1x



Život za pravdu

Od: Datum: 14.09.12 21:18 odpovědí: 65 změna: 23.09.12 10:40

Asi před dvěmi lety jsem změnila radikálně svůj styl života, abych si naplnila svoje sny. A světe div se, vycházelo to. Ačkoliv jsem měla zdravotní problémy na vysoké škole jsem uděla některé zkoušky i bez toho, aniž bych se na ně připravovala. První rok vysoké školy mi vyšel skvěle. Tak jsem si říkala, že by to chtělo nějakou tu opravdovou lásku. I ta přišla a vše bylo faj, ale jen do té doby, než se objevilo jméno Lenka. 25 letá žena, která mi pomali sebrala vše. Víru ve spravedlnos, sebrala mi moje zájmy a iluze na klidný rodinný život, jelikož se do toho našeho pořád plete. Nyní nejsem schopná stát na vlastních nohách. Mám strach. Ano strach. Z té ženy. Je nevyzpytatelná. A další s čím se nevyrovnám je to, že nebudu moct nastoupit do třetího semestru vysoké školy. Mám strach, že na tom budu tak zle, že... Tolik se bojím, tak moc a říkám si, co ten malej, když mu ta žena tolik ublížila? Spousta lidí mě podporuje a právě jim moc děkuji. Ale v této chvíli si připadám úplně zbytečná. K ničemu. Nedokáži zabránít tomu příkoří, které je pácháno na tom našem prckovi, příteli Lubošovi a mně. Přemýšlím, že to skončím, ale chci aby tento vzkaz obletěl celý internet, aby si všechny ty instituce, co nás vydíraly, exekutoři a podobně, právě kvůli biologické matce našeho prďoly uvědomily, jak špatně jsou nastavené zákony a že jsou nastaveny právě ve prospěch těch zlounů. Přeji si, aby Lubošek zůstal s otcem a aby mu Ti, kdož pomáhají mně, pomáhali i nadále jemu. Nedovolte, prosím, aby ten chlapec skončil u Lenky, zabila by jeho duši, tak, jako zabila tu moji. Loučím se s vámi a děkuji vám za všechnu tu lásku, kterou nyní tak intenzivně pociťuji, ale i přesto se uchyluji k myšlence odejít. Kdo ví, třeba se všechno změní, třeba, ale teď? Eva


avatar
Upozornění
Tato otázka je 4 roky bez odpovědi a proto byla uzavřena.
Máte-li podobnou otázku, a nenašli jste vhodnou odpověď, založte novou otázku.
avatar
hejkal uzavřel tuto otázku
Není vhodné uveřejňovat osobní údaje...
Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 14.09.12 21:57
 

neblázněte , vše se dá řešit . Jestli chcete ,můžeme to probrat

Ohodnoceno: 2x
 
Od: evazjersina*
Datum: 16.09.12 13:33
 

I Vám moc děkuji. Ta věta mi stačila.

Od: jarmulina
Datum: 18.09.12 18:54
 

*cert**cert*TADY SE JEDNÁ O ZENEDBÁVÁNÍ,TÝRÁNÍ A ZNEUŽÍVÁNÍ DÍTĚTE VLASTNÍ MATKOU *ee**ee**ee**cert**cert*POMOZTE PROSÍM*hej**hej**hej*KDO POMUŽE OPRAVDOVÉ RODINĚ,která se chce o chlapečka starat?

 
Od: evazjersina*
Datum: 19.09.12 10:00
 

Právě. Výstižně to píšete. Strašně mi vadí, že najednou matka projevila o chlapce zájem. My se snažili všechny instituce upozornit, že když k nám kluk přišel, choval se jak zvířátko a to mu bylo tři roky a sedm měsíců. Chtěli jsme podat trestní oznámení na matku za zanedbání péče, ohrožení dítěte, týrání a zneužívání. Když se nikdo k ničemu neměl, šli jsme trestní oznámení podat sami a ten policajt nás poslal domů, že prý by se to otočilo proti nám a že na zneužívání nemáme žádné důkazy a z psychiatrie byla z práva, že to nelze vyloučit, ani prokážat a a ať ho prohlídnou odborníci. Matka samozřejmě projevuje externí zájem, a to tím, že k soudu píše výmysly. Jak se táta nestaral a že nebyl s to poslouchnout to, co se týkalo výchovy syna. Omyl. Vím jaký je přítel otec. Přišla jsem z noční a vlezla jsem potichu rovnou do vany, malej samozřejmě vstává v šest, takže udělal dvakrát ee a v tu ranu byl Luboš na nohách, šel ho dát vyčůrat a dělat snídaní. Kluk hnedka máma, máma, protože nás chce mít vždycky pohromadě. Jakýkoliv návod k výchově přijímá bez problémů. Problém je z biologickou matkou. Hádejte, kolik mu přiveza z domu hraček. Jedno autíčko a medvídka. Všechny hračky jsme navozili od mého syna, který mu je dal. Stejně tak věci. Hodně pomáhají i známí. Teď potřebuje boty na zimu, ale oba se bojíme o ně požádat. Když jsme bi. matku poprosili, zda by nedala Luboškovi peníze na plavání. Zeptala se, jak mu to jde ve školce. Na další dotaz neodpověděla a nezdvihla ani mobil. Pak napsala, co jsi chtěl, neměla jsem mobil u sebe. Tak znovu zavolal, ale nevzala ho. Tady nejde jen o to zneužívání, tady jde o celou věc. Ona nechodila na prohlídky a vyšetření s klukem, na které jít měla, což nám doktorka ukazovala. A u soudu se vymlouvá, že stěhuje. Jde o to, že mi zařídili tomu klukovi kompexní péči od pediatra až po zubaře, včetně školky. Denno denně se tomu klukovi věnujeme a světe div se, začíná opakovat i slova. Předevčírem jsem telefonovala s kámošem Luboše, a ten byl přímým svědkem toho, co se s Luboškem dělo a mimo jiné říkal, že jediný, kdo na něj mluvil byl Luboš. Ale ten toho moc nemohl stihnout, když se vracel v pět hodin domů. A vím, co s klukem dělá teď. Baví se s ním, kreslí s ním, čte s ním, chodí s ním ven. Pokud se vrátím k tomu zneužívání. Navazovala jsem s Luboškem kontakt, aby hned nezahazoval medvídka při tom, co dělal, když jsem mu pak říkala, ukáž jak si s Tebou míša hraje a pak jsem mu dala tatrnaku: "Tady máš koko za to, že jsi mi ukázal, jak si s tebou míša hraje." On tu tatranku dával Míšovi. Tím mi došlo, že to díky bohu pro něj nebyla stresová situace. Každé dítě provádí autoerotiku a ne proto, že by se mu to nelíbilo. Takže jemu se ten akt mohl skutečně líbít. Prominte. Chce se mi z toho zvracet, že to někdo může udělat. No a spousta lidí mi asi nebude věřit, že si tento akt, chtěl tak nějak vynutit i pomě. Když jsem ho nasměrovala do pozice aby byl čelem ke mě, začal s autoerotikou. U mého syna jsem to nezažila. Je fakt,, že se jeho matka k němu chovala jinak odtažitě a že toto mohl považovat jako normální projev lásky, myslím, že mu máma kouřila pindíka. Pokud se tu ozvou zlí jazykové. Tak podotýkám. Že nikdo v první chvíli nemyslel na pí LK - matku. Luboš jí jen oznámil, promiň, nedám Ti ho na celý víkend, protže máme podezření na zneužívání a do Tvého prostředí ho nepustím. Tatínek - domácí násiií, bratr -kriminalit, násilí, babička - zneužívala matku, matka pí L.K., bije svého nynejšího přítele. My měli podezření na někoho jiného, pořád přeci jenom u nás figurovala jako matka a oan: "A proč si myslíš, že to dělám zrovna já?" Podobný hovor jsem s ní měla na facebooku: "Proč mi Luboše nedal Píˇ(du?" Protože máme podezření na zneužívání. " A proč si jako myslíš Evo, že bych to měla dělat já, přeci jsem normální, i když si možná myslíš, že ne." "Lenko, když jsme vyslovilo toto podezření, nikdo ani v nejmenším nemyslel na Tebe, měli jsme spíše na mysli babičku, ale pokud hájíš sebe a ne syna, ukazuješ akorát na sebe prstem, že tím viníkem jsi Ty," "No a co, nemáš žádný důkyzy, co s tím jako chceš dělat.!" Na tom facebooku bylo více kompromitujících věcí, ale mrška šikovná vysondovala heslo přítele a inteligentně zprávy promazala." Používali jsme tenkrát facebook přítele. Nechala tam, ale to, že ho dávala na hlídání svému otci a babičce. To, že by měla zvednout svůj línej zadek od počítače a najít si práci, aby byla aspoˇ(n trochu prospěšná a začala platit dluhy co nadělala. Je to samá hnusárna na hnusárnu a soud je asi slepý. Tedy vůči ní určitě. Jinak zamítl návr na předběžné výživné a to z toho důvodu, že se finančně podílím na chodu domácnosti.A tože platíme dluhy je nerelevatní. Takže podle paní L.K. jem děsný člověk a měla bych se nad sebou zamyslet. Nebude se mnou vůbec komunikovat, protože jsem teta jejího sina a milenka jejího muže. Ale z jiným chlapem mu zdrhla ona a nechala ho s vybranými konty. Takže jsem ten nejhroznější člověk na světě, protože za ní platím dluhy. K cizím lidem se chovám hnusně a to tak, že se vzdám svého zaměstnání, vezmu si noční a pak hlídám a vychovávám jejího syna a s vyslédky. Lubuše už jsem vychválila. Jsem natolik zlý člověk, že veškeré finance směruji k Luboškovi. A ona je tak vtřícná, že mu odmítne koupit punčocháče, zimní bundu, odmítne mu dovézt hračky z domu. A o syna má takový zájem, že se ozve 1 za čtrnáct dnů, těsně před tím, kdy je dohodnutý styk. Teď už nás ale všechno tak naštvalo, že jsme jí syna nepředali s tím, že až do prošetření té záležitosti ho neuvidí. Nic neřekla, otočila se a odešla. Já jsem sem šla sice pro radu a sociálka, co tady byla a vyposlechla si to řekla, že je to na trestní stíhání, ale nám to odmítli vzít a jak se k tomu sakra staví soud? Ona má právní zástupkyni, která jí tyká. My prostě potřebujeme právníka, pronože podle soudu jsme dva primitivní idioti a naše slovo nemá váhu. Můžete mít v malíčky všechny paragrafy, použít všechny právní kličky, ale je vám to kprdu, když druhá strana má toho s razítkem. Soudům jde pr o prospěch dítěte. Já jsem komusi psala, kdyby ta právní zástupkyně, její, jednala v zájmu dítěte, tak už by biolg. matka byla samá modřina. Mnozí z vás zase řeknou, že pomlouvám, jenže prdlačka. Píše naprosto skvělé psychicky deptající maily. A nejsem sama, kdo ji takto zažil. Bohužel je to skutečně sociopatka. Dopouští se psychického teroro, nevydrží v práci, jen nastavujeje ruku a říká dejte. Všichni kolem jsou blbci a já jsem king. Chyby které udělala ona, tak za ně můžete vy, ptože vy ste jí k tomu donutili. Spočátku se chová žoviálně, snaží se na vás zapůsobi, vy jí podlehnete a když jí řeknete takhle, ne, jste idiot, idiotů a zrůda.

Moderátora bych tímto poprosila, zda by nemohl už smazat ty tři inkriminující fotky. Vtiskněme si do hlavy, že mu to naštěstí neublížilo. Ale mě se chce stejně zvracet z toho, z toho. Ježíší, tohle se nesmí dít, nesmí. Vždytˇ i když se mu to líbilo, pak má všechno zkreslený a je to znát. Bere projevy lásky jinak. Ale už skáče do náruče a dává pusinky a i mazlit se začíná normálně. Všechno to šlo postupně. Proboha, ta ženská už měla být za mřížemi. Věřte mi, neřekla jsem to ani o svém nevlastním otci, to bylo taky individium, ale na tuto paní nemá. Od otčíma jsem chtěla jenom pryč, ale policie to te)nkrát vyřešila za mě. Ale tady se jedná o porušení tolika paragrafů. A doprčic, pořád nic. To jí snad zase projde? Utrápila Luboše, Luboška a spoustu jiných lidí. Bože, Luboš je tak hodnej chlap a jak má kluka rád a víte jak mluví o své žene, jako krávě. A on je fakt milej, vlídnej a jemnej člověk.

Pak je tu ještě druhá věc: to bychom též potřebovali poradit. Vím o paragrafu 149, vím že pokud se prokáže, že když spolu žili a dluhy vznikly v tu dobu, že má taky splácet. Ale mě tu jde o mprální stránku věci. Když spolu něco uzavírali, tak samozřejmě na Lubošovo jméno, jak jinak, moudrá to žena, on chtěl ale všechno platit složenkami, aby měl přehled. Ona chtěla ale přes internetové bankovnictví. Na to Luboš odpověděl, že tomu nerozumí, ale že když to bude platit, tak není problém. Udělal kartu, tam šla celá jeho výplata a pííííííí L.K. hospodařila. Jsou to dluhy za nesplacený nábytek, za neplacený nájem, za nezaplacenou pojistku a te ještě O2. My už máme vlastě poplaceno to, co tenkrát bylo půjčeno. Tak trochu máme co dělat, abychom vyžili. A já mám taky strach, aby nám nevzali malého. Na druhou stranu se utěšuji tím, že matka nepracuje. Prostě se motáme v kruhu a jedno souvisí z druhým. Opravdu bychom byli nejradši, aby si to doplatila sama a já se táži, neexistuje nějaká právní klička?

