je mi 22 let od 18ti bydlim sam v najemnim byte. Veskere vydaje si hradim sam a nikdy tomu jinak nebylo. Jiz 2 roky chodim s pritelkyni(20 let), ktera bydli se svymi rodici a sestrou ve velikem rodinem domku. Travime spolu vetsinu naseho casu, vetsinou jsme u nich doma jelikoz bydli na vesnici a tam je rozhodne lip nez v panelaku. S pritelkyni rodici vychazim naprosto suprove a mame spolu vynikajici vztah. Priblizne pred 4 mesici mi zacali rikat ze platim najem zbytecne ze mohu byt u nich, ja jsem to neak nebral vazne ale posledni dobou mi to rikaji casteji a i pritelkyne mne to pripomina ze zbytecne davam kazdy mesic 7000kc na najem a tak jsem o tom zacal uvazovat. S timto navrhem take prislo i to ze si muzeme s pritelkyni udelat byt v podkrovi, v pristavbe, ktera je rok a pul stara, sam jsem pomahal se stavenim a uz tehdy mi bylo receno ze jednou tam muzeme bydlet (pojem jednou jsem bral treba za 5let), do pristavby je zavedena voda, elektrina atd. chybi jen dodelat podlaha, pricky ze sadrokartonu apod. Myslite si ze neni brzo zacit bydlet spolu? Vim ze hodne lidi spolu bydli po par mesicich, do toho bych ja nikdy nesel ale kdy je ta vhodna doba? S pritelkyni bych samozrejme bydlel rad a predstava podkrovi je taky prijemna ale neak jsem se naucil myslet dopredu a nad vsim uvazovat rozumne. Poslednich par dnu nad tim premyslim a o vikendu bych si o tom se vsemi rad otevrene promluvil. Napadl mi takovyto navrh kdybych snimi tedy zacal bydlet tak bych samozrejme prispival na chod domacnosti (jidlo, elektrina, plyn, drevo, atd.), dale ze bychom s pritelkyni davali na stranu neake penize treba pul roku za tu dobu uz bychom snad videli zda spolecne bydleni funguje v poradku a pote bychom mohli zacit s podkrovim. Co si myslite o tomto?
.
Ps.: Kdyz se navic kouknu na sve spoluzaky a kamarady tak jich 95% bydli stale u rodicu a jsou starsi nez ja. Tak si rikam jestli jsem se trochu nezblaznil ale zase myslim ze od techto lidi jsem vyspelejsi a vim co znamena postarat se sam o sebe a to ze dokazu uz vim.
.
Dekuji za kazdy nazor a za Vas cas straveny nad timto slohem.
2x
Osobně bych se třeba k nim odstěhoval ale určitě bych nad tím dost přemýšlel pro a proti,rozhodně bych si nechal na nějaký čas otevřené vrátka (to zn.držet zatím ten byt asi na půl roku) Osobně vím jak to chodí,rodiče a dospělé děti pod jednou střechou)
doplněno 09.09.12 08:58: 
DĚKUJI ZA HODNOCENÍ
1x
A když to nebude klapat, prostě si najdeš zase nájem. Nevýhodou je, že ztratíš vlastní útočiště a soukromí, ale třeba ho nebudeš potřebovat.
1x
Když už jste pomáhal na stavbě, poznal jste rodinu dost dobře. Jestliže si dovedete představit, že se svou přítelkyní strávíte celý život, poč ne? Proč se k ní nenastěhovat?! Nepíšete, jak je podkroví velké, jestli by mohlo fungovat jako samostatná bytová jednotka anebo jestli je to jen pokojíček. Jestli bylo myšleno pro mladé, až se dcera vdá anebo jen na to, aby měla/měli kde přespat. Jestli byste v takovém bytečku mohli vegetovat nastálo. 
Jestliže byste byli závislí na bytě dole a tedy na rodičích, správně píšete, že byste se podílel na chodu domácnosti a celé vaše zodpovědné rozjímání se mi líbí. A že spousta stejně starých lidí bydlí samo, to nic neznamená. Může se stát, že za 30 let oni budou, už poněkolikáte bydlet zase sami a vy budete se stejnou ženou.
