Nesnesitelná osamělost

Od: Datum: 12.09.12 18:36 odpovědí: 10 změna: 13.09.12 19:48

Poraďte - osamělý člověk, kolem 20-ti let věku, nechodí do školy ani do práce, pouze nějaká menší brigáda, tím pádem peníze docházejí... nemá absolutně žádné známé, už vůbec ne kamarády. Rodina to v tomto případě nevyřeší. Co má dělat - psychiatr, psycholog, jiné řešení? Kdo nezažil, nejspíš nepochopí, jak nenesitelné a šílené to je být v takovém stavu. Příčiny nemá smysl víc rozepisovat, stalo se spoustu věcí v minulosti atd... prostě to tak je a jak to řešit? Myšlenky nejsou, jakákoliv činnost o samotě to ještě více připomíná, čas utíká co dál...


avatar
Upozornění
Tato otázka je 4 roky bez odpovědi a proto byla uzavřena.
Máte-li podobnou otázku, a nenašli jste vhodnou odpověď, založte novou otázku.
Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 12.09.12 18:37
 
avatar

Určitě máš nějakou školu vystudovanou. Teď to chce HLEDAT zaměstnání, nejlépe v oboru, ale víme jak je to dnes těžké. Zkusit něco najít. Ze spolupracovníků se potom můžou stát kamarádi, a hned bude situace jiná, budou peníze, budou kamarádi, nebudete sám.

Ohodnoceno: 2x
 
Datum: 12.09.12 19:24
 
avatar

Zdravím. A co dělá člověk, kterému je kolem 20. let proto, aby osamělý nebyl? Nechodí do školy, ani do práce...To sedí doma a lituje se? Co zájmy, koníčky? Co má dělat? Pokusit se vylézt ze své ulity a něco se svým životem začít dělat. Je třeba chodit mezi lidi, jinak se neseznámí. Nikdo to za něho nevyřeší. To, co se stalo v minulosti, ať je to cokoliv, patří minulosti. Takže se snažit udělat za minulostí pomyslnou tečku, přestat se litovat a schovávat se před světem. Pravda, život utíká. Tak je třeba žít a užívat si ho. Posbírat nové zkušenosti, zážitky, prožitky. Dát si cíle, mít motivaci. Ne nadarmo se říká _ když se ti něco nelíbí, tak to prostě změň. A kde je vůle, tam je cesta...Přeji brzskou změnu k lepšímu.

 
Datum: 12.09.12 19:26
 
avatar

Já jsem pochopila z toho, jak to píšete, že se nejdná o Vás, ale o někoho z Vašeho blízkého okolí. Píšete, že se toho v minulosti toho člověka stalo hodně, ale že se o těch příčinách, které ho dovedly do tohoto stavu, nechcete rozepisovat. To celkem dobře chápu, ale v tom je vlastně celá podstata případu. Nelze Vám odpovědět, ani poradit, nevíme o co jde. Tedy alespoň já to nevím, abych nemluvila za druhé. A hlavně, i kdybych to věděla, stejně bych problém toho člověka určitě nevyřešila. Právě že musí jít za psychologem a tam se ze všeho vypovídat. Asi je nějak traumatizovaný, něčím zklamaný, něco mu chybí. A třeba si to jenom namlouvá a má sklony k sebelítosti. Třeba je přecitlivělý a melancholický a všechno kolem sebe vidí jako křivdu a přitom to tak není. Píšete, že jakákoliv činnost o samotě "to" ještě více připomíná. Ale co? Něco se v životě toho člověka stalo a to nejde řešit opravdově způsobem, který jste zvolil. Takže jestli mohu poradit, musí jít za odborníkem. Tam se nemusí stydět, ani mít nějaké předsudky a obavy, co si dotyčný pomyslí. Je to jeho zaměstnání, studoval to a má zkušenosti s podobnými lidmi. Pomůže mu. Pokud by dotyčný nechtěl, tak to musíte zkusit Vy. Naslouchejte mu a neodsuzujte nic, co předtím udělal. Snažte se pochopit, proč to udělal a podejte mu pomocnou ruku. Třeba jenom tím, že mu řeknete, že jeho chování chápete, že byste Vy na jeho místě také nevěděl kudy kam, a třeba reagoval ještě hůř než on. Ten člověk musí znovu nabýt sbejistoty a to je první krok k uzdravení...

Ohodnoceno: 2x
 
Od: kytara
Datum: 12.09.12 20:02
 

Jít za psychologem nic není. Psycholog si s Vámi jenom popovídá a může Vám něco doporučit, to je vše. Samozřejmě to stojí peníze, ale jinak se nic nemůže stát. Kdyby Vám psycholog doporučil jít za psychiatrem, tak to už je špatný.