Díky.

Od: jarmulina
Datum: 14.09.12 22:18
 

Evo prosím Vás nespravedlivost vládne světem ,nebudte zlomená,tolikrát musí člověk vstát a jít,neudělejte žádnou hloupost,každý řešíme nějaké problémy máme je všichni!Naopak musíte být silná věci řešit a né zbabělé utéct a nedej bože si něco udělat.Kolika lidem byjste ublížila a kolika lidem uděláte radost.Vkládejte sílu pro ty co zato stojí a stojí za Váma.Ze začátku je vždycky všechno černý,ale žádná bouřka věčně netrvá...Rozumím dobře vy jste si adoptovali prcka a po nějaké době se ozývá pravá máma...

 
Od: evazjersina*
Datum: 16.09.12 13:48
 

I Vám moc děkuji. Nejvíce mě povzbudila věta: "kolika lidem by jste ublížila a kolika udělala radost." Došlo mi to, že bych ublížila a všem jsem sdělovala, že odejdu, tak aby netruchlili zbytečně. Stejně jsem to udělala i u přechozí sebevraždy. Ale to, kolika lidem bych udělala radost - to mě docela probralo, protože přesně vím, kdo by se radoval a kdo by toho i zneužíval. To bylo to nejskvělejší nakopnutí. víte, já chtěla jít do špitálu, tam si vždycky odpočinu, jenže já na to prostě nemám prachy. A je to vina systému, takže mě systém nevědomky vyhazuje z jedenáctého patra. Kdyby nebylo tolik stresových faktorů, žili bychom v klídku, takhle akorát trápím lidi kolem sebe a mrzí mě to. Připadám si tak moc zbytečná a k ničemu a mám strašné výčitky svědomí, že ležím. Prostě si připadám jako zlý, nepotřebný tvor, který nic neumí a je k ničemu a že kvůli mě se nic nedaří. A já bych tak moc chtěla pomoct. No a vkrizi mi připadalo, že nejvíce pomůžu, když zmizím. Ale já chci, aby se měl dobře malý i můj přítel. A ten mi říká, že mu pomáhám, ani nevím, jak. A já fakt nevím.

Od: tomasgulas
Datum: 15.09.12 02:13
 

Evo, jste opravdu ta Eva Štefková z Jersína, kterou myslím? Pravděpodobně ano. No a to chcete všechno vzdát?

 
Od: evazjersina*
Datum: 15.09.12 08:16
 

Tada jde o to, že kluk byl předběžně svěřen do péče otce. Máma kluka je sociopatka. Psychicky mě deptá maily. Jsi jenom teta mého syna a milenka mého muže, naváží se do mého syna. Navís toho malého kluka zanedbávala, týrala a zneužívala. A nic se nedělo, i když jsme vše řešili. Navíc si s přítelem vzali půjčky na jeho jméno, on jí zařídil kreditku, protože všechno chtěla platit přes internetové bankovnictví. Přítel to chtěl platit složenkami, ale oma má vždycky svojí hlavu. Pak mu utekla s chlapem, vybrala všechna konta a klučinu nechala doma příteli. Pak si to rozmyslela a vrátila se pro chlapce, násilím ho vyrvala Lubošovi z náručí, byla u toho i sousedka a kluk žalostně brečel. Pak jsme se před rokem seznámili a vše bylo fajn až do té doby, než přišel příteli první exekuční výměr. Pak se nám podařilo Lenku přesvědčit, aby kluka půjčila Lubošovi. Děs a hrůza. Kluk lezl po čtyřech ve třech letevh a sedmi měsících a vydával zvuky. Uměl snad jen tři slova. Další víkend, co u nás byl nám ho dávala, že je trochu nachlazený. Kluk dostal 40,7°C horečky a nešly srazit. Volali jsme rychlou. Řekla jsem Lubošovi, ať té jeho kopretině zavolá, že kluk jede do špitálu a z telefonu se jen ozvalo: "Nenechávej ho hospitalizovat." "To je ale kráva,." Ze mě vypadlo. Kluk měl těžký zápal plic a navíc se zjistilo, že prodělal hepatitidu typu B. Čož by zapadalo do toho sexuálního zneužívání - poševní sekret. Ta máma mi navíc psala, že ho nechávala hlídat svým otcem, který se dopouštěl domácího násilí na celé rodině a pak že ho dávala hlídat babce, která ji zneužívala, ani to soudem nepohnulo a dovolil, aby u ní kluk strávil celý týden. Po extempomóre ze zápalem plic nám bylo porazeno, ať si zažádáme o předběžné opatření a kluk byl předběžně svěřen do péče příteli. Jenže Lenka zjistila, že bychom mohli být šťastní a začala kousat a fest. Sehnala si právní zástupkyni, která jí tyká a my na to nemáme. A všechno šlo do kopru. I když znalosti mám, moje psaní posílané přes přítele nememá význam. Soud zamítl i předběžné výživné s tím, že se podílím finančně na chodu domácnosti. Exekuce je pro ně nerelevantní záležitost. A já makám po nočních a ještě do srpna, když jsem přišla domů jsem se starala o kluka, spala jsem sotva dvě hodiny denně. Teď kluk začal chodit do školky a je to dalších 1800 korun navíc. Matka za toho půl roku, co kluk je s námi nepřispěla ani korunu a když jsme ji požádali, aby zafinancovala kroužek plavání, neodepisuje na maily a nebere telefony. Nakonec jsme podali trestní oznámení za zneužívání, protože se mi po plročním kontaktu podařil navázat kontakt, při tom, co dělá s medvídkem, a tak se mi podařil nafotit celý sexuální akt. Jenže výslechy jsou brutální. Jako bychom si vše vymysleli. Já vím, je to normální postup, ale vzhledem k tomu, že její celá rodina je kriminální, tak to vypovídá své. Takže veškeré moje finance jdou na malého, na exekuce, co by měla platit Lenka, příteli strhávají 2 000 tisíce z platu. Já mám letos nastoupit na vejšku do třetího semestru, školné mi snížili z osmi tisíc na dva tisíce, ale i tak to nemám jak zaplatit. Exekutorka mě rozbrečela. Přišel nám výměr, a že to máme zaplatit do 15 dnů. Říkala jsem jí, ale my splácíme. Prý to nevadí, že nejsou splátková kancelář a máme uhradit celou částku. Poslali jsme toto Lubošově ženě. Neozvala se. Pak už jsem jenom brečela. To, že ublížila klukovi a všem je to jedno, to že nám kluka možná seberou protože nemáme peníze. To že nemáme nárok na žádnou sociální dávku. Kluk má matku a ta má vyživovací povinnost, stejně tak jako jeho prarodiče. No a já mám invalidní důchod a makám jako vůl, ale práce mě nesložila, složila mě právě ta nespravedlnost, to příkoří. Léčím se totiž s depresemi. Navíc nemohu rozdýchat ani to, že nedostuduji. Další odklad už mi nedovolí. A to si fakt myslíte, že má cenu žít. Proč žít? Pro nespravedlnost? Pro příkoří? Dívat se na to, jak cpu do chřtánu svoje peníze jedné sociopatce, která nepracovala v tahu déle jak dva měsíce? A pracovat nebude?

Od: evazjersina*
Datum: 15.09.12 08:23
 

Na to se prostě nedá dívat a už vůbec na to, když si ho biologická matka vyzvedává.

Od: evazjersina*
Datum: 15.09.12 08:29
 

Takhle to začíná. Nejdřív se medvídek mazlí, pak postupuje níže, viz obrázek nvýše, a pak si dá malý medvídka před pinďoura. A tohle mi na tvrdo udělal, když byl nahý abyl to děs. Ale to se mnou ještě nekomunikoval. Takhle mi předvedl celý sexuální akt od mazlení až po kouření.. Fakt se mám na to dívat, když matka vyvázne bez trestu? A sám policajt říkal, že to vyzní do prázdna, že se to jen přešetří. A přitom její celá rodina je kriminální živel, vyskytlo se tam domácí násilí, krádeže, zneužívání. A nic z toho nestačí. Kdyby byl na místě Lenky chlap, už by seděl.

Od: evazjersina*
Datum: 15.09.12 08:33
 

Nikdy bych nic nevzdávala, kdyby se úřady k věcem stavěly tak, jak mají. Bohužel Lenka je matka. Kdyby to byl otec, situace je úplně jiná a přitom že žena i muž mají ve výchově stejná práva. A jsem opravdu ta Eva.

Od: jarmulina
Datum: 15.09.12 15:07
 

Evo poradte se na fondu ohrožených dětí - Kobylisy724 667 676 nebo Štěrboholy 724 667 683.Pište volejte nebo zajděte s celou situací osobně,určitě se Vás někdo ujme a poradí a hlavně neztácejte hlavu a nervy-hodné síly!*palec*držim palce nic jiného mně nenapadlo.*hej*Haló poradno *hej*honem té paní něco poradte...tohle se musí řešit...

 
Od: tomasgulas
Datum: 15.09.12 20:29
 

Jsou na této poradně lidé, kteří by mohli relevantně odpovědět. Ale nejsem si jistý, jestli se na tohle mrknou o víkendu, pokud jsou někde pryč.

 
Od: evazjersina*
Datum: 16.09.12 13:32
 

Děkuji.

Od: evazjersina*
Datum: 16.09.12 13:32
 

děkuji

Od: evazjersina*
Datum: 16.09.12 13:35
 

Díky, i toto mě nakoplo, připomněl jste mi můj boj z dřívějška.

Datum: 16.09.12 11:44
 
avatar

Všechno se dá řešit jinak, než zbabělým útěkem. Navíc, Vy budete mít klid, ale co kluk? Na toho najednou nemyslíte.

A asi jsem jediná, ale dávat sem fotky dítěte s nezakrytým obličejem a v intimních pozách mi přijde velmi nevhodné. Popis situace by, myslím, zcela stačil.

doplněno 16.09.12 14:04:

Pro mne sebevražda je zbabělým činem. Deprese se léčí, podrží Vás bližní. Byla jste za lékařem? Máte oporu v partnerovi? A když chcete pro chlapce to nejlepší, proč tedy přemýšlíte o sebevraždě?

Sama uvádíte, že jste už jednou o sebevraždu pokusila. Podle mne je na místě dlouhodobé odborné léčení.

Chápu, že to jste slyšet nechtěla, ale holt jsem zvyklá říkat napřímo, co si myslím, i když to může být nepříjemné. Nebudu Vám mazat med kolem pusy. Deprese má dnes spousta lidí, ale málokdo se zasebevraždí. Známý měl na krku krach firmy, hrozili mu likvidací rodiny, na krku desítky tr. oznámení a jiných problémů. Ani na chvilku nezauvažoval, že to skončí. Proč? Protože by se tím nic nevyřešilo - možná tedy pro něj, ale ne pro jeho bližní a rodinu.

Celá situace je jistě vyčerpávající, ale místo chlácholení a obligátních řečí, jak to bude lepší, se snažím otevřít oči. Myslete hlavně kluka a najděte si dobrého psychologa, to je má rada.

Ohodnoceno: 1x
 
Od: evazjersina*
Datum: 16.09.12 13:26
 

Asi nevíte nic o depresích. A nejste ani moc dobrý psycholog. Jste zrovna jeden z těch mála lidí, kterému by člověk skočil z okna před očima. S klukem jsem všechno zajišťovala a zajišťuji. Nenechala bych ho jen tak na pospas. A popis situace bohužel někdy nestačí. Nezakrytý obličej? Skrýváme všichni všechno a to pak postrádá na významu, problém má mít i tvář. Podobně jsem se takto veřejně postavila i já ke svému problému. A sebevražda není zbabělý útěk. Znám spoustu lidí, co řeknou zabiju se, ale říznou se o nůž a ječí, místo aby dokonali dílo. Mě ten nahoře hodně miluje, ale stejně tak i nenávidí. Vždycky jsem dělala všechno pro druhé, aby oni byli spokojení a kapku jsem pozapomněla na svoje potřeby. O sebevraždu jsem se už kdysi pokusila. Snědla jsem tolik prášků, že by to zabilo tři lidi. Alnagon, diazepam, hypnogen, MST - opiát nebo-li morfium, prothazin a další. Byla toho spousta a žiju a až do této chvíle jsem si říkala, že to nebyla jenom náhoda, že jsem přežila. Jenže momentálně jsem v depresi a endogenní deprese je prevít a nepotřebuji zrovna průpovídky, jako jsou ty Vaše. Zhroutila mě situace výše popsaná, což by se dalo zvládnout, ale bohužel na to navázala endogenní deprese, což bude dlouhodobější záležitost. A to potřebuji především klid. Ale ten mít nebudu. V pondělí výslech kvůli zneužívání malého, kdy nám policista rovnou oznámil, že to vyzní do ztracena, protože malý nemluví, i když jsou mu 4 roky. A znám ty výslechy jak probíhají, zažila jsem si ho. Neskládám jen tak zbraně a neodcházím bezdůvodně z boje. Udělala jsem, co jsem mohla. Ale teď potřebuji klid, klid, klid a zase klid. Nabrat dech. A nemyslete si, skok z jedenáctého patra si rozmlouvám každý den, jen díky tomu, že prvně v životě cítím lásku, jen díky tomu, že mi lidé napsali abych to opravdu nevzdávala. Z Vaší odpovědi cítím akorát zášť a aroganci, ne jak z těch předchozích komentářů. Nikdy a nikde jsem neskrývala svoji tvář, protože si lidé za konkrétním problémem potřebují představit konkrétního člověka. I já jsem byla zneužívamá, napsala jsem knihu a pod svým jménem a se svojí tváří. Pomohla jsem tak spoustě lidí, aniž bych si to plně uvědomovala a občas se mi někdo ozve i teď. Lidé jako Vy by pořád něco chtěli skrývat, ale když to budeme dělat, žádný problém se tím nevyřeší, ani ten můj. Nejsem zbabělec a neutíkám zbaběle. Všechno řeším i sebevraždu. Taky jste mohla pochopit, že je to i řvaní o pomoc a já jsem vděčná těm lidem, že mi neodpověděli jako Vy. Sebevražda není zbabělý čin, nelze ho ale vystavovat na odiv, ale ani hanit.