Takže byste opravdu měli život jednodužší. Nemuseli byste si brát milionové půjčky na nové bydlení, ale mohli byste beze spěchu budovat a vybavovat. Báječné! Má to jen tu podmínku, že rodinu a dívku dobře znáte a že víte, že s nimi budete v dalším životě snadno vycházet. Jestliže jste stejné krevní skupiny, smějete se stejným věcem a štvou vás stejné věci, není o čem mluvit, nad čím dlouho přemýšlet. 
Jen snad, co je nesmírně obtížné, dobře právně ošetřit. Nevím jak, vím jen, že se to dělá těžko, sama jsem toto zažila a po rozchodu jsme měli oba ten pocit, že nás ten druhý oškubal. At se nestane, že do vybavení dáte všecky výdělky, celou duši a pak vám nebude patřit nic. Asi je to předčasná úvaha, že na to je ještě dost času, ale promluvily zkušenosti. A také pár dotazů na téhle poradně. Dokud nezačnete budovat vaše bydlení, jsou to zbytečné obavy a úvahy. Hodně štěstí a pěkný život s milovanou ženou a s tchány pod jednou střechou. A také později, s babičkou a dědečkem a pomocí od nich.
1x
Zdravím. Já jsem s přítelem rok a dva měsíce. Už půl roku bydlíme spolu u jeho rodičů. Neměla jsem jednoduché dětství,tak jsem od 16ti let bydlela u prarodičů,se kterými to ale není vždycky jednoduché,hlavně co se týká jejich názorů na život apod. Pak jsem si našla nynějšího přítele a po 7mi měsících se mě zeptal jestli nechci u něj bydlet,když viděl jaké to je u mých prarodičů. Bylo to po krátké době,ale s jeho rodiči vycházím úplně suprově,bavíme se spolu o všem,mohu se jim se vším svěřit. Bydlíme spolu v jednom pokoji,ale už tu padla debata o tom, že vrchní patro si můžeme kdykoliv přizpůsobit podle sebe a ,,oddělit,, tak naše bydlení od jejich. Nemáme kam spěchat,protože zatím s rodiči vycházíme.To že jsem s přítelem každý den,není na škodu,protože teprve teď jsme zjistili,že každodenní vídání a společný život si umíme představit. Takže za mě-proč to nezkusit
A komu jsem tohle řekla,tak říkal že bydlení s jinou generací nikdy nemůže fungovat. Ale výjmka potvrzuje pravdilo,takže proč si něco takového připouštět,když je zatím všechno ok
1x
I když vám to s přítelkyní momentálně klape a budete u nich žít a přispívat na topení,energie...určitě bych se nepouštěla být na vašem místě do nějaké přestavby podkroví v domě,kde vám nic nepatří.Vy to tam s ní opravíte,doděláte a za rok,dva,tři se můžete rozejít a kdo vám pak co dá?A když už,tak od všeho,co do toho podkroví koupíte si schovávejte účty,ikdyž si nejsem jistá,že by jste na základě těch účtů z nich pak něco dostal zpět,kdyby došlo k rozchodu-samozřejmě vám nic takového nepřeji,ale nikdo z nás neví co bude za pár let.Mějte se pěkně a dobře to uvažte.
Nedoporučoval bych investici do cizího majetku před svatbou (možná by šlo ošetřit nějakou smlouvou, ale to lépe poradí právník). A po případné svatbě rozhodně mít všechny účtenky schované. Znám případy, kdy po více jak deseti letech takovýchto investic nemá dotyčný vůbec nic. Jinak přeji mnoho štěstí v životě.
ps.: Opravdu vse zavzuji a neberu to nalehkou vahu.
