Zdravím,
mám problém se svým chováním. Jsem hrozně sprostá, na nervy a každá drobnost mě rozhodí. Taky jsem často protivná. Vím o tom a snažím se s tím něco dělat, ale nějak se mi to nedaří. Chci se změnit kvůli přiteli, protože nechci, aby se za mě styděl (taky proto, že pokud to takhle půjde dál, skončím hodně špatně). To je mi úplně jasné, že když věčně kvůli blbosti hulákám před lidma sprostě a jsem na něj hnusná, že ho to štve a stydí se za mě. Vůbec se mu nedivím, já se taky stydím, když jsem třeba někde s mámou a ona začne vyvádět. Nebo i když se s ním bavím v klidu, tak jsem často sprostá. Já jsem si na to bohužel zvykla a mluvila jsem tak vždycky. A už hodně lidí mi to řikalo. Jenže mě to doma tolerovali a mě to pak přišlo v pořádku. Ale teprve teď mi došlo, jak odporné takové chování je. Nejsem totiž vůbec psychicky vyrovnaná a právě mě každá kravina vykolejí a úplně mě to pak svírá hrudník. A já znám jediný způsob jak si ulevit - nadávat, mluvit hrubě a držkovat. Vážně se chci změnit, ale nevím jak. Nejspíš to mám po mámě. Myslím tu nevyrovnanost a psychickou labilitu. A právě jak to vidím u ní, že je na dně z každé blbosti, tak z toho mám vždy husí kůži. Když třeba vyhrožuje, že si něco udělá a nebo že podpálí byt. A já se hrozně moc bojím, aby to u mě nedošlo také tak daleko. Myslíte, že by pomohla návštěva psychologa? Nebo mě napadla třeba jóga či meditace. Nechci aby se to zhoršovalo a hrozně se toho bojím.
2x
Také zdravím. Návštěvu psychologa určitě neodkládejte. Pokud máte tak velké potíže se sebeovládáním, nezvládáte to sama, vyhledejte pomoc odbornou. Byla by škoda, kdybyste si k vůli tomu zničila vztahy se svým okolím. Čím budete starší, tím víc budete protivná sama sobě, svému okolí a budete čím dál víc, agresivní. Dělejte sama se sebou něco včas. Musíte chtít a udělat první rozhodný krok. Uleví se Vám i Vašemu okolí, věřte tomu. Moc držím palce.
doplněno 13.11.12 11:23:Že to přestane přítele bavit, je téměř jisté. Otráví ho to dříve, či později. Ale dobré znamení je, že si to uvědomujete. Tak s tím začněte něco dělat. Ono je to náročné nejen pro Vás, ale hlavně i pro Vaše okolí. Snášet nálady druhého, když se za něho člověk kolikrát musí stydět, nevydrží nikdo věčně. Zamyslete se nad tím a dělejte něco dřív, než ztratíte ty, které máte ráda. Požádejte přítele o podporu a ať Vám pomůže tento problém společně řešit s odborníkem třeba...
Ano, to až díky němu jsme si to uvědomila. Jinak třeba ve škole jsem taková nebyla nikdy. To jsem byla klidná tichá, ale doma to bylo pořád. Nebo když jsem byla někde i sama a něco mě naštvalo, tak jsem šla a nadávala si pro sebe... Asi je to tím, že doma jsou na tom skoro všichni podobně, tak mi to nepřišlo nijak divné... Každopádně Vám děkuji za odpověď a rady. Promluvím o tom s přítelem a něco vymyslíme.
2x
Prostě výchova a příklad matky udělaly své. Je dobře, že jste si vědoma svého chování a dokážete posoudit jeho nevhodnost. Jedině vědomě na sobě můžete zapracovat. K odborníkovi klidně zajděte, uvidíte, jaký vám dá návod se ovládnout. Myslím, že budete muset zpomalit v rychlosti vyjadřování a dříve zapnout mozek /kontrolu/ a pak teprve otevřít pusu a mluvit, prostě silnou sebekontrolu. Zpočátku to půjde ztuha, ale věřte, že časem si slušnost osvojíte a budete mluvit pěkně. Držím palečky, abyste to zvládla co nejdříve. - pt
doplněno 13.11.12 14:59:Když Vás má rád, tak Vás určitě podpoří, nebojte a věřte si.
2x
Ahoj
Pokud to máš po mámě,jak píšeš,tak s tím žádný psycholog ani jiný mudrc nic nesvede!Jsi zkrátka velmi impulzivní,a nedokážeš se kontrolovat!Tady pomůže opravdu ta již zmíněná Jóga,jdi do ní
A matku přizvi k sobě,dobrá výzva,ne?
0x
Ano, jak píšeš jóga, meditace, psychoterapie atd. můžou něco změnit. Možná i nějaké hobby nebo jiná změna životního stylu. Anebo taky ne. Ale máš přítele, a to znamená, že tě přijímá takovou, jaká jsi - tak proč se nasilu nějak měnit?
Třeba taková Debra Morganová ze seriálu Dexter je taky sprostá jak kanál, a přitom sympatická
0x
A co zajít na oddělení klinické psychologie v nemocnici. Je to dobré? Nebo je lepší nějaký soukromý odborník? Já bych raději nejdříve psychologa. A on by mě kdyžtak poslal k psychiatrovi.
Aha, klinická je jen pro hospitaliozvané pacienty, že?
doplněno 13.11.12 14:01:Koukám, že v Thomayerově nemocnici je oddělení psychologie. Platí se tam něco? Nevíte?
Psychologa si s největší pravděpodobností platíte. - pt
doplněno 13.11.12 15:06:Míšo, díky, to jsem právě přesně nevěděla.
Pavli, pokud si tazatelka opatří doporučení od obvoďáka, tak se za psychologa neplatí. Jsou ale strašně dlouhé objednací doby. Soukromí psychologové vezmou třeba hned, ale za peníze. Tak záleží na tazatelce...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.