Od: mikycz*
Datum: 16.09.12 13:41
 

Evo, vidím, že to máte opravdu těžké, ale myslete na toho kluka. VY a přítel jste jeho jediná naděje, víte co by se stalo, kdyby jste ten hrozný čin udělala? Kluk, ačkoliv to nemůže dát najevo vás má rád, když ho opustíte a přítel se o něho nedokáže postarat... Buďto půjde do děckého domova, nebo k matce. Radím Vám, zajděte za nějakým odborníkem, nemusí to být za psychiatrem, třeba psycholog, nebo nějaká instituce pro děti... Linka bezpečí apod. S nima to proberte (800 155 555) je to zdarma. Držím Vám palce, ZVLÁDNETE to!

 
Od: evazjersina*
Datum: 16.09.12 13:59
 

Díky za podporu, moc si toho vážím. A včera jsem všem na facebook napsala toto. A patří to i pro vás pro všechny, co jste to se mnou mysleli dobře a upřímně. Opravdu díky.*palec*

Tak jdu do obchodu koupit srágorky na wc, no a už čumím do hraček. Malému jsem koupila křídy na tabuli a wooden puzzle, takové ty velké dílky a s číslicemi, aby se pomali začal učit. Sakra lidi. Vždyť já se zabít nemůžu, kudy chodím, tudy myslím na ty, co mě mají rádi a oni mi jasně dali na jevo, že mají rádi mě. I malej něco vycítil a dneska se ke mě tak přitiskl a pusinkoval mě a kousal a pořád mi skákal do náručí. Já bych chtěla poděkovat kámošce s velkým K Jarce, která mi nyní pomáhá s tím, abych mohla studovat, chci též poděkovat všem těm, co se mnou tady píší a rozmlouvají mi to, skončit tady. Strašně mi to pomáhá, když o tom se mnou píšete. Já si totiž momentálně připadám nepotřebná a k ničemu, vidím to tak, že veškeré úsilí, které jsem vynaložila k záchraně malého a Luboše vyznívá do ztracena. Beru se jako, že jsem selhala. Navíc cítím, že si potřebuji odpočinout, jsem tak moc unavená z toho všeho a to beru také jako selhání a mám výčitky svědomí, když ležím. Asi chci žít, jen se strašně bojím té sociopatky a exekutorů.*zed*

Lidi, fakt díky. Snad toho malého zachráníme a ta sociopatka skončí za mřížemi, protože tomu klukovi ublížila moc. Vždyť jsou mu čtyři roky a nemluví, ale už komunikuje a chytá se. Naučili jsme ho 40 slov.*houpy*

Datum: 16.09.12 14:00
 
avatar

Sebevražda, i když možná vyžaduje kousek odvahy, není ničím jiným než zbabělým útěkem. Útěkem před realitou, zodpovědností a před sebou samým. Zveřejňování fotek a osobních údajů někoho, kdo se v té chvíli nemůže bráni nebo se alespoň vyjádřit je přinejmenším nefér. Z toho, co jsi napsala a co jsem letmo zaznamenal na netu, to na mě dělá tento dojem: Chtěla jsi být spasitelkou, ale vzala sis příliš velké sousto. Vydala jsi nějakou knížku, tenhle případ jsi medializovala, ale celé se ti to vymklo z rukou a nepokračovalo to podle tvých představ. Najednou zjišťuješ, že na to nestačíš, máš problémy sama se sebou a uděláš co? Zbaběle od svých problémů utečeš. Já se angažovala, já to rozpoutala a vy si tady s tím nějak poraďte. Super řešení. Nebylo by vhodnější si přiznat, že na to nestačím a nechat zodpovědnost za dítě na jeho skutečných rodičích? Názory na výchovu můžou být různé, ale to neznamená, že když výchova nebude podle tvých představ, tak že je tak úplně špatná. Zkus se nad tím zamyslet a podívat se na celou situaci objektivněji.

doplněno 16.09.12 15:00:

Já, já, já. Matka je špatná, o otci se prakticky nezmiňuješ, všechno leží na tobě. Z jakého titulu? ...

Chtěl jsem se rozepsat, ale vidím, že je to marný. Chtěla jsi názor a tak jsi ho dostala. A že se ti nelíbí, to je jen a jen tvoje věc. A psát ti to, co bys chtěla slyšet, to fakt nebudu. Jsi plnoletá a svéprávná, takže zodpovědnost za to, co uděláš nebo neuděláš, je jen a jen na tobě. Tu na nikoho nepřeneseš.

Ohodnoceno: 3x
 
Od: evazjersina*
Datum: 16.09.12 14:37
 

Sorry, když dítě leze ve třech letech a sedmi měsících po čtyřech, neřekne jediné slovo a vydává zvuky, jí všechno ze země a ojídá stromy, chodí jenom s podporou... Nyní má kluk zařízené veškeré odborníky, včetně školky. A jestli si myslíte, že je normální, že máma malé dítě nechává samotné doma. Dává ho hlídat k lidem, kteří se dopouštěli násilí na jiných lidech. A ke všemu se přiznala. Tak jste větší cvok a zbabělec jak já. Navíc jsem mluvila o endogenních depresích. Mám na ně invalidní důchod. Je to nemoc. A máma toho klučiny, byla spoštěcí faktor. Přes exogenní faktor se to navázalo na endogenní. Ona na mě útočila. Na mého syna, na moji osobu atd. Je to sociopatka, která takto ublížila více lidem, psaním nehezkých až sprostých mailů. Ale Vy mi na to odpovíte, nad tím se dá povznést. Ale dílo sociopata je takové, že v člověkovi dokáže najít slabinu a do té se obuje. Nechtěla jsem být spasitelkou, ale zachránit malého kluka, kterého máma nechtěla nechat v nemocnici se silným zápalem plic, až když jsem jí řekla, že to zaplatím, uklidnila se. Na ní už nenechám nic a radši z okna vystrčím ji, než bych skákala já. A znovu oponuji, sebevražda není zbabělým únikem. Mám endogenní deprese a nepřála bych je nikomu, ani největšímu nepříteli. Je to fakt skvělé, když se nemůžete ani hnout, kdy Vám jídlo a pití nic neříká. Kdy ležíte a modlíte se, aby byla noc a v noci se modlíte, aby byl den. Kdy lezete po čtyřech na záchod, a pak zpět do postele. Vím jak jsem vstávala a oblíkala kluka do školky, bože to bylo pro mě utrpení. A je to kvůli depresím, ne kvůli tomu, že jsem selhala, ale právě tak si vždycky připadám, když deprese dostanu. Takže díky za Vaši neerrudovanou opověď. Endogenní deprese je fázické onemocnění, bohužel ji nyní umocnila biologická matka toho dítěte. Mimochodem, ta milující maminka nechodila s tím klukem ani na doporučené prohlídky. Nevzala jsem si toho na sebe víc, než bych neunesla. Jen mám z něčeho strach, před tím ale neutíkám, to řeším. A také by mě zajímalo, co je fér. Vláda nás vykořisťuje, ale bránit se nemůžu. Zavřeli by mě. Podporují vyděrače, jako jsou exekutoři a bránit se nemůžu, skončila bych pod mostem. Dřu po nocích a máma na kluka nepřispěje ani korunu a soud zamítl výživné, že se podílím na chodu domácnosti. Pokud je vidět celá tvář, je to férovější, než něco skrývat a nebudu popisovat jak. Objektivně vzato, kdyby přítel nechal kluka u matky, skončil by v ústavu. Navíc ho jeho máma na 100% zneužívala, jelikož se k tomu nepřímo přiznala. I Psycholg mi říkal, že si staví pevnou půdu pod nohama. Takže hurá s klukem k mámě. Bezva rada.

Od: evazjersina*
Datum: 16.09.12 14:44
 

Problémy sama se sebou momentálně mám, ale vyřešily se minulý rok, přeminulý a vyřeší se zase. Ale určitě ne tím, že mi někdo řekne, že jsem selhala. To, že jsem selhala, to si myslím právě při depresi a když mi to ještě napíše někdo jako Vy, tak si pak akorát řeknu, tak to jsem tu fakt k ničemu. Asi fakt nevíte, jak deprese funguje. Být to napsané ve chvíli, kdy jsem to zadávala, že to skončím, odběhla bych od počítače a skočila. Takže si dávejte sakra bacha, co tu píšete. Zaplať pán bůh, že tu byli lidi, co mě podpořili. Kteří pochopili, oč tu běží.

Datum: 16.09.12 14:57
 
avatar

Nezlobte se, ale proč mám pocit, že jste si chtěla jen ulevit a radu vlastně nechcete? Že chcete jen politovat? Že útočíte na každého, kdo nenapíše příspěvek, který chcete slyšet?

"Být to napsané ve chvíli, kdy jsem to zadávala, že to skončím, odběhla bych od počítače a skočila. Takže si dávejte sakra bacha, co tu píšete" - co to na náš zkoušíte?

Také je mi kloučka líto a příběh je šílený, dnešní svět prostě nefér je a člověk bojuje s větrnými mlýny. Demonstartivně se zabít ale nic neřeší.

doplněno 19.09.12 13:02:

A stejně jako Kapka se nemohu zbavit dojmu, že příběh je aspoň částečně dotvořený, aby to tedy vypadalo... je to až moc zvratové, až moc dotažené do detailů. Příliš sebestředné, sebeoslavné. Fotky nekomentuji, divím se, že je ještě admin nesmazal.

Ale už chápu, proč je tazatelka spisovatelkou.

A klidně mne ukamenujte.

Ohodnoceno: 5x
 
Od: evazjersina*
Datum: 19.09.12 19:46
 

Ale kde pak. Já prostě vím, o čem píši a vím, že co tu píši, není vykonstruované. Několikrát jsme žádali o posudky nás všech zúčastněných a soud nevyhověl. Žádalo se o prozkoumání prostředí, kde by Pída vyrůstal kdyby zůstal s matkou, včetně prarodičů a praprarodičů. Bezvýsledně. Sociálka, která nás má na starosti, drží hubu a přitom byla sama svědkem toho, jak pí Ku. L. lže. Bohužel mám též nemilou schopnost, že si občas pamatuji vyprávění a rozhovory do detailu a podobně jsem tak psala moji první knihu. Proto to zní vykonstruovaně. Prostě jsme žádali, o co jen šlo a soud nevyhověl, ale pí Ku. L. si nabrnkla právní zástupkyni a ta jí vydindala týden s Píďou s právní kličkou, že když s tím otec nebude souhlasit, podá žádost o okamžité svěření dítěte matce. Čehož se přítel lekl a když se ptali sociálky, jestli k tomu něco má, nezásáhla, ačkoliv na vlastní kůži zažila chování paní dokonalé. Přiznávám, zní to skoro až neskutečeně, bohužel je to pravda od začátku až do neuzavřeného konce.

Nemám Vás proč kamenovat, protože toto je fakt k neuvěření a já dnes nevěřila opět a jen jsem si položila otázku, kdy budu s klidem usínat a kdy se v klidu vyspím. Věřte mi, ten příběh není vymyšlený, i když to tak zní. Dva naprosto kladní hrdinové bez chyby bojující proti zlu -proti zlé čarodějnici, která ubližuje lidem. Že to zní jako pohádka? Ale nečetli jsme jako malé děti pohádky, kde byli kladní a záporní hrdinové? Nebývá v těch pohádkách pravda? I život je někdy jak ta pohádka, stává se to málokdy, ale tentokrát ano, jen doufám, že tato pohádka bude mít dobrý konec jako ty, které jsme čítali v dětství.