 
Datum: 13.09.12 19:48
 
avatar

Ahoj kytaro, tak já jsem trochu překvapena tím, co říkáš. Že by si psycholog jenom popovídal a nesnažil se řešit problém? Já si tedy opravdu myslela, že práce a poslání psychologa je, snažit se proniknout do nitra problému a hledat východisko, spolu s pacientem. Psychiatrie je jiný obor. Tam jde už opravdu o něco jiného. Ale asi je dnes všechno jinak. Tak potom si kladu otázku, k čemu lidé studují psychologii, když jsou vlastně dneska k ničemu a nedokáží pomoci. A také jsem nevěděla, že psycholog se dnes musí platit. Je to přece lékař a spadá snad pod systém zdravotního pojištění. Ale asi jsem vedle jak ta jedle. To víte, já mám "starou" školu. *nevi*

 
Datum: 12.09.12 20:34
 
avatar

Co by měl dělat? Pokračovat v tomtéž. (Z dotazu nevyplývá, že by osamělému člověku kolem 20 zmíněný stav nevyhovoval nebo mu snad dokonce vadil).

Někdo nade mnou zmínil psychologa. To se mi jeví předčasné. S nevyřešenými problémy z minulosti sice může psycholog pomoci, ale jenom s některými.

Bylo by dobré uvést více informací.

 
Od: ron*
Datum: 12.09.12 21:03
 

Dobrý den.

V čem je podstata problému? Proč 20-letý člověk nikam nechodí? Nemá absolutně žádné známé...? Každý má nějaké známé, neříkám přátele, ale alespoň známé. Ze školy, z brigád. Ze známých se s trochou dobré vůle můžou stát přátelé. Psycholog nebo psychiatr s osamělostí nepomůže, nikoho nedonutí chodit ven, do společnosti. Ale pomůže s vyřešením minulosti, která se zdá podstatou problému. Bez vyřešení minulosti zřejmě není optimistický výhled do budoucna. Ale to se musí změnit! A samo se to nezmění, je třeba pro to něco udělat. Proto doporučuji s pomocí odborníka probrat problematickou minulost, vyrovnat se s ní, i když to může být těžké. Smířit se se sebou, mít se rád. To je opravdu velmi důležité - mít se rád! Sám se sebou tráví člověk nejvíce času, veškerý čas.Každý musí se naučit dělat sám sobě dobrého společníka, pak ani samota nemusí být osamělost. A potom je mnohem jednodušší komunikovat s okolím, přijmout okolí a začlenit se do něj. To je má rada a zbytek už je na osamělém 20-letém. Přeji hodně štěstí, odvahu pro sebe něco udělat a nebýt už sám . *hej*

 
Datum: 13.09.12 11:16
 
avatar

Je spousta opravdu strašných věcí, které se nám všem v minulosti staly. Některé mě děsí dodnes. A přesto jsem chtěla žít, ne živořit, nejen existovat a ubírat milovaným lidem okolo kyslík, být se svými bolístkami na obtíž. Celý problém je v tom slůvku chtít. Jakmile toto není, je to v háji, nic neudělá ani stádo psychiatrů a psychologů. Vlastně oni stejně tlačí k tomu, aby ten člověk s bolavou duší, chtěl. Až bude chtít, je vyhráno. *hej*Nikdo se nenarodil na posteli posypanou okvětními lístky růží, nikdo na takové posteli nežil celý život. Každý se se svým životem a osudem pere tak, jak umí. Je potřeba zatít pěsti a zařvat: Tak pojď, živote! Nedám se ti tak snadno!

 
Od: polinek*
Datum: 13.09.12 11:45
 

těžko říct,,ale vím,že ve tvém věku bych skákala 2 metry mít ho! Dá se udělat spousta věcí .To co bylo už není ..tak začni - nač čekáš!

 
Datum: 13.09.12 13:01
 
avatar

Myslím,že máš výbornou pozici.;)a jeti 20 let...jeeeeeeeee to nic není...

Tohle lze leckomu závidět.Mnozí se pachtí ve svých problémech a ty tve jsou už minulostí...Super.*palec*Si na startovní čáře ačkoliv si to asi neuvědomuješ...

Člověk žije takto...práce tedy nutnost mít peníze,bydlení a rodina...a jisté problemy v životě,kterym jsme nuceni čelit...*hi*

O samotě...pouze mít peníze a bydlení+sem tam nějaky problem...někteří žiji naprosto volně... viz.bezdomovci atd.

Můžete si vybrat kudy se vydat...vše je na vás,přemyšlejte o své pozici kam se vydat a uvidíte co vám bude nejvíc vyhovovat...;)

 

 

 

 

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.