Morální dilema v práci

P.S.: Jedná se o pravidelnou měsíční výplatu.

A jejich jediný vklad byl, že to domluvili a berou si víc než půlku, jestli tomu rozumím, ačkoli tu práci odvedete vy? To by morální dilema trochu ulehčovalo, pravda

Myslím, že si odpovídáte sama Nemyslím, že by se to vyplatilo - vědomí, že to byla podpásovka, dlouhodobý stres, kdy a jak to praskne... takové věci prostě nejsou správné a člověk by si je neměl dělat, protože tím beztak nejvíc ublíží sám sobě; za to peníze nestojí. Nechte to uležet, má to být dlouhodobější, kdo ví, jak se to tam celé vyvine. Třeba si nebudete vyhovovat a za pár týdnů spolupráce skončí, třeba je tak nadchnete, že vás osloví sami, třeba ještě nějak úplně jinak a povede se vám je infiltrovat ve vlastních zájmech za dalšími úkoly; třeba časem mládencům vysvětlíte, že by mohli připlatit. Určitě začněte a napřed se v tom pořádně rozkoukejte.

Btw, beztak se mi moc ten poměr nelíbí - ano, firma dává zaměstnanci práci, ale také prostředky k té práci, pojištění, zajišťuje účetnictví, poskytuje dovolenou a další věci - ne, není to srovnatelné s tím, že vám zprostředkují něco, co sami dělat nemohou a pak z toho takto tyjí trvale. I realitky si za zprostředkování bydlení berou dva tři nájmy, ne větší část z každého trvale - to by bylo asi nejpřesnější srovnání...

To asi zní nejlíp, vzhledem k okolnostem - zkuste to brát pozitivně, zajímavou práci máte, něco za ní i dostanete, a podobné zkušenosti jsou k nezaplacení. A pořád tam zbývá ten výhled, že by z toho mohlo být něco víc

Jenže oni mi to řekli dopředu. Že čím větší si řeknu částku, tím větší si oni přidaj přirážku pro sebe. Tak to prostě funguje . Berte to tak, jako by to byla firma, která svému zaměstnanci dohodí práci a dává mu výplatu . Firma si také nechá velkou část pro sebe.

Konkrétně mi jde spíš o to, jestli mám riskovat a té ženě psát. Asi je dost pravděpodobné, že mi řekne, že ne, řekne to těm klukům, takže nebudu mít ani přivýdělek a navíc už se mnou oni nikdy nepromluví .

Ano, máte pravdu. Není to úplně fér. A asi i proto mě napadlo právě to, že bych tam ráda pracovala sama za sebe. Holt asi do toho půjdu přes ty kamarády a pak časem se v té firmě zeptám, zda by pro obě strany nebylo výhodnější zaměstnat mě jakožto externistu.

Zdravím,

pokusím se napsat jak bych to asi řešil já.

1) Ohodnotil bych svou práci na 5000,-kč

2) Obětoval bych za ,,svůj klid´´ 1000,-kč

3) Protože jsem si vědom svých kvalit, vím že za dva, tři měsíce mě postup nemine a navíc můžu klidně usínat k nezaplacrní . Každý jsme originál, tak přeji ať se rozhodnete ke své spokojenosti. A dejte když tak průběžně vědět, docela mě vývoj zajímá.

S pozdravem milanacerven

Rozmyslete si, zda chcete pro své známé za uvedených podmínek pracovat (v každém případě s nimi uzavřete nějakou smlouvu nebo dohodu) nebo ne a podle toho se zařiďte.

Do té firmy, v níž jste byla na pohovoru, nepište. Firma by Vaši "nabídku"to nejspíše vyhodnotila jako podraz a nedostatečnou loyalitu vůči těm, s nimiž jste se o zakázku ucházela, práci by Vám z tohoto důvodu stejně nesvěřila a navíc by pravděpodobně informovala i Vaše známé.

Souhlasím s Vámi. Navíc, měsíc uběhne jako voda, slovo dá slovo a třeba i sama firma bude mít na něčem takovém zájem, abyste pro ně dělala. Vycházím z toho, že se budete scházet a řešit nějaké nuance apod. A také by mě, jako Milana nahoře, zajímalo, jak se to bude vyvíjet.

Víte jak to chodí v Kuvajtu? Kuvajťáci nedělají. Kuvajťák si sežene práci jako nějaký kopáč kanálů. Kopat ho samozřejmě ani nenapade. Domluví s nějakým cejloncem nebo pákistáncem, ať ty kanály kope místo něj. Dá mu půl výplaty, druhou půlku si nechá. Pakistánec je v extázi, tolik peněz v životě nevydělal a Kuvajťák si může jít hledat další místo kopáče kanálů a dalšího pákistánce, který je bude kopat místo něj.

Toto mě napadlo při přečtení vašeho dotazu. Vaši kámoši si hrají na kuvajťáky.