Dobrý večer,ám takový větší menší prolém s přítelem.. A potřebovala bych objektivní radu..aspon jednu..
S přítelem jsme spolu 2 roky, mě je 21 a mu 30. Bydleli jsme spolu u mých rodičů, asi tak 0,5 roku, v říjnu, pár dní po mých narozeninách se odstěhoval, aniž by mi jen něco naznačil, no, dali jsme to zas dohromady, k narozeninám mi nic nedal, prý když mě nemiluje.. A bylo to v celku vše v pohodě.. Před nedávnem mi řekl, at mu dám pokoj, at na něj kašlu, nepíšu mu, nevolám, že potřebuje čas si ujasnit, jestli chce být v životě sám nebo se mnou, že mě prý týden miluje, a další týden už neví, jestli mě vůbec chce. Surfovala jsem na netu, a v historii našla to, že si podal inzerát, že hledá dominu nebo pár. V sexu nám to klapalo, vlastně ve všem.. Ted nevím co si mám myslet, říkal, že už na nic takového chut nemá, no, zakázané ovoce.. prý že ho to vzršuje, že by to mohlo být jakože reálné.. nevím, já jsem s nervama na dně, prý mám čekat, jak se rozhodne.. což ze sebe takovou hloupou dělat nechci, on se rohodne a já mu skočím do nruče? to nechci, ale miluju ho, ale zas na druhou stranu si říkám, že je už dost starý na to, aby věděl, co od života chce, já se uklidnuji tím, že jsem mladá a že pro jedno kvítí slunce nesvítí, no jo, ale je to strašně těžký! odstěhovala jsem se za prací 100km od něj, on mi nasliboval, že půjde se mnou, ale on mi toho už nasliboval..
navíc si říkám, že když s ním ted zůstanu, teda pokud by se on rozmyslel, že beze mě nemůže žít, kdo může vědět, jestli to neudělá znova třeba za 5let? a to už bychom třeba byli svoji a měli děti, a on by mne tak nechal? protože by potřeboval si udělat opět pořádek v hlavě? co myslíte? co by jste dělali vy? prosím, já už ani nejím, jak se trápím...
3x
ja osobne bych ho nechala plavat.Jednou miluje a poduhe nevi.Bud at si to necha pro sebe - kazdy par ma krize - nebo se tedy rozejdete.Jsi mlada a ty si mas hlavne uzivat a ne se vazat tricetiletemu.Jak vidis jen slibuje.Ani se za tebou neodstehoval.To uz taky neco rika.Preci kdyz nekoho miluji a neco mu slibim - a je to v mych moznostech - tak to take splnim.Sliby chyby.Je to tezky radit zda odejit ci zustat, ale pokud se uz tak chova delsi dobu jak pises - nic nerekne a najednou se odstehuje - to je divny.To se preci v normalnim fungujicim vztahu nedela.A na zaver - ja bych ho opravdu nechala postupne odplavat.Uz bych se v nicem nesnazila.Hodne stesti.
2x
Ahoj. Myslím si, že ve skrytu duše víš, že je pod tvojí úroveň čekat, až se přítel rozmyslí, jestli s tebou chce být. S člověkem na kterého není spolehnutí je strašně těžký život, ani nemluvě o tom, když jsou už děti. Chápu, že to bolí a trápíš se, ale asi by ses trápila i dál s ním. Ptáš se, co si o tom myslíme, tak já si myslím, že bys měla nechat přítele jít, jsi mladá, přítel by už opravdu měl vědět co od života chce, pokud se po dvou společných letech musí rozhodovat, jestli chce být s tebou nebo sám, tak ať se klidně rozhoduje, ale ať nečeká, že budeš doma za pecí čekat na jeho rozhodnutí. Jo, a s tím inzerátem bych si hlavu nelámala, třeba ho jen baví zkoušet jestli by někoho sehnal, nikde není psáno, že by se s dotyčnou chtěl opravdu setkat, mohl prostě jen tak z legrace zkusit si ho podat. Držím palce apřeji hodně sil, ať už se rozhodneš jakkoli.
0x
moc vám děkuji, dnes mám v plánu mu říct, jak to vše cítím a necítím.. s tím inzerátem, on měl kdysi přítelkyni, se kterou byl 7let, ale to byl takový vztah, že jelikož oba studovali, tak se viděli jen o víkendech.. no, ted si myslím, že takový vztah by mu vyhovoval i ted, no, ale k věci, chodil s ní, a co vím, což mi docvaklo až ted, tak už se s jedním párem setkal.. našel si je přes inzerát on sám, v té době totiž nebyl net.. No, takže kolem a kole, lituju jeho budoucí nastávající, pač jakmile sundá ty růžové brýle, což u nás už sundal, a nechápu ho, protože každý vztah tím jednou projde, a už na tom druhém vidím jiné věci, než jen pěkné vlasy apod.. tak té slečně udělá to samé co mě a té předešlé, bohužel, ta předešlá o tom neví..
tak mi držte pěstičky, dnes je můj velký den potřebovala jsem se ujistit, jestli se chovám ještě normálně, nebo hysterčím, a vaše zprávy mě podpořili..Děkuju.
Držím ti palce a přeji hodně síly. chlapi umí být přesvědčivý, a pokud je milujeme, tak se dost často necháme znova ukecat. Ale věřím,že máš vše v hlavě pěkně srovnané a víš co chceš. Hlavně se nenech vmanipulovat někam, kam nechceš. Je mi tě líto, ale věř, že děláš krok správným směrem.
Tak, mám to za sebou je to ale hrozný, myslela jsem si, že už brečet nebudu,ale zase tak jsem mu aspon řekla, že mi tehdá zkazil narozky a ted mi zas kazí vánoce.. no jo, ale jsou i horší věci v životě.. Doufám, že se z toho brzo nějak dostanu a vše už bude ok. Jinak vám ještě jednou díky za podporu, pomohla. Občas člověk potřebuje trochu popostrčit, aby se odrazil..
tak zatím mě každý utvrzuje v tom, že jsem udělala dobře, hlavně rodina, což mi pomáhá, navíc od jeho odchodu v tom říjnu, k němu už nikdo tak nějak nemá důvěru, naši, bráchové a tak..
Jinak jeho reakce? v celku žádná, jo, vlastně nic mi neřekl, a když jsem se ho ptala, že se ani nezeptá proč nebo jestli ho to aspon trochu mrzí, nebo tak něco, tak říkal, že asi ví proč, a že ho to mrzí, to je vlastně úplně vše. a pak mi při odchodu, at se mi daří. a pak ještě něco na ten způsob, že si prý třeba časem řekne, že udělal nejhorší věc ve svým životě, což spíš beru jako kecy. a když jsem se ho ptala, jestli už teda aspon ví, jestli chce být sám nebo.. tak mi řekl, že na 70-80% že už ví, ale co to je? to si prý nechá pro sebe.. Byl to takový klidný rozchod, řekla bych. No, ted se z toho dostat, dnes jsem byla u holiče, no, a trochu jsem zvolila jiný účes, no, někde začít musím
0x
tak toto je teda něco, ale pomáhá mi to,
na jeho mailu - měli jsme společné pc, a email na stejné doméně, a heslo bylo uložené, tak jsem se tam opravdu nechca dostala- jsem našla email, bývalý si našel sám inzerát a odpověděl na něj, a došla mu odpoved, že ho berou.. asi si mě fakt nezasloužil..
Určitě jsi udělala dobře,mladá pěkná žena nemá zapotřebí se nechat takhle ponižovat.Žijeme proboha ve 21.století.nejsme závislé na mužích jako bývaly naše babičky.Čekalo by tě s ním jen trápení.Řekla bych,že jsi na něm byla trochu psychicky závislá,ale to se poddá.věř mi.Už to Tvé odstěhování 100km za prací od něj byl výborný správný krok.Jednou se objeví ten,který nebude potřebovat přemýšlet,jestli Tě miluje nebo ne - bude to totiž vědět.Držím Ti palečky a někdy se ozvi.
Lenka
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.