Zkolabování nervů - mám se stydět?

Styděl by ses za zlomenou nohu nebo zánět slepáku?

Blbost - každý z nás má zdraví nějaké a stydět se za ně je - blbost...

Za nemoc nikdo nemůže, takže nějaké stydění je hloupost.

Dobrý den, Miki.

Nemáte se vůbec za co stydět. proč také? Viděl jste třeba někdy nemocného s rýmou nebo angínou, který se stydí? Já tedy ne. Nervový kolaps je nemoc, jako každá jiná. Důležité je problémy si uvědomit a léčit je. To Vy evidentně děláte, berete léky. Časem se problémy vytratí, spát budete i bez léků. Chce to trpělivost. Stydět se opravdu nemusíte, věřte mi.

Je to normální zkolabovat může každý ať s nervama nebo má nervy z práce prostě jakkoli,hoďte to zahlavu jinak budete mít další kolaps.Co by jste dělal kdyby jste měl třeba epilepsii já ji měl a co jsem měl dělat jít dál a prdět na blbečky,vždy jsem si říkal že se jim to může stát taky,měl jsem to v dětství z autonehody.Jedu dál a s lepším pocitem

Hlavu vzhůru a běžte dál.

To máte dočasný stav, já nevím,proč byste to měl někomu říkat. Dnes nakonec bere spousta lidí prášky a nikomu to neříká,nebo si dá štamprličku. Jak tak koukám kolem sebe ,tak k dnešku je to běžný "doplněk stravy" ...jak to přišlo,zas to odejde! Hlavně na to nemyslete!Někdo čte,až u toho usne a pod... nic si z toho nedělejte - - nejste sám ..

Miki, stud není na místě, jde spíš o to, komu se se svými zdravotními problémy svěříte a koho necháte v nevědomosti. Nemoc si nevybírá, skolí i "medvěda". A není důležité, jestli je to rýma nebo nemoc nervů...

Inteligentní lidé to nebudou brát jako nic, za co by se měl člověk stydět. Osttaní snad není třeba řešit.

Stydět za co? To je jako by se někdo styděl za to, že má angínu, revma v koleni nebo prodělal mozkovou mrtvičku. Pokud jsi se setkal s reakcí, že by ses měl stydět, tak to byla reakce neznalého, nevyspělého, špatně vychovaného jedince s hodně nízkým IQ, který ti nestojí ani za pohled, natož za nějakou reakci.

V Americe má téměř každá celebrita svého psychoanalytika, nechápu zač by jste se měl stydět. Kolabujeme jeden za druhým a není divu, stres, stres, stres, obavy že neuživím rodinu, příjdu o práci... Nebude to dlouho trvat a všichni se sejdeme v ordinaci odborníka na nervy a pak už si jen budeme sdělovat co za léky bereme a jestli jsou dobré. Přeji ať je líp!

Stydět by se měl jenom ten, od koho jste se s takovou reakcí setkal!