Díky za Váš názor a vůbec vám to nemám za zlé, že mi nevěříte.;)

Od: evazjerisna
Datum: 17.09.12 19:18
 

Jsem v dlouhodobé péči odborníků. Beru antidepresiva. Endogenní deprese je fázické onemocnění a pokud přijde změní se myšlení natolik, že máte pocit, že ubližujete, jste k ničemu a bez vás by druhým bylo lépe. V zoufalství, jsem rozeslala zprávu viz nahoře. Jedni podpořili, druzí vynadali a zaplať pán bůh se zadařilo a nakopli mě znovu do života. Nepřišla jsem si sem pro lítost, aby mě někdo litoval, vzala jsem si to tu jako psycholaga, nebo psychiatra, ten můj měl bohužel dovolenou. On je ten, kdo mi vždycky řekne, že to není tak, jak to vidím, ale jinak a že kdybych spáchala sebevraždu, že by se druhým neulevilo, jak to vidím já, ale byli by smutní a další rady, které tu padly. Taky by mě poslal odpočinout si do nemocnice, kde jsem každý rok. Letos, když jsem začala mít blbý myšlenky, jsem tam chtěla jít sama, ale jaksi nejsou peníze. Hodně mě z toho dostal kámoš, který má též deprese, ozvl se mi po to, co jsem sem dala ten příspěvek. Řekl, ať přijedu do mého rodného města a že se tam sejdeme a že má o mě strach. Opravdu jsem nechtěla lítost, jen prostě nakopnout a to se stalo, i když potřebuji ještě odpočívat.

 
Datum: 16.09.12 15:16
 
avatar

Dobrý den. Smutné na tom všem je, že to je Vaše pravda! Z Vašeho pohledu, Vaše názory, Vaše křivda. Určitě nejste jediná, která se snaží něco udělat s křivdou a bezprávím. Jenomže druzí to nevykřikují do světa takovýmto způsobem. Uveřejnit takovéto fotografie, to chce opravdu silný žaludek. Bezbranné dítě, kolem něhož se snažíte rozpoutat nežádoucí pozornost a úmorná snaha pomlouvat jeho matku. Což cizí lidé mohou posoudit, jak se věci doopravdy ve skutečnosti mají? Hledáte porozumění dle mého soudu, špatnou cestou. Jste velmi nemocná žena a potřebujete pomoc odborníka. Toho chlapce si berete jako záštitu svého jakéhosi poslání...Je to velmi smutné a hodně nechutné. Nevěřím, že by se nikde nedostalo chlapci jiné pomoci a že byste byla jediná, kdo by na jeho straně stál. Zdůrazňujete svoji nemoc, pak se potřebujete léčit. I způsob, jakým reagujete na jiný názor, nese známky jisté agrese. Ano, prosazujete pravdu. Vaší pravdu...Nikdo nemůže posoudit, zda by chlapci bylo u matky hůře, či lépe...Ale Vy jste nebezpečná sama sobě, natož tomu chlapci, když Vám nevadí uveřejnit takovéto jeho fota i s komentářem. To, že ve Vás negativní komentáře vzbuzují touhu skočit a ukončit tak svůj život, svědčí o mnohém. Hledáte viníky ve druhých dokonce i za svůj vlastní život. Nezlobte se, nechci Vám ubližovat, ale opravdu si myslím, že v první řadě byste se měla postarat sama o sebe. Abyste zvládla sama sebe...Jinak tomu chlapci nepomůžete..Spíš mu ublížíte ještě víc. Pokud Vás má rád, je pro něho důležitá Vaše přítomnost a láska. Sebekázeň a opora. Když se Vám schová do náruče a stojí o pomazlení, přece byste mu tohle všechno nechtěla vzít? Chyběla byste mu. Když se za něj tolik perete a bojujete, myslete tedy na to, jak načerpat sílu, zvládat sama sebe a být tady pro něj. Ne na to, jak ho opustit...

Ohodnoceno: 3x
 
Od: evazjersina*
Datum: 16.09.12 18:13
 

Nemocná jsem a léčím se. Nejsem viníkem. Za tu ženu platím její dluhy. Platím na její dítě a vychovávám ho. Komunikuji s ním, učím ho nová slova. Dělám s ním logopedické cvičení. Hraju na kytaru, flétnu.

Beru antidepresiva. Nesčíslněkrát ji přítel prosil, aby se o starala i ona, ale vysmívá se nám. Nekoupila mu žádné oblečení nic. Nepomlouvám matku, ale sděluji holá fakta. To, že tuto věc prezentuji tímto způsebem, je naschvál. Pak se ozvou lidi, co rádi pomohou a lidi, co mě označí za blázna. Agrese v odpovědích je cílená. Ale jen tomu, kdo si ji zaslouží. Nemocná jsem a léčím se. Má mě rád kluk i přítel, a to pro nic za nic.

Z kluka který neuměl nic, ani pořádně čůrat se stal komunikující tvor a zrovna on by mě neobjímal jen tak. Obětovala jsem mu vše, srdce, čas, svoji práci a veškeré moje finance jdou na něho. Začala jsem dělat po nocích, abychom to utáhli a pak ještě do odpoledne hlídala jeho, než přišel přítel v pět odpoledne domů. Prosila jsem jeho mámu o pomoc a ta se mi vysmála do očí a ať se staráme, když jsme si prcka vzali a že nám to přeje v jakém jsme srabu. Myslíte si, že by vás tyto řeči nezlomily? Ale čív více útočila, tím více péče jsem mu věnovala, jenže jsem jenom člověk. Ne stroj, a tak se mi stalo, že jsem zkolabovala v práci. Možná máte v něčem pracdu. Ale jeho matka skutečně nestojí za nic a já znovu nabírám síly a nedopustím, aby se malému dělo příkoří. Věřte mi, určitě nejsem bez chyby, ale toho příkoří, co jsme s přítelem začali dávat malého dohromady, jsem si užila více, než dost. Nejsem ani zla, ani hloupá, jen mi vadí sytém a zákony, které podporují lumpy.

Mrzí mě i moje agrsivní výpady, ale když človke s endogenní depresí napíšete, že selhal, jak kdosi psal výše.. To je hřebík do rakve. Nenesu vinu na tom, jak se starám o chlapce. V mé přítomnosti udělal velké pokroky. V přítomnosti matky, kdy s ní zůstal sám, lezl po čtyřech. Tyto fakta prezentuji naschvál, protože mi opravdu vadí, jak je nastavený systém, ale kdo si to nezažil na vlastní kůži asi neuvěří. Bojovala jsem se vším, ale těžko se dalo rozchodit, když šel kluk k mámě na celý týden. Obnovila se u něho všechna traumata, a to, co je vidět na fotkách, já mám celý půl rok a je to děs. Chvílemi brečím a chvílemi mám vztek. Mohla bych tomu čelit. A čelila, jenže je podzim a vrátila se mi endogenní deprese. Je to fázické onemocnění. To se na všechno díváte jinak, úplně jinak, podhodnocujete se a nevidíte všechna ta plus, která v této situaci vznikla. Viděla jsem jenom sebe jako bytost, která selhala a že bude lepší odejít, že beze mě jim bude lépe a že jim jen překážím. Jsem ráda za ty, kteří mi řekli pravý opak a dostali mě zpěz do reality, jaká skutečně je. Že by malý skončil bůh ví, kde. Uvědomila jsem si i jejich lásku i to, jakl mě mají rádi i další. Ale ještě bojuji. S nemocí.

Opravdu tak neotřele vše prezentuji naschvál. Je to ale drsná realita a ani jediné slovo, které jsem tu napsala není lež. Strašně se ale zlobím na ty, co mě nepochopili, ale nechť mi odpustí. Kluka mám ráda, stejně jako přítele a nechci, aby jim bylo ubližováno. Přítele jsem informovala o tom, jak se v takovýchto situacích chovám - jedná se o deprese. A jak já bojovala za něho, nyní on bojuje za mě. Omlouvám se mu, že jsem taková, ale on to se mnou zažil minulý rok, tak je v obraze. S chlapcem si hraji, když mám světlou chvilku, včera jsme si hráli s čísly. Dneska kreslili a on se mi odměňuje pusinkama. Taky pozná, že je mi zle, tak se jde ke mě přitulit a povídá si se mnou jeho řečí. I on za mě nyní bojuje, tak jako já bojuji za něho.

Věřte mi, nej sem zlá, ani arogantní, ale jsem tvor chybující. Nefér je akorát to, že tomu klukovi nemohu vysvětlit, proč se najednou nesměji a nelítám s ním po bytě. Jinak jsem mu dala a chci dávat maximum. Stejně jako příteli, který je neskutečně hodný a se svou, ještě, ženou si vytrpěl mnohá příkoří.

Máte pravdu i v tom, že bych teď měla dát dohromady sama sebe, a to dělám. S přítelem jsme se domluvili, ale je fakt, že bych měla být v nemocnici, jako minulý rok, ale na to fakt nemám. Tam jsem chtěla odjet hned, jak mě napadla ta hloupost, ale místo toho jsem to napsala sem a má to podobný efekt. Jen mě mrzí, že tu někdo mluví o selhání a podobné poznámky. Proto jsem byla agresivní. Ale deprese není selhání, je to asi jako když dostanete anginu a musíte se léčit, nebo když člověk dostane rakovinu. Víte, já na hodině patopsychologie řekla: "Pokud někdo bere depresi, jako luxusní pojmenování pro lenost, pak je rakovina jen pouho pouhou iluzí toho, že člověk umírá." A ono na tom něco je. O člověka s rakovinou se staráte a snažíte se mu vše ulehčit, i tento člověk by někdy rád skončil se životem, protože je situace zlá. Člověk už si připadá zbytečný a k ničemu.Jenže deprese, je to samé, jako rakovina. Potřebujete stejnou péči a odpočinek a že člověk někdy pomyslí na sebevraždu? I v depresi vám tak situace připadá, jak při té rakovině a věřte mi, není v tom rozdíl. A je to horší. U deprese bolí duše, ale bohužel jsou i psychosomatickí bolesti. Mě bolí vždycky levá část obličeje s uchem, jako bych měla zánět lícního nervu.

Nebyla jsem agresivní, ale naštvaná a věřte mi, že právě láska mě i ty dva moje chlapy zachránila. Prostě situace je taková, že jak jsem teď nemocná já, může být nemocný každý z vás, skončíte ve špitále, zlomíte si ruku, dostanrte hnisavou angínu a není to pak o domluvě, jak se to rozvrhne doma? Přítel o mé nemoci ví, do detailu jsem mu vše vylíčila, hned, jak jsme se potkali. 6e se můžu chovat jako rozmazlené děcko, protože mám zkreslený pohled na svět. Že ho mohu ignorovat, protože nebudu mít sílu mluvit. A že občas musím do špitálu si jít odpočinout, protže jak mi všechno připadá neřešitelné, mám chuť odsud odejít na vždy. Ale s tím malým to máte pravdu, že to neotrle prezentuji, ale věřte mi, že naschvál, zainteresovaný pochopí proč. Malý se teď už na všechno naštěstí dívá jinak, než my dospělí. Je spokojení a smíšánkem už dělá jenom autoerotiku. A každý psycholog ví, že je to normální. Sex už se naštěstí neděje.

Ale pokud někdo něco chcete radit, dávejte si bacha na to, v jaké situaci dotyčný je. Protože ta paní, co psala o selhání a podobně se sakra sekla a protože jsem ten svět zrovna tak viděla, jen bych se ujistila, že jsem fakt k ničemu a jen bych odepsala, díky, teď vím, že tu fakt pro mě není místo. A je to jen pro to, že realitu a problémy vnímáte úplně jinak.

A věřte, nebo ne, jsem to já, kdo kroriguje mého přítele, aby své , ještě, ženě nebapsal něco, co by mohla použít proti nám.

Víte, Vy jste měla narozdíl od těch dvou komentářů výše, alespoň v něčem pravdu, a tak jsem Vám vysvětlila, jak se věci mají. Takže, léčím se, lepším se i díky tomuto portálu. A čílím se, když někdo odpoví něco, co by druhému skutečně mohlo ublížit.

