Mám vůbec nějaké kamarády?

Od: Datum: 21.10.12 17:45 odpovědí: 13 změna: 22.10.12 15:32

Dobrý večer,

dneska jsem se dověděla tvrdou ránu. Neptejte se mě, jak jsem na danou věc přišla, ať už to bylo jakkoli, prostě vím, jak na tom jsem. Moje spolusedící v lavici a jedna moje "nejlepší" kamarádka...to jsou asi holky, se kterými se ve škole, ale i mimo školu nejvíc bavím. Docela často si spolu povídáme všichni tři, někdy třeba jen dvě, záleží na situaci. Každopádně mezi sebou máme řekla bych že dost dobrý vztah, věříme si a jsme kamarádky. V poslední době se mi zdálo, že mě holky z konverzace tak nějak vynechávají, pořád si něco šuškají spolu, o přestávce si vždycky sednou k oknu na parapet do rohu a něco si šuškají. Nemusí to být třeba nutně ani o mě, ale mám prostě pocit, že to o mě je.
A dneska...je to věc zhruba z roku 2010, asi tak, chodily jsme zhruba do sedmé třídy. Teď už je to sice pryč, myslím sedmá třída, ale ten jejich názor asi tak úplně nevyplynul do vzduchu. Ne že by to šířily mezi ostatní, ale prostě mezi sebou si začaly povídat o tom, jak jsem ubrečená, jak je obě štvu, pořád s něčím dorážím, při písemkách jim neradím správné odpovědi a úplně to vyvrcholilo tím, že chtěly, abych nechodila do školy, aby si mohly sednout ony dvě spolu a být jenom samy spolu, a já tam nebyla, prostě mě úplně vygumovaly.
Teď je sice situace trochu jiná, ale nemám až tak velký pocit, že by se něco změnilo. Nejde tu ani tak o věc samotnou, že by mi činily špatné věci ve skutečnosti, jenom prostě šíří mezi sebou ony dvě takové ty horší pomluvy. Není to jenom krátkodobé, třeba vidělas ten její svetr nebo tak, co holky běžně dělají, dělám to já a hodně dalších holek co znám, ale i někteří kluci.
Sice už nedržíme spolu tolik jako dřív, taky hraju basket a mám kamarádky i jinde než mimo školu, vlastně jsme my tři ani tak nikdy nebyly úplně parta tří nejlepších kamarádek, ale měla jsem někoho, na koho jsem se mohla obrátit a komu jsem se mohla svěřit, a byly to prostě kamarádky. Jasněže se můžu svěřit rodičům, ale někdy je možná něco lepší říct jen kamarádce.
Ale teď mám pocit, že ani jedna mě nemají rády. Baví se se mnou jen z jednoho prostého důvodu - když něco chtějí, nějaké vyřizování do školy, nebo poradit. O sobě mi neřeknou nic. Tak nikdo po nich nechce, aby mi vykládaly všechno, co se jim stalo, ale určitě mají nějaký zážitek, s kterým se chtějí pochlubit nebo tak, jenže mi ho prostě a jednoduše neřeknou. Ale neřeknou mi vůbec nic, vždycky mě chtějí jen kvůli škole, ale normálně se mnou něco podnikat,třeba jít ven nebo na kafe, to nechtějí.
Mám sice kamarádky v basketu a taky jiné fajn holky ze třídy a ze školy, ale mám pocit, že o ty nejdůležitější kamarádky jsem přišla a už se mnou nechtějí nic mít.

Prosím, nepište mi rady typu, že na ně mám zapomenout, kašlat na ně, když pro ně nejsem důležitá a chtějí mě jenom když něco chtějí. Vím, že mám kamarádky i jinde, ale těch, kterých jsem si nejvíc vážila, tak nějak ztrácím. A přitom mi nepřipadá, že bych byla tak špatná kamarádka, aby mě začaly nenávidět.

