Nejste přihlášen/a.

Přihlásit se do poradny

 

Jak žít bez zraku?

Od: eliskataborska odpovědí: 12 změna:

Dobrý den,

kamarádka měla vážnou autonehodu. Po operaci je v pořádku, ale už nebude vidět. Je jí 23 let a před nehodou žila normální život. Teď ho bude mít horší a nebezpečný. Musí se vše učit znovu, psát, číst a chodit. Můžete mi prosím někdo poradit jak jí pomoci?

 

 

12 odpovědí na otázku
Řazeno dle hodnocení

 

 

hodnocení

4x
avatar babkazov

Já si myslím, že jí musíte najít rehabilitační zařízení, kde ji naučí jak má procovat v kuchyni, v bytě, jak se pohybovat venku. Toto se sama nemůže naučit. Na to jsou specializovaná zařízení, kam by ji měla lékařka poslat a pojišťovna zaplatit. *hej*Toto je strašlivé postižení. Moje maminka oslepla na stáří. Je to také nejen o sebeobsluze, ale žádné knížky, žádná televize, žolíky s kamarádkama, vyšívání, koukání z okna, koníčky. Nic! I právě proto musí vaše kamarádka jít tam, kde jí poradí, že se dají v knihovně půjčit cd s knihami a vůbec, co všechno může v životě dělat a udělat. Řeknou jí to tam lidé, kteří o životě ve slepotě ví všechno, v kolektivu stejně postižených. *placni* Vaší kamarádce přeji laskavý osud a laskavé lidi okolo

 

drejdl*
hodnocení

4x

S lidmi se ztrátou zraku se setkávám velmi často - pracuji s nimi. Jestli Vám tedy mohu poradit - hlavně žádný soucit! Na ten jsou tito lidé velmi citliví, připomíná jim to jejich handicap. Co tedy můžete: Člověk, který viděl a přestal vidět, má hlavně problémy s orientací. Doma ještě, ale jakmile se dostane do neznámého prostředí, je zle. Pro ten první čas, než se naučí v kurzu orientace práci s holí, je třeba, aby měl stále někoho vedle sebe. Je důležité, jak nevidomého vedete. Ve složité situaci - například v restauraci mezi stoly - je nejlepší jít před nevidomým pozadu, držet jej za obě ruce, on Vás jen následuje. Musíte jej upozorňovat i na malé překážky, hlavně prahy, výčnělky... Jinak postupem času je nejlepší jít vedle něho, zavěšeni pod loktem a opět- polohlasně upozorňovat. Co nejdříve namotivovat nevidomého do kurzu orientace s holí. Jsou to lehké, kovové či laminátové skládací hůlky, s kuličkou na konci, aby se dobře držela. Výcvikem se pak dokáže nevidomý orientovat i v neznámém prostoru, navíc své okolí upozorňuje na svůj handicap.

Další věc je každodenní běžná činnost. Existuje řada pomůcek, které ulehčují nevidomému život. Namátkou uvedu indikátor hladiny, který se zavěšuje na okraj hrnku a zabraňuje tónem přelití. Hodiny s hlasovým výstupem, teploměr s hlasem. Počítače s hmatovým výstupem v Braillově písmu. Echolot - na prsou zavěšený přístrojek, který zvukem hlásí překážku.

Je velmi vhodné, aby se nevidomý naučil Braillovo písmo. Není složité, ale nějtěžší je rozeznat bříškem prstu kombinaci bodů. Velmi mnoho později osleplých pacientů však Brailla zvládlo. Hodí se to pak i v hmatovém výstupu z PC, což nevidomému umožní komunikovat se světem. V BRaillově písmu se dá napsat prakticky cokoliv - i noty.

Poslední věc - Šmidingerova slepecká knihovna. Ve Strakonicích již léta funguje tato knihovna, která má velký fond zvukových knih na CD i kazetách a zdrama je zasílá klientům. Mají namluveny i čerstvé novinky ze všech možných oblastí.

Vaší kamarádku posílí Váš zájem a aktivní pomoc. Přeji Vám k tomu hodně zdaru!

polinek*

něco jiného je,jak nevidí od malička ,,to je veliký rozdíl. Tady se jedná o zrak,číst mi může kdokoliv.,neviděla bych nebe ,,květiny ,jen tmu. to by byl můj konec ,i kdybych znala písmo a chodit s holí sama ne,,já bych se utrápila.

 

hodnocení

2x
avatar viky

Dobrý den, Eliško. Je mi moc líto, Vaší kamarádky.