Od: jarmulina
Datum: 16.09.12 21:37
 

Milá Evo,kolikrát jsem se i tady na poradně přesvědčila,že některé rady spíše ubližují než pomáhají,protože ve vaší situaci potřebujete úplně jiná slova.Našla jsem a to si můžete vyhledat sama na internetu KLOKÁNEK- zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc adresa CHabařovická 1125/4 Praha 8 tel 724667677, klokanek.chabarovicka@fod.cz ,myslím,že bude rozumné všechno to vypsání se tady přesmerovat někam tam,protože se jedná hlavně o dítě,jsou tam doktoři-psychologové-právníci v jednom a tam pomoc najdete myslím na 100%.Zde dostanete pouze slova uznání nebo kritiky a dál už je na vás co budete vstřebávatJá Vám rozumím-plně vás chápu a sdílím vaši starost hlavně o malého.Jste silná žena a věřím Vám,že si poradíte a všechno zvládnete.A pro Vás mám radu ,nechodte k žádnému psychologovi,běžte do přírody a odreagujte se od všech starostí,chodte s malým s přítelem,jděte si zaplavat,pořidte mu malé zvířátko,bude s ním asi ještě hodně práce,ale vy to dokážete i tu školu zmáknete.Je potřeba taky odpočívat a načerpávat sílu někdy i vypnout úplně je toho na vás moc! Jak to půjde jděte třeba jen do lesa na procházku-na houby a uvidíte jak to všem prospěje hodte v tu chvíli strarosti pryč a žijte taky jako rodina!Vkládejte energii kde to má smysl!Hodně síli vám posílám*slunce*

 
Od: evazjerisna
Datum: 17.09.12 18:32
 

Díky moc, toto jsou opravdu slova, která mě podpoří, vím, že když si odpočinu, zase pojedu, ne na 100, ale na 150%. Přítel o mně ví do puntíku vše. A v této chvíli mě sám podpořil a ekl, že si vůbec neuvědomuji, co pro ně dělám. A je fakt, že neuvědomuji. Spousta věcí mi připadá přirozených, jako pomoci mu se synem, pomoci mu s exekucemi. Sposta lidí mi říkala, ať přítele opustím, že není jediný chlap na světě. Rozbrečela jsem se a řekla, proboha, jak to myslíte? Copak jde tak snadno opustit člověka, kterého milujete? Jen kvůli tomu, že se dostal do situace, za kterou nemůže? V depresi se ale vidím jako stvoření k ničemu. Vždycky se omlouvám, když nabydu normálního vědomí, je mi to líto, omlouvám se a omlouvám. Ale jak už jsem psala, přítel o mně ví a vpřípadě onemocnění, přebírá vše do svých rukou on. Jak on sám řekl: "Každý chvilku, tahá pilku." Je to neskutečně jemný a něžný člověk, plný porozumění. Včera večer mě nechal jít ven, abych se čla podívat za svými spolupracovníky, aniž by mě podezříval z toho, z čeho chlapi ženy podezírají, když někam vyrazí samy. Byl to fajn večer. Kolegovi, který to též nemá lehké jsem koupila kafe v automatu za 8 korun. V práci to máme levné. Pak jsme to vzali na Václavák, kde vždycky mám směnu. A pak mě doprovodil k metru, když jsme kolegům popřáli příjemnou službu.

Fakt moc děkuji, že jste pochopila moje "soužení", bohužel jsem fakt jenom člověk. *smich* A dneska už jsem udělala i teplou večeři a přítel vylizoval pekáč.*haha*

 
Od: pt®
Datum: 17.09.12 22:45
 
avatar
Tak jsem si to tady všechno přečetla, ale nevěřím Vám. Jaký má smysl tato vaše věta?: A dneska už jsem udělala i teplou večeři a přítel vylizoval pekáč. Ve vašem textu je příliš smajlíků. Pokud někdo píše v emoci, v depresi, či pod tlakem, bude psát hlavně text, tak, jako to psali všichni, co Vám odpovídali úpřimně a s nejlepším pocitem pomoci a to bez smajlíků. Je neděle končí víkend, v TV nic, tak proč nenapsat tady, že? Přece dobře víte, že existuje Klokánek a jiné instituce, které konají okamžitě. Vy jste potřebovala druh zábavy, který je podaný tímto způsobem velice nevkusně a nevhodně, a Vy to víte.
Ohodnoceno: 2x
 
Od: evazjersina*
Datum: 18.09.12 12:03
 

Tak to jste asi nepochopila, že se mi ulevilo. Proto ti smajlíci, proto uvařená večeře, proto pokus o vtip. Není to snad hezké, že se tu našlo pár lidí, kteří pochopili moji bolest? A ji jim mnohokrát děkuji.

Od: pt®
Datum: 18.09.12 14:08
 
avatar

@evazjersina , velice konkrétně Vám "Ivez" popsala situaci a jak postupovat. Očividně jste její snahu přešla bez mrknutí oka. Jde Vám o to, buď jen psát a bavit se nebo si dělat reklamu. Je to marný, je to marný, je to marný... - pt

Ohodnoceno: 1x
 
Od: evazjersina*
Datum: 18.09.12 15:46
 

Ale nepřehlédla.

doplněno 18.09.12 16:00:

A jistě jste si všimla, že jsem všem děkovala. Navíc, malý k výslechu teprve půjde, takže se budu moct konkretněji vyjádřit potom.

doplněno 18.09.12 16:35:

Jak se říká, chytrému napověz. Marné, marné, marné. Těžko si mohu dělat reklamu, když kniha není na pultech, pokud myslíte na tuto reklamu. A to jste se mohla dočíst. Mohla jste se dočíst i mnohem více, ale zřejmě mě považujeta za člověka bez charakteru. Ale já jsem bohužel člověk úplně jiný, než si myslíte a hlavně naivní, A od naivity se odvíjí i další charakterové vlastnosti. Jednou mi někdo řekl pomoz mi a já neodmítám pomát. Nakonec mě to stálo 3 000, cd přehrávač, malý dvd přehrávač, dvě knihy na kterých mi záleželo nejvíc. CD a DVD. Kvůli tomu chlapovi jsem dřela, odvážela velké šutry, rozrušovala hlínu krompáčem a pak ji navážela na místo, kde měli být záhonky. Dotyčný mi za to dal lístek v hodnotě 80 korun a já poděkovala. Není to jen o naivitě, je to i otom, že lidem důvěřuji, že je mám ráda a udělala bych pro ně cokoliv, bohužel ne vždy se to vyplatí. Ale já jsem prostě taková a jiná už nebudu, vždycky se budu snažit pomoc i s tím rizikem, že jednu schytám.

Nejsem zlá, ani zákeřná, jen mě občas přepadnou endogenní deprese a chci to skončit. Proto jsem sem vlezla, ne se chlubit, ale nechat si rozmluvit to, abych odešla. I v té depresi už vím, že ve skrytu duše je to pitomost, jen ty argumenty proč tu zůstat chci slyšet od druhých. A věřte, že to funguje. O sebevraždu jsem se už nepokusila 10 let. Ještě jednou, že v tu chvíli se cítím jako tvor, co nemá na zemi místo, co všem jenom překáží a ubližuje, tvor, co selhal. A v určitý moment potřebuji mluvit. O všem. Mluvit, mluvit a mluvit. V té nejhlubší fázi deprese, jsem totiž absolutně bezmocná a odkázaná na to, co mi kdo podá. Jen si dolezu na záchod. Je to tak hnusný. Proto ty pocity o selhání, zbytečnosti atd. Když se pak proberete z tohoto, jdete na sebevraždu. Věřte mi, deprese je hnus.

Datum: 16.09.12 22:34
 
avatar

Zajímaly by mne zmíněné výslechy, případně, kdo to šetří.

V létě jsem byla se zneužívaným dítětem v Praze na policii. Rozhovor vedla psycholožka, která si poradí i s nekomunikativním dítětem. Setkala jsem se jak u policie, tak u psycholožky i u OSPOD s velmi citlivým a vstřícným jednáním. Dítě (o cca 2 roky starší než Váš chlapec) nebylo rozhovorem nijak traumatizováno, smálo se, mělo dobrou náladu, po skončení se mnou normálně komunikovalo. U výslechu (spíše bych to ale nazvala rozhovorem) jsem nebyla, nebyla u něj ani policie. Odehrával se v místnosti připomínající školku...

Vyšetřování jsem iniciovala já, druhý den poté, co se mi děti svěřily. První den jsem jim vytočila Linku bezpečí, aby si mohly promluvit s odborníkem. Po skončení jejich rozhovoru jsem se nechala nasměrovat, kam se mám obrátit. Na dobu rozhovoru jsem odešla, aby děti mohly mluvit bez zábran.

S dětmi o zneužívání nemluvím, začnou-li samy, odvedu zvolna řeč k jiným tématům. Nejsem odborník (dětský psycholog), nerada bych je dál traumatizovala. Stačí, co si už prožily...

Linka bezpečí mne nasměrovala na OSPOD, jehož pracovnice mi dala kontakt na specializované policejní oddělení.

Pachatel je ve vazbě, soud zatím neproběhl.

Ohodnoceno: 1x
 
Od: jarmulina
Datum: 17.09.12 09:07
 

Domov je tam kde je láska ,pusinky a obětí*srdce**pusa* avy to máte od něj za odměnu s vámi je mu dobře,staráte se o něj a dělá pokroky a to je i ta výsledná radost pro něj i pro Vás.Ano láska je radost a další ...vy jste pro něj mámou a né ta pani která neví ani proč se/kdy se dítě narodilo,děti jsou zase za odměnu pro ty co si to zaslouží.Třeba jednou o tom napíšete knížku,která bude zase poučením pro další a bude se číst jedním dechem.Hezky pěkně postupně zaměřte se vyřešít situaci s malým a začnete se uzdravovat i vy,na jeho výchovu potřebujete klid. A KLID LÉČÍ!/ A naprášky se taky vykašlete-to je jen chemie/Zajděte na radu kde jsou rozumní lidé a pomohou Vám.Jste chytrá a rozumná ženská/už prosím Vás nemyslete na nějakou sebevraždu/Rozhodla jste se bojovat tak to vydržte až do konce do štastného konce aby jste byli štastná rodina a né ve třech a třeba už i ve čtyrech;)Opravdu ze *srdce*vám to přeji a držim*palec*

 
Od: evazjerisna
Datum: 17.09.12 19:02
 

Víte, ze začátku se mě tu lidi snažili nakopnout, a to mi pomolo, pak k tomu přispěla i moje kamarádka, když mi zafinancovala školu. Pak mě strašně rozhořčily odpovědi, které by mi v dané situaci opravdu ublížily a já bych to fakt skončila, ale v té chvíli už jsem se probírala. Jsem vděčná všem, co mi pohli, ale jsou tu tací, kteří svými odpověďmi skutečně ublížili, tedy mě už ne, já už byla rozhodnuta jinak. Jen jsem si fakt představila, kdyby mi ta odpověď přišla jako první a zuřila jsem. Je to tak nebezpečné. Ve chvíli, kdy máte pocit, že jste k ničemu, že překážíte a že by ostatním bylo lépe bez vás, Vám někdo napíše, že jste selhala. Tak si řeknete, hm, to jsem fakt k ničemu a letěla bych. NAŠTĚSTÍ se všechno odehrálo jinak a já si odpočinula a uzdravuji se.

Víte, mám moc ráda lidi, i když mě hodně lidí využilo a ublížilo. A chci lidem pomáhat, od toho se odvíjí moje studium. Já jsem vlastně takový samostudent. Od malička se věnuji psychologii, patopsychologii, psychiatrii. Četla jsem literaturu faktu o zločinech a podobně a přemýšlela, proč ledé jednají tak, či onak. Teď sedím na přednášce a holky mi říkaly, to spíš vypadalo, že přednášku řídíš Ty. Chci dělat něco, co už vlastně umím, ale potřebuji k tomu titul. Ale neberte to jako chlubení.

Někdy jsem v tomhle světě hodně sama a když vymyslí nějakou novinku v oboru psychologie, jen prohlásím, to jste zase objevili Ameriku. Mám něco na mysli, jdu si pro knížku, abych se dopátrala odpovědi, čtu jí a akorát zjistím, že jsem četla, co už vím a odpověď nikde. Na spoustu věcí odpověd třeba znám, ale lidi by mě měli za tmáře. Musíte mlčet a pravdu utápět v sobě, Lidé prostě nejsou připraveni na pravdu.

Možná by se ta pravda dala napsat jako sci-fi. Werne a jemu podobní také napsali sci-fi, které se pak vyplnilo. Na druhé straně nejsem sama pro to, že si dost potrpím na duchovno. Něco, co nemusíte vyjadřovat slovy, něco, kdy mluví srdce. A to je pak jednoduchá rovnice. Když čloěk k mluvení používá slova, ne vždycky to musí být pravda, pokud mluví beze slov, mluví vždy pravdu.

Jenu knihu už jsem napsala, teď jsem mluvila s přítelem, že bych měla napsat další, tak jsem říkala, že bych ho k tomu potřebovala, aby vyprávěl, jak se zenámil a jak si z něho udělala maňáska na hraní. Až doteď. První knihu, to jsem prvně napsala asi dvě kapitoly. Pak jsem dostala strach a rok jsem nenapsala ani čárku a pak jsem ji dopsala za 3 měsíce. Tak uvidíme.

Takže díky za podporu a kopanec do života. *palec*

 
Datum: 17.09.12 19:34
 
avatar

A jak se ta kniha, kterou už jste napsala, jmenuje? A lze ji koupit v knihkupectví? Děkuji S.

 
Od: evazjerisna
Datum: 17.09.12 19:51
 

Dotyky zla ANEB nezletilá milenka, ale je k dostání jen v knihovně.

 
Datum: 17.09.12 20:08
 
avatar

Dobrý den, paní Evo. Něco více jsem si o Vás přečetla zde:

www.jihlavske-listy.cz/clanek2348-eva-stefkova-po-6-letech-vydala-knihu...

www.denik.cz/z_domova/stefkova_zpoved20080717.html

V jednom z rozhovorů jste tam již tehdy zmínila o tom, že chystáte další knihu, tentokrát ne podle pravdy. Ten článek je z roku 2008 tuším. Zaujala mě tam dále v rozhovoru s Vámi Vaše věta: "Člověk nemá soudit druhého člověka. Má soudit sebe." V tom je totiž hodně pravdy. A když Vám bude opravdu hodně mizerně, myslete na větu, kterou jste též zveřejnila a která se mi též moc líbila: "Děcka jsou kouzelná, a když je vám blbě, pozdvihnou vás svou bezprostředností"...