Tak se ptám - proč se mnou nechtějí nic podnikat? To jsem opravdu tak jiná, tak nezajímavá a tak hrozná, že se mnou nechtějí zahazovat čas? Proč mi připadá, že radši se budou bavit s někým neoblíbeným pro ně než se mnou? Copak mám tak špatnou duši, tak špatné srdce, když jsem jim vždycky pomohla, když potřebovaly, a to nejen ve škole, ale i s kluky a problémy s rodiči...to jsem udělala tak málo dobrých věcí, že si nezasloužím mít pravou kamarádku? Aspoń jedinou? Takovou, která by mi pomohla s čímkoli, co bych potřebovala, objala mě, když mi bylo do pláče a mohla jsem se jí svěřit, aniž bych měla strach, že to rozkecá...to opravdu nestojím víc než za zlámanou grešli? To jsem taková nula?


avatar
Upozornění
Tato otázka je 4 roky bez odpovědi a proto byla uzavřena.
Máte-li podobnou otázku, a nenašli jste vhodnou odpověď, založte novou otázku.
Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Od: hahanaj*
Datum: 21.10.12 17:55
 

Víš ono je vždy těžší, když spolu kamarádí 3 děvčata. To proti sobě vždy "šijou" . Zřejmě jsi zatím nenarazila na tu pravou kamarádku - někdo ji třeba ani za celý svůj život nepotká - tu ,o které by mohl říct, že to kámoška na život a na smrt.

Vybírej si kamarádky a nepodvoluj se jim .Buď svá, jen tak budeš mít úspěch a najdeš tu pravou ,před kterou se nebudeš muset přetvařovat. Třeba to bude chvíli trvat, ale neklesej na mysli.Také jste v telecím věku, kdy vlastně ještě nevíte co chcete.

Promiň-jen můj názor.

 
Datum: 21.10.12 17:58
 
avatar

Moje maminka mi vždy říkávala, když jsem měla před více jak 35 lety podobné problémy DVĚ JSOU RADA, TŘI JSOU ZRADA. A musím s ní i po tolika letech souhlasit, rovněž se mi stávalo, že když jsme byly tři, dvě se proti mě spikly , a pak jsem se zase "spikla" s jednou proti třetí, tak to bývá... V Tvých letech se zájmy a nálady často mění, tak už to je. Takže jediné, co můžu poradit, nanaléhej na ně, buď příjemná a vstřícná, ale nevnucuj se, ona se třeba časem "karta" zase obrátí...

Ohodnoceno: 4x
 
Od: lucimera*
Datum: 21.10.12 18:19
 

Děkuji za vaše odpovědi.
V životě potkám ještě hodně lidí a třeba mezi nimi najdu někoho, kdo se bude moct stát mým pravým kamarádem. Jen mě to moc mrzí, co se stalo, protože mi nepřipadá, že bych dělala něco, co by mělo někoho nějak hrozně naštvat nebo že bych byla doopravdy tak hrozná a nechutná, jak to vypadá.
Asi se s tím budu muset smířit, třeba taky už zůstanu bez kamarádů, to je asi život, no.

Od: hahanaj*
Datum: 21.10.12 18:23
 

bez kamarádů určitě nezůstaneš to ne ,ale budeš už rozlišovat mezi dobrými a těmi, co se na tobě budou chtít jen přiživit

 
Datum: 21.10.12 18:46
 
avatar

Upřesnění: Baví-li se o tobě tvé dvě kamarádky, můžeš sice mít pocit, že tě pomlouvají, já to však vidím na prostou výměnu názorů (o šíření pomluv by šlo až v případě, že by je šířily dál).

Udivuje mne, že´s za dva roky nepřišla na to, jak situaci řešit, a že je přes to, co ti provedly a provádějí nadále považuješ za kamarádky. Kamarádky se takhle nechovají.

Nechceš-li je z nějakého důvodu z(a)tratit, promluv si s nimi přímo. Řekni jim, co ti vadí, a proč (třeba to vnímají úplně jinak než ty).

Pokud se sizuace nezlepší, doporučila bych věnovat čas kamarádkám, které si jej zaslouží.

___ Poznámka: Chce-li člověk radu, neměl by si diktovat, co mu (ne)máme psát. Ty se na situaci díváš zevnitř, my zvenku, takže ti můžeme sdělit, jak situace působí na nás, případně ti nastavit zrcadlo.

