Jak zvládat být šéfem i kamarádkou?

Dobrý den. Veroniko, ono to opravdu není jednoduché. Není člověk ten, aby se zalíbil lidem všem _ to si říkejte a mějte neustále na paměti. Pokud si chcete v práci pozici udržet, pak musíte plnit to, co tato pozice obnáší se vším všudy a přijmout její pozitiva i negativa. Kamarádství a přátelství v pracovním kolektivu je jistě důležité, ale jsou situace, kdy toto musí jít stranou, ať chcete, nebo ne. Jakákoliv vedoucí pozice vede následně trochu i k nabourání přátelských vztahů na pracovišti. Pokud chcete plnit své pracovní povinnosti a vedoucí pozici si udržet a zároveň i dobře vycházet se svými spolupracovníky, pak se naučte být dobrý diplomat. Víte, vnitřní zásady jsou určitě dobrá věc, ale v některých situacích není vhodné je uplatňovat. Člověk buď na svoji funkci stačí a snaží se obstát za všech okolností, anebo jeho vnitřní cítění mu podráží nohy a nezvládá vše tak, jak by měl, protože o sobě často zapochybuje. Jste mladá, zkušenosti si teprve sbíráte a učíte se s nimi pracovat. Dělejte vše tak, abyste se sama za sebe nikdy nemusela stydět. A nechtějte být za každou cenu u všech oblíbená. Nejde to, abyste se každému zavděčila. Zlatá střední cesta _ zdravý rozum, opatrné úsudky a žádné unáhlené soudy druhých...

Trošku tvou situaci znám, v 21 jsem byl ve vedení firmy s 2500 zaměstnanci. A ty posměšky apod. prostě člověk musí přežít a autoritu si tvořit svým chováním a přístupem k práci i lidem... Jinak dle mého názoru není pravda, že mezi nadřízené a podřízené kamarádství nepatří, sama ale musíš poznat kdo je "opravdu" kamarád a kdo si na něj jen hraje a podrazí tě při první příležitosti. A co se týká donášení, to je těžké. Nevím jaká je přesně tvá pozice. Já to dělám tak, že jsou věci co si vyřeším sám s těmi lidmi a jsou věci, které prostě musí řešit ten nadřízený a tam hold na to "donášení" musí dojít, pokud chceš svou pozici udržet a to by i ten kamarád měl pochopit...

Já si myslím, že nemůžete hrát na obě strany. Že to prostě nejde. A když, tak ne nadlouho. Oplatilo se mi v životě říkat a nazývat věci pravými jmény, být přímočará. Tím nechci říci být hrubá, netaktní. Ale co řeknu, musím za tím stát a musí to být přesně to, co bych mohla říci, kdybych si stoupla na židli a zakřičela to do prostoru před podřízenými i před šéfy. Neexistuje někomu říci: "Neříkej nikomu, že jsem ti to řekla, že jsem prozradila, já to nechci, ale šéfka po mně chce, atd. A co říkám, říkám klidně a často před kýmkoliv. Naučila mě to jedna moje kolegyně na agentuře. Byla to taková s odpuštěním držka plechová. Všichni jsme věděli, že co říká, je pravda, neříká to, protože je zlá, že chce někoho urazit. Nedělá klepy, neudrží tajemství. A to je dobře, protože opravdovým kamarádkám uměla osobní tajemství udržet, byl na ní naprostý spoleh, ale pracovní věci řešila s naprostou otevřeností. Byla nesmírně pracovitá, ale když se jí člověk zeptal, co dělá, řekla, že předstírá práci. Zasmála se, zívla, ale člověk si najednou uvědomil, kolik práce za ní stojí. Asi to vypadá, že si zase hraji na vypravěče, ale když se nad tou historkou zamyslíte. . . Přeji vám hodně štěstí a čistou hlavu při rozhodování.

Napsala sis to přesně: "jsi mezi nimi" - nejsi kolegyní v plném významu ani s vedoucí, ani s "holkama", nemůžeš být kamarádkou - z obou stran si musíš udržet odstup... Musíš se naučit, jak některé ´průšvihy´ a úkolování holek řešit bez vedoucí, jakou informaci na tu či onu stranu můžeš nebo naopak nesmíš ´pustit´... Musíš zapomenout na kamarádské vztahy, ty mezi nad/podřízenými nefungují... Pro začátek doporučuju spíš koukat a mlčet, než naopak...

Zástupkyní vedoucí jste stala na základě svého souhlasu s nabídkou. Tímtéž souhlasem jste se připravila o kamarádství s kolegyněmi. (Na obě strany hrát nejde.)

Jako zástupkyně vedoucí nutně musíte mít jiný přístup k plnění pracovních úkolů, k vyžadování jejich plnění, nesmíte tolerovat žádné prohřešky, nedodělky, odfláknutou práci, ...

K zachování příjemné atmosféry by měla stačit férovost a korektnost - nesmíte nikomu stranit, nesmíte po bývalých kamarádkách požadovat, aby Vám donášely na ostatní, ale ani Vy nesmíte donášet výše.

Co zvládnete, řešte sama, s ostatním se obracejte na nařízenou.

Ale nejdůležitější je rovný přístup ke všem - nesmíte dát najevo, že je Vám některá z bývalých kamarádek bližší...

Je třeba si vybrat stranu, i lavírovat, filtrovat. Není to jednoduché, kamarádství, loajalita k firmě, odpovědnost, řešení konfliktů, hodnocení...člověk je pak "bitý" ze dvou stran. Umění se vyznat. Podívat se na literaturu, typy vedoucích...

jojo vitejte do zivota, tohle jeste nic neni... pockejte az budete muset jednu z nich vyhodit

zlatá střední cesta neexistuje...buď budete vedoucí nebo kamarádka, bohužel. Mě spíš napadá, jestli se nechtějí zbavit Vás, že Vám dali funkci u které čekají , že si nabijete ústa...

Ahoj, nevím, možná ti pomůže má zkušenost - u nás taky udělali šéfkou jednu z nás a zpočátku jsme z toho byli všichni vedle, nevěděli jsme jak se k ní chovat, i ona působila nejistě, ale pak se to ustálilo a myslím, že je z ní dobrá šéfka - ale už není kamarádka, je jinde než my a i když máme dobré vztahy, tak už s ní nikdo z nás nemluví upřímně o situaci v práci apod. to prostě nejde... to s sebou ta funkce nese - chováme se k sobě stále přátelsky, ale ona už je mimo kolektiv, teď je to zkrátka šéfka, už ne jedna z nás...