Kdy říct dítěti o otci?

Já bych v tomto případě dítěti už dávno před šestým rokem věku vykládala všelijaké pohádky a příběhy, třeba nejdříve o zvířátkách, později o lidech, ve kterých rodina není ta pravá klasická rodina, ale ve kterých to vždycky dobře dopadne. Ale mělo by to v tom příběhu být jen tak skryté, okrajové, ne hned a úplně naplno.

Původní tatínek se někam zatoulal, ale objevil se jiný. Aby dítě brzy pochopilo, že je to poměrně normální situace a všechno bezpečné a zažité tomu pohádkovému mláděti (dítěti) zůstává.

Jsem toho názoru, že už mu to maminka měla dávno říct. Čím dřív se to doví, tím líp se s tím vyrovná.

Mám podobný názor jako Krkovička. Proč ho zatěžovat něčím, co nepochopí, alespoň ne v daném okamžiku. Vysvětlil bych mu situaci až v okamžiku, kdy na tento problém narazí a otevře ho. Pak teprve bude schopen se na tvé vysvětlení soustředit, protože jeho mozek se tím už bude zabývat. A bude schopen sám posoudit, kdo ho má rád, kdo se stará a kdo je tedy ten pravý otec.

Nevím, kolikrát podobnou situaci řešila Krkovička, ale můj názor na věc je přesně opačný. Nejhorší pro dítě je to, když mu tuto skutečnost vmete do tváře někdo ve zlém - některé děti umí být pěkně podlé. My máme dvě adopčata, věděli jsme od začátku, že jim to nebudeme tajit, protože děti se to dozví právě od některé ,,dobré duše´´ a v tom nejhloupěším myslitelném okamžiku, takže pak v nich zůstává pocit podvodu a zrady těch, které mělo do té chvíle za rodiče. Takže naše děti se dozvěděly že jsou z děcáku než šly do školky a ač jsme měli docela paniku jak jim to říct tak to vzaly naprosto v pohodě. Ostatně i psycholog nám potvrdil že čím dříve to dítě ví, tím lepe pro všechny zúčastněné.

Tezko radit na dalku,i psycholog by musel nejdriv zjistit jaky syn je,jestli je schopen toto prijmout a pochopit.Proste si myslim,ze je to indiv..Je lepe,aby znal prvdu od vas,ale jde spis o to,jak mu to rici,podat.Myslim si,ze cim driv,tim lip,co se tyce veku.Nejdriv musi byt jistota,ze s nahradnim otcem je perfektni vztah,pak to vstreba.Jen muj nazor.Co kdyby jste se objednali k par navstevam u psychologa,aby jste vedeli,jakym zpusobem mu to rici.Nebo si myslim,ze i vase 1 navsteva u psychologa,ze potrebujete jen radu,neuskodi.

Děti bývají svým způsobem kruté a váš vnuk by to měl proto vědět. Mělo by se mu to samozřejmě říct k jeho věku přijatelným způsobem. Řekla bych to asi tak, že má výhodu, že má dva tatínky a ten prvý, že zatím nemůže s ním a maminkou být protože... atd. a kdyby mu někdo něco říkal, tak aby mu odpvěděl, že má tatínky dva a on jenom jednoho.

Má-li dítě jiné příjmení než rodiče, asi by bylo na místě dítěti nic nezatajovat. Lepší, když se pravdu dozví od maminky, než od nějakého rádoby kamaráda ze třídy. Já bych svému dítěti toto netajila. Třídní kolektiv dokáže být velmi krutý, krutí jsou i dospělí lidé. Tak ať pravdu chlapec ví od někoho, koho má rád a kdo za ním stojí. Doporučuji nikdy biologického otce nehanit, byť by to byl osel nad osly. Nikdy nevíte, jestli se ti dva jednou v životě nesetkají a bránit takovému setkání by taky nemělo cenu.