Nevím co dělat a jak se najít

Zajímavý, skoro jako bych to psal já sám. Už na škole jsem se zabýval webovým designem, CSS, PHP, tvořil jsem firemní loga. Všechno co jsem dělal bylo hodně "virtuální". K tomu jsem byl vždy ke svojí práci hodně kritický což se moc neshodovalo s touhou něco zásadního v tomto směru dokázat, vždy jsem měl pocit, že to mohlo být lepší. Další problém je, že dnes je konkurence v tomto směru obrovská, je těžké se prosadit.

Zatím tento problém ještě taky nemám úplně vyřešený, ale někam už jsem pokročil. Po práci učitele, kde jsem pomohl mnoha konkrétním studentům k lepším výsledkům teď pracuju u VoIP operátora. Tam denně pomáhám lidem výhodněji volat, řešit jejich problémy a baví mě to, mám pocit, že to co dělám má nějaký smysl. K tomu se zabývám i "nevirtuální" činností, abych vyrovnal to neustálé sezení u počítače. Třeba dávám do kupy historickou tříkolku, budu stavět garáž, vím že to zní směšně a ne moc cool, ale taky třeba zkouším pěstovat na zahradě různý plodiny. Tohle má výhodu, že člověk vidí hmatatelné výsledky svojí práce a ty výsledky nelze smazat jedním kliknutím myši. Mimo to se nevzdávám ani touhy udělat něco pro společnost na poli softwaru - uvažuji o jedné aplikaci pro Android - myslím si že programování v Androidu má velkou budoucnost a není zase nějak zásadně složité.

Takže co konkrétně poradit? Asi bych doporučil se neupínat jen na jednu věc (webdesign), vyzkoušet toho víc z různých oborů. Bez vyzkoušení různých činností člověk nemůže vědět, že ho něco jiného než to co dělá nechytne. Třeba jeden kamarád z fakulty dělá kominíka, druhý odhaduje nemovitosti, další dělá pojišťováka, resp. finančního konzultanta Všem se daří. Prostě to chce poznávat nové lidi, zkoušet nové věci, nabírat zkušenosti. I ten webdesign lze klidně dělat taky, není problém se domluvit s nějakým studiem na spolupráci. A jak se pomalu těžiště byznysu přesouvá do mobilních zařízení, je velký potenciál ve tvorbě moderních mobilních stránek, resp. stránek univerzálních, které lze prohlížet všude. Optimalizace pro mobilní zařízení, tím směrem by se dalo zaměřit a mohlo by to mít růstový potenciál do budoucna.

Dobrý den. Jak jsem to četl tak mě to docela překvapilo. Vy říkáte "jestli jsem to nedělal jen kvůli penězům" jaký mají věci smysl proč je dělat... Já si myslím že pomáhat ostatním jak říkáte je sice dobrá věc ale v první řadě by se měl člověk postarat sám o sebe. A myslim co si budeme povídat že většina lidí pracuje jen kvůli penězům a jsou rádi že vůbec nějakou práci mají! Na tom není nic špatnýho přece postarat se materiálně o sebe ač to nemá vůbec žádný hlubší význam. No prostě když hledáte něco co by vás bavilo ale nedaří se to tak to bude závažnější příčina a taková že potřebujete asi otevřít nějaký nový duchovní obzory. Jestli teda vás žít čistě materiálně ne nějak moc neuspokojuje tak je čas, abyste se podíval po jiné dimenzi života. Např. přečíst si zajímavou psychologickou knihu..film, videa a podívat se i na nějaký východní směry které se tímto zabývají, které dávají velký důraz a nutnost na psychickém rozvoji života a hodně se zabývají samotným smyslem života, bude se vám to líbit. Ahoj..

Určitě nejste sám, kdo hledají cestu. Mám ale pocit, že ji hledáte ze špatných důvodů. Nikdy totiž nevíte, co lidé potřebují, co příjmou a co ocení.A také kdo toho zneužije k vlastnímu obohacení se anebo k poškození jiného. Pokud nedáte někomu talíř polívky nebo 20kč přímo do ruky a neuvidíte odezvu, nikdy nevíte, co se s vaší prací stalo a jak byla přijata těmi, komu byla určena. A naopak, jak byl neuznán výsledek práce, protože třeba předběhl čas. Až čas dozrál, lidstvo dokázalo něco ocenit. Nikdy nevíte. Také nikdy nevíte, kolik lidí vám pomůže nebo alespoň se u vás zastaví, až vám bude zle a až budete potřebovat pomoc vy. Pomoc lidem můžete tak, že budete nezávislý, spokojený, dělat práci, která vás baví a živí vaši rodinu. Nebudete vystresovaný návštěvník psychiatrů, sociálek, rozvodových a trestních soudů. A také tím, že vaši rodiče a vaše celá široká rodina bude vědět, že ve vás má oporu a pomoc. Je pár lidí, kteří vás potřebují a s přibývajícím věkem bude jejich počet stoupat. Nelétejte, neposkakujte od jednoho k druhém, ale lehce choďte po zemi a dělejte to, co vás těší, co přináší uspokojení vám i vašim blízkým. K tomu vám přeji hodně štěstí.

Také zdravím, myslím, že na takovou radu je (nejen) tato poradná krátká. Můžete zde najít názory či zkušenosti druhých, ale stejně si to musíte rozhodnout sám. Sám v sobě musíte najít tu cestu, kterou hledáte.

Je vždy příjemné si s druhými popovídat o svých starostech, přáních, snech a představách, ale vždy si to musíme rozhodnout my sami. A sami za ta to rozhodnutí převzít zodpovědnost...

Přeji mnoho štěstí a správné rozhodnutí. L.

Právě mi volala 49 tiletá vnučka, že ji po 27 letech propustili z práce. Má desetiletou dceru a je samoživitelka. Co by dala za to, kdyby věděla, že si během 14 dnů najde jakoukoliv práci.