Vztah z cizincem - máma je proti

A máš zájem o to hospodářství, chceš (chcete) tam dělat? Nebo to pronajmete, budeš mít zaměstnance? Chceš mít své zaměstnání, podnikat? Uživíš se, aniž by jsi něco dostávala teď z domu? Pak není co řešit.
Jaká rada, buď anebo! Nikdo jiný to nerozhodne!

Nemám o to hospodářství nejmenší zájem. To jsem i mamince několikrát sdělila, že to mám v plánu prodat, tak on ví moc dobře že to prostě nechci. Jenže ta si myslí že se o to budu starat. Nevím proč i když sme o tom tolikrát mluvili.

Ono je v podstatě jedno jak to s tím přítelem dopadne, i když se rozejdete., Ty se vrátit nechceš, nechceš řekněme na tom hospodářství dřít. A to je důležité. Mně se děcka sem nevrátí, takže vše co souvisí s chalupou, koníčky prodat a zbude jim jen byt a co s ním udělají mne už nebude muset pálit.

Řekni mámě na rovinu, ale v klidu, že si nepřeješ, aby o něm ošklivě mluvila. Že ho máš ráda a přeješ si, aby to respektovala. Že by tě mrzelo, kdyby tě svým chováním donutila přestat s ní sdílet informace o tvém osobním životě, či jí lhát a zatajovat věci. Že by si měla uvědomit, že to, že s někým chodíš je tvoje věc a ať třeba sama sebe v duchu uklidňuje tím, že vám to možná nevydrž, protože ani ty nevíš, co bude za rok, dva, tři, ale teď že si přeješ být se svým přítelem a že dokud se to nezmění, měla by to respektovat. Že jsi ochotná poslechnout si jakoukoli konstruktivní kritiku, ale nebudeš tolerovat programovou předpojatost a nenávist.

A proč si mamka myslí, že jsi vůl, když spolu jdete na tu večeři. To tu večeři platíš Ty? Jestliže tomu tak je, tak se maminka moc neplete. A je to angličan bílé pleti, nebo je to černoch? Nechci do toho zatahovat rasismus, ale přemýšlím, proč se mamince chlapec nezamlouvá. Asi bude mít důvody, které nepíšeš. A to bydlíš sama a maminka platí nájem bytu v Praze? Tak se pokus domluvit s tím klukem, aby Ti třeba finančně pomáhal, abys nebyla závislá na rodině. Pak si budeš moci i "dupnout".

Je bílé pleti, večeři většinou platí on. Občas i já ale to, protože je mi blbé si pořad nechávat od někoho platit. Jinak při studium si i vydělávám a podnájem si platím z tatínkových peněz, který mi před pár lety zemřel. Takhle sme i s mamkou domluveni,že to takhle bude.

Láska je hezká věc. Ale přijde doba, kdy vyprchá "spadnou růžové brýle" a zůstane realita. Je třeba se podívat i na druhou stranu takovýchto vztahů. Dnes se každé druhé manželství rozvádí. Pak přijdou spory o děti. Měla by jsi to komplikované, on je cizinec a má rodinu v Anglii. Tím nechci říct, že by nebyl váš vztah bez perspektivy a šťastný. Ale je třeba se neunáhlit a dobře poznat partnera. Když mamka pozná, že je hodný, pracovitý atd. a váš vztah bude mít perspektivu, tak se zklidní. Musíš si ujasnit co chceš ty, čemu dáš přednost. Už jsi mu řekla o vašem hospodářství a znáš jeho názor?

Ona řekla jsem mu jak bydlím, že máme hospodářství a on mi i sám nabídnul že mi pomůže, kdykoliv budu chtít. Jenže naše plány do budoucna jsou takové, že chce zpátky do anglie. On tam má rodiče a já stejně tady a možná ani v ČR zůstat nechci. Mluvili sme o tom několikrát že by sme odjeli spolu..

Maminka asi předpokládá, že si jednou domů přivedete partnera, který bude mít zájem nejen o Vás, ale i o to hospodářství. Trochu zapomněla na mládí a všechno, co s mládím souvisí. Představa, že se jednou usadíte jinde než doma, ji zřejmě leká. Nevím, kolik máte sourozenců. Jestli existuje někdo, kdo po rodičích hospodářství převezme. Hospodářství je těžké břímě a dědí se z generace na generaci. Maminka zřejmě tuší, že Angličan nebude ten, do se k Vám přistěhuje na statek a začne hospodařit. Ale stejně by se mohl zachovat kterýkoli Čech, kterého si vyberete jako partnera pro svůj vlastní život.

V 19 letech už asi tušíte, jestli jste k rodinnému majetku připoutaná natolik, že tomu podřídíte i výběr partnera. Vypadá to, že nejste. Pak bude vhodné s maminkou mluvit nejen o Angličanovi, ale i svých životních plánech. A pomalu ji připravit na to, že z domu odejdete. A už bude jedno, jestli odejtete do sousedního města nebo třeba až do Anglie.

Píšete, že jste v Praze jen krátkou dobu. Známost je tedy také poměrně krátká. Ale i s Angličanem zřejmě hovoříte o budoucnosti. Hovoříte i o společné budoucnosti?

V praze jsem 3 měsíce, a s mojím přítelem to včera byli dva.. Jinak jsem bohužel jedináček, takže veškeré starosti o hospodářství padnou na mě. Já už jsem několikrát mamince říkala, že ty lesy a louky prodám, že se o to starat nechci a že ani nechci se vrátit sem, jelikož je to stejně jen vesnice o 120 lidí a do práce bych musela jezdit...

S přítelem rozhodně o plánech mluvíme, on se chce vrátit do anglie a já s ním. Sám mi i řekl že chce aby sme spolu zůstali, odstěhovali se do Anglie a byli spolu!)

Maminka se zřejmě taky bojí, že tady zůstane (úplně?) sama - jedinná dcera a vnoučata daleko... Bylo by to pro ni smutné. Ale na druhou stranu lepší milující dcera v Anglii než nemilující třeba v domě.

Dvouměsíční známost je ještě příliš krátká doba k tomu, aby se dělaly závěry starosti. Měla by to pochopit v prvé řadě Vaše matka, ale k tomu ji nikdo z nás nemůže přimět. Takže jí to třeba takto řekněte, že se znáte přece krátkou dobu a že bude lepší odložit diskuzi na toto téma na dobu pozdější. Když nemá "rozum" maminka, mějte ho Vy.

A co se týče toho placení večeře v restauraci, neplatí přece za Vás "někdo", ale Váš přítel, a tak to má být. Vy ho zase můžete pozvat na něco dobrého k sobě domů a to zase finacujte Vy. Vím, že je dnes jiná doba, ale já pamatuji doby, kdy by bylo přímo nevhodné, kdyby po večeři vytáhla peněženku dívka a zaplatila útratu. Ten chlap by to tenkrát nedopustil, urazilo by ho to. A vlastně znám dodnes muže, kteří by si od ženy zaplatit nenechali...