Mánie uklízení?

Od: Datum: 24.10.12 23:35 odpovědí: 14 změna: 26.10.12 01:00

Zdravím, píšu zde za kamaráda...

Jeho matka má nejspíš nějakou mánii k uklízení a chci znát kde je hranice. a jeho stole nesmí být nic kromě myši a klávesnice, cokoliv ostatní už dělá "bordel". Dost ho to trápí protože ať se snaží sebevíc nikdy není uklizeno podle představ a jsou u nich pořád jenom hádky ale 16 letý kluk nemůže mít nidky uklizeno tip-ťop . Jeho máma pravda uklízí každý pátek ale z podlahy by se dalo jíst. Jejich 9 let starý sporák vypadá jakoby právě vyšel z výrobní linky- párátky a tuny saponátů ho dře. Prach u nich neexistuje. Nejspíš ze to začíná projevovat u u něj- je automechanik a záleží mu na každém detailu až je to skoro otravné. Dá se tomu nějak předejít? Při každém opravdu menším nepořádku jsou jenom hádky- co kdyby to sousedi náhodou viděli?

Prosím poraďtě než se z toho zblázní...


avatar
Upozornění
Tato otázka je 4 roky bez odpovědi a proto byla uzavřena.
Máte-li podobnou otázku, a nenašli jste vhodnou odpověď, založte novou otázku.
Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 25.10.12 00:43
 
avatar

jo mel jsem upe stejnyho kamose, chudak... musel jsem na navstevu chodit na tajno a kdyz prisla z prace driv, tak jsem se schovaval pod posteli nebo za dverma nez odesla nakoupit :)

Musel denne umyt nadobi, denne vsude vytrene nez prijde z prace, okna 1 tydne, driv nemoh ven.. nenadelas nic.. odstehovat :) v 16ti uz to ma za par, ja vypadl z domu hned v 18ti do podnajmu s kamosem

 
Datum: 25.10.12 01:10
 
avatar

Také mám ráda doma uklizeno, ale je pravda, že to má své hranice. Spoustu žen to přehání a mnoho dře do úmoru, hlavně před svátky a pak jsou tak unavené, vytočené a přetažené, že tím všem kolem zkazí svátky. Souvisí to s jejich ženskou rolí, cítily by se, že selhaly, pokud by domácnost nevypadala tak, jak si představují.
Pokud je maminka chlapce opravdu taková perfekcionistka, jak píšeš, tak věřím, že má její syn doma tuhý režím, protože nároky perfekcionstů nejde nikdy splnit. Nicméně pokud se to nějak nestupňuje, že by uklízela i v noci místo spánku, byla čím dál víc podrážděná atd., patrně se o mánii ve smyslu psychiatrické poruchy nejedná a je to spíš povahový rys, se kterým těžko lze něco dělat a za kterým často stojí úzkost nebo obsedantní porucha. Dokud není vše dle jejich představ, budou tak dlouho prudit, než bude, případně si to uklidí sami.
Z pozice syna už kluk vůbec nemá šanci ji změnit, takže co s tím? Napadá mne jedině domluvit se s maminkou, říci jí, jak se cítí a že nemá žádný osobní prostor, pokud mu zasahuje i do stolu a domluvit se na tom, co je jeho teritorium, kde to bude po jeho a kde jsou prostory, které budou takto uklizeny a pokud to nepomůže, brát to s humorem do doby, než se odstěhuje. Maminky mají většinou odlišný pohled na pořádek a pamatuji si na jednu, kterou nepořádek u syna tak vytáčel, že si zařídila do jeho pokoje zvonek a když mu něco chtěla, tak zazvonila, aby tam nemusela a nemusela se rozčilovat, ale to je zas druhý extrém.
Věřím, že pokud je to takto doopravdy, jak to popisuješ, jistě má problémy i s ostatními lidmi. Pak takový člověk zůstává často sám a je otázkou, jestli to pro ni bude dostatečným impulzem, aby se snažila to nějak změnit pomocí psychologa nebo psychiatra. Někdy právě až izolace takového člověka donutí se pokoušet se změnit. Často však ani to nepomůže.
Zažila jsem několik takto chorobně pořádných žen a žít s nimi je opravdu náročné. Jedna měla muže, co když padal sníh, chodil stále sem a zas zpět po chodníku a zametal, protože ono pořád padalo a z druhého konce mu to zas zapadalo. Její syn si přivedl nevěstu s dítětem a místo, aby se radovala z vnoučka, manželství jim zdárně buzerací snachy rozbila. Po dítěti se jí nestýskalo, jediné, co o něm řekla, bylo, že jí popatlalo ručičkama skleněné dveře.
Druhá doslova terorizovala své děti, které změnila na vyděšené uklízecí otroky. Jakmile přišla domů, začala hledat skvrny na dveřích, rozdávat kopance a facky... No, ani se mi o tom nechce mluvit. Ono to tam nedopadlo moc dobře.
Poslední žena uklízela stále, pak přestala chodit do práce, protože to nestíhala, uklízela i v noci, ani nevařila, protože nestíhala a když vyhladovělý manžel došel domů z práce a šel si něco vzít z mrazáku, volala za ním, aby jí něco nepřehodil. Začala se léčit v denním sanatoriu pro neurotiky a podařilo se to. On ji někdo znásilnil a pak si připradala děsně špinavá a tohle byly takové rituály, ale souvislst s tím si vůbec neuvědomovala. Tam léčba rychle zabrala.
Jenže to asi nebude případ maminky tvého kamaráda. Píšu to sem proto, aby věděl, že vždy může být ještě hůř a snažil se si ze života neudělat takové uklízecí peklo, protože pak se člověk stane jeho otrokem. Práci nestíhá, protože jde do takových detailů, že jeho tempo je vražedné a vlastně začne šířit na okolí přehnané nároky stejně, jako jeho matka.
Maminku asi nezměníme, ale pokud s tím už má problém i kamarád, měl by zajít k psychologovi, se kterým se pokusí toto chování dostat pod kontrolu aspoň u sebe.
Ohodnoceno: 5x
 