Vidíte, jste pro mne cizí žena a přesto jste mi stála za popřemýšlení a snahu, pochopit Vás, dozvědět se o Vás něco víc...Přeji Vám v životě co nejméně depresivních stavů a naopak, co nejvíce dnů pohodových a radostných. V životě můžete i Vy sama svým milovaným, hodně lásky dávat. Myslete na to, až Vám zase nebude zrovna po těle...

doplněno 19.09.12 11:59:

Ještě jednou Vás zdravím. Jak doplňujete své příspěvky do tohoto vlákna, dovolím si ještě jednou doplnit též.

Jste hodně psychicky narušený člověk. To nemyslím vůbec jako urážku, či něco podobného. Za to prostě nemůžete. Asi se potřebujete hlavně ze všeho vypsat. Chvílemi mi to připadá, jako byste nám zde po troškách nabízela špatný sci-fi scénář ke své další knize. Poukazujete na morálku bio matky chlapce a sama nemáte zábrany fotit chlapce v takto choulostivé situaci a ještě je zveřejnit. Žijete s ženatým chlapem, kterého jste zde opravdu vychválila již dostatečně. Opatrujete si to "své hnízdečko" a máte strach, že Vám ho někdo rozbourá. To chápu, ale bio matku chlapce se Vám ze života nikdy nepodaří vyšachovat. Na své dítě bude mít vždy větší právo, než Vy. Což asi nikdy nepřekousnete. Ano, věřím, že pro chlapce děláte mnohé, ale nikdo neví, jak se skutečně chová jeho matka a co pro něho dělá, či nedělá ona. Z toho, co jste o ní napsala zde Vy, si nelze dělat žádné závěry. To je jen Vaše verze příběhu. Kdyby byla takový tyran, nevěřím, že by to tolik lidí (policie, soud, sociálka) neobjevila také a že by se vždy ubránila Vašemu nařčení, či udání s úspěchem. Upřímně řečeno, mě kdyby někdo upíral právo na dítě, šířil o mně to, co Vy a zveřejňoval takovéto informace, přestala bych brát ohled i na jeho špatný zdravotní stav a bránila bych svá práva matky i dítěte, hodně tvrdě. I kdyby konečný výsledek mělo být stanovisko _ je to nemocný člověk, on za to v podstatě ani nemůže. Pochopte mě správně, zde jste nastínila situaci, kde se stavíte do role spasitele dítěte a té dobré duše. Přítel je úžasný, klučík též...Bio matku jste zde znectila však dokonale. Po Vašich prožitcích a zážitcích je to prostě ve Vás. Váš vztah se svojí matkou, která dovolila, abyste byla zneužívána, nevěřila Vám apod. A Vy teď vidíte věci a soudíte jen ze svého pohledu a svých špatných zkušeností. Všechny matky nejsou stejné, nemyslete si, že jen Vy jediná víte, jak se má správná matka chovat k dítěti, jak má o něho pečovat, co je dobře, co špatně...Zde nikdo nemá právo soudit Vás a Vaši morálku, stejně tak ani morálku těch, které jste zde zmínila. Je to vše jen o sdělování názorů. Některé přijmout dokážete, jiné ne. Umíte být agresivní, místy i cynická...Ale nikdo nemá zájem Vám zde ubližovat. Berte to tak prosím a pokud potřebujete, klidně se z toho všeho vypovídejte. Pište, vypište se z toho. K Vašemu dotazu _ dluhy, které vzniky za manželství se počítají do SJM a jsou tudíž za ně zodpovědní oba dva manželé. Vy však ne a za nikoho nic platit nemusíte. Je to Vaše volba...Váš přítel by se měl tedy rozvést a udělat si se svojí ženou pořádek v těchto věcech sám, aniž by Vás do toho zatahoval. Za průběh manželství jsou zodpovědní vždycky oba dva. A oba dva mají vždycky na všem svůj podíl viny. Není to nikdy o tom, že jeden je naprosto úžasný a ten druhý vždy jen darebák, který může za všechno. Pohled ze strany milenky, či milence, nikdy nemůže být objektivní. Doufám, že můj názor vezmete beze zloby a bude Vám stát alespoň za popřemýšlení..Pokud potřebujete právníka a chybí Vám finance, existují bezplatné právní poradny, které fungují nim. 1x v týdnu, někde i 2x v týdnu. Podle místa bydliště si zjistěte, která je Vám nejblíže a zajděte se poradit o situaci. Nasměrují Vás k dalším krokům.

Ohodnoceno: 3x
 
Od: evazjersina*
Datum: 18.09.12 12:04
 

Odpověď na otázku o druhé knize, je níže. I Vám tisíceré díky. Jinak jsem se zde registrovala, ale nevím, jak poslat kontaktní údaje.

Od: evazjersina*
Datum: 19.09.12 13:06
 

Dovolím si Vás upozornit, že tohle scifi je realita a cynusmus a agrese pouze póza. A jestli si myslíte, že správná výchova je taková, že je děcko celý den v postýlce. O, ou! Navíc ona žena se sama přiznala, že nechávala chlapce samotného doma bez dozoru. A víte, co řekla? "No a co tak byl dvě doďky sám." Jenže všichni Vám řeknou, že je to slovo proti slovu. Sama jsem slyšela, jak říká, nenechávej kluka v nemocnici. Zaplať pán bůh, že jsme jí nedbyly. A bohužel, ať se to zdá tak nebo tak, tak přítel nebyl ten, co chyboval. At se pokusil o cokoliv, byl debil. Vybízel ženu, aby šla s klukem k logopedovi, chtěl udělat z kluka blbce. Pak jí načapal inflagranti a ona mu do očí lhala, nic nebylo a že ho miluje. O týden později mu zdrhla a nechala ho doma samotného s klukem a vybrala všechna konta. Po týdnu si to rozmyslele a násilím vyrvala Lubošovi kluka z náručí. Kluk brečel. Je na tátu opravdu fixovaný a všude říká táta, táta, kam se hne, jde za ním, protože jedině v něm měl oporu. Tu fixaci na otce Vám ptrvrdí i DKC. Jediná mu poskytoval oporu a lásku. Ale jemu chyběla máma, když kluk skončil u nás a šel ke své matce, soud jí schválil každou lichou sobotu na 3 hodiny denně, tak se držel táty jako klíště a nechtěl k ní. Samozřejmě, že k ní bude mít vždycky vztah jako k mámě. Mámu má člověk rád, ať je jakákoliv. Ale vždycky když k ní má jít, zarazíse. Navíc jsem na vlastní oči viděla, jak se k němu chová. Přijde, nenaváže s ním žádný kontakt, odejde a stejně, Ho vrátí. A asi budu hodně psychicky narušený člověk, když jsem se rozbrečela při situace. Po týdnu, kdy soud schválil, že si ho může vzít na prázdnuny, ho přivedle, pak příteli asi tři minuty nadávala, poté se otočila a šla pryč. Vůbec se neotočila k malému, vůbec ho neobejmula, nedala mu ani pusu a šla pryč. Lubošek na ni volal, mával a mával a ona se až po deseti metrech a rukou, jako by jí zrovna měla upadnout, mu zamávala. Sorry. Fakt jsem hodně psychicky narušená, že mě to rozbrečelo. Ale z toho lze jasně vydedukovat, že ho měla akorát tak plné zuby. Jen jsem si v duchu říkala: "Do pr čic, kdyby si věděla, jak Tě ten kluk má rád, kdyby si věděla, co jsi porodila za skvělého kluka. Ale ona neví. Protože zájem o dítě který teď projevuje, je čistě zájmem jak ublížit Lubošovi. Ona mu sama kdysi psala, ať si kluka vezme, že se kvůli němu nemůže bavit. A myslíte si, že pravá máma, když jí řeknete, že kluka uvidí a ž se vyřeší tohle, podáte jí fotky, ani se na to nepodívá a ona se bez jakýchkoliv argumentů otočí a odejde, opravdu si myslíte, že se tak máma, která miluje své dítě zachová? Víte, můžete si omně myslet že jsem hodně psychicky narušená, jenže to, co se mi před očima odehrává, je horor. Mě čistě samotnou zajímá, jak to tak je, že se "nachomýtnu" v takové situaci. A víte co mi dneska řekl psychiatr, že jestli chci pomáhat a chrátit, tak ať u toho myslete taky na sebe. Když jsem hovořila o sebestřednosti, tak se jen zasmál a řekl, že bych mohla rozdávat a nemyslel tím tu sebestřednost. Ač se Vám to nebude zdát, jsem velice mírné stvoření, ale naštvu se tam, kde cítím bezpráví. Kritiku slyší každý nerad, ale sama sebe soudím každý den. Bohužel jsem člověk, kterého lidé vidí budto jako anděla a nebo jako ďábla. Je to bohužel mým myšlením, mojí otevřeností. mojí upřímností, spousta věcí je ošklivých, já vždy ukazuji obé. Nic neskrývám. Jedni mě pro toto obdivují, druzí nenávidí. Jedni vidí pravdu, druzí vykonstruovaný příběh. Protože, jak jste si jistě všimla, umím dost dobře psát A jedni za těmi slovy vidí sci-fi a druzí horor, který se odehrává v přímém přenosu. Už jsme se rozhodli s přítelem, že napíšeme knihu. On bude popisovat, já psát.

Datum: 18.09.12 21:11
 
avatar

Tak jsem se zběžně podívala o co jde. Pokud dobře chápu, jde o autobiografii. Tedy jste to Vy, která byla zneužívána sexuelně nevlastním otcem. Mám z toho hodně divný pocit. Vy máte nyní v opatrování cizí dítě a jste si naprosto jista, že je jeho matka sociopatka, a že dokonce zneužívala své vlastní dítě. Není v tom osobní obcese? nehledáte chyby a hrůzy tam, kde vůbec nejsou? Musíte se také trochu podívat, co označení sociopat obsahuje. Je to dost široké spektrum příznaků této psychické nemoci. Já si nemyslím, že byste byla odborník. Ta paní ani netuší, že se tady o ní bavíme a nemůže se bránit. Takhle to nejde, má milá. Nemůžete přece někoho osočovat, i kdybyste to tak vnitřně cítila. Já bych ráda slyšela i tu paní, co by k tomu všemu řekla ona. Pak bych si možná mohla udělat nějaký přehled o situaci a nějaký úsudek. tady slyším bít pouze jeden zvon a to je chyba. Měla bych další a další otázky, ale nechce se mi je pokládat. Mám pocit, že by to k ničemu nevedlo. Asi jste byla v nějakém psychickém rozpoložení, a to Vás vedlo k založení této otázky. Nemyslím, že byste byla opravdovým adeptem na sebevraždu, a to je dobře. Váš problém vězí ve Vás. Příliš se litujete, příliš se babráte v minulosti. Asi jste opravdu neprožívala hezké dětství. Ale takových jsou milóny, a přece se z toho dostanou a dokonce se prosadí. Já to také neměla zrovna veselé, a věřím, že nás tady tady dost, a přece jsme se s tím dokázali nějak vyrovnat. Kdyby každý z nás, kdo to neměl, anebo i nemá lehké, házel špínu na druhé a hledal neustále chyby v druhých, tak to tady bude samá sebelítostivá sebevražda.

Chci věřit, že máte k tomu dítěti vztah, i když mám své pochybnosti, ale to je moje věc. Takže se snažte splnit a dotáhnout do konce to, do čeho jste se pustila. Je to velká zodpovědnost, není to jenom o nějakých hračkách. Je to o lásce. O opravdové lásce. Fotografie jste sem dávat neměla. Je to neetické a hlavně bezohledné vůči tomu dítěti, jeho otci a jeho matce. Nejste tak trochu sebestředná? Ten otec toho kluka ví, že jste zveřejnila fotky jeho dítěte? Jestliže ano, tak nemám co dodat...

doplněno 19.09.12 20:38:

V prvé řadě mne zaráží, že to dítě neumíte pojmenovat jinak, než "kluk". Neříkáte dítě , nebo syn mého přítele, ale "kluk". Já mám prostě divný pocit. Ta Vaše patologická psychická nemoc, je trošku záhadná, ale to je Vaše věc. Já bych se o tom ani nezmiňovala, kdybyste se právě Vy sama neustále neoháněla tímto výrazem. Ale vězte, že každá patologie je nebezpečná. Asi nejste šťastná, tomu věřím, ale myslím, že by bylo vhodné v prvé řadě vyřešit vlastní problémy a až pak se snažit řešit tak choulostivé problémy dítěte. Sama říkáte, že jste nemocná. Vůbec nechápu, jak je možné, že v tomto případě nezasáhnou sociální pracovníci, kteří by snad mohli posoudit vážnost případu. I když mezi námi, nejsou vždy na úrovni. Nevím, co bych vám víc psala. jen snad to, že ano, čtu mezi řádky. A zrovna u Vás jsem toho vyčetla hodně.

