Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,
jsem docela zmatená, tak jsem se rozhodla obrátit jsem.. Je mi 14 a strašně se mi líbí můj vedoucí z tábora. Začalo to o víkendu, kdy jsme se začali víc bavit a mně se začal líbit. Ještě to asi není zamilovanost, ale mám ho hrozně ráda, má většinu toho, co má můj vysněný kluk apod... Problém je, že je mu 20 a bydlí 200km ode mě... Normálně bych se toho dokázala zbavit, ale zdá se mi (a nejenom mně), že to je aspoň trošku oboustranné.. Píšeme si na fcb, dal mi svoje číslo, svůj skype.. Nějak nevím co mám dělat. Připadám si blbá a naivní, ale u mě hlava nikdy neměla moc převahu nad tím co jsem cítila...
Předem moc děkuju.
Dobrý den.
Ve čtrnácti letech je určitě pěkné se zamilovat, snít o první lásce. Navíc dvacetiletý vedoucí z tábora. To už je něco! Opravdu pěkný sen. Ale moc reálně bych to neviděla. Je o dost starší než Ty. Věkový rozdíl 6 let sice nic neznamená, ale jen u věkově starších párů. Rozdíl mezi čtrnáctiletou dívkou a dvacetiletým mužem je už hodně velký. Stejně velká je i vzdálenost mezi Vámi. Když se zamyslíš, tak co by měl z takového vztahu dospělý muž? Doporučuji zůstat jen u snu a hledat si chlapce ve svém věku.
Asi se ti to nebude moc líbit, ale měla bys na něj spíš zapomenout a poohlídnout se jinde. 6 let není jinak zas takovej rozdíl, ale zrovna věk 14 a 20 je dost rozdílnej. Člověk ve 14 je úplně někde jinde než ve 20. Kdybyste aspoň od sebe nebyli tak daleko, tak by se to možná dalo zkusit, ale takhle asi těžko. Vztahy na dálku většinou moc nefungujou. A jak často myslíš, že byste se mohli vidět. Ty bys určitě neměla každou chvíli peníze na takovou cestu a pochybuju i, že by tě rodiče pustili a naopak kdyby za tebou jezdil on tak stejně by to bylo komplikovaný třeba kvůli přespávání atd. Tak se radši snaž do něj fakt nezamilovat a radši najít někoho jinýho .
Dobrý večer. Táborové lásky patří k těm nejhezčím, na které vzpomíná každý moc rád. Snad i proto, že když jsme se ve Tvém věku zamilovávali do svých táborových vedoucích, jen jsme snili o tom, jaké by to bylo, kdyby to bylo...Zůstalo vždy jen u těch snů. Z tábora jsme se rozprchli každý jinam, do svého běžného života, písemný kontakt z počátku chvíli vydržel, ale pak se vytratil i ten...A život šel dál...Jednou Ti zbydou také krásné vzpomínky. Komunikujte spolu, dokud vás to oba bude bavit. Člověk dopředu neví nikdy, jak věci dopadnou...
Dodnes si pamatuji na svou táborovou lásku. Bylo mi 14 a jemu kolem 26. Byl vedoucí a byl prostě úžasný. Každý má nějakou takovou lásku. Teď už dokonce bydlím ve stejném městě jako on (tehdy) a občas si na něj vzpomenu. Teď mu je přes třicet a asi už má rodinu. Bylo by hezké ho ještě někdy vidět a zavzpomínat.
Uvidíš, že to bude stejné i u tebe. Škoda (nebo možná bohudík), že tehdy nebyly počítače tak rozšířené, takže jsme si mohli dát maximálně adresu na dopisy... Buď ráda, že jsi taky prožila něco takového. Mám kamaráda, který byl teď na táboře jako vedoucí a taky se do něj zamilovala jedna slečna. Nebylo mu to nepříjemné, ale z jeho strany opravdu nic nebylo. Přišlo mu to roztomilé a to také je. Je to ta nevinná dětská zamilovanost. Za ni buď ráda, budeš na ni vzpomínat ještě hodně dlouho
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.