Datum: 25.10.12 07:50
 
avatar

Tak mě napadá, že posedlost pořádkem je taky jakýsi druh nepořádku, protože nic se nemá přehánět. Jestli jsou doma hádky a konflikty kvůli uklízecímu maniakovi, pak něco není v pořádku.

 
Datum: 25.10.12 08:15
 
avatar

Nejsem maniak na uklízení, ale ani si nelibuji v nepořádku. Nemám doma špínu od velikonoc, ale když zaschne kapka omáčky na sporáku, nekácím se z toho.

Zažila jsem to s tchyní. A takový člověk se musí nechat, nikoho neposlechne, nikdo jiný mu neudělá nic podle jeho gusta. Tchyně neustále stírala podlahu, pořád měla mokro a pořád se s námi hádala, že málo šoupeme, že jsme si zase neošoupali - tedy boty, aby bylo jasno.:D Byla tím úplně posedlá. Dělala u jedné firmy uklízečku a chlubila se, že pan vedoucí ji neustále chválí, jak má všude čisto, jak umí srovnat stoly na poradu a jak na ně dát ubrusy - roh jako roh.

Dneska je jí skoro 88 let. Je neustále pokálená a pomočená, pořád ji koupu, pořád stírám podlahy. Všude smrad, slamníky promočené, přesto, že má gumové prostěradlo. Ona si během noci prostěradlo vyndá, vše znečistí, močí i po zemi, přestože hned vedle postele má tu čurací židli s kbelíkem. Šlape v moči i v hovínkách /strhá i plenkové gatě, které ji měly ochránit/. Je prostě strašně nečistá. A já si myslím, že je to proto, že dřív byla taková puntičkářka na pořádek. Čím víc lidi kolem sebe rovnala a otravovala, tím větší čuník se z ní dneska stal. To jsou ty boží mlýny.

Dřív otravovala své okolí s dokonalým pořádkem, dneska s dokonalým nepořádkem a chlívkem. Asi to tak musí být. Ale kdo to má vydržet? *zed*Jaga.*blee*

 
Od: hahanaj*
Datum: 25.10.12 09:56
 

Jago to ti nezávidím *mala*

 
Od: wamp®
Datum: 25.10.12 10:23
 
avatar

Jaguško:Nemá Vaše tchýně náhodou Alzamerovu nemoc?Dle toho co píšete,to tak vypadá:(A co se týče žen,které přehnaně uklízejí,také jich znám pár,a domnívám se,že to není jen tak jak se říká z plezíru,ale je to mánie,nemoc,ten člověk je tím zkrátka posedlý,a to dokonce i někteří muži,nedá se s tím pranic dělat,bohužel!

 
Datum: 25.10.12 14:26
 
avatar

Ano, Wampíku, tchyně má silného Alzheimera a k tomu těžkou stařeckou demenci. Občas nikoho nepoznává, má takové lepší chvilky a horší. Dokáže mě třeba slušně pozdravit: DOBRÝ DEN, PANE! A já jsem přitom baba jako keř! :D

Nepřeji jí nic zlého, dost se v životě nadělala, jak už to u těch vesnických žen bylo. Ale občas jsem z toho na Chocholouška a nikdo se mi nemůže divit. Jeden známý třeba tvrdil: Musíš být rozumná, je to starý člověk, to víš! Tak jsem mu řekla, že mu toho starého člověka na čas půjčím, stačilo by klidně na 2-3 dny a uvidí se, jak bude potom zpívat.