Víte, já bych se na Vašem místě snažila opravdu nějak řešit vlastní problém. Vy své rány, které Vám život uštědřil, přenášíte na to dítě. Nechte toho. Zničíte život i jemu. Píšete, že se zabýváte psychologií, tak byste měla pochopit to, co se Vám upřímně snažím sdělit.

doplněno 20.09.12 20:02:

Dobře, máte pravdu, číst zpátky už nebudu. Vy jste bezva, já jsem divná. Já tedy k psychologogovi nikdy nešla, protože jsem si dokázala poradit sama. Jasně, teď řeknete, že jsem to měla v životě lehké... No neměla, a v porovnání s tím, v čem se nimráte Vy, to bylo dost složitější. Ale vyprávět o tom nehodlám, je to moje věc. A kdyby mi měli radit lidé Vašeho typu, tak bych raději skočila do Labe, abych to nemusela poslouchat. Ale pozor, neodsuzuji Vás, neznám Vás a je dost možné, že jste slabá osobnost, která potřebuje podporu obecenstva. Jak jsem četla odpovědi několika jiných rádců, tak si myslím, že jste nalezla dost zpřízněných duší, které Vás podpořili a to Vám zcela jistě pomohlo. Já už se vyjadřovat nebudu. Mám trochu jiný náhled a názor.

Pokud jsem se Vás nepříznizvě dotkla, tak se omlouvám. To považuji za svou povinnost vůči Vám. Jinak už nebudu o ničem debatovat. Neporozumíme si. Ale musíte pochopit, že jsou lidé, kteří ten Váš příběh budou vnímat jinak, než byste očekávala. Mějte se hezky. Suzy.

Ohodnoceno: 1x
 
Od: evazjersina*
Datum: 19.09.12 10:27
 

Ano, já jsem ten nejsebestřednější člověk na světě, popovídejte si o tom s mojí mamkou a paní L.K., ti budou souhlasit, ale víte, já tu mluvila i o té lásce, ale pravděpodobně čtete mezi řádky. A pokud se jedná o psychologi, neříkala jsem snad něco o tom, že studuji, také jsme měli patopsychologii, aha, pardon, já se chlubím.Moc dobře vím, co to slovo, sociopat, znamená a moc dobře vím, jak se chová zmiňovaná žena a když si vezmete jeden bod po druhém, sedí to a že mi chtěla ublížit.. Abych Vám vzala trochu vítr z placet, také jsem uvažovala o tom, zda nejsem taková, ale naštěstí mám jenomm endogenní deprese, kdy se mi chce jednou do roka zabít. Navíc, jsem se sama prvně oklepávala, když jsem viděla, co malý dělá a říkala si, ne, máš vlčí mlhu. Bohužel ano. Je to tak. Kdybych byla tak sebestředná, proč bych sakra dělala to, co dělám. Já to dělala pro to, že toho člověka miluji a když začaly chodit exekuce a strhli mu celý plat, neřekla jsem mu, sbohem a šáteček. A to kluk u nás ještě nebyl. Kvůli klukovi jsem si přeorganizovala celý svůj život. Ne pro svoji potěchu, pro to, aby se měl ten kluk dobře aby se měl jeho táta. dobře. Já si plánovala úplně jinou cestu, cestu sebestřednosti a kdybych odešla od Luboše a neřešila bych s ním jeho problémy, byla bych taková. A věřte nesčíslně lidí mi radilo zmiz odsud, to nemá výšku, mysli na sebe, cahlapů je plná zeměkoule. Takže já jsem s tím chlapem zůstala ze sebestřednosti. Ježíš pardon, já příště zdrhnu, to bude vypadat normálně, že? Myslete si co chcete. Že jsem obsesivní idiot, který si nevidí na špičku nosu.

Malý dotaz: že by psycholog, kerý se řídí jenom tím. co je psané a vyprchává z toho instinkt? Zbytek úvahy si ponechám, mohla bych být impertinetní.

Od: evazjersina*
Datum: 20.09.12 06:41
 

Nepíši jen kluk, píši i Lubošek, Píďa, takže si z textu vybíráte, co se Vám hodí k tomu, aby jste mě označila za nekopmpetentní osobu. Jinak Vám doporučuji přečíst si o tom, co jsou to endogenní deprese. Nic na dítě nepřenáším, V depresích jsem maximálně smutná a z toho vyplývá i Váš výrok, vypadá to, že nejste šťastná. V depresích ne, a to už jsem tu popisovala, o co běží. Jinak šťastná jsem, jsem vděčná za to, že jsem potkala přítele a o Píďu začal, nebo jsme začali bojovat v okamžíku, kdy ho jeho máma odmítla nechat v nemocnici.

A pro po nevím, co Vám vadí na slově kluk. Když někomu vyprávím o mém synovi -klukovi, také používám výraz můj kluk a teď už můj mladej, náš mladej. Víte, čeština je bohatý jazy na synonima. A ani jeden z těch výrazů mi nepřipadá hanlivý. Sorry, ale používat slovo naše zlatíčko mi připadá kapku neadekvátí už z toho důvodu, že by jste se toho mohla chytnout právě Vy, že to s tou láskou nějak přeháním a že je to vykonstruované a zní to falešně.

Takže ať napíši cokoliv, budu pro Vás psychickým dementem. A omlouvám se že píši tak naturalisticky. Opravdu poznám lidi, i z těch řádek, které mi píší. Proto jsem neměla nic za zlé tomu, kdy mi napsal, že mu ten příběh připadá dotlačený až neskutečný v některých fázích, protože ono to tak opravdu vypadá a dala jsem mu za pravdu, že to tak může vypadat, ale bohužel, je to fak, byl opravdu upřímný a nesnažil se mě handicapovat a vypichovat moje deprese a že bych díky jim byla magor. Čož nejsem, jen mám v tomto období zkreslený pohled na svět. To už jsem však vysvětlovala. Ale přečtěte si to, aby jste vědela, že si nevymýšlím. Navíc se léčím a nejlepší léčbou je pro mě slovo podpory, ale to dobře pochopili lidé, co mi tak psali. Mám utkvělou představu toho, že jsem zbatečná a že všm jenom ubližuji, ale o tom Vy jste přesvědčena a že beze mě všem bude lépe, s čímž Vy též souhlasíte, takže Vám endogenní deprese nepostačí jako vysvětlen, jen Vás opět utvrdí o tom, že by měa měli zavřít na doživotí, abych neubližovala lidem. A označíte za blba i mého psychiatra, když mi řekl, že při tom pomáhání lidem, mám taky myslet na sene. A když jsem mu řekla o tom, že bych měla být sebestřená, tak se rozesmál. Mimochodem, ten doktor je vážená kapacita ve svém oboru, napsal spoustu knih a jsou čtivé. Mám ho jako lékaře ráda a obdivuji ho, on jako jediný z mnohých poznal kdo a co vlastně jsem. \nikdy mě k ničemu nenutil, rptože věděl, že si kzávěrům dojdu sama. Také mi včera řekl,ž e by bylo skutečně škoda, kdybych to vzdala se životem. Deorese je orevít, ale musím s ní bojovat a když tu bjujete se mnou, za mě, za kluka, za přítele, za exekuce, moc mi pomáte, ptorože ono všechno souvisí se vším.

No a já mám takové štěstí v životě, že se dostávám do situací, že když je pak líčím, tak to fakt spíš vypadá jako sci-fi.

Pozor, pozor! Spisovateská fantazie: A co, třeba moje máma porodila mimozemštana, či spasitele, který má dohlížet na tento svět a trochu tady pomoci, aby si lidé uvědomili pravé hodnoty života.

Datum: 20.09.12 22:21
 
avatar

"Nepíši jen kluk, píši i Lubošek, Píďa, takže si z textu vybíráte, co se Vám hodí ..."
Kromě tohoto příspěvku je slovo kluk na této stránce cca 70x, jméno Lubošek 2x a Píďa ani jednou. To jen pro upřesnění. Mám taky syna, ale slovo kluk jsem, když jsem se o něm vyjadřoval, nikdy nepoužil.
Já se plně ztotožňuji s názorem Suzy, i když to neumím napsat tak jako ona. Jsi člověk, který má problémy sám se sebou a z nějakého důvodu se snažíš si cosi dokazovat na tom dítěti. Bez jakéhokoli právního důvodu. Když tě někdo upozorní na to, že pravdu nemáš, tak kolem sebe začneš kopat, vyhrožovat, útočit. Ty přece pravdu slyšet nechceš, ty chceš slyšet jenom to, jak jsi dobrá a jak to všechno navzdory svým problémům zvládáš.
Možná jsem to nečetl dost pečlivě, ale nikde jsem nezaregistroval důvod, proč zasahuješ do života tomu dítěti. To, že žiješ s ženatým chlapem, ti nedává právo zasahovat do vztahů jeho legitimní rodiny.
Ohodnoceno: 4x
 
Datum: 21.09.12 12:59
 
avatar

Tvrdé, ale také to tak vidím.

 
Od: evazjersina*
Datum: 22.09.12 09:56
 

V žádném případě by o Vás neřekla, že to máte v životě lehčí než já. To je omyl. Každý máme své problémy, které musíme řešit a pro každého z nás je ten náš problém, tím problémem největším. I když já bych zde opět narazila na svoji osobu a jsem si jistá, že v životě na tom mohou být lidé mnohem hůř, než jsem já a těm opravdu nezávidím, jen jim popřeju hodně sil do života. Váš život nebyl jistě lehký, je to cítit z Vašich řádek, ale na věci se díváte jiným způsobem, než já, proto se nikdy neshodneme. Já mám nemoc, která se musí léčit, stejně jako rakovina, ale člověk s rakovinou chodí jinam, než člověk s depresí.

Slabou osobností jistě nejsem, protože už bych to zapíchla v kolébce. A pokud se dostanu do úzkých je to vlivem nemoci a ne vlivem toho, že bych selhávala. Vy když dostanete hnisavou anginu se řtyřiceti stupňovými teplotami, taky musíte jít k doktorovi a nechat si předepsat antibiotika. V horším případě by to mohlo skončit absesem na mandlích a to by Vám bylo tak jouvej, že by jste se též plazila jako já při depresích. Selhávám jenom díky nemoci, ne kvůli tomu, že bych utíkala od problému, to nikdy nedělám. Řeším vše až do konce. A o depresích je v zádhlaví této diskuze.

Takže pokud máte problém, hodně síly k jeho řešení a at Vám vše dopadně dobře a do budouvna se můžete už jenom těšit z těch dobrých věcí.

Od: evazjersina*
Datum: 18.09.12 15:57
 

Vše má na starosti Křesák.Nevím hodnost. Potom tam byla ještě jedna paní, ta se věnuje dětem, ale bohužel si nepamatuji její jméno. Malého si teprve budou brát. Byli jsme i v krizovém centru, ale tam nás poslali pryč, protože malý odmítal spolupracovat a nechtěl zůstat o samotě s psycholožkou a dožadoval se táty. Ale jsou tam moc hodní. Jinak je všechno v jednání. Krizové centrum nám doporučilo herní terapii, na herní terapii mi řekli, že je pro ni malý, nepamatuji si přesnou formulaci. Tak stále hledáme a hledáme, ale byla mi tu poskytnuta spousta rad. Nezlobte se, že jsem neodpovídala, ale já si prostě nepamatuji jména.

Od: evazjersina*
Datum: 18.09.12 16:06
 

Pro paní, co na mě hledá mouchy. Malý ještě u výclechu nebyl, takže jsem zatím nic nepsala.

Jinak, vše má na starosti Křesák.Nevím hodnost. Potom tam byla ještě jedna paní, ta se věnuje dětem, ale bohužel si nepamatuji její jméno. Malého si teprve budou brát. Byli jsme i v krizovém centru, ale tam nás poslali pryč, protože malý odmítal spolupracovat a nechtěl zůstat o samotě s psycholožkou a dožadoval se táty. Ale jsou tam moc hodní. Jinak je všechno v jednání. Krizové centrum nám doporučilo herní terapii, na herní terapii mi řekli, že je pro ni malý, nepamatuji si přesnou formulaci. Tak stále hledáme a hledáme, ale byla mi tu poskytnuta spousta rad. Nezlobte se, že jsem neodpovídala, ale já si prostě nepamatuji jména.

Nicméně i Vám dlužím osobní poděkovaní, takže se omlouvám, že jste spadla do toho hromadného díky.

Od: evazjerisna
Datum: 17.09.12 19:30
 

Co mě dokáže nejvíce položit, je příkoří páchané na lidech.

Každý máme nějakou závislot, televize, počítač, čokoláda, cigareta, kafe.

Nepiju, jsem abstinet, nekouřím, kafe nepiju, televize sporadicky, počítač k vyhledávání práce, čokoládu nemusím. Zjistila jsem, že jsem závislá na lásce. A až teprve teď se mi té lásky dostává. Tedy nesmím opomenout babičku a dědečka.

Jsem vděčná za to, že jsem našla člověka, jako je přítel, tolerantího, milého a chápajícího a teď, když nabíhám do běžného stavu vědomí si říkám, co jsem to byla za vola, vůbec jsem si neuvědomila, jak moc jsem ho musela trápit, když jsem pomyslela na tu pitomost odejít odsud. Je mi to vždycky tak líto, co jsem za vola. Kež bych zase fungovala na plno a mohla oběma klukům vše vynahradit. Tedy smalým jsem dělala co obyčejně, ani nevím, jak jsem to zvládla, ale všiml si, že jsem byla smutná a chodil se za mnou mazlit. Bože, tak malej tvoreček a tolik lásky.