Nyní jediné co potřebuje je, aby jí zůstala dobrá kamarádka, myslím Vás. Vy si potřebujete přečíst, hodně článku o takto postižených lidech. Asi se ptáte proč, protože jejich život se změnil, nic nevidí a i Vaše mluvení, se musí změnit. Mám jen představu, můžete kamarádce na velkou flešku, nahrát různé důležité věci z Google, které by jí mohly pomoci do začátku. Takové informace se dají i půjčit na DVD, aby si je kamarádka mohla pouštět.

Příklad: blind.charita.cz/...

doplněno 08.09.12 11:16:

Podívejte se prosím: pavla.wu.cz/...

 

polinek*
hodnocení

0x

je těžké se s tím smířit,,nejprve musí ona sama,pokud má sílu. Kamarádky jsou fajn,ale zrak nevrátí,,já bych to vzdala. za sebe

 

liduli
hodnocení

0x

Eliško, pokud to zvládnete "zůstaňte" s ní ...je to velká tragedie, uplně mi to vehnalo slzy do očí.

 

eliskataborska
hodnocení

Dobrý den,

já to vzdávat nebudu. To je rada, tohle může napsat jen někdo kdo nemá dostatečné pochopení. Ano je to hrozný nejen pro mě, ale víc pro ni. Já si vůbec nedovedu představit, že už bych v životě nic neviděla, stačila mi chvíle si to zkusit a hrozný. Teď si představte, že oči neotvřete vůbec! Děsná předtava a hlavně vím, že teď je potřeba každá pomoc, ruka.

Ano jsem ráda, že existuje dost věcí které trochu pomáhají. Že existuje věc, která vám sdělí číslo autobusy, velikosti, barvy. Jsem taky ráda, že normální svět mám kamarádka zná a tak ví jaké nebezpečí ji čeká a hrozí. Jinak se chová i člověk který neměl šnaci vidět vůbec. Kamarádka zvládá chodit po ulici je vidět, že se, ale ještě motá a v klidu jí to moc nejde. Nejhůře je na tom na schodech kde se hodně bojí. Pomalu se, ale učí nepotřebovat pomoc. Při vstupu do metra se přidržuje zábradlí mezi schod si oťuká a pak se drží u stěny. Bojí se přiblížit ke kolejišti, ale jinak je dost šikovná.

Určitě ji něco budu hledat potřebuje to.

Děkuji za rady a ať to nikoho známého nebo vás nepotká.

Dobrý den. Eliško, předem se omlouvám, pokud bude můj příspěvek působit trochu neohrabaně. O těchto věcech se špatně píše, člověk nedokáže vyjádřit vše, tak jak by chtěl. Nic méně se pokusím ze svého pohledu. Je pravda, že existuje několik věcí, které pomáhají a usnadňují život nevidomým lidem. Ale pomoc, pochopení a styk s druhými lidmi, jim to nenahradí. Vždy budou potřebovat někoho, na koho se mohou spolehnout, obrátit v nouzi a komu mohou věřit. Nevidomý člověk se naučí žít ve tmě a stane se co nejvíce soběstačným, protože mu nic jiného nezbývá, ale chce to čas. Nevidomí lidé, které znám já, nestojí o to, obklopovat se stejně postiženými lidmi. Stojí o to, pohybovat se ve společnosti lidí, kteří na rozdíl od nich, vidí. Chtějí žít co nejvíce normálním životem a začlenit se mezi lidi bez handicapu. Nestojí o soucit a netouží po tom, narážet každou chvíli na něco, co jim jejich handicap připomíná. Když se nevidomý člověk učí orientovat např. venku, aby si zapamatoval cestu třeba k lékaři, mnohem více vítají pomoc takovou, že je necháte jít a sledujete zpovzdálí, jak si vedou. Nenecháte je zabloudit, ani bloudit, upozorníte je včas a tak se to trénuje tak dlouho, dokud to nevidomý nezvládne sám. Má z toho potom lepší pocit, že je soběstačný a nemusí ho nikdo vodit...Kousek po kousku se takto nevidomý člověk naučí znát vše, co potřebuje. Bylo by to na dlouhé povídání, ale je jisté, že tito lidé mají skvělou paměť a jsou pro ně důležité detaily, aby si vytvořili naprosto přesnou představu o různých věcech. Doma musí mít vše svoje místo, kdekoliv jinde, je dobré nechat nevidomého, aby si všechno "ohmatal" a jen mu jemně napovídat třeba...Takže pokud se ptáte, co můžete pro svojí nevidomou přítelkyni udělat ze všeho nejvíce, pak odpovídám _ věnujte jí čas. Věnujte jí tolik času, kolik můžete, abyste jí věci popisovala, rozebírala s ní různé situace, upozorňovala jí na různé změny, které kolem sebe vidíte a o kterých víte, že jsou pro ní důležité atd.atd. To je můj názor. Vy jste prima kamaráka, protože máte zájem pomoci a to se v dnešní době cení. S Vaší pomocí to kamarádka bude zvládat dobře, nebojte se.

doplněno 11.09.12 08:59:

Eliško, nemí pravda, že nevidomý člověk už z celého života nic nemá. I přes své postižení dokáží nevidomí vést normální život. Jsou v mnoha směrech omezeni, ale dokáží se se svým postižením sžít. Je to obdivuhodné, ale rozhodně to neznamená, že by pro ně život končil. Žijí ve tmě, ale žijí, jako každý jiný. Za pomoci druhých zvládají život dobře.