To dokáže pochopit jen ten, kdo to prožil. Slyšela jsem, jak ženské drbaly jednu paní ze sousední vsi, že prý nebyla hodná na starou pomatenou maminku. Netrápila ji, to ne, ale prý jí nadávala. A dnes, když to mám sama doma, ani se té paní nedivím, že občas zvýšila hlas a ponadávala si. On toho má člověk občas plné brejle.

Neznáte kino, divadlo, společnou večeři, výlet, návštěvu příbuzných...pořád musí být někdo doma, buď manžel, nebo já. Nemohu si pořídit pejska, přestože po něm hrozně toužím. Nemohla bych s ním na procházky a nechat ji samotnou doma. Už nám zapálila gauč. Prostě je potřeba neustálý dohled.

Kdo prožil, ví, o čem tady píšu. Uvažovali jsme i o ústavu, ale manžel nechce, dokud to prý ještě trošku jde, že se postaráme. Tvrdí, že je celý život zvyklá doma a že by v tom cizím nemocničním prostředí dlouho nepřežila. Tak kdo ví. Nebudu mít jednou špatné svědomí, že jsme ji někam odložili, ale zase z toho budu parádně na budku. Tedy už jsem.*bzum*Jaga.

 
Od: wamp®
Datum: 25.10.12 17:01
 
avatar

Jaguško,znám to*ee*Matka mého muže ji také měla,ale naštěstí jsme spolu nebydleli!A děda?To byl panečku koumák,bábinu oblékl,dal plenu,posadil ji ke stolu,aby se najedla,pak ji odvezl na zahradu,tam ji uvázal,aby nespadla z vozíku,a jupí-vesele mazal k sousedům z celé čtvrti,a bábina na té zahradě hulákala na celé kolo,až jejich přímí sousedé nám to zavolali,abychom tam hned přijeli...Sice se o ni měla starat mého muže sestra,ale,ta jen sbalila větší část důchodu,a stále vykládala,jak se o rodiče stará,jak jim pomáhá,vaří,uklízí,atd.,atd.A kdyby jste viděla ten humus ve kterém je nechávala bydlet,tfúúúúj tajbl,odporná to osoba*blee*Já jsem po každém příjezdu tam popadla hadr,koště,kbelík,a už to lítalo,celý dům jsem pokaždé uklidila,trvalo mi to tak cca 3-4dny,ale dříve se to nedalo stihnout*sok*A milá švagrová vždy přijela tak kolem oběda,a hned co vaříme dobrého,že si dá s námi,a co že to stále uklízím,že ona tam také uklízí..."Pro klid rodiny,poslouchám jak hodiny,"měla jsem se ozvat,ale nechtěla jsem kvůli manželovi,protože vím,že by ji byl schopen snad zabít za to,jak se "perfektně starala o staré rodiče!Ale,to sem opravdu nepatří,nějak jsem se moc rozpovídala,tak pardón:DOvšem,když na to pomyslím,je mi z ní na zvracení!Za to teď,po jejich smrti co zdědila cca 2 milióny,tak jí ty peníze nesmrdí,prakticky celý její život žila z peněz těch rodičů,i s jejími dětmi,a vůbec ji nebylo trapné,ani proti srsti je nechat dalo by se říci umírat ve špíně,smradu a bordelu!Už toho raději nechám,cítím,jak mně začíná vibrovat žaludek,jsem z toho rozčílená,kdykoliv si na to vzpomenu...Jdu vařit uklidňující čajík z Třezalky*kafe*Mějte se pokud možno fajně,a pevné nervy Vám přeji!Jo,a co kdyby jste si pořídila nějakého "pokojáčka?"Třeba Yorkšírka,jezevčíka,pudlíka?Ten by Vám jistě velice pomohl k radosti!

 
Datum: 25.10.12 10:32
 
avatar

No u nás se na ten pořádek nějak nehledí *smich* Mamka na tom taky dřív lpěla na té čistotě no a potom sem si přivedl přítelkyni pořídily jsme si pejska do domu a maminka měla utrup *smich* Nějak nás ten pořádek přestal deptat 2x za týden se chodba umyje na mokro pořídily jsme si trojici robotických vysavačů takže vysávání každý den ovšem stačí stisknutí jednoho tlačítka, pes nadělá bordel a robůtek to za něj uklidí takže u nás je to tak nějak v pohodě. Zdá se my že splnit nároky maminky je až nemožné přece jen v 16letech jsou jiné starosti že je na podlaze nějakej bordel :D Jednou jsem přijel měnit zásuvky k jedné podobné paní a ta my hned mezi dvěřma nadala že prej sem se nevyzul a že mám kufr na nářadí špinavý tak mě ho utřela a potom za mnou lítala s hadrem jak kdyby ze mě padaly tuny bordelu to je podle mě hodně velký extrém a myslím že takový člověk má strašný život a po návštěve veřejného WC se musí skácet k zemi *smich*