Ohodnoceno: 2x
 
Datum: 21.10.12 18:48
 
avatar

Víš, broučku, věřím, že tohle je hodně nepříjemná a smutná situace, se takhle cítit nechtěně, odmítaně a někdy je moc těžké se z toho vymanit, zejména v kolektivu, kdy už hraješ nějakou roli, kdy se to zafixovalo, jakou tam máš pozici. Těžko soudit, jak k tomuhle došlo, já tu vidím jen ten tvůj úhel pohledu, jak to vidíš ty. Mám z toho pocit, že se vnímáš jako smutná a nudná, kterou druzí jen využívají.
Když je člověk v takové náladě, má tendenci vše vidět moc černě a žádné východisko ze situace, ale jsem přesvědčena, že určitě je a je jich moc.
Pokud tě někdo opravdu jen využívá, není to žádné kamarádství, je to jen iluze, která navíc prohlubuje tvůj pocit osamění a méněcennosti. Jestliže se k tobě opravdu někdo takhle chová, není na místě smutnit a litovat se, protože to je to nejhorší, čím si můžeš ublížit. Je to vlastně agrese, kterou obracíš proti sobě a přijímáš mínění druhých, že jsi ta nejhorší. Promítni si, jak se chovají k tobě a jestli je opravdu pravdou, co jsi tu psala a není to jen chvilkový pocit a jen tě využívají a pomlouvají po straně, je třeba pravdě pohlédnout do očí a vyvodit z toho důsledky - především se zdravě naštvat!
Protože tohle si přece nezasloužíš, tak si to nenech líbit. Tím nemyslím, že bys na ně zítra měla vylítnout, vynadat jim do falešných mrch a zmlátit je učebnicí počtů, ale jen si to uvědomit. Je možné, že to pravda není a až pomine ta rozlada z posledních dní, budeš mít pocit, že jsou to kamarádky, ale pokud ne, tak z toho musíš vyvodit nějaké důsledky. Ne jen zapruzeně pofňukávat po koutech a z pusou do podkovy a sklopenou hlavou se plížit podél zdí.
Jestliže tvé kamarádky kamarádkami opravdu nejsou, podívej se po třídě nebo po tříde sousední, kdo by stál za to, abys ho poznala a zkus hledat kamarádky jiné. Pokud se budeš věčně motat kolem nějakých falešnic, tak tyhle fajn holky, které jsou stranou a moc nemluví, vůbec nebudeš registrovat a ani tě to nenapadne.
Jestli máš pocit, že takové ve tvé třídě nejsou, zkus se porozhlédnout jinde - jistě máš nějaké koníčky a nesedíš jen doma nebo jestli jo, měla bys to změnit. Podívej se, co všechno mimo školu můžeš dělat, jestli ti nezbyly kamarádky ze základky a co dělají, kde se dají poznat fajn lidi, co něco podnikají a tam hledej kamarádky.
Další možnost je skupinová psychoterapie, kdy ve skupině vrstevníků při hovoru se dozvíš od cizích lidí, co jim na tobě vadí a budeš mít možnost si nacvičovat zlepšení. Jsou i prázdninové sebepoznávací kurzy v Lipnici www.psl.cz - kde se toto koná, pokud nechceš k psychologovi nebo u vás skupina není. Lidé, kteří ty kurzy absolvovali, si to moc pochvalovali, že je to moc změnilo k lepšímu, můžeš zkusit tedy i tuto možnost.
Další možností je zapřemýšlet, čím ostatní přitahují vrstevníky, přemýšlej, kdo je populární a proč. A ne tím, co má na sobě a jak bohatí jsou jeho rodiče, ale jak se umí bavit, co umí (třeba tančit, hrát na kytaru nebo cokoliv jiného), jak se usmívá a netváří se jak mrak, jestli má nějaké nápady, jak a na co se druhých umí ptát. Lidé se obecně cítí dobře u druhých, kteří jsou v pohodě, usmívají se, mají dobré nápady, jsou vtipní, aktivní, ale taky umí poslouchat a umí se zeptat. To jsou všechno dovednosti, které my všichni na sobě můžeme zkusit zlepšovat.
 
Od: kareljeden
Datum: 21.10.12 19:03
 

Toto je normální závist. Ty tvé dívenky Ti prostě něco závidí. Lépe řečeno jedna z nich a ztahla i tu druhou,protože že by začaly závidět naráz obě najednou je mizivá pravděpodobnost.*smich* Proč k tomu došlo je trochu na delší "rozpravu" *smich* ,ale v žádném případě to není tvá vina.Teď ti ještě napíši jednu takovou věc,přestože to nechceš číst,jak píšeš. Běž svou cestou a nech je být. Bude to trochu bolet,ale soustře´d se sama na sebe a využívej styky s těmi,kteří jsou bezproblémoví,tedy s takovými, kteří "neotravují".;) V životě vždy přichází změny,ať vědomě či nevědomě a je třeba jít dál.Nejhorší na těch změnách je to přechodné období. Je to podobné jako když se rozhodneš třeba uklidit,vymalovat,prostě vylepšit třeba svůj pokoj. Jak to vypadá? Začneš třídit věci,vynášet nepotřebné,vytahovat knihy z polic a rovnat někam stranou,aby si mohla otřít prach,nábytek odsouvat atd. atd. Když někdo nezasvěcený přijde,uvidí v pokoji nepořádek a tebe unavenou.Jenže Ty víš,ale on ne.Alespoň v první chvíli...Nezačneš rovnat zase zpátky nábytek ze studu,že máš v pokoji "binec" aniž by si to dokončila.;)

