou. Pokud mu to vysvětlujete už takovou dobu (píšete půl roku), tak už to těžko někdy přijme - a obávám se, že kdybyste se vzali a měli dítě, že by se to jeho "majetnické" chování ještě zhoršilo.

On patrně nemá dostatečně svých zájmů, přátel a neumí být sám (nebo nemá tu potřebu). A to, že Vás miluje, není důvod k tomu, aby nemohl pochopit, že potřebujete Vy svůj vlastní prostor, když on ho sám nepotřebuje.

Každý jsme jiný, a vy dva mi připadáte jako den a noc. Někdy se protiklady doplňují, ale u vás dvou mám obavy, že tomu nikdy nebude. Vy na mne působíte, že máte zdravé sebevědomí, kdežto on ne. Takže i toto je, podle mého názoru,, důvod, proč váš vztah nemá moc velkou šanci...

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 13.02.13 21:32
avatar

berrry! Vše co chcete vědět je ve Vašem posledním odstavci! Je do Vás zamilován a žárlí na Váš čas, ať už jdete s kamarádkou, s tátou, nebo jen máte čas pro sebe. To je jasný, já v mládí nebyl jinej, když jsem se zabouchl!

Ohodnoceno: 0x
 
Od: luckyman
Datum: 13.02.13 21:55

Ale já nevidím žádný dotaz. V hlavě to máte srovnané, jsi vyrovnaná a rozumná. Nemůžeš být zamilovaná víc nebo míň než jsi. Všechno OK! *frajer*

Ohodnoceno: 0x
 
Od: luckyman
Datum: 13.02.13 21:57

jo vlastně měl bych jednu připomínku..když píšeš takhle veřejně tak místo furt piš pořád, líp to působí *hej*:)

Ohodnoceno: 0x
 
Od: martinikas
Datum: 18.02.13 15:17

Ahoj, mě se to moc nelíbí. Sebevědomí chybí jemu i tobě. Tak trochu v tom, že máš výčitky, když mu jeden večer "dáš košem". Nebo spíš on chce, abys je měla. Je to dost majetnický přístup. A možná má přítel dost sklony k manipulaci. Může se to projevovat i ve způsobu, jakým trávíte společný čas. Tam tě k ničemu netlačí? Jsi spokojená alespoň z 50 %, nebo už to z tvé strany není kompromis, ale ústupek? Spokojenost by měla být oboustranná. Možná to je z jeho strany spíš sobectví než větší láska než máš ty.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: patricie1986
Datum: 31.01.14 10:22

Ahoj, když jsem si přečetla tvůj příspěvek, jako bych to psala já :) Mám úplně stejný problém ... akorát že já opravdu zamilovaná nejsem,ale přítel an a to dost. Bohužel zjišťuji, že se mi něčím začíná jakoby hnusit :( Mám ho ráda,ale chci mít taky takový ten svůj klid - bez chlapa. Už si říkám, že jsem magor ... a to spolu jsme teprve krátce ... mezitím jsem se s ním jednou rozešla a pak zjistila , že mi chybí,ale teď zase cítím, jako bych s ním nechtěla být ... už vážně nevím co to se mnou je :( Asi je to ale opravdu tím, že nejsem zamilovaná...byla jsem opravdu zamilovaná jen jednou a to jsem s ním trávila skoro celý svůj čas a nevadilo mi to ... zajímavé, že? :)

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 31.01.14 10:51
avatar

Zdravím, bohužel nesdílím názor s prvními příspěvky, protože chování tvého přítele není normální a pochybuji, že se to po nějakém rozhovoru spraví. To, že ty chceš jít s kámoškou, plavat apod., je zcela běžná věc a rozhodně by ses za to žádnému příteli neměla omlouvat a vysvětlovat, proč to tak děláš. On je skutečně sobec, a ke všemu majetnický sobec. Známá měla podobného, když porodila dítě, vzal jí klíče od auta, že jí je dá, až mu řekne s kým, kam a za jakým účelem někam jede. Dospělo to do takové fáze, že když chtěla odejít bez jeho svolení, praštil s ní o zem. Díkybohu byla rozumná a za pár dní si odvezla věci a dnes po nějakých 15 letech je šťastná s druhým manželem.

Obávám se, že tady pomůže leda metoda šoku. Tedy žádné oznamování týden dopředu, žádné vysvětlování. Jdu plavat, jdu s kámoškou na kafe, tečka. Na citové vydírání, jak se za něj stydíš, nereaguj. A pokud začne vyvádět, tak mu klidně oznam, že vztah neznamená jeden druhého vlastnit a rozhodovat o všem, co ten druhý dělá, a pokud se jeho chování výrazně nezmění, tak na to vztah zřejmě dojede.

Ohodnoceno: 1x
 
Datum: 31.01.14 11:13
Zdravím. Napsala jsi toho hodně. Ale přesto se musím zeptat. Zajímalo by mě, kolik vám (oběma) je let. Scházíte se, jen když se chce Vám nebo s přítelem jdete někam, když je to pro něho důležité o Vám se zrovna nechce? Neberte mou otázku ve zlém. Určitě je dobře mít své zájmy a svůj osobní prostor. S tím rozhodně souhlasím. Jen si myslím, že vztah kde je jeden lajnovač a druhý loudil není zdravý a proto nemá perspektivu. Netvrdím, že je to váš případ - na to mám málo informací. Jen to na mě tak působí mezi řádky...
Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 31.01.14 11:54
avatar

Domnívám se, že vzhledem k tomu, že je dotaz téměř rok starý a tazatelka se již neozvala, dá se předpokládat, že má sama již vyřešeno...Škoda, že nedala vědět, jak si poradila se vztahem...

Ohodnoceno: 0x
 
Od: berrry
Datum: 03.02.14 21:29

Mohu říct, že tento problém je víceméně vyřešen. Samozřejmě se to občas objeví ve stylu"Proč jsi tam nevzala mě, když jsi tam šla stejně sama" atp. ale už se to neřeší dvě hodiny stále dokola, asi jsme oba pochopili že toto je prostě zybtečné. Místo toho, asi aby nám nebylo smutno, vyrašily na povrch další problémy, díky kterým jsme si zažili zhruba 3-4 měsíční krizi, kdy jsme si radši nic neříkali, protože vše skončilo hádkou. Alespoň, že tyto problémy byly opodstatněné. Proti nim byl problém jménem "Chci být s tebou pořád a tečka" úplná smetánka. Ale musím říct, že ty 3měsíce to neměl jednoduché ani on se mnou, zkrátka dali jsme si pořádně zabrat a už to vypadalo po jednom incidentu, kterým vše vyvrcholilo, na rozchod. Nicméně stále jsme spolu a momentálně se máme jako dvě zamilované hrdličky. Celý vztah je to pořád nahoru a dolů jako na horské dráze už od začátku, ale už jsem si na to nějak zvykla. Otázka, zda časem nezačnou převyšovat špatné období ty dobré. Ale až to přijde, tak to jednomu z nás dojde a už je na nás, co s tím. Snad nedopadneme jako dvě hloupé husy, co jsou spolu ze zvyku.

Jinak děkuji za všechny odpovědi, názory a zároveň se tedy trošku omlouvám za neodpovídání, upřímně jsem už na tento dotaz zapomněla a maily ani neotvírala.

 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.