Ohodnoceno: 2x
 
Od: jack®
Datum: 25.10.12 11:57
 

No to co tady popisujete je teda vážně extrém. Jeho maminka sice v noci neuklízí ale před svátky a na jaře a v létě se u nich gruntuje 3 dny. Maminka má pak ruce od těch saponátů jako struhadlo.Nejhorší ale je že on to začíná už chytat taky- jak jsme se zmínil je automechanik a když něco pořádně nevymyje od oleje tak tu věc prostě dohromady nesloží.Říkal že se už ani nepokouší přehnaně uklízet protože uklizeno dle gusta nebude prý nikdy.

Datum: 25.10.12 12:17
 
avatar

Na stole u PC mám rovněž ráda uklizeno, vyšiluju když si tu sedne manžel a myš není na svém místě a po stoůe je halda papírů ale jinak zastávám názor, že byt slouží mně a ne já jemu, Vánoce jsou svátky klidu a ne úklidu. Myslím, že kamarád je zralý na pomoc psychologa, a nebo by mohl přijet k nám a pořádně uklidit byt.

 
Od: itan71*
Datum: 25.10.12 17:23
 

@jack asi se to nezmění, já měl podobnou bejvalku sice ne až takový punťičkář ženská ale občas to lezlo na nervy. Po 19letech mám klid. Když vezmu jejího otce (bývalý tchán) to byl totální opak úplný bordelář (kapotu opřenou v kuchyni o lednici, startér v obýváku na stole atd.) Tak nevím co je lepší.

 
Datum: 25.10.12 22:17
 
avatar

Každá obcese pramení z toho, že se člověku něčeho nedostává. A to se týká i "uklízecí mánie". Moje maminka byla také taková, dokonce vyštvala psa, kterého jsem jí a tatínkovi v dospělosti pořídila, aby jim bylo veseleji. Tatínek byl nadšený, ale maminka byla nešťastná, protože jí pejsek drápky dělal čáry na korku v kuchyni... Takže pejsek musel z domu. Maminka byla od mého narození v domácnosti, a tak byla frustrovaná z toho, že vlastně ničím není, neměla žádné zájmy, žádné koníčky. Sice chvíli "koketovala" s jogou a makrobiotikou, ale u ničeho nevydržela. Takže přehnaným úklízením si vlastně kompenzovala nespokojenost ze svého života. Takovýchto žen jsem potkala ve svém životě několik, a když jsem "pronikla" do jejich soukromí, vždy jsem přišla na to, že to jejich přehnané uklízení má nějaký důvod. Proto doporučuji Tvému kamarádovi, aby si zkusil s maminkou popovídat, a přijít na to, co si tím uklízením vlastně kompenzuje. A pokud to jde, a paní bude mít vůli to nějak změnit, tak si myslím, že nejlepší cestou je opravdu si najít nějaké koníčky. Nepůjde to samozřejmě ze dne na den, ale třeba když jí její syn pomůže a podpoří jí, třeba se jí podaří udělat změny ve svém životě k lepšímu. My ženy totiž máme tu nectnost, že když založíme rodiny, upneme se na muže a děti, a opustíme své zájmy. A pak když děti odrostou a odejdou z domu, nic nám vlastně nezůstane. Malokterá žena si opravdu udrží nějaké zájmy (samozřejmě pokud nějaké měla) až do středního věku , kterými se "zabaví" a pak nemá roupy...*smich*

 
Od: andrea1*
Datum: 26.10.12 01:00
 

Jago vím o čem píšete. Něco podobného jsem zažila se svým otcem, který byl po těžké mozkové mrtvici. Byl to hlavně velký nápor na mojí mamku. Minulý týden jsme s manželem odvezli do domova důchodců velký igelitový pytel různých pletacích přízí, které mi za ta dlouhá léta zbyly. Řekli nám, že se rovnou můžeme podívat jaké to tam mají, že mají zrovna den otevřených dveří. Když jsme tam viděli to ponuré prostředí, ty ležáky na postelích, bělovlasé shrbené stařenky, které sotva chodily, tak jsme odtud doslova utekli. Děs, běs - odložené lidské nepotřebné bytosti - čekárna na smrt. Od vás je to velká obět, obzvlášť když se jedná o tchyni. Je vidět, že jste oba, vy i manžel hodní lidé. Budiž vám útěchou, že to vaše děti vidí a že vás do toho domova důchodců snad jednou neodloží a budete moct zůstat mezi svými.

 

 

 

 

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.