Svatbu neplánujete,ale úpravy cizího majetku ano? No,komu není rady,tomu není pomoci.Že jste tu rodinu dobře poznal?Nenechte se vysmát! Znám případy v rodinách mezi vlastními sourozenci,jak se soudili a ,,rvali,, o majetek! A to šlo jen o pár tisíc-do 20 tis..!Jste naivní a možná jednou pěkně narazíte,ale takovým,kteří si nedají poradit to docela-sice bohužel,ale přeju! 
Souhlasím s tím, že byste s investicí měl počkat. Víte, dva roky se zdají jako dlouhá doba, ale znám páry, co se rozešly po 7, 11 letech. A to už by člověk řekl, že za 7 let znají oba povahu toho druhého... jenže ten druhý se zamiloval jinde a už to bylo. A osamocený partner ho mohl povahově znát, jak se mu zachtělo, stejně to bylo k ničemu.
Jistě, jsou i případy opačné, ale zda riskovat, to už je na Vás.
0x
Miloslave, mslím, že to máte v hlavě dobře srovnané, že se na svět díváte reálně. Za těchto podmínek by Vám popisované spolubydlení mohlo vyhovovat a rodinné vztahy by nenarušovalo.
Za dva roky vztahu jste se s přítelkyní už asi také dobře poznali, takže nevidím žádnou překážku, abyste svůj plán zrealizoval.
Přeji vám oběma, aby to vyšlo!
0x
Miloslave,
bydlení u rodičů přítelkyně, proč ne.Ale vzhledem ke svému skeptickému založení Vám chci připomenout: Vy sám jste dal sbohem svým rodičům v 18 letech, jste připraven se vídat denně s "cizími" rodiči? Jak se bude řešit otázka bydlení, pokud zjistíte, že již Vás přítelkyně rodiče začali "štvát"? Ustojí to vztah a odstěhujete se spolu anebo v domečku necháte rodiče i s přítelkyní a vy sám bez bydlení budete začínat někde zcela od nuly? Pokud hodláte investovat své prostředky do dodělávek podkroví, v případě rozchodu, to bude váš velkorysý dar přítelkyni anebo Vám něco vrátí? Vím, že se to nyní může zdát jako irelevantní šťourat se v takových věcech, ale mluví ze mě (nejen cizí) zkušenosti
...
Každopádně hodně štěstí!
coz si myslim ze je normalni. Take proto jsem psal o tom ze bychom napriklad po dobu pul roku penize niak neinvestovali ale davali je na hromadu a sledovali jak se nam spolu zije.
...
0x
Jdi do toho , aspon poznas jestli to ma cenu nebo ne. Ja byl s pritelkyni 3roky , ja najemni byt , ona u rodicu a vse bylo oukej. Pak se nastehovala ke me a poznali jsme ze to proste nejde dohromady , nerozumeli jsme si v ostatnim vecech. Tak aspon budes vedes. A podkrovni patro - parada. Usetrite dost penez a zaridite si to podle sebe. Co ja bych dal za tuto moznost
0x
Můj názor je trochu jiný. Právě že berete vztah přes peníze Vy i rodiče přítelkyně. Myslím, že rodiče by Vám neměli říkat nic ohledně Vašich plateb za podnájem.
Proč by jste nevyužil do začátku svůj podnájem? Navrhněte své přítelkyni společné bydlení u Vás. Poznáte se líp bez dozoru a zázemí u rodičů. Uvidíte, jak se spolu vypořádáte s vedením domácnosti, jak o Vás bude pečovat v případě nemoci, jak si poradí v případě nečekané návštěvy.
Myslím, že když se Vy první odstěhujete k přítelkyni, budete v nevýhodě. Když začnete u Vás, máte větší možnost poznat lépe Vaši budoucí manželku v běžném životě. Uvidíte, jaká bude hospodyňka a jestli se bude umět poprat třeba i s domácností, když nebude mít plnou peněženku a pomoc od rodičů.
Po pár měsících, nebo i týdnech pak můžete v případně pozitivním výsledku uvažovat o společném bydlení u jejích rodičů a pokračovat v budování vlastní domácnosti.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.