 
Od: lucimera*
Datum: 21.10.12 19:18
 

Děkuji moc, tvá odpověd mi moc pomohla! :)

Od: lucimera*
Datum: 21.10.12 19:16
 

Děkuji i vám za odpovědi.
Nepsala jsem, že šíří pomluvy mezi ostatní, ale mezi sebou. Dá se říct, že se o mě baví a "pomlouvají" mě, ale ostatní to nevědí. Myslím, že když někoho pomlouvám, většinou se bavím s jedním člověkem, nebo třeba s více lidmi, ale ty to potom nedrbají moc dál, přece jenom v sobě mají kus slušnosti, takže nejde tak úplně o pomlouvání, ale na druhou stranu možná se to toho trochu dotýká. Nechtěla jsem, abych tu četla jenom odpovědi o tom, jak se na ně mám vykašlat. Jistěže každý má svůj názor, ale já přeci nikomu nebráním ho sem napsat, každý na něj má právo a všichni mohou psát co chtějí, samozřejmě s určitou mírou slušnosti. Je sice pravda, že už se to děje déle, ale přišla jsem na to až teď, ne před dvěma lety!
Já mám kamarádky i jinde, hraji basket a spoustu lidí, se kterými je legrace a cítím se s nimi dobře, mám i tam, ale ty, které podle mě byly vždy ty nejlepší, jsou právě dvě zmiňované. Jsem v deváté třídě, takže ještě rok s nimi budu, ale nejde zaručit, že s nimi nebudu i na střední. Moc ráda bych do jiného kolektivu, vždycky jsem svou třídu měla ráda, ale teď nějak zjišťuju, že jsem měla asi ty čtyři roky úplně zavřené oči. S nimi se budu bavit, pracujeme spolu na různých úkolech, co se týkají školy, a tak, ale začnu si hledat lepší kamarádky. Doufám, že poznám někoho, komu budu moci doopravdy věřit, i když nějaké to riziko tu stejně pořád bude.

Datum: 21.10.12 20:45
 
avatar

Dvě osoby "si mezi sebou nešíří pomluvy" (šířit pomluvy se nepoužívá jako zvratné sloveso). Mohou si sdělovat informace, názory či zkušenosti nebo někoho pomlouvat. (Pomlouvání a šíření pomluv jsou různé pojmy, každý z nich znamená jinou činnost.)

Spíše bych zajímala, proč si o mně myslí to, co si sdělují, než je rovnou osočila z šíření pomluv.

Zvážila´s mou radu výše (promluvit si s nimi přímo)? Z dotazu známe jenom tvůj pohled, není z něj zřejmé, jak situaci vnímají kamarádky.

___ Přijde mi zvláštní, že ses o tom dozvěděla až po tak dlouhé době. Jak? Řekly ti to nebo se některá z nich podřekla? Pokud si to mínily nechat pro sebe, nemluví to v jejich prospěch.

___ Člověk může mít dobré kamarýdy a kamarádky, na něž se může spolehnout, vedle nich může být v kontaktu i s dalšími známými, jimž až tak moc věřit nemusí.

Budeš-li hledat další kamarádky, mohla bys začít ve sportovním oddílu. U sportovců (alespoň většinou) lze očekávat férové jednání.

 
Od: buss®
Datum: 21.10.12 19:16
 

Velmi dobrých kamarádů člověk většinou nemá, co by za ním stáli. Proč tak je může vysvětlovat psycholog. Většinou člověk nějak vyčuhuje, je v něčem lepší a to vadíííí. Pokud bych zjistil, že jsem využíván, končím. Takový člověk je jen pijavice. S časem přijdou jiní kamarádi, jiná škola, zájmy, práce..., hledat se stejnými zájmy, názory...

