Nejste přihlášen/a.
Ahoj,
přišla jsem s takovým problémem... Prostě ani nevím s kým o tom mluvit. Neumím se prostě bavit s lidmi, zapojit se do rozhovoru, nebo když mluvím s někým úplně cizím, tak je to ještě horší. Největší trému mám z toho, když musím mluvit před více lidmi, třeba ve škole, při nějakých referátech apod. A vím, že je to špatně, protože se teď chystám na gymnázium a tam to bude ještě horší. Někdy je mi z toho i do breku, no prostě je to hrozný. Nevím, co mám dělat, abych nebyla taková jaká jsem, protože komunikaci budu v životě hodně potřebovat. Jinak je mi 15. Díky předem.
Ahoj.
V 15 letech je to celkem běžný problém. Budeš-li mít referát, zkus si ho nejprve doma odříkat před rodiči nebo sourozenci nebo alespoň před zrcadlem. Nebudeš mít pak ve škole takovou trému. Do rozhovoru ostatních se zapojuj jen když máš k danému tématu opravdu co říci. Není třeba zapojovat se za každou cenu. Naopak, bude-li rozhovor o něčem, čemu dobře rozumíš, bez obav se zapoj, získáš tolik potřebnou jistotu. Čti si doma nahlas, naučíš se tak srozumitelně vyslovovat, pracovat s hlasem, jeho tónem. U řeči se tvař přirozeně , usmívej se, vyžaduje-li to situace, I to odbourá nervozitu. Chce to natrénovat, časem se to zlepší, uvidíš.
ron Uč se také nahlas, povídej si sama se sebou, zpívej si. To učení nahlas je velice důležité. Je potřeba myšlence, znalosti, kterou máš, dát slovní podobu. Nemusíš řvát, mluv tiše a uvědomuj si co říkáš, jak to říkáš. Povídej to to třeba psovi, kočce, někomu, koho máte doma. Nebo alespoň plyšákovi.
Něco podobného vidívám u starých lidí, kteří mnohdy za celý týden promluví jen s pokladní v sámošce. A pak mají problém dát dohromady souvislou větu, zapomínají slova a zapomínají mluvit.
ahojky sukulo,
zkus si ujasnit z čeho přesně máš strach? Z toho, že když otevřeš pusu, tak se na tebe někdo oboří? Anebo, že nemáš, co říct? Že nejsi dost vtipná a pohotová? Zkus si tady na ty otázky odpovědět a zjistíš, že v podstatě není čeho se obávat. Tví kamarádi tě zřejmě, jen co otevřeš pusu, uzemňovat nebudou a cizí lidi ti mohou být lhostejní. A všechno ostatní lze natrénovat. Zkus se přihlásit na dramaťák nebo kurz rétoriky, tam tě všechno naučí . Hodně štěstí
!
Brek nepomůže. Musíš to překonat. Zkoušej to všude, kde je příležitost. Snaž se hodně komunikovat v rodině, hlavně při rodinných sešlostech, mezi kamarády, s prodavačkou v obchodě, třeba s cizími lidmi na ulici pod záminkou nějakého dotazu (třeba "hloupý" dotaz, kde je tady náměstí), atd. Musíš získat sebevědomí a zbavit se obavy z nějakého zesměšnění. Podívej se na politiky, jak kecají nesmysly, všichni si o nich myslí, že to jsou převážně primitivní blbečkové a jim to je jedno. Jseš bezesporu inteligentní, že si své slabiny uvědomuješ a nebude velký problém, abys to překonala. Držím ti palce.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.