Vzteklé dítě-je to ještě normální?

Od: Datum: 17.10.12 09:02 odpovědí: 15 změna: 13.06.16 10:24

Mám extremně vzteklého syna skoro 3 roky. Brzo jdeme na speciální vyšetření. Já mám strach že neurolog vše svede na nevyzrálou nervovou soustavu nebo batolecí vzdor a doporučí počkat,že se to spraví.. proto by mě zajímalo jestli myslíte,že je synovo chování normální či ne.

Ještě jen uvedu,že měl velice komplikovaný porod,rodil se kleštěmi a má hodně slabou polovinu těla. Cvičili jsme přes rok vojtovu metodu a dalo by se říct,že po pohybové stránce je relativně v ppořádku.

Záchvaty vzteku,má skoro stále.Tak 4 hodiny denně určitě prořve. Vypadá to tak,že bud bez příčiny,nebo z důvodů že chce jablko pouze oloupat a já ho nakrájím appod, sebou švihne dozadu na zem. Opravdu švihne,bez ovládání nebo tlumení pádu. Přitom se hodně křísne do hlavy. Pak ječí a ječí a ječí,prohýbá se do luku a různě sebou mrská a kroutí. V kuse vydrží řvát tak půl hodiny,pak se většinou postaví pár minut něco dělá a zase spadne a ječí. To se opakuje celý den.

Nehrajeme si, nikam nechodíme, nic neděláme neb ječí prostě pořád. I v mhd,krámu apod.

Dětská dr. říká batolecí vzdor. Mě to spíš připomíná epileptický záchvat s řevem.

Musím říct, že ta izolace a stále řvoucí dítě se na mě už docela podepisuje a sama přemýšlím že si někam skočím (zatím jen k doktorovi :))

Co myslíte vy? je to normální chování skoro tříletého dítěte, ještě s přihlédnutí na to že s tím mozkem se při porodu zcela evidentně pprostě něco stalo.


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Od: ron*
Datum: 17.10.12 09:11

Dobrý den.

Míra "normálnosti" se opravdu těžko posuzuje. Každé dítě je jiné, na každé také platí něco jiného. V každém přpadě bych problémy nepodceňovala a návštěvu neurologa bych s dítětem absolvovala. Nelíbí se mi, že dítě sebou hodí na zem, bez zábrany. Může si samozřejmě ublížit. Také mě zaráží, že píšete: nikam nechodíme, nic neděláme, nehrajeme si. Vím, že je to těžké. Ale já bych přece jen zkusila dítě zabavit nějakou hrou, vycházkou. Už á tři roky, nějak rozvíjet by se mělo. Třeba se pak nebude tolik vztekat. Ale je to jen můj názor. V každém případě Vám držím palce a přeji Vám pevné nervy, trpělivost. Doufám, že se dítko časem zklidní a že tam žádný zdravotní problém nebude.

doplněno 17.10.12 09:38:

Pokud je tam tedy opravdový nezájem o cokoliv, jak říkáte,opravdu bych nechala dítě řádně vyšetřit. Některé děti neudrží pozornost dlouho, ale vůbec? To se mi nelíbí.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: matka*
Datum: 17.10.12 09:23

Já to myslela spíš tak,že ty aktivity dělat nejdou. Pochoppitelně je dělat chci,ale ono to nejde. Když třeba vyjedeme na výlet tak: při oblékání řev,ve vlaku či busu řev + hádky na téma pani uklidněte si to strašné dítě, v cily např v zoo řev a naprostý nezájem o zvířata.

Doma: chceš si stavět z kostiček? Pád a řev. Tak já si budu stavět sama: řev...stavím si a snažím se ho zaujmout. Krátka pozornost-a zachvíli řev.

Datum: 17.10.12 09:36
avatar

Tak tohle je opravdu zvláští (byli jste rycheljší než moje první odpověď). Mně se tedy nestalo, že by se "nějak" nebo alespoň "na chvilku" děcka nezabavily. To je opravdu zvlástní..., jak říkám, každý člověk je original, ale s tímto jsem se ještě nestekala, vezměme to na sebe, i když nemáme náladu, dokáže se najít něco, co by nás "odsoustředilo". Pokud tomu je takto, přeci žádné dítko není apatické vůči všemu...? Zkuste neurologa, psychologa... Opradu mi to vrtá hlavou...

