Co myslíte, je lepší něco udělat, i když je to patrně velká chyba, nebo to neudělat a žít pořád dál v tom, v čem se už dlouho trápím?
Takže je lepší, že se budu trápit já, než aby se trápil ten druhý? Oba být šťastní nemohou a myslím si, že on byl na můj úkor šťastný už velmi dlouho...
Pokud myslíš rozchod, tak určite se rozejít, než být v jednostranně šťastném vztahu. Druhý se z toho oklepe, jako miliony lidí před ním a po něm.
doplněno 31.01.13 18:11:Ve vztahu musí být šťastní oba, jinak to nejde. Pokud nejste šťastná, nemá smysl se trápit a prodlužovat vztah jen proto, "abych tomu druhému neublížila". Možná jsem tedy sobec, ale chci být šťastná i já. Také jsem kdysi opustila kvalitního člověka, kterého si moje máma velmi oblíbila. Staral se o mě, nekuřák, abstinent, pomáhal... ale prostě to nebylo ono. Dnes má manželku, dvě děti a je spokojený.
Čím dřív to rozseknete, tím líp pro Vás i pro něj. Mimochodem, on o Vašem trápení ví, nebo pořád žije v iluzi štěstí?
doplněno 31.01.13 18:27:Věřte, že to se zvládne. On to zvládne. A co se týče rodičů, je to Vaše volba, ne jejich.
Kdyby se Vám chtělo, pak napište, jak to dopadlo.
Hodně štěstí.
Já vím, ale problém je v tom, že je to opravdu velmi kvalitní člověk, co mu na mě opravdu záleží a udělal pro mě už spoustu věcí, dokonce si perfektně rozumí s mojí rodinou, ale já s ním nemůžu být šťastná, prostě cítím, že je to špatně a strašně mě to svazuje. Vím, že mu tím strašně ublížím a že si to nezaslouží, ale já takhle dál nemůžu.
Jsem teď vlastně ve stejné situaci, jakou jste popsala. On stále žije v iluzi štěstí, protože jsem neměla sílu ho o to připravit, ale poslední měsíce už stěží zatínám zuby. Mám asi stejný názor, také chci být šťastná já, ať už je to sobecké, nebo ne. Děkuji Vám. 
Být s někým jen ze soucitu, když druhý očekává lásku a oddanost, není fér. Nakonec by to ublížilo oběma a hodně. Pokud cítíte, že toto není pro Vás to pravé, nenalhávejte dál nic jemu ani sobě. Zachovejte se férově, pokud si ho vážíte, ať ví na čem s Vámi je. Možná ho zraníte, ale čím déle se budete přetvařovat a nutit se do vztahu s ním, tím těžší to bude pro Vás i pro něj. City se nedají holt vynutit, viďte? Přeji Vám, abyste svého rozhodnutí nikdy nemusela litovat...
0x
odpověděla jste si sama - nemá cenu něco předstírat jenom proto, že se to od vás čeká... stejně to nebude ono, protože to nejde od srdce... jestli cítíte, že to není správné, tak to ukončete - je to férovější i pro vašeho partnera, i když ho to bude zpočátku bolet... stejně by to nefungovalo, tak je lepší ukončit to hned...
0x
Jde především o Váš život. Takže se rozhodněte jak Vám napovídá instinkt. Já jsem kdysi svůj instinkt neposlechla, měla jsem těsně před svatbou a bylo mi "trapné" ji rušit - když už vše bylo dohodnuté. Byla to velká chyba. Za rok jsme se rozváděli... Od té doby vím, že má člověk především poslechnout sám sebe, a nehledět na druhé, protože se především rozhodujeme sami za sebe, a za svůj život...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.