Kdy je člověk dospělý?

Od: Datum: 01.10.12 08:04 odpovědí: 17 změna: 02.10.12 11:13

Dobrý den,ráda bych znala váš názor,ale i tak trochu se potřebuju vypovídat. Vrátím se do minulosti a seznámím vás s aktuální situací. Když jsem byla ve 3. ročníku na střední škole,často jsem se hádala s máminým přítelem (moji rodiče jsou rozvedeni). On je typ člověka,kterého nemám ráda a to takový,že i přestože nemá pravdu,tak jí prosazuje,ví všechno nejlíp,nenechá si poradit,přitom toho moc nezná. Často jsme se hádali,ale né jen my dva,ale hádal se s ním i můj brácha,děda apod. Prostě nebyl moc oblíbený. A hlavně,každý na něj měl názor takový,že strašně ovlivňuje mojí mámu. Jeho názor se stával jejím a to ve všech situacích,ať už výchova dětí nebo veškerém rozhodování. Jednoho dne mi máma sdělila,že jí už nebaví to,jak si nerozumíme s jejích přítelem a že se spolu dohodli,že bude nejlepší mě ,,vyhodit,, abych šla k otcovým rodičům. Já jsem to nechápala,ale šla. Po 3 měsících jsem se vrátila zpátky k matce. Ona se omluvila že to tak nemyslela a já měla u ní větší ,,volnost,, co se kluků a zábav týká,tak že jsem se chtěla vrátit. Rok na to,když jsem měla 3 měsíce do maturity se stalo to samé. Každý říkal že to bylo pod vlivem máminýho přítele jsem ,,byla přestěhována,, k rodičům otce. Od té doby s matkou nekomunikuji.Z její strany není žádná snaha,ani jediná smska.Byla jsem psychicky na dně,protože takové situace špatně zvládám,takže ve škole to jelo od desíti k pěti a já kvůli vysoké absenci měla první pokus maturity až v září. Celé léto jsem se učila a v září úspěšně odmaturovala ze všech předmětů za 2. Přišla na řadu vysoká škola. Bez problémů mě vzali. Byl to pro mě šok,asi jako pro každého nového vysokoškoláka-změna stylu učení,nároky na znalosti apod.Vypadalo to že školu zvládnu,ale nezvládla.Sice jen o fous(1 kredit),ale nezvládla jsem jí.Proto mi v září bylo oznámeno ukončení VŠ. Oznámila jsem to jak rodičům,tak prarodičům i příteli a jeho rodičům,u kterých bydlím od půlky toho prvního roku na VŠ. Řekla jsem jim,že se mi nezadařilo,ukončili mi studium,ale že bych to chtěla za rok zkusit znova,že je pro mě studium důležitý.Teď mě trápí jejich reakce. Otec mi napsal sms že mi děkuje a to bylo vše a nekomunikuje se mnou. Matka mě začala všude pomlouvat,že jsem nechala školy,že na to se*u,že jsem z ní akorát rok tahala alimenty apod. Prarodiče z otcovi strany to dost zamrzelo,ale začínají se mnou o tom v klidu mluvit. Přítel a jeho rodiče to berou tak,že se stalo,že jsem dospělá,pokud budu chtít,tak ještě studovat můžu třeba za rok,ale že se to stát může každému. Mě teď strašně mrzí,jak se ke mě zachovali,vždyť studium na vysoké škole nemůže jít každému a určitě jsem to neudělala schválně. Všichni mě teď odepsali jako bych nechala střední školy nebo základní. Každej to teď řeší,jako kdybych byla malá holka,která se na to opravdu vys*ala. Ale tak to nebylo,nepovedlo se mi to a chci to napravit. Chci to zase za rok zkusit. Je mi 21 let,tak I KDYBYCH se na tu školu opravdu vykašlala,nebo nechtěla studovat vysokou,tak už jsem snad dospělá,tak by měli brát mejo rozhodnutí,nebo ne?


avatar
Upozornění
Tato otázka je 4 roky bez odpovědi a proto byla uzavřena.
Máte-li podobnou otázku, a nenašli jste vhodnou odpověď, založte novou otázku.
Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 01.10.12 08:18
 
avatar

Podržím se věty: Studium na VŠ nemůže jít každému. To je pravda a být Tebou bych se o to už asi nepokoušela. Tím spíš, že nemáš dobré zázemí, pendluješ mezi mamkou, prarodiči a rodiči přítele. Prostě někdo na to má, jiný ne, co naděláš?

