Nejste přihlášen/a.
Zaháním samotu v duši, rozešli jsme se po 4,5 letech s partnerkou, je tomu pár týdnů, byli jsme docela mladý pár od 19 ti let, až teď opravdu vím, co pro mě znamená, když jsem ji stratil, jak moc ji mám rád. Cítila se se mnou jak v poutech, pořád spolu, snad láska proměněná v žárlvost, pěkná blbost, dnes vím o něco víc. Jak se dostat zase k sobě, nikoli zpátky, nechci ji do ničeho nutit to už ne...myslím že jsem dostal od života, spíš sám od sebe dostatečné uvědomění se. Snad i odpověď znám, záháním samotu. Díky všem.
Začni si užívat a prožívat každý den.Já se rozešla po 8 letém vztahu.Rok protrpěla,ale pak jsem se z toho dostala a užívám si svobody a jednou princ na koni přijede
Já si po roce uvědomila ,že jsou na tom lidé hůř a mám to štěstí,že mám hafiny a Ti mi dodávají hodně energie,ale první vánoce pro mě byli nejhorší a kdybych neměla rodino a nepodržela mě tak asi to dobře nedopadne.Nevzdávejto užívej si kamarádů a rodiny.
doplněno 15.12.08 20:00:určitě se s ní co nejméně stýkat a nejlepší vůbec a určitě bych si ted trošku zařádila,ale záleží na tvém rozhodnutí...já to měla lehčí udělal mi úraz ,který mě stál už dvě operace a tak ho nenávidím na celej život...
dej tomu opravdu volny prubeh.Snaz se aby jste byli stale v kontaktu a uvidis zda k sobe patrite ci ne.Pritelkyne se asi taky potrebuje vyradit.Jste mladi, tak si to uzijte.Bud ji ale porad nablizku.Ne zpusobem vnucovani.Preju hodne stesti a uvidis sam zda to po case bude mit jeste cenu ci ne.
Přejde to, bude to trvat, ale přejde, mně to trvalo rok a půl. Záleží na spoustě věcí. Doporučuji se s ní vůbec nevídat ani jinak nekontaktovat, zpětně to budete hodnotit tak, že jste se ztrapňoval. Nenuťte se ani do přehnaného paření s kamarády, balení jiných slečen a nehledejte rychle náhradu. Držte se
Ano, to tak bývá, že člověk si uvědomí pozdě, co vlastně ztrácí. Ale hlavu vzhůru, to přeci není ztráta nevratná. Třeba si časem uvědomíte oba dva , že k sobě patříte. To asi ale záleží na tom, jak probíhal rozchod a jestli skutečně jedinou příčinou byla žárlivost. Ta je velice zlá a strašně negativně vztah ovlivňuje. A ještě bych dodala, že se strašně špatně "léčí". Je vidět, že Vás rozchod hodně bolí, ale samotu zahánějte opatrně a hlavně si dejte bacha na to, čím ji chcete zahánět. Máte před sebou Vánoce a Silvestra, tak se neuzavírejte do sebe a najděte si nové kamarádky a kamarády, kteří Vás ze samoty vytáhnou. Držím palce!
já bych tomu osobně dala chviličku času, jestli k sobě patříte tak se o to osud i vy sami postaráte, že čas zahojí rány taky není až taková pravda vím to sama ze své vlastní zkušenosti muži mi dost ublížili vždy šlo o delší vztah ten poslední mi ublížil fyzicky i psychicky a do konce svého života ho budu nenávidět vypěstoval ve mě fobiji na tmu a dost velký strach uvěřit mužům i když jsem řekla že už s žádným nechci mít nic společného tak za rok a půl se jeden našel je pravda že kdyby mě nesvedl nic by se nestalo byla jsem ráda že to tak dopadlo ted mi sice osud dal do tohoto vztahu dost velkou překážku kterou já osobně nemohu ovlivnit ale ňák to dopadne ale na to co mi udělal ten předtím vživotě nezapomenu takže závěrem pokud se bude chtít výdat atd. tak to ztracené není ale jen netlačit musí chtít sama, člověk vždy přijde na to o co přišel až když je pozdě ale vždy se dá něco dělat
Tak abych se přiznal to ztrapňování, odprošování apod.. už mám za sebou, jelikož jsem tady tak asi víte jak to dopadlo. Je tomu pár týdnů jak jsem psal a párkrát jsme se i viděli, moc to bolí tak blízko a nesmět... ale myslím že to je to jedinné co mě drží a tlačí dál, to nejde utnout, to nejde. Mnoho mnohokrát opsaných textů o lásce apod. člověk čte, ale uvědomí si je až když se ho to opravdu týka.
Teď už musím jenom dodat: "drž se a buď chlap" v dobrém slova smyslu! Vůbec není trapné, když člověk něco "zvoře" a dokáže si přiznat, že byl v.. korunovanej! Tak na sobě zapracuj a hlavně potlač tu svou mizernou žárlivost. Ta opravdu ubíjí skoro každý vztah. Máš život před sebou a věř tomu, že život je krásný, i když to někdy drhne a bolí.
Nevidím co bych asi měl, nebo snad přehlížím, nechci vidět? Vím že zahání samotu s jiným... a já tomu naslouchám, snad mě tím chce to ulehčit...ale já budu čekat, že se mi třeba někdy vrátí, to jsem korunovanej viďte. Pravidlo že se neexistuje žena inteligentní, krásná a věrná v jedné osobě asi platí... Snad někdo kdo to bude číst pochopí...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.