 

eulalie*
hodnocení

0x

Hlavně ji neopusťte. Stůjte při ní. Ona bude potřebovat v sobě najít velikou vnitřní sílu, která jí pomůže překonat toto zlé, co ji postihlo, a naučit se žít v nových podmínkách. Je dost možné, že sama kamarádka se od vás odtáhne, možná jen kvůli tomu, že vy zrak máte a ona ne. Ale to byste měla vy umět překonat. Ona na tom musí být psychicky velmi zle. Takže si myslím, hlavní opravdu bude při ní stát a pomoci tehdy, kdy ona o to požádá. Nemyslím si, že by bylo dobré se vnucovat za každou cenu nebo jí říkat, to bude dobré. Asi byste měla fungovat jako zpovědní vrba, nevím, jestli mi dobře rozumíte, jak to myslím. I když ona na vás bude možná někdy hnusná, tak vás by to nemělo odradit. Když bude kamarádka vědět, že ji její nejbližší - ať už rodiče, sourozenci nebo kamarádi - neopustili, že stojí při ní, bude se jí to lépe všechno snášet. Je mladá a má velikou naději žít ještě normální život.

 

frame*
hodnocení

0x

Můj o rok mladší bráška je nevidomý od narození. Což je něco jiného. Ztratit zrak v průběhuh života je mnohem více psychicky náročné a často tato diagnóza může vést až k sebevraždě (říkám to nerad, ale chápu to).

Jestli mohu, tak ze své zkušenosti jí můžete pomoci takto:

Vyloženě jí nenuťte do různých akcí pro nevidomé. Naopak jí poskytněte co nejvíce zážitků, které může zažít s málokým. Můj bratr rád plave a rybaří. V poslední době se mu zalíbily skoky do vody. Měl ke mě prosbu - chtěl si zkusit řídit auto. Tak jsem ho vzal na obrovskou louku a učil ho jezdit. To jsou zážitky, které s nikým jiným nezažije a jsou pro takového člověka k nezaplacení.

Bohužel jsme taky zažili i nepěkné zážitky. Jel sám autobusem, měl jsem ho vyzvednout na výstupní (a taky konečné) zastávce. Autobus nepřijel a za chvíli mi volá, že neví kde je, že jim řidič řekl ať si všichni vystoupí už tady. Ptal jsem se ho:" Kde jsi?" Odpověd´:" Nevím, někde v Praze" Šílené a zoufalé hledání, které už nechci zažít.

Vaše kamarádka měla autonehodu?

 

hop®
hodnocení

0x
avatar hop

Eliško, je to opravdu neštěstí a vážím si Vás, že kamarádce chcete pomoci.

Jak napsal "drejdl", hlavně nelitovat, Můj švagr byl na vozejčku a běžně se vyjadřoval ve stylu "kam půjdeme", berte kamarádku jako normálního člověka, a pomoc nevnucujte. Jen mezi vámi musí být jasno, že Vy ji nebudete pomoc vnucovat, ale pokud bude ona cokoli potřebovat, sama si řekne a nebude se stydět si Vám říct.

Držím vám oběma palce! *palec*

 

eliskataborska
hodnocení

Dobrý den,

chtěla bych vám poděkovat za příspěvky a dobré rady. Kamarádka to zvládá a já si dávám větší pozor taky. Budeme pracovat spolu od začátku jak žít. Je škoda, že už spolu nebudeme moci chodit do parku a bavit se jako dřív, ale nejdůležitější je, že po ošklivé nehodě žije a i když je to teď náročné žít bez zraku se dá. Přeci jen bych byla radši, aby byla úplně v pořádku.

Kdo se má nejhůře?

nevidomý, neslyšící, vozíčkář

já si myslím, že nevidomý, protože ten už z celého života pomalu nic nemá.

 

 


 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.

Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.

Copyright © 2004-2025 Poradna Poradte.cz. Všechna práva vyhrazena. Prohlášení o ochraně osobních údajů. | [tmavý motiv]