Dneska je to všechno o penězích. VŠ můžeš studovat třeba do 50, když si budeš všechno platit - jsou rádi za každého človíčka, který jim přináší peníze.

Proto jsou tady 2 možnosti:

1/ Máš SŠ, najdi si vhodné zaměstnání, pokud to bude možné a vydělávej si. Peníze jistě potřebuješ.

2/ Najdi si brigádu a vydělávej si, abys měla na další studia. A přitom studuj. Ale když se Ti nedařilo bez brigád, když jsi měla na starosti jenom studium a jinak nic, žádné zaměstnání, pochybuji, že se Ti bude dařit navíc s brigádou. Bude to daleko těžší. Někteří lidé to ovšem zvládnou. Možná jsi tím ukončením VŠ dozrála a budeš si teď podruhé všeho víc vážit. A mohlo by to vyjít. *palec*

Jak píšeš v poslední větě - už jsi dospělá, tak by okolí mělo respektovat Tvé rozhodnutí. To je pravda. Musíš být k sobě ale poctivá, umět se sama ohodnotit - zda to opravdu dokážeš, či zda bude další rok studia v háji. To by byla už opravdu škoda.
Jaga.*placni*

Ohodnoceno: 1x
 
Od: ducati996*
Datum: 01.10.12 08:22
 

Teď budu mít rok času na rozmyšlenou,buď si najdu práci a pak třeba zkusím studium při práci nebo budu pendlovat mezi brigádama a zkusím zsae studovat denně. Tenhle rok byl pro mě těžký i po psychické stránce. Stěhování,ztráta kontaktu s matkou apod. Myslím že jsem se ponaučila a pořádně si promyslím za tento rok,co vlastně budu dělat dál.

Jen mě mrzí to okolo.Otec mě odepsal.Matka rozhlašuje co jsem jí to provedla a např.teta do toho ještě přihazuje názory a říkají to všude možně jak jsem se vys*ala na školu. :(

Od: karla1
Datum: 01.10.12 09:59
 

jsem dospělá, o pár let starší než ty, ale taky by se mě dotklo chování vlastní rodiny. Ale tu si nevybereš, stejně tak matku si nevybereš. Čas to třeba spraví a zase najdete společnou řeč. Vysokou si můžeš udělat v příštích letech, jestli na to máš.

 
Od: hahanaj*
Datum: 01.10.12 08:21
 

Dospělý je tehdy ,kdy se o sebe postará a za své činy je zodpovědný.

 
Datum: 01.10.12 08:29
 
avatar

Asi tak, jak píše babajaga. Dokaž, že jsi dospělá tím, že budeš soběstačná, nebo alespoň téměř. Najdi si práci a pokud je VŠ pro tebe důležitá, můžeš ji vystudovat při zaměstnání. Opravdové dospělosti se nedosahuje osmnáctým rokem. To samé jsem těžko vysvětlovala synovi, když hlásal, že si může dělat co chce, neboť je plnoletý, ale zuřivě hledal v lednici, co jsem koupila a zda má vyprané své oblíbené tričko. *uf*

Ohodnoceno: 2x
 
Od: ducati996*
Datum: 01.10.12 08:31
 

Já vím že jim to dokážu,jsem odhodlaná.Jen nechápu proč teď ze mě všude dělají takovej odpad? U známých,v rodině,všude...

Datum: 01.10.12 08:36
 
avatar

Třeba to tak nemyslí, jsou prostě zklamani. A i kdyby to tak mysleli, tím spíš by mě motivovalo, jim dokázat, jak se spletli a dokázat jim, že se mi to podaří. Ale když se ti to nepodaří, neznamená to nic, za to by ses musela stydět. Prostě to někdy nejde. Jako hlavní bych viděla stát se nezávislou, vydělávající.

 
Datum: 01.10.12 08:48
 
avatar

Dobrý den. Ducati, vztahy v rodině jsou někdy hodně komplikované. Ve Vašem případě přístup Vašich rodičů nechápu. Příliš Vám to neusnadnili. To, že se rozvedli byla jejich věc, ale měli si uvědomit, že Vy to nemusíte snášet nejlépe a bude to trvat nějaký čas, než se s tím dokážete vyrovnat. Bylo to na Vás zřejmě hodně změn najednou, nicméně jste dokázala odmaturovat. Že jste nezvládla VŠ jistě rodiče zamrzí, ale spíš bych dítě podržela. Rozhodně bych ho neodepsala. Stát se to může, nejste jediná a určitě to není nic, co by se nedalo zkusit znovu. Máte pravdu, jste dospělá, respekt byste si zasloužila. Je to Váš život, ne život rodičů. Zařiďte si ho dle svého vědomí a svědomí. Vztah s rodiči se časem třeba urovná, pokud o to budou stát všechny strany. Nyní se soustřeďte na svůj život. Říká se, že všechno zlé je pro něco dobré. Budete sama vidět, co Vám život přinese. V každém případě si myslím, že až si jednou pořídíte rodinu, budete se snažit vyvarovat se chyb, kterých se dopustili třeba Vaši rodiče. A třeba se poučíte i z těch svých. Co se stalo, stalo se. Ujasněte si, co v životě chcete, určete si priority a zatím si jděte. Je to Váš život a nikdo ho za Vás nebude žít. Zodpovědnost sama za sebe a svůj život, máte ve svých rukách. Přeji hodně štěstí.

 
Datum: 01.10.12 09:06
 
avatar

dukati, asi psycholog by tě naváděl tam, odkud bys viděla svou povahu, povahu všech o kom píšeš a vyjasnily by se ti důvody, proč to tak vypadalo a dopadlo. Je možné, že všechny ty pohledy a důvody bys stejně nepřijala. To je nejspíše fakt. *sok* Já jsem vyrůstala v rodině, kdy jsem naprosto přesně věděla, že mě rodiče živí, že to, co mě obklopuje, není moje, je to jen půjčené. Až si na něco vydělám a koupím, pak to bude moje. Nebylo to fajn, to mi věřte, ale bylo to tak. Dnešní doba je úplně jiná. Děti mají pocit, že rodiče jsou povinni je živit. Ano, mám také ten pocit. Ale současně mám pocit, že by se děti měly chovat tak, aby si to zasloužily. Asi to říkám blbě, ale od doby, kdy má dítě rozum, mělo by pochopit, že nějaká povinnost je na straně rodičů a nějaká povinnost je na straně dítěte. Prostě- nesmí se kousat do ruky, která živí! Mám pocit, že tohle děláte skoro celý život. To, jak to dnes vypadá, je jen důsledek. Neplatí pro vás-pokud máš nohy pod mým stolem, budeš doržovat má pravidla. *plac*Dosud jsm ti tykala, protože ses chovala jako dítě. Teď už budu vykat, protože bych si přála, abyste uvažovala jako dospělý člověk. Přehodnotila pohled na dnešek, na to, co jste docílila a pak se zamyslela nad zítřkem. Ne nad tím, jakou školu byste ráda, ale nad tím, jaký život byste chtěla žít. Hledala cesty, jak docílit toho, co byste v životě chtěla. Narovnala se, přestala se věšet na rodiče, prarodiče, otčíma a vlastně na včechny, kteří vám umožnoli žít tak, jak jste doposud žila. Podle vašich slov, blbě, ukřivděně. *hej*Moje babička odešla do služby v nějakých 15ti letech, moje maminka odešla z domu v 19, já také v 19, moje dcery, jedna v 18, druhá ve 20, bydlela s chlapcem a dodělávala nástavbu po gymplu a pak i vysokou, to už jako vdaná. Moje vnučka odešla z domu ve 20ti letech. Tak to prostě je. Jste velká holka, musíte si začít žít svůj život. Jak ho budete žít, to už je vaše věc. Nebudete muset poslouchat otázky, jestli jste si umyla krk a vynesla koš. "Jaký si to uděláš, takový to máš";) Nechci být na vás protivná, ale prostě to tak vidím, takový je život. Přeji vám jasný pohled a laskavý osud. *slunce*

Ohodnoceno: 2x
 
Od: paninkognito
Datum: 01.10.12 10:10
 

Kdyz mi bylo 18, tak jsem myslel, ze v 18. Ted je mi skoro 33 a myslim, ze teprve v tech 30 letech zacne clovek byt opravdu dospely *smich*

 
Datum: 01.10.12 12:11
 
avatar

Člověk je dospěly od okamžiku, kdy se začne dospěle chovat. Stěžování si na nepochopení rodičů a okolí jako projev dospělosti nevidím.

 
Od: pt®
Datum: 01.10.12 13:33
 
avatar

"ducati996", chápu tě. Nám se rodiče také rozvedli, skončili jsme v děcáku. Máma mi nebyla na svatbě, nebyla u mně, když jsem porodila první dítě, ani druhé a dál už se nebudu rozepisovat. Strašně to člověka mrzí, hledá viníka, hledá vinu v sobě. Ale, i když jsi možná někdy odmlouvala, tak to dělá každé dítě, ale také každé dítě potřebuje domov a zázemí i když už je velké, či dospělé. Moje 42 letá dcera mi řekla, "mami, jsem strašně ráda, že mám oba rodiče a že se mám kam vracet, že vím kam jdu, když jdu domů". Je 20 let z domova, má svoje manželství, ale její slova mně u srdce moc zahřála. Prosím tě nevzdávej školu, vím, že po těch peripetiích tě bolelo u srdce, ale musíš se vzchopit. Zkusit studovat znovu, v klidu až ta bolest trochu odezní a zvyknout si na to, že jsi na všechno sama, Myslím, že když budeš na denním studiu, tak na tebe rodiče musí platit, nějakou korunu. Myslím, že máš trochu oporu v prarodičích a že tě podpoří. Vytrvej, čas ti přinese růže trpělivosti. Měj se hezky. - pt

Ohodnoceno: 3x
 
Datum: 01.10.12 13:46
 
avatar

Zdravím, pokud se chceš postavit na vlastní nohy a zvládneš to, jsi dospělá. Škola není středobod, pokud cítíš, že nemáš dobré podmínky, ani finance, nenuť se do toho. Ona nikam neuteče, se mnou studovalo mnoho lidí nad 30 let a žádný problém;) Samozřejmě pokud je pro tebe škola důležitá, určitě ji za rok zkus znovu, jednou splněné předměty se dají uznat až dva roky zpětně (obecně řečeno, záleží na spoustě detailů).

Bohužel rodiče si vybrat nemůžeš. Otčím je idiot a máma se svezla s ním - a tím nic nenaděláš, můžeš jen čekat, zda máma někdy prohlédne. Naštěstí máš oporu jak v prarodičích, tak v příteli a jeho rodině, což je prima. Nejsi na to sama:)

Osobně bych máme zavolala a zcela jasně jí řekla, že si nepřeješ, aby někde vykládala lži, jak jsi se na školu vykašlala a podobně. A to nepíši s horkou hlavou:). Když jsem kdysi napoprvé neodmaturovala, máma halasně pohlašovala, že teď bude muset chodit kanálem, jaká je to ostuda. Tak jsem jí řekla něco velmi podobného, jak jsem napsala. Došlo jí to a dnes je to uzavřená kapitola.

Pokud na to nemáš žaludek, nezbyde ti, než se s tím smířit a překousnout to. Držím pěsti, protože to není lehká situace a vůbec si neumím představit, jaké to je, když člověka "zradí" vlastní matka. Nevím, jestli bych k ní ještě někdy dokázala najít cestu, sice čas asi hojí některé rány, ale ne všechno...

Ale jak píši, třeba se máma chytne za nos a vzpamatuje se:)

doplněno 01.10.12 17:03:

Víš, ono záleží na oněch lidech, zda se nechají zmanipulovat, anebo zda poznají, že takto by se máma chovat neměla. Když se nechají, vykašli se na ně, v tom případě za to nestojí.

Buď s lidmi, se kterými je ti dobře, kteří se o tebe opravdu zajímají a kteří jsou ti oporou. S nimi se dá všechno zvládnout;)

 

 

Od: ducati996*
Datum: 01.10.12 15:50
 

Když se ke mě otočila zády poprvé,tak mě to mrzelo,ale pak jsem nad tím mávla rukou.Teď když to udělala podruhé a za rok a půl nenapsala ani sms,tak mě to mrzí ještě víc. A to,že zjišťuji,že nabádá tety a ostatní,ať se na mě vykašlou,že jsem blbá že jsem se vykašlala na školu,tak ať se se mnou nikdo nebaví-to mě štve :(

Od: nutt®
Datum: 02.10.12 03:00
 
avatar
Zdravim,
az budes dospela sama to poznas to ze ti je 21 neznamena ze si dospela ale take to neznamena ze nejsi. Dokazes se o sebe postarat sama? Planujes si budoucnost? Premyslis dopredu a nedelas veci bezhlave? Dokazes si udelat vlastni nazor na ruzne veci? Nechas si poradit od zkusenejsich? Mas zivotni cil a vis co musis udelat pro jeho naplneni? Nevzdavas svoje plany proto ze te nekdo tvrdi ze to nezvladnes? Dokazes se povznest nad pomluvy od ostatnich? Vis ze zivot se musi zit? Pokud si na to vse odpovis spravne tak jsi pro mne dospela. Mne je stejne jako tobe a dospely si pripadam ale kdyz se kouknu zpet tak k tomu abych dospel vedla dlouha cesta plna prekazek, trapeni a prekonavani sam sebe. Musel jsem pochopit spousty veci, nechat si 100x poradit a stejne to po 101x udelat po svem. Ale nyni kdyz se na sebe podivam tak jsem hrdy a myslim ze i moji rodice se kterymi jsem take nemeli dobre vztahy se za mne nemuseji stydet. Vim jak zit nechci a co delat abych byl stastny. Pokud chces mit VS tak to nevzdavej a snaz se, to ze te nekdo nekdy rika ze to nezvladnes te nesmi odradit ale naopak nakopnout a dat ti dalsi duvod proc to dotahnout, kdyz to nevyjde poprve zkusej to znova a znova. V zivote te potka jeste spousta zkousek a je jen na tobe jak se knim postavis ale pokud chces byt na sebe hrda tak nic nikdy nevzdavej po prvni prohre! I to ze si uvedomis ze dospela jeste nejsi je krok k dospelosti. Mozna ze semnou nekdo nebude souhlasit v nekterych vecech a tak to je i spravne kazdy by mel mit na vec vlastni nazor.
.
Hezky den NutT
Ohodnoceno: 2x
 
Od: ajka*
Datum: 02.10.12 10:13
 

Dlouhý text ze kterého jen vyplývá, že všichni kolem tebe mají obrovské povahové a charakterové chyby. U sebe máš jen samá pozitiva a omluvy. Ve svých očích jsi bez chyby.Pokud nezměníš pohled na sebe nebudeš nikdy dospělá. Chceš aby všichni respektovali tvoje rozhodnutí, nikdy jsi ale nerespektovala rozhodnutí své mámy koho si zvolila za svého přítele. .Píšeš " za větší volnost co se týče kluků a zábav jsem se chtěla vrátit... " . Možná, že on to vidí tak, že si našel slušnou ženskou s rozcapeným drzým spratkem.. Tvoje sebestředné uvažování s nějakým studiem vůbec nesouvisí, jen hledáš výmluvy a pofoukání svého studijního neúspěchu. Jdi do práce, najdi si samostatné bydlení, žij život ze svých peněz a řeš každodenní starosti sama se sebou.Když budeš mít štěstí, tak hodně věcí pochopíš a možná pak opravdu dospěješ.Zatím se chováš jako puberťák.

 
Od: buss®
Datum: 02.10.12 11:13
 

Dospělý jak - právně, fyzicky, mentálně..., máš 21 let, máš občanský průkaz tak si dělej co chceš v rámci našich zákonů.
Odejdi z domu, osamostatni se a nemusíš si stěžovat. Pokud jsi doma, je třeba mít ohledy k ostatním.

 

 

 

 

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.