Jsem zlá, tvrdí mi nyní mé srdce

Od: Datum: 02.11.12 10:53 odpovědí: 2 změna: 02.11.12 13:43

Teď je mi 40 let. Měla jsem velmi zlé dětství. Přesto jsem se s ním dost dobře vyrovnala, vdala jsem se a 10let měla dost pěkný vztah. Je tomu 3 roky, co manžel udělal Šílenost (nešlo o cizoložství ani trestný čin) a od té doby jsem zcela ztratila trpělivost s jeho menšími šílenostmi, které jsem dříve zvládala. Očividně se bojím, kdy provede ještě větší šílenost než tu první Šílenost a to bych asi už spáchala sebevraždu. Jiné ženy by se určitě rozvedly, ale já nechci už kvůli dětem, on je dost dobrý táta. Shodou okolností se během těch posledních 3 let seběhlo tolik neštěstí, úmrtí a podrazů v nejbližším příbuzenstvu, že v některé dny jsem se cítila jako "šílená kráva". Brala jsem i ADP, párkrát byla u psycholožky. Všeci včetně mého muže vždy čekají aktivitu ode mě, já jsem známá svou zodpovědností a tak si si ze mě dělají obětního beránka, na kterého ale pak i plivají a kritizují. Kdybych však věci neřešila, dopadla bych i já špatně! Řešit to, znamená hádat se s jistými lidmi, otravovat na úřadech, hádat se s mým totálně flegmatickým a naivním manželem. Po dobrém to prostě řešit nelze!

Během posledních měsíců jsem si uvědomila, že jsem na tom s vnímáním sebe sama hůř a hůř. Taky jsem stresy přibrala 20kg. Žiji v ustavičném stresu a nepříjemnostech, taky ve strachu, co manželův charakter zase způsobí. Svůj po šíleném dětství pracně zbudovaný pozitivní sebeobraz se mi před očima pomalu ale spolehlivě přetvořil v negativní - vnímám sama sebe jako fůrii, jako vyděšené štěně zahnané do kouta, prostě jako zlého člověka, protože pořád se s někým musím hádat a řešit nepříjemnosti. I na úřadech tvrdí, že náš případ je vyjímečný, rarita a taky jej nestandardně řeší. Pohybuji se někde na dně, přežívám a nyní mám tedy ke všem okolním vážným problémům ještě další problém navíc - poničený nebo zničený životaschopný sebeobraz. Nevím, jak z toho ven...Vrací se mi i dětství, když ani rodiče mě neměli rádi, tak asi opravdu nemám hodnotu a stojím za prd :( Říká se, kdo je zlý, není šťastný, ale já mám dojem, že platí i to, že kdo příliš dlouho žije v extrémně těžkých okolnostech tak se zlým může lehce stát. Jinak řečeno: "koncentrák by porazil téměř každého". Ale já nechci být zlá a ani se tak vnímat! BEZ ROZUMNÉHO SEBEVNÍMÁNÍ NENÍ ROZUMNÝ ŽIVOT MOŽNÝ!

Omlouvám se, že píši velmi nekonkrétně, ságy by ale nikdo nečetl a mám i další důvod. Snad mi aspoň trochu rozumíte a najde se někdo, kdo prožil něco podobného a dokázal svůj sebeobraz vzmužit. Působím jistě depresívně nebo snad i bláznivě, omlouvám se, když já si nemohu pomoct...Děkuji MOC za vaše povzbuzení a nezlobte se, že nebudu reagovat, nechci víc prozrazovat.


