Mánie uklízení?

Tak mě napadá, že posedlost pořádkem je taky jakýsi druh nepořádku, protože nic se nemá přehánět. Jestli jsou doma hádky a konflikty kvůli uklízecímu maniakovi, pak něco není v pořádku.

Nejsem maniak na uklízení, ale ani si nelibuji v nepořádku. Nemám doma špínu od velikonoc, ale když zaschne kapka omáčky na sporáku, nekácím se z toho.

Zažila jsem to s tchyní. A takový člověk se musí nechat, nikoho neposlechne, nikdo jiný mu neudělá nic podle jeho gusta. Tchyně neustále stírala podlahu, pořád měla mokro a pořád se s námi hádala, že málo šoupeme, že jsme si zase neošoupali - tedy boty, aby bylo jasno.:D Byla tím úplně posedlá. Dělala u jedné firmy uklízečku a chlubila se, že pan vedoucí ji neustále chválí, jak má všude čisto, jak umí srovnat stoly na poradu a jak na ně dát ubrusy - roh jako roh.

Dneska je jí skoro 88 let. Je neustále pokálená a pomočená, pořád ji koupu, pořád stírám podlahy. Všude smrad, slamníky promočené, přesto, že má gumové prostěradlo. Ona si během noci prostěradlo vyndá, vše znečistí, močí i po zemi, přestože hned vedle postele má tu čurací židli s kbelíkem. Šlape v moči i v hovínkách /strhá i plenkové gatě, které ji měly ochránit/. Je prostě strašně nečistá. A já si myslím, že je to proto, že dřív byla taková puntičkářka na pořádek. Čím víc lidi kolem sebe rovnala a otravovala, tím větší čuník se z ní dneska stal. To jsou ty boží mlýny.

Dřív otravovala své okolí s dokonalým pořádkem, dneska s dokonalým nepořádkem a chlívkem. Asi to tak musí být. Ale kdo to má vydržet? Jaga.

Jaguško:Nemá Vaše tchýně náhodou Alzamerovu nemoc?Dle toho co píšete,to tak vypadáA co se týče žen,které přehnaně uklízejí,také jich znám pár,a domnívám se,že to není jen tak jak se říká z plezíru,ale je to mánie,nemoc,ten člověk je tím zkrátka posedlý,a to dokonce i někteří muži,nedá se s tím pranic dělat,bohužel!

Ano, Wampíku, tchyně má silného Alzheimera a k tomu těžkou stařeckou demenci. Občas nikoho nepoznává, má takové lepší chvilky a horší. Dokáže mě třeba slušně pozdravit: DOBRÝ DEN, PANE! A já jsem přitom baba jako keř! :D

Nepřeji jí nic zlého, dost se v životě nadělala, jak už to u těch vesnických žen bylo. Ale občas jsem z toho na Chocholouška a nikdo se mi nemůže divit. Jeden známý třeba tvrdil: Musíš být rozumná, je to starý člověk, to víš! Tak jsem mu řekla, že mu toho starého člověka na čas půjčím, stačilo by klidně na 2-3 dny a uvidí se, jak bude potom zpívat.

To dokáže pochopit jen ten, kdo to prožil. Slyšela jsem, jak ženské drbaly jednu paní ze sousední vsi, že prý nebyla hodná na starou pomatenou maminku. Netrápila ji, to ne, ale prý jí nadávala. A dnes, když to mám sama doma, ani se té paní nedivím, že občas zvýšila hlas a ponadávala si. On toho má člověk občas plné brejle.

Neznáte kino, divadlo, společnou večeři, výlet, návštěvu příbuzných...pořád musí být někdo doma, buď manžel, nebo já. Nemohu si pořídit pejska, přestože po něm hrozně toužím. Nemohla bych s ním na procházky a nechat ji samotnou doma. Už nám zapálila gauč. Prostě je potřeba neustálý dohled.

Kdo prožil, ví, o čem tady píšu. Uvažovali jsme i o ústavu, ale manžel nechce, dokud to prý ještě trošku jde, že se postaráme. Tvrdí, že je celý život zvyklá doma a že by v tom cizím nemocničním prostředí dlouho nepřežila. Tak kdo ví. Nebudu mít jednou špatné svědomí, že jsme ji někam odložili, ale zase z toho budu parádně na budku. Tedy už jsem.Jaga.

Jaguško,znám toMatka mého muže ji také měla,ale naštěstí jsme spolu nebydleli!A děda?To byl panečku koumák,bábinu oblékl,dal plenu,posadil ji ke stolu,aby se najedla,pak ji odvezl na zahradu,tam ji uvázal,aby nespadla z vozíku,a jupí-vesele mazal k sousedům z celé čtvrti,a bábina na té zahradě hulákala na celé kolo,až jejich přímí sousedé nám to zavolali,abychom tam hned přijeli...Sice se o ni měla starat mého muže sestra,ale,ta jen sbalila větší část důchodu,a stále vykládala,jak se o rodiče stará,jak jim pomáhá,vaří,uklízí,atd.,atd.A kdyby jste viděla ten humus ve kterém je nechávala bydlet,tfúúúúj tajbl,odporná to osobaJá jsem po každém příjezdu tam popadla hadr,koště,kbelík,a už to lítalo,celý dům jsem pokaždé uklidila,trvalo mi to tak cca 3-4dny,ale dříve se to nedalo stihnoutA milá švagrová vždy přijela tak kolem oběda,a hned co vaříme dobrého,že si dá s námi,a co že to stále uklízím,že ona tam také uklízí..."Pro klid rodiny,poslouchám jak hodiny,"měla jsem se ozvat,ale nechtěla jsem kvůli manželovi,protože vím,že by ji byl schopen snad zabít za to,jak se "perfektně starala o staré rodiče!Ale,to sem opravdu nepatří,nějak jsem se moc rozpovídala,tak pardón:DOvšem,když na to pomyslím,je mi z ní na zvracení!Za to teď,po jejich smrti co zdědila cca 2 milióny,tak jí ty peníze nesmrdí,prakticky celý její život žila z peněz těch rodičů,i s jejími dětmi,a vůbec ji nebylo trapné,ani proti srsti je nechat dalo by se říci umírat ve špíně,smradu a bordelu!Už toho raději nechám,cítím,jak mně začíná vibrovat žaludek,jsem z toho rozčílená,kdykoliv si na to vzpomenu...Jdu vařit uklidňující čajík z TřezalkyMějte se pokud možno fajně,a pevné nervy Vám přeji!Jo,a co kdyby jste si pořídila nějakého "pokojáčka?"Třeba Yorkšírka,jezevčíka,pudlíka?Ten by Vám jistě velice pomohl k radosti!