 
Od: lucimera*
Datum: 22.10.12 15:11
 

A šíření pomluv...no, napsala jsem to asi krapet nevhodným výrazem. Když to opravím, mohla bych to napsat jako že se o mě baví navážno, ale já u toho nejsem. Tak nějak.
Jestli mám popravdě říct, jak jsem se o tom dozvěděla...no, vlastně takovým malým podvodem - přečetla jsem si dopisy, které byly v penálu jedné z nich, co si psaly mezi sebou v hodinách, nebo já nevím kdy. Evidentně si to chtěly nechat pro sebe a neříct mi to. Ono někdy je lepší, když někoho "pomlouvám", tak mu to neříct, třeba je to jen chvilkové, prostě co si budeme povídat - určitě jsme si někdy obě s kamarádkami sedly a začaly řešit problémy ostatních, dá se říct, že jsme se o nich bavily a došlo i na takové ty věci, které se netýkají jenom svetru či hrozných nových bot, co ta holka má. Někdy je možná lepší to dotyčnému neříct, taky - kdo nikdy nepomlouval nebo nebyl pomlouván, když to řeknu takhle. Jenže většinou je taková "holčičí drbárna" jen chvilková, tohle mělo dlouhé trvání, prostě mě úplně odstrčily, neřekly mi proč, ale šlo to tak nějak postupně, nebylo to ze dne na den.
No, že jsem se to dozvěděla až teď, no, přečetla jsem si ty dopisy až před pár dny. Možná jsem to dělat neměla, možná by bylo lepší, abych o tom nevěděla, jenže to nejde nic nevědět a nijak se necítit, když se s vámi pomalu ani jedna nebaví.
Děkuji za vaše odpovědi. Možná se to nezdá, že třeba navazuji různými komentáři, ale to bude asi tím, že jsem ještě moc malá a v těchto věcech i nezkušená. Život nám rány rozdává, to vím moc dobře, a někdy jsou prostě takové, kterými se musíte prokousat chtě nechtě.
Ono, ne že bych neměla žádné kamarády, to zase ne. V basketu mám suprový tým, bezvadné holky, se kterými je sranda a jsou moc fajn, ale za nimi bych asi nepřišla a nesvěřila se jim s tím, co mě trápí a tak, třeba který kluk se mi líbí a co jsme spolu prožili a v tomhle smyslu, prostě takové ty důvěrnosti. Kdežto až do té doby, co jsem četla ty dopisy, jsem si myslela, že přece jenom někoho mám.
Abych to řekla takhle - ve třídě, ale i ve škole, je spousta jiných holek a vůbec lidí, kteří jsou fajn a cítím se s nimi dobře. Asi bych se jim napřímo nesvěřila, že mě něco trápí, ale možná by se na to zeptali sami. Ale ty dvě zmíněné by mezi nimi nebyly, těm by to bylo úplně jedno. Myslím, že budu věnovat čas těm, co za to stojí, a dál se nezahazovat s někým, komu připadám naprosto hloupá, že se neumím vyrovnat s tím, že dostanu čtyřku z matiky a tak různě.
Radši bych už tuhle "konverzaci" uzavřela, a prohlásila tuhle kapitolu za přečtenou.

Děkuji mnohokrát všem za odpovědi, budu se s tím muset nějak vyrovnat a začít hledat pravé přátele někde jinde. ;)

Datum: 22.10.12 15:32
 
avatar

Zdravím. Lucko, i když se to nedělá, číst cizí věci, alespoň jste se dozvěděla pravdu. Otevřelo Vám to trošku oči a i když to zamrzí, berte to z nadhledem. Neměly tolik odvahy, říci Vám do očí, co jim na Vás vadí a napadá mne, že Vám ve skutečnosti asi nechtěly ublížit. Drbání je jedna věc, pomluvy druhá. Ty člověku dokáží hodně ublížit. S tím už se nic nenadělá, do budoucna si z toho vezměte ponaučení a opatrněji si vybírejte své přátele. Zvažujte vždy, kolik a komu toho o sobě povíte. A nepátrejte za každou cenu potom, co vězí za nezájmem druhých. Je to stejné, jako když člověk poslouchá za dveřmi. Pak se většinou dozví o sobě to, co by nechtěl vědět... Opravdových přátel má člověk opravdu málo, o to více si jich ale váží. Vy nejste žádná nula a nemusíte mít tak nízké sebevědomí a pochybnosti o sobě. To ony nebyly ty opravdové kamarádky. Je třeba se na to dívat z obou stran a ničeho nelitovat. Jen se poučit pro příště. Život nás zkrátka učí neustále a máte pravdu - je třeba otočit list...

 

 

 

 

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.