avatar
Upozornění
Tato otázka je 4 roky bez odpovědi a proto byla uzavřena.
Máte-li podobnou otázku, a nenašli jste vhodnou odpověď, založte novou otázku.
Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 02.11.12 11:25
 
avatar

Milá nešťastná, jak to tak vypadá, projevuje se u vás zřetelně únava a vyhoření, patrně díky chronickému stresu, který vám manžel připravuje. I vaše přezdívka vypovídá, jak se nyní cítíte.
Je potřeba si uvědomit, že stálým stresováním netrpí pouze vaše nervová soustava - a ta podle vašeho vyprávění už řádně dostala zabrat, ale celý váš organismus. Jak vidíte, přejídání situaci nevyřešilo. Naopak ji zhoršilo, nijak vás neutěšilo a přestala jste se líbit sama sobě. Možná máte i pocit, že se váš život již dostává mimo vaši kontrolu. To jsou moc závažná fakta, která by vás v brzku mohla invalidizovat nebo klidně i zabít.
Pokud budete za manžela řešit stále jeho potíže, stane se z něj nezodpovědné dítě, což už se asi událo. Píšete, že kdybyste jeho průšvihy neřešila, problémy spláchnou i vás a on na to očividně hřeší.
Prokletí zodpovědných typů lidí je jejich zvýšená úzkostlivost. Zapne se jim kontrolka dřív, než ostatním a rychleji začínají věci řešit. Na to samozřejmě spoléhá jejich okolí. Kdybyste měla ve své blízkosti člověka, který startuje dřív, než vy sama, taky byste si odvykla se starat, protože byste věděla, že on se bude cítit situací natolik stresovaný, že ji vyřeší, že tedy stačí si jen počkat.
Máte tedy v podstatě tyto možnosti - 1) pokračovat až do sebezničení. 2) od něho odejít a zachránit se. 3) přepnout se do režimu lidí, jako byla paní Kettleyová z knihy Vejce a já. Vzala si lenocha, celý statek byl zaneřáděn a zničen, neměli peníze, manžel jí dělal ostudu, kudy chodil. Ona přišla na statek jako normální, pořádná žena, ale aby s ním vydržela, přijala ho takového, jaký je. Věděla, že jinak by ho musela buď zabít nebo okamžitě odejít - a to nechtěla. Tak se situací se naprosto nestresovala, i když jim to tam vše padalo na hlavu.
Jste velmi inteligentní bytost a dobře víte, že pokud si manžel zvykl na to, že za něj taháte horké kaštany, bude jen přitvrzovat a v tomto se nezmění.
Přeji vám, abyste se rozhodla dobře a našla opět zvůj ztracený klid a sebedůvěru a dostala svůj život pod kontrolu. Zdraví je to nejcennější, co máme. Rozhodně víc, než majetek a špatné mezilidské vztahy. Jsme tu na světě jen na zlomek času. Je smutné si na konci cesty uvědomit, že přišel příliš rychle a my jsme se zbytečně protrápili.
Pro posílení nervové soustavy je dobré relaxovat denně před usnutím a časté procházky v přírodě. Tam jsem většinou já osobně hledala vyrovnání se s věcmi, které jsem nemohla řešit a řešení těch, které mne trápily.
Ohodnoceno: 5x
 
Od: patriktorri*
Datum: 02.11.12 13:43
 

...manžel udělal Šílenost...
...ještě větší šílenost než tu první Šílenost...
...jako "šílená kráva"...
...šíleném dětství ...

Nic ve zlém, ale tohle je slohové cvičení. Bohužel nerozumím a těžko najdete někoho, kdo prožil něco podobného, když nevíme co. Jestli potřebujete všeobecně povzbudit a ujistit, že nejste sama, tak prosím:
* Každý má problémy.
* Pro každého jsou právě ty jeho problémy těmi největšími.
* Nikdo nevydrží všechno.
* Nikdo nestačí na všechno sám.
* Nepoddávejte se stresu.
* Neřešte svoje problémy alkoholem, drogami, jídlem.
* Nevzdávejte se naděje.
* Mějte se ráda.
Řeči. Tohle Vám nijak nepomůže. Co by Vám mohlo pomoct je popsat podstatu svého problému. Žádné ságy. Jen si udělejte jasno, co Vás právě trápí nejvíc a proč a napište to sem. Nebo to řekněte někomu, komu věříte. Minimálně se Vám uleví. To je vyzkoušená věc. Chcete-li pomoc, musíte si nechat pomoct.
Ohodnoceno: 5x
 

 

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.