Jsem vděčná za ty dva chlapy. Jen si přeji, aby malý u nás zůstal napořád, mám strašný strach že...

 
Od: mikycz*
Datum: 17.09.12 20:15
 

Musíte bojovat! Žádný že... Vy jste šikovná holka, co to jen tak nepoloží!

Ohodnoceno: 1x
 
Od: jarmulina
Datum: 17.09.12 20:24
 

Chtěla bych Vám ještě říci a napsat,že nejste zbytečná nebo vůbec zbytečně tady na světě,děláte věci,který dělá malokdo pomáháte druhým a to se strašně cení,je to sice na ukor Vás,ale zase přísloví :něco špatné je pro něco dobré,většinou člověk dostává ťafky,aby něco pochopil...Máte tady svoje místo a tak to má být,jste vyjimečná a srdce na pravém místě,váš motor je láska a kolem nás je jí málo, hodně špatných věcí se dělaji lidi sami.Povzneste nad tu osobu co porodila toho malého ,protože ta Vám nesahá ani po kotníky,takový lidi by neměli být.Všechno co děláte děláte dobře to oni jsou špatný svým chováním a jednáním,zůstante taková a věřte si dál vůbec nepochybujte o sobě.Váš strach jsou jen exekutoři a ona.Jste moc rozumná jen začněte být větší optimistka.Taky bych si od Vás ráda něco přečetla,vase věty se mi dobře čtou jsou to vase pocity přesně jak je cítíte,věřím,že nic z toho tady neni lež.Možná jsem najivka ,ale možná máme něco společného asi to,že já manželovi vychovávala kluka od 2let.Hodně mu čtěte bude se rozvíjet,vždyt né nadarmo burcují rodiče,aby před usnutím četli a věnovali se alespoň těch 20 minut denně,dneska je doba,že neni nanic čas už ani na děti...Ale to vv víte...*cteni**placni* atřeba zase někdy... a hlavně když jsem nikdo dlouho nenapíše tak to mažou

 
Datum: 17.09.12 21:03
 
avatar

To snad ne paní Jarmulino. Nejsem tu sice několik let, ale za celou dobu, co sem chodím, se nikdy nic nemazalo z důvodu, že nikdo dlouho něco nenapsal. Obsah zůstává, pouze otázka je uzavřena, neboť se k ní nikdo nevrací a nic nedodává. V tom případě ji administrátor uzavře. Ale můžete založit na podobné téma novou. Asi vím, o co Vám jde. jste totiž obě neregistrované, tudíž se nemůžete ani sejít ve vnitřní poště, a Vy byste si chtěla s tou paní povídat, neboť se s ní cítíte zpřízněna duševně. I mně to tak připadá. Tak jí můžete, pokud je k tomu čas, požádat o její mail anebo jí dát svůj. A dokonce jí můžete vyhledat jako autorku a napsat jí přímo...To bych Vám poradila, abyste neztratila kontakt.

 
Od: evazjersina*
Datum: 18.09.12 11:56
 

Díky, Vaše slova mě dojala a stejně tak i povzbudila. Dokonce se i červenám. Jinak naivka můžete být, stehně jako já. Ale jestli jsm kdy lhala, tak to bylo ohledně zdraví. Tu druhou knihu jsem psát začala, ale docela nehezky se ke mně zachoval můj vydavatel. Dovolila jsem si ho požád o honorář, který byl stanoven v licenční smlouvě nakladatelské. Pak mě poslal slušnými slovy do... Představte si, kam chcete.Jinak jsem se sem registrovala. Ale nevím, jak Vám předat své kontaktní )údaje.

Od: gita65
Datum: 18.09.12 16:11
 

Paní Evo, neumím Vám poradit. Ale pro toho Vašeho chlapečka prosím, držte se! Když spácháte sebevraždu, nikdo Vás nepochopí. Naopak řeknou, že jste byla sobecká,nemyslela na dítě a přítele. První žena Vašeho přítele, by měla jen radost. To nedopustte! Hodně jsem si o Vás přečetla a vím, že si nevymýšlíte. Také názor Vašeho psychiatra. Bojujte! Nedejte prostor té druhé ženě ani nadýchnout. Nedejte ji možnost, aby se cítila na koni a vyhrála. Co jste prožila v dětství je strašné a nedivím se, že trpíte depresí. Ale musíte se léčit, aby Váš syn měl maminku, která ho má ráda. Sice píšete, že nemáte na léčení peníze, ale bez léčení nebudete fungovat. Aspon chodte ambulantně a berte léky. Jak píšete, máte hodného přítele, tak ani jeho nezklamte. Moc Vám ze srdíčka přeji, aby již všechno šlo k lepšímu. Hodně sil a žádné takové špatné stavy. Když to na Vás přijde, podívejte se na syna. Co by z něho bylo? A napište další knihu. Jak říkal Váš psychiatr, tím, že jste to takto sepsala je pro Vás dobré. Vypsala jste se z toho a trochu uvolnila Vaši dušičce. Přeji Vám štastnější budoucnost.

 
Od: evazjersina*
Datum: 18.09.12 16:39
 

Jejda díky. Je to opravdu těžké, ale už je mi lépe. Mám hodně plánů do života a sebevraždu už jsem nespáchal 10 let. Tak jak tu píšete Vy a spousta dalších, tak ke mě vždycky mluví můj psychiatr a já neudělám pitomost. Díky Vám a díky všem, co mi tu dávají sílu do života. Budu ji potřebovat ještě mnoho.

Od: evazjersina*
Datum: 18.09.12 16:08
 

A práce zase žádná. Mějte se lidi a díky. Jdu vařit. Pa, pa.

doplněno 18.09.12 17:14:

Tohle je náš, teď už šťastný kluk. Kdyby jste viděli fotky z minulosti, jen s těží tam najdete tu, na které se směje.

Od: mikycz*
Datum: 18.09.12 21:09
 

Není to nějaká rychlá změna,..?

 
Od: evazjersina*
Datum: 19.09.12 10:31
 

On je to takový smíšek. Je u nás půl roku a šťastný je. A o tom zneužívání jsem se někde rozepsala výše. Že to naštěstí jako trauma nepojmul. Trauma je to spíš pro ná, když to vidíme.

Od: jarmulina
Datum: 19.09.12 17:51
 

Je to těžké nikdo do toho příběhu nevidíme.Chtělo by to PRÁVNÍKA(jak už tady bylo zminováno),ale nevím jestli takový lidé chodí sem do poradny?*klik*No vzala jste si velké sousto,já Vám mohu maximálné poradit to,že si musíte naordinovat procházky do přírody a pravidelně - je to ZADARMO!V přírodě si odpočinete skoro jako v nemocnici /ale doma už vás musí čekat něco dobrého...Mimochodem (kluk má pěkný kolo) obujte toulavý boty a jděte třeba ...do Stromovky je tam nádherně!Za rohem kupte bochník chleba a jděte tam krmit kachny,ušetříte za prášky -nemocnici-psychologa.(investice skoro žádná)Jděte si tam *bezim*zasportovat,zaběhat nebo taky na kolo,unavíte sebe i kluka a žádnou depresy nepotkáte,pěkně se odreagujete a kluk se hezky unavý a vás ten klid nadchne.atřeba se tam někdy potkáme... Vy potřebujete palivo a někde se nabít a věřte mi,že cestování je prroti stresu.*uf*Říká se ,že na špatnou náladu je dobrý brát hořčík a pít magnesii,mě osobně pomáhají oříšky,nakoupím vždy hromadu a zobeme celá rodina,abyjsme se nehádali:DVyřidte příteli at vás hýčká,na rukou nosí apod... a minimálně teplé snídaně *kafe*(večeře)až do postele ,protože bez vas to asi nezvládne...

 

 

Od: jarmulina
Datum: 20.09.12 18:07
 

Možná ty fotky byjste neměla zveřejnovat- radši ,protože nevíte také kdo se na to tady může dívat,nejsou to jen lidé ,kteří Vám tady rádi napíší pár řádek ,já bych se asi bála,je jasné,že tu radost s ním prožíváte všichni!Chtěla jsem vám napsat ,podívejte se doma zda to kolo má plastové vnitřky u obou koleček,stalo se nám,že náš kluk/mněl asi stejně takové/ vjel na cestě na kámen vnitřek celého kola se urval/ celej ten plas uvnitř praskl a vypadll/ .milejzlatej přeletěl řídítka , spadnul na zem pusou,ale i když to vypadalo hrozně mněl jen 2 škrábance a 2 modřiny takže pozor na to je to takové kolo na doma né do terénu...myslím,že bylo od vietnamců...takové forové...

Tak hodně plánů do budoucna a už vymejšlejte nějakou pěknou knížku se zajímavým tématem*klik**cteni*,budem se těšit ,hezký večer

 
Od: evazjersina*
Datum: 22.09.12 09:59
 

To máte asi pravdu, jenže já se chovám otevřeně a sděluji starost i radost. Vůbec si neuvědomuji, že by mi mohl takto někdo ublížit.

Od: pt®
Datum: 22.09.12 18:44
 
avatar

Nemá to, Evo, evidentně pro Vás smysl, ale ještě něco napíšu. Vám nelze nijak pomoci, nevidíte své chyby, na které Vás ostatní upozorní a radí Vám, to jste hned jak čertice, prostě máte ji pěkně prořízlou. Jen mluvíte, mluvíte, ale nevnímáte, co říkají druzí. Kolikrát ani vaše příspěvky do sebe nezapadají, také jste si nějak popletla ty datumy na fotkách a k nim ty komentáře. Jestli takto píšete své knihy, ani se nedivím vydavateli, že Vás poslal, tam, kam Vás poslal. S Váma se totiž člověk musí bavit stejným způsobem, který používáte sama, jinak nechápete, ale k tomu se tady myslím nikdo nesníží. A co Jarmulina? Nikdy jsem tady na poradně nečetla od ní ani jednu jedinou větu, ale Vám odpovídá o sto šest. Vy si tady na nás cvičíte text, chcete používat více postav, jako do příběhu a na nás to testujete? Vy jste nechtěla radu, ale asi hledat rozpory. Myslím, že kromě Jarmulíny, Vám už nikdo odpovídat nebude. Já bych nikdy Vaše výplody nečetla, nikdy byste nebyla mou kamarádkou ani přítelkyní a jsem moc ráda, že jsem Vás osobně nepoznala. Z Vás nějak přímo tryská negativní energie, zloba a vztek. Nikdy druhé nezměníte, můžete změnit jedině sebe, ale jen v případě, když budete chtít. Pak se začnou měnit i druzí k Vám. Mějte se. - pt

 
Od: evazjersina*
Datum: 23.09.12 10:40
 

Kdosi tu psal, že jsem tu ani nehledala pomoc, ba právě naopak. Dostalo se mi pomoci ze všech stran. Ohledně našeho Pídi, ohledně dluhů a byla tu i spousta lidí, co mě hned neodsoudila a též mi moc pomohla. Pomohly mi i jiné věty, jako třeba to, že příběh vypadá jako sci-fi. Uvědomila jsem si vážnost situace a z toho vyplývající další nebezpečí, leč ten, který by měl být potrestán nosí kůži chameleona a je nepolapitelný. Má odpozorované emoce. Když je třeba zapláče, kde je třeba, směje se. Bohužel se mi potrdilo z více zdrojů, že matka svého syna je skutečně nelida. Cituji: Nikdy neměla zájem o minulého, ani nynějšího přítele a na synovi jí nezáleží. Chce lidem jenom ubližovat a vyžívá se v tom. A toto ví každý, kdo se s touto ženou dostal do styku. Jak se chová, to už jsem popisovala výše.

I nadále budu stát za tím, za čím jdeme s přítelem. Aby byl Pída svěřen do péče jemu. Sám mě požádal o pomoc a já ji neodmítla a teď by bylo fakt nefér říct, dořeš si to sám.

Kdosi mi řekl, že mám velký dar, dar vidět do lidí a pomáhat jim. Jen mi ale připoměl, že bych v prvé řadě měla myslet na sebe. Já mu jen řekla, ale jak to mám dělat, když vidím prvně ty druhé a sebe ne. Kam pak dopadají poje myšlenky, k těm druhým. Kdyby každý myslel prvně na ty druhé a pak teprve na sebe, vytvořil by se kruh, kdy by jeden dodával sílu druhému. Ale tak to zatím fungovat nebude, protože většinou lidé zatím jenom berou, než dávají.

Mnozí z vás moje věty nepochopí a nebudu jmenovat ty, kteří to jsou, ale nebudu jim to mít za zlé, každý jinak myslíme a smýšlíme. Jde o pochopení pravého smyslu vět a konktrétně na mýmy se skrývá hloubka duše, která sděluje myšlenky, které se vypsat nedají.

Na zavěr tedy opět poděkuji těm, co mi poslali odkazy na stránky a já si dojednala schůzky. Oprovdu síky za pomoc, jsem vděčná já i přítel. A za malého též moc děkuji. Jinak pokud by někdo chtěl, píši i poezii. Nedělám si reklamu, ale třeba si někdo rád něco přečte.

 

 

 

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.