Ohodnoceno: 0x
 
Od: matka*
Datum: 17.10.12 09:42

Právě, mě to i z tohohle hlediska nepřijde normální. Oni podle mě všichni myslí že přehánním apod...

Nedávnojsme jeli na dovolenou (mimochodem hloupý nápad). A teprve tam známí si uvědomili že se synem nejde dělat nic ato jsmezkoušeli výlety,aquapark,akvárium apod. za 3 dny se jelo domů.

On sledovaný neurologem je, ale vždy se soustředil jen na pohybovou stránku...příští týden jdeme k jinemu...

jásynovi nepřeju nemoc,ale snad at mu něco je, dostane léky a bude v pořádku. Když oppomenu sebe nadně,manželské problémy z toho vyplívající tak i pro to dítě je to prd život.

Datum: 17.10.12 09:26
avatar

Dobrý den maminko, taky jsem mamka, ne žádaná doktorka, mám 2 holky, nyní ve věku 9 a 6 let. Obdobno věcí jsem také procházela u obou dětí. U té mladší to trvá, ale protože je starší než Vaše dítko, mohu ji již okřiknutím umírnit. Řeknu Vám tedy moji zkušenost i to, jak jsem toto řešila já, kdy byly holky ve věku Vašeho prcka (podotýkám, že hlavně ta mladší se třeba uhodila do hlavy, bila sebou o zem - prostě žádný pud sebezáchovy) MOJE DĚTI - MOJE ZKUŠENOST: záleželo na tom, jak to vnímám já: pokud žabky zjistily, že si jich nevšímám, nebo jsem z nich zdrcená a vyřízená, TYRANKY moje v tom s libostí pokračovaly dál, ale jednoho dne jsem si řekla dost, mě prostě nedostanete: POZOR ,křik a plácanec na zadek v tomto případě a v tomto věku vše zhoršuje, láskyplností a obětí jsem jim ukázovala, že je sice miluji, ale že mě mají v hrsti a tím si toto chování mohou kdykoli dovolti (apropó někdě jsem četla, že pevné obětí pomáhá, je to nějaká metoda nebo co - u mě to nezabíralo: pro mě blbost), co 100% zabíralo byla úplně jiná reakce než holky čekaly. Jaká? Hrnek studené vody. Vím zní do blbě, zní to sistém pro nevzdělance, ale u nás to zabralo, jindy jsem si rychle na sebe začala brát budu, že půjdu pryč..., jednoduše v nich byl jakýsi půdeč toho: maminku miluju a nechci být sama, nebo teď na mě přistane ta studená mokrá hnusná voda. Závěr byl ten, že při jejich "vzteklém" chování neměly 100% jistotu, co udělám, jak je to ohrozí a i ten malý mozeček zjistil, že tohle fakt nemá zapotřebí. No Vaše dítko, zkuste sama, co zabere, ale pozor buďte vytrvalá, jinak Vás zase dítko "schlamstne". Vím zní to sobecky a tyransky, ale někdy to vážně jinak nejde. Pokud by to trvalo, je to opravdu o zvážení. Neurologa bych určitě z tohoto nevynechala, když jim popíšete těhotenství, porod, průběh, jak jste se cítila, jestli jste neproděla nějako těžkou psychickou zátěž v těhotenství ...,atd , oni nejsou hlupáci, trošku lékařům důvěřujme. Měla-li byste pocit, že tento lékař není to pravé, zkuste jiného, pokud se jejich názory nezávisle na sobě shodnou, už bych nikam nešla.

Moje zkušenost, můj názor, ale co člověk, človíček, to originál...

S.

Ohodnoceno: 6x
 
Od: matka*
Datum: 17.10.12 09:32

Děkuji za radu.

To pevné hlazení a konejšení jsem zkoušela,plácnout jsem zkoušela. Vyhrožovvat přemlouvat...no jak píšete,k ničemu. Napadlo mě stříknout mu do obličeje rozprašovačem když se vzteká,právě že ho jako šokuju. A nic, ale polít ho přímo vodou z hrnku mě nenapadlo (zníme jako matky tyraky :)) Vyskouším .

Datum: 17.10.12 09:44
avatar

Dobrý den. Maminko, nezoufejte. Opravdu je takových dětí hodně a zda je to normální, či ne, je jedno. Prostě máma se musí naučit zvládnout to. Jsou to boje a nápor na nervy, to je pravda. Zkusím dát pár typů.

Při záchvatu vzteku i lékaři doporučují ne postříkat vodou, ale rovnou vzít pod sprchu a vlažnou vodou, v oblečení, sprchnout. Zní to krutě, ale na některé dítě to opravdu zabere. Dítě to zklidní. Vyzkoušejte i metodu, odvést jeho pozornost jinam, od předmětu jeho vzteku. Třeba _ co myslíš, že uděláme k večeři? A pomohl bys mi s tím? Budeme do toho spolu dávat to a to...atd. Aby se dítě soustředilo na to, co mu říkáte..Je důležité nastavit dítěti hranice. Dejte mu najevo, že takovéto chování není správné a že nedovolíte, aby se tak chovalo. Chceš se vztekat, tak běž do kouta, nebo za dveře, já u toho být nemusím...Vyzkoušejte i naprosto ignorovat. Někdy u to pomůže, když dítě pochopí, že si pozornost tímto nevynutí... Každé dítě je opravdu jiné a chce to najít způsob, který na něho zabere.

Je to zabíračka na nervy, ale uklidňujte se tím, že z toho vyroste. Za deset let se vzteky nebude válet po zemi, bude v pubertě a možná budete ještě s láskou vzpomínat na doby, kdy se jen dítko vztekalo...No, jsou to prostě naše zlatíčka.:)..Přeji Vám opravdu výdrž a pevné nervíky.

doplněno 17.10.12 09:53:

Dovedu si to představit. Velmi často se pak u dítěte potvrdí hyperaktivita, syndrom AHDH.

Ohodnoceno: 2x
 
Od: matka*
Datum: 17.10.12 09:48

nojo ale já mám nervy jen jedny...

Sprcha neomáhá a odvedení pozornosti se musím zasmát. ONo to nejde. Neb většinou není od čeho odvádět, to dítě padne bez příčiny,takže tomu nejde předejít a pak je bez sebe. Je to jako člověka v bezvědomí přemlouvat at se probudí. Fakt...

Od: pb®
Datum: 17.10.12 12:32

A seřezat ho jste nezkoušela?

Ohodnoceno: 0x
 
Od: myse®
Datum: 17.10.12 12:54
avatar

co si máme představit pod pojmem sprcha?

moje zkušenost - synek se vztekal fakt pořádně a přitom mlátil hlavou do země (do zdi, do topení...). Objetí - nic, vystrčit za dveře - nic a strach že si ublíží, nařezat - nic, odejít - nic...

pomohla sprcha. Tak jak byl oblečený jsem ho popadla postavila (položila) do vany a osprchovala hlavu a i obličej studenou vodou. Párkrát zalapal po dechu a nechal toho. Po třech pokusech stačilo pohrozit sprchou a nevztekal se.

Je to jenom moje zkušenost, ověřená. Ale vím že spousta matek by to nikdy neudělalo aby nááhodou neohrozilo dítě na psychice nebo na čem. Jinak synovi je dnes 17 a smějeme se tomu. Vody se nikdy nebál,. vany nebo sprchy taky ne a žádné trauma neutrpěl.

Ohodnoceno: 4x
 
Datum: 17.10.12 13:08
avatar

Líbí se mi rada Myse, to je velmi dobré. Opravdu studenou vodu na hlavu a obličej. Dokonce to takto kolegyně řešila v s dítětem, lteré dostávalo záchvaty vzteku takové, až jakoby bylo v bezvědomí. Šup mu hlavu do ledové vody, a za měsíc byl klid.

A ptám se stejně jako Pb - zkoušela jste ne plácnutí, ale opravdu "výprask"? Sice si nelibuji v nějakém mlácení dětí, ale někdy je to opravdu potřeba. V tomto období děti opravdu hodně zkouší, co si mohou dovolit. Jak na dítě funguje, když si ho přestanete všímat?

Samozřejmě neurologický problém nevylučuji, ale jako epilepsie se mi to nezdá. Je to moc účelové...

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 17.10.12 21:35
avatar

Holky, máte pravdu. Studenou sprchu znám. Ne jako matka, ale jako dítě, na které to bylo aplikováno :-D Je to už sice nějakých 20 let, ale prý to pomáhalo! :-D

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 17.10.12 18:44
avatar

Výbuchy vzteku jsou normální ve vývoji dítěte. Dítě prosazuje svou vůli a své potřeby, jak to umí.. Podle toho, jak to popisujete, je problém někde jinde, mnohem hlouběji. Toto opravdu musí řešit odborník. *hej*Dítě vychováváte tři roky a je vidět, že víte o čem mluvíte, že problém vidíte reálně. Přesto jste nenašla správnou a účinnou metodu, jak toto jednání dítěte odstranit. Je spousta rad a nápadů, ale vy jste už určitě vyzkoušela všechno. K ničemu to nevede. Dítě si nehraje, neumí se samo zabavit, soustředit se na nějakou činnost, radovat se. Je jen nespokojené, rozmrzelé a dává to najevo vztekem a křikem, vlastně nepřetžitě. Říkám to dobře? Asi to není úplně v normě. *hej* Napište, co na to odborník, až to budete vědět. Zajímá mě to. Vysloužilou kantorku ze školky.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 17.10.12 21:08
avatar

Tak mě napadá, že se může jednat o LMD - lehkou mozkovou dysfunkci. Syn byl také hysterický, takže nás doktorka poslala na neurologii. Byl to neskutečný zážitek, když neuroložka mi řekla, ať syna svléknu, tak dostal takový záchvat, že se válel po zemi, strhával mi sukni a řval a řval. Takže paní doktorka nás poslala domů. Syn z toho nakonec vyrostl, a psycholožka LMD nepotvrdila, protože se soustředit dokázal - hodinu, dvě si bez problému hrál s Legem. Takže pokud se Vaše dítko nesoustředí, tipovala bych na tu LMD, ale to je jen můj laický názor, opravdu bych návštěvu neurologa neodkládala. Může předepsat dítku nějaké léky, což by pomohlo následně i Vám a situace v rodině by se zklidnila.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 13.06.16 10:24
avatar

Zajímalo by mě, jak jste na tom s dítětem nyní, po delší době. Já mám dvě děti a s klukem máme něco podobného. Teda takhle extrémně ne.

Když třeba manželka jde pouze s jedním dítětem (třeba k doktoru) vše je OK. Jakmile jsou ti dva spolu, dělají neskutečný bordel. Taky jsme s nima nechtěli nikam moc chodit, protože to bylo vždy o nervy, jak se chovali. A všichni si pak mysleli, že děcka jsou prostě nevychované. A přitom výchovu mají docela tvrdou, alespoň z mé strany. Kluk se taky začne vztekat když není po jeho a to je můžete řezat, nadávat, vyhrožovat...houby platné. S tou vodou to může být dobrý nápad, o tom slyším poprvé. Mě trošku pomohl klasický vrbový proutek. Šlehnout přes zadek a dítě si příště dá docela pozor. Dneska mi stačí když se s proutkem ukážu a je klid. Jinak naprosto s Vámi musím souhlasit, že dítě vycítí, když jste na nervy a v nepohodě a o to víc přidávají na obrátkách

Prosím, napiště, jak jste na tom s výchovou nyní, jestli je nějaký pokrok.

Ohodnoceno: 0x
 

 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.