Nejste přihlášen/a.
Dobrý den, mám takový problém a potřebuji se z něho spíš jen vypsat, ani nečekám nějakou radu, tak dopředu děkuji za toleranci.
Ve vedlejší třídě mám jednoho kamaráda, se kterým jsem se seznámila asi před tři čtvrtě rokem na jeho oslavě narozenin. On se tam snažil o jednu moji kamarádku a díky tomu jsme se začali bavit. Na jaře jsme spolu začali chodit ven a já mu radila jak uspět u té mé kamarádky. V té době bylo všecko fajn a já ho brala opravdu jen jako kamaráda. Nikdy by mě nenapadlo k němu něco cítit. Pak se ale s mojí kamarádkou pohádal a naše procházky se začaly točit kolem jiných témat, než jen "Jak získat onu zmíněnou kamarádku". Ano ze začátku jsem si připadala jako vrba, která jenom naslouchá stížnosti na tu kamarádku, protože mu celkem ublížilo, že ho nechala. Ale my dva jsme spolu ven chodit nepřestali. Dokonce jsme si volali na skype třeba přes dvě hodiny :D A kolik smsek, kolik jsme spolu propsali, to se mi ani nechce počítat. Ale musím zdůraznit, že i v té době jsem ho brala jako kamaráda, sice už hodně dobrýho ale pořád kamaráda. Pak ale začaly prázdniny a my jsme si už jenom psali smsky, protože jsme každý byli jinde. V polovině prázdnin, ale začal ignorovat moje smsky a vůbec mi nepsal. I když jsme se na konci prázdnin viděli na jedné akci, ani se na mě nepodíval, ani nepozdravil, prostě nic. Ani pak ve škole. Byla jsem z toho hrozně smutná a měla jsem pořád špatnou náladu. Ve škole když jsem ho zahlídla, rozbušilo se mi srdce a tak mě v něm píchalo. Prostě smutno. Pak mi ale napsal, a když jsem se ho zeptala proč mi píše, když se mi po tak dlouhou dobu neozval, napsal něco ve smyslu, který říkal, že přece se se mnou bavit nepřestal a že je všecko v pohodě. Byla jsem z toho sice zmatená, ale měla jsem strašnou radost, že se se mnou baví. I osobně jsme si zase začali povídat. Sice ne jak před prázdninami, ale alespoň něco.
A moje otázka. Myslíte si, že bych do něj mohla být zamilovaná? Protože když se se mnou nebavil, měla jsem opravdu hrozné nálady a teď je to skvělé. A nebo je to jen cit k velkému kamarádovi? Jen podotýkám, že já opravdu nevím, takže na odpovědi typu "To bys měla vědět sama", nebo "Co říká srdce?" můžu odpovědět rovnou, že opravdu nevím. Sama se v sobě nevyznám.
Jé jé jé, ten začátek je taková klasika, až je to srandovní - radit někomu, jak sbalit někoho jiného a pak se do něj sám zakoukat, toť vysoké procento začátku vztahů! Jste s ním, jste šťastná, neozývá se, máte ho plnou hlavu a jste smutná. To, řekla bych, je přímo definice zaláskovanosti. Někdy jen prudký meteor, co vyhoří a nic po něm nezůstane, jindy pečlivě založený táborák... Přesto se i v přátelství objevují takové stavy silné touhy po tom druhém, ať už pro stejné pohlaví či pro opačné. Naštěstí zřejmě nemusít nikam spěchat a i když ochladl, nic není ztraceno - však je sotva půlka září... Kamarádi někdy zapomínají, že i vrby jsou ženské, tak by možná nebylo od věci mu to malinko, velmi decentně připomenout. S trochou jeho péče by se to asi překulilo do zaručeně nepřehlédnutelné zamilovanosti, pokud by zájem nebyl, tak to holt v sobě přetavte do přátelství - on jich člověk za život taky